Ford Mustang Fastback „Mach 1“ – Milované macho auto z filmů

Podíváme se na jednu z největších amerických legend – Ford Mustang. Tuhle ikonu třídy Pony car nabízí Ford od března 1964, jde o nejdéle nabízený model Fordu a pátý nejlépe prodávaný. Už jsem tu jednou o první generaci psal. A i když se k ní dnes vracím, stejně to bude naprosto jiný zážitek.

Mustang byl pro Ford obrovský úspěch (tak velký, že to nečekala ani sama automobilka a rozhodně ani konkurence) a hned první rok se prodalo 400 tisíc aut. Tím předčil i do té doby rekordní rok 1927 pro Model A. Na nový segment se hned slétli supi od konkurence (Chevrolet Camaro, Pontiac Firebird, Dodge Challenger a AMC Javelin), kteří si také chtěli ukousnout z prodejního koláče. Mustang s nimi bojoval speciálnějšími modely, napřed obyčejnějším GT, později typy Boss, Mach 1, Bullit nebo Cobra.

Už první představení dvoumístného prototypu na americké Grand Prix ve Watkins Glen se povedlo, Dan Gurney s ním obkroužil kolo a rázem po Mustangu toužil snad každý divák na tribuně. Sériová verze ale nakonec vypadala úplně jinak. A navíc ani s tím jménem to dlouho nebylo jisté, patřilo automobilce Krupp, která pod ním vyráběla nákladní auta, a navíc Henry Ford II. prosazoval jméno T-bird II, jinak se počítalo chvíli i se jménem Cougar. Nakonec ale zvítězilo jméno Mustang po divokém koni, kterého má auto ve znaku, a také po slavné válečné stíhačce P-51.

Během výroby byl Mustang samozřejmě modernizován a od roku 1967 už se jednalo většinou o docela silné auto. Pod kapotu se totiž konečně vešly i opravdu velké motory. A další změna nastala v roce 1969, kdy byla i karoserie větší a mohutnější. V roce 1971 byl model navíc i hranatější, s větším rozvorem a těžší. A právě v té době byl vyroben i tento žlutý kousek. Bohužel pak zájem ochladl, což vedlo až k nepopulární druhé generaci poznamenané ropnou krizí a zpřísňováním emisních limitů. Ale na tyhle chmurné myšlenky teď není čas. Inovovaný vzhled měl lépe vystihnout nové trendy v kategorii muscle cars a lépe zabojovat s třeba s novým Plymouthem HEMICuda. Ačkoliv na pohled vypadá Mustang jako nové auto, základ samonosné karoserie je stále stejný s původní variantou z šedesátých let.

A co vlastně v případě Mustangu znamená to Mach 1? Jde o speciální verzi, kterou Ford nabízel mezi roky 1969 až 1978 a zařadil ji mezi klasický Mustang GT a ostrý Shelby GT350, zopakoval to v letech 2003 a 2004 a opět ji vrátil na trh až od roku 2021. Už se nejednalo o pony car pro sekretářky, ale o skutečný muscle car, který si to mohl rozdat s konkurenčním Camarem. Balíček Mach 1 změnil vzhled auta a také vylepšil výkonové parametry, nabízel se ovšem výhradně pro karosářskou variantu fastback a jen s vidlicovými osmiválci. Verze Mach 1 měly i unikátní VIN. Ford chtěl s touto verzí ukrást pár zákazníků placaté Corvette a vzhledem k oblibě mezi piloty se mu to trochu povedlo.

Interiér je tu klasický a ostatně i Mach 1 měl běžný vinylový interiér. Líbí se mi velký tříramenný volant s tenkým dřevěným věncem. Budíky a ukazatele jsou tu na vše potřebné, ani spínačů tu není přehršel, byť ty na klimatizaci neschází. Sedadla jsou pohodlná a bez výrazného bočního vedení. A ačkoliv mi připadají ukotvená nízko u podlahy, tak nad hlavou nemám od stropu moc místa. Tak tomu ale u fastbacků bývalo vždy, jinak je model 71 prostornější než starší verze. Celé auto bylo renovováno dlouhé dva roky, a to včetně interiéru, takže je čalounění jako nové.

Co se týká vzhledu, má tato verze vpředu i vzadu spojlery a také sportovní kapotu s několika otvory. V masce jsou přidaná další světla a celá karoserie je ozdobena polepy. Verze Mach také dostala širší kola Cragar (jsou i na tomto autě) a pneumatiky Goodyear s bílými bočnicemi. Zajímavější byly provedené úpravy na podvozku a motoru, díky kterým bylo auto rychlejší a ovladatelnější a více se přiblížilo závodním speciálům. Mach 1 byl totiž k dispozici hned se třemi verzemi osmiválce Cleveland 351 cui (5,8 litru). Základem bylo ale upravené sání a jiný karburátor, u dvou lepších verzí čtyřkomorový Autolite 4300A. To se bavíme o výkonu 290 koní (213 kW) v 5 400 otáčkách a točivém momentu 502 Nm ve 3 400 otáčkách.

