Jízda japonskou miniaturou je velký zážitek. Honda Today se ale nemá za co stydět

Konečně jedu pravým japonským Kei car a je to přesně tak skvělé, jak jsem si celou dobu myslel. Zvuk dvouválce jednoznačně vyvolává vzpomínky na jakýkoliv skútr, malý a tenký volant od řízení bez posilovače se mi v rukách jemně třepotá pod návalem zpětné vazby. Možná mám pocit, jako bych seděl v přerostlé hračce, ale je to skutečné auto se vším všudy.

Měl bych vám ale podrobněji představit auto, které na fotkách vidíte, protože jste patrně nikdy neměli to štěstí vidět ho naživo. Je to maličká Honda Today první generace JW1, která se vyráběla od září 1985. Auto na fotkách je pouze o rok mladší. Je to nástupce krásného typu N360, v Japonsku známého i pod názvem Honda Life. Na rozdíl od něj už ale přešel z elegance k univerzálnějším osmdesátkovým hranám.

Model Today je svým způsobem klasický třídveřový hatchback. Tedy, ona jej Honda prezentovala z daňových důvodů jako užitkovou dodávku. Kvůli tomu má tak hranatý tvar zadní části a kolmou zadní stěnu. A proto je zavazadlový prostor hodně velký, naopak místo vzadu je omezené a sklon zadního opěradla celkem nepohodlný.

Typickým prvkem je také jediný stěrač rozměrného čelního okna. Kulatá světla jsou také pro první model Today tradiční, ale teprve naživo si všimnete, jak hodně jsou vypouklá. Díky tomu tvaru karoserie, který by se dal označit za jednoprostorový, a také díky těm kulatým světlům mne okamžitě napadlo, koho Honda Today inspirovala. Podle mě od ní dost opisoval designérský tým první generace Renaultu Twingo.

Základní výbavou byly modely F, pak byl stupeň M a tento Today G je nejluxusnější variantou. Ovšem slovo nejluxusnější si dejte do uvozovek a nepředstavujte si žádnou prémiovku. U tohoto auta to znamená digitální hodiny na palubní desce, zadní stěrač, teplo-absorpční okna, polepy na karoserii a zapalovač. Zrovna s tím je trochu problém, protože je umístěn tak, že když ho používáte jako zásuvku, tlačí vás konektor do holeně. Jediné dva výdechy topení jsou umístěny uprostřed palubní desky. V kapličce najdete jen rychloměr, palivoměr a ukazatel teploty, jinak nic. Ale víc vlastně ani nepotřebujete.

Samozřejmě, že má Honda motor vpředu a pohon předních kol. I když, ona se Honda Today později nabízela i jako čtyřkolka. Pod neuvěřitelně kraťoučkou přední kapotou je řadový dvouválec EH o objemu 545 cm3. Nabízí výkon 31 koní (23 kW) v 5 500 otáčkách a točivý moment 44 Nm ve 4 000 otáčkách. Motor krmí jednoduchý karburátor Keihin a díky původním regulím nemusí mít ani katalyzátor, ani EGR systém.

K motoru patří čtyřstupňová manuální převodovka. Na výběr byl ale dvoustupňový poloautomat Hondamatic, případně od září 1987 pouze ve výbavě G i pětistupňový manuál. Užitkové verze byly silnější a dosahovaly výkonu 36 koní, protože pro ně platily méně přísné emisní limity.

Malá Honda váží velmi skromných 560 kilogramů, a i díky tomu se obejde bez posilovače brzd. Zadní odpružení tvoří torzní tyče a teleskopické tlumiče. Vpředu jsou klasická ramena. Výsledkem je nesmírně komfortní naladění auta ve srovnání s moderními miniauty. Nevýhodou je jen prakticky nulová zvuková izolace od kol, takže jsou rázy v autě slyšet. A s měkčím odpružením se pojí i větší náklony v zatáčkách, kde sice Honda krásně drží ve zvolené stopě, ale náklonu se nevyhne. Na to majitelé novějších modelů nebudou zvyklí.

Kola jsou až v rozích karoserie, takže Today se ze všech japonských Kei car chlubil největším rozvorem náprav přes 2,3 metru. Právě to mu umožnilo nabídnout tak prostorný interiér, ale také slušné jízdní vlastnosti. Inženýři při navrhování modelu Today určitě nemysleli na zábavnost, ale přesto se jim povedlo něco takového do DNA auta propašovat. Ale Hondy vždy potěšily nadšené řidiče, takže ani Today není výjimkou.

Nádrž pojme 30 litrů paliva, které pak průměrně mizí tempem 5 litrů na každých sto kilometrů jízdy. A co se týká rychlosti, ideální je jezdit kolem 100 km/h v hodině. Honda sice zvládne víc, ale pak máte pocit, že už se trápí. A ostatně, kolem vás zase není tolik materiálu, což by v někom mohlo vyvolat nepříjemný pocit. Předjíždět na dálnici kamion sice můžete, ale je to jako sedět v papírovém autě a připadáte si maličcí.

Později se tento malý prcek dočkal i větších tříválců a hranatých světel. Velká modernizace proběhla v březnu 1990 a o tři roky později přišla na trh druhá generace. Vlastně se ale zase jednalo o velmi výraznou modernizaci. Today od té doby víc vypadal jako hatchback než jako dosavadní dodávka. Definitivní konec dneška (tyhle slovní hříčky si u této Hondy nějak neodpustím) nastal v roce 1998. Asi od té doby žije Honda jen zítřkem. Nebo spíš životem, protože nástupcem se stala Honda Life. Jméno Today pak podědil skútr vyráběný v Číně a prodávaný mezi lety 2002 až 2016.