Tento Mustang původně vyrobili jako obyčejný fastback, ale aby jezdil stejně, jako vypadá, má navíc ještě vyměněný výfuk za kousek od Plowmaster, vačku a karburator Demon. Rychlý tento Mustang opravdu je. Na plynový pedál reaguje okamžitě, hezky si zaklekne na zadní kola, a ještě to svým nádherným zvukem dává patřičně najevo. Odpovídá tomu ale spotřeba, protože úsporně muscle cars fakt jezdit neumí. Motor každých sto kilometrů klidně spolkne 18 litrů, ani nevíte jak. Auto se původně prodalo do Kalifornie, takže jej netrápila koroze, ale lak byl od tamního sluníčka hodně vyšisovaný.

Mustang je samozřejmě autem klasické koncepce s motorem vpředu podélně a pohonem zadních kol. Část techniky sdílela první generace s obyčejným sedanem Falcon, ale Mustang měl velmi tuhou platformu, která se takřka nekroutí. K motoru je připojený třístupňový automat. Ten řadí krásně hladce, a díky velkému točivému momentu má vlastně snadnou práci s tím, jak se osmiválec krásně sbírá. Převody jsou dlouhé, a tak vás vlastně hned napadne, že není žádný velký sprinter. Ovšem nebojte, ty všechny parádičky na čtvrt míle a kouřovou clonu z burnoutu samozřejmě umí – musí, když je to americký muscle car.

Zatáčky na suchu autu vlastně moc nevadí, ale na mokru by to mohl být o poznání větší adrenalin. Ford totiž používal běžný otevřený diferenciál, nikoliv samosvorný. A řízení jde hodně zlehka, jak to tak u amerických aut bývá. Je šnekové s posilovačem a vůlí kolem střední polohy. Takže vlastně nemáte ani přes volant moc tušení, co se přesně s koly děje. Přitom pod pravou nohou lechtáte pořádné stádo koní s velkým krouťákem, které při neopatrném zacházení mohou auto poslat trochu jiným směrem, než byste to zamýšleli vy z pozice řidiče.

Ale o tom by měl muscle car být, ne? O tom stříkání adrenalinu do všech stran, o tom, že vám v ostřejších zatáčkách vyraší další šediny a že vás za všechny ty nervy ještě křiklavé americké fáro zkusí zruinovat při každé návštěvě benzínky. Jenže pak přijde ten moment, kdy nastartujete a párkrát protůrujete osmiválec, pak do kazeťáku zacvaknete nějaký výběr rockabilly hitů a vyrazíte si vychutnat letní večer. A garantuji vám, že právě v ten moment vám budou všechny nedostatky tohoto auta úplně ukradené a vlastně i všem okolo, kteří si to s vámi budou chtít alespoň na chviličku vyměnit a dostat se za volant.

Mustang je ikona a po všech těch seriálech a filmech, videoklipech a dalších popkulturních odkazech ani nemůže být nechtěný. Sami byste určitě jmenovali Bullittův případ, Gone in 60 seconds (v původní verzi z roku 1974 se u „Eleanor“ jednalo právě o Mustang Fastback z roku 1971), Rallye smrti, Knight Rider (film, ne slavnější seriál), Need for Speed nebo bondovky Goldfinger, Thunderball a Diamanty jsou věčné (tam byl právě Mustang Mach 1). Úplně prvním filmem, kde se objevil Mustang, byla ovšem francouzská komedie Četník ze St. Tropez. A auto z filmů chtěl každý, takže prodeje byly skoro vždy senzační.

I když možná druhá, třetí a čtvrtá generace nejsou tak populární, tak od retro páté a dnešní šesté je zase vše v naprostém pořádku a Mustangy mizí ze showroomů velkou rychlostí. Ještě uvidíme, jak si povede elektrický crossover Mustang Mach-E, ale po téhle zkušenosti mám s tím slůvkem Mach v jeho názvu docela problém. Odkazuje totiž právě na takovéto ikonické macho verze spalující benzin po litrech a vyřvávajících do okolí, že za jejich volantem z vás bude adrenalin doslova stříkat. A to se mi ještě v žádném elektromobilu, ať byl seberychlejší, nestalo. Zato starý Mustang z roku 1971, ten to zařídit umí.

Na verzi Mach 1 si připravte minimálně tři čtvrtě milionu na předrenovační kus, spíš ale celý milion na hezký kousek. Jeho cena už ovšem nejspíš nikdy neklesne, na to jich vyrobili moc málo. Díly se sehnat dají, ty speciální jsou samozřejmě dražší. Na údržbu jde o jednoduché auto a také má velmi dobrý přístup snad ke všem komponentům. A podle mnohých jde o jednu z vůbec nejlepších verzí Mustanga (i když majitel chtěl původně Corvette), kterou si můžete, nebo spíš přímo máte koupit. Verze z roku 1971 není totiž tak předvídatelný dream car jako starší modely. A když si do ní sednete, jako byste se propadli do doby vzniku, kdy se tolik nemluvilo o zdraví a škodlivosti, ale lidé za oceánem si užívali hospodářský růst v dlouhotrvajícím mírovém období a žili svůj americký sen.