Hlavní obsah

Ferrari pro chudé? Ale jděte! Peugeot 406 Coupé s šestiválcem je skvělý a tečka!

Foto: Martin Palonder

Píše se rok 1995 a francouzská automobilka Peugeot představuje světu model střední třídy 406, nástupce modelu 405. V nabídce je sedan, kombík a později se přidává nádherné kupé, o kterém bude dnes řeč a jež svého přímého předchůdce nemělo.

Článek

Líbivé kupé vypadá vskutku fantasticky a slavné logo Pininfarina na boku si určitě zaslouží. Zaměstnanci studia Davide Arcangeli a Lorenzo Ramaciotti (autor Ferrari 550 Maranello) odvedli fantastickou práci. Studio design kupé původně nabídlo automobilce Fiat, ale ta si nakonec vybrala vlastní návrh Chrise Bangleho (a sami posuďte, který zestárl rychleji), a tak se hotových skic chopil Peugeot. Auto pak představil v roce 1996 v Paříži, ale výroba probíhala u Pininfariny. Mít tehdy kupé navíc patřilo ke slušnému vychování evropských značek, ale kdeže ty loňské sněhy jsou.

Karoserie nesdílí se sedanem a kombíkem žádný společný díl. Kupé je sedanu velmi podobné a ty křivky na něj odkazují, ale vypadá prostě jinak, lépe. Vlastně vypadá nejlépe, tedy alespoň dle mého je tohle nejkrásnější Peugeot vůbec. Líbí se mi hlavně přesahující C-sloupek. Naštěstí bylo kupátek vyrobeno dost, takže díly ještě k sehnání jsou. Pokud půjdete kupovat nové, tak počítejte s jejich vyšší cenou. Výhodou je ale velmi vysoká tuhost karoserie, necítíte v ní žádné vůle ani kroucení.

Foto: Martin Palonder

Peugeot 406 Coupé má opravdu nádherné tvary.

Interiér je velmi podobný sedanu a vzadu je až překvapivě hodně místa. Plasty jsou typicky devadesátkové a sdílené s ostatními karosářskými verzemi, takže to nezachrání ani logo Pininfarina a je to po nádherném exteriéru trochu zklamání. Odlišností je jen pár ozdobných lišt. Kožená sedadla Recaro jsou velmi pohodlná a mají i elektrické nastavení a paměti pro jejich uložení, vpředu je navíc spousta místa, ale hodil by se mi podavač pásů, jaký u kupé míval Mercedes. Na výbavě Francouzi tolik nešetřili, takže tu jsou elektrická okna, centrální zamykání, tempomat i klimatizace.

Je lepší než sourozenci

Co je ale jinak od sedanu, to je kvalita zpracování. V té je na tom kupé opravdu mnohem lépe a přikládám to faktu, že se stavělo u Pininfariny a ne ve výrobnách Peugeotu. Proto působí kvalitním dojmem i po mnoha letech a ujetých kilometrech. A majitelé si velmi chválí rychlý nástup topení. Zavazadlový prostor je mimořádně prostorný a dělá z kupé praktického společníka. Nechybí ani možnost protáhnout do interiéru delší předměty nebo sklopit zadní opěradla kvůli velkým předmětům. Tuhost karoserie tím neutrpí, i když vpředu jí Peugeot doháněl rozpěrou.

Foto: Martin Palonder

Černé plasty a černá kůže, tady se devadesátky nezapřou.

Kupé má koncepci vše vpředu a v tomto případě vrcholnou motorizaci vyplňující prostor pod kapotou. Tou je hliníkový čtyřiadvacetiventilový třílitrový (nebo bych měl uvádět spíš objem 2,9 litru, protože přesný údaj je 2946 ccm) vidlicový šestiválec ES9 J4. Ten je naladěný na 190 koní (140 kW) v 5 500 otáčkách a 267 Nm ve 4 000 otáčkách. Už ve dvou tisících se ale motor sebere a pak nádherně táhne až k červenému poli. Stejný motor používal i konkurenční Renault, ale nepleťte si jej se starým šestiválcem PRV. Tento je mnohem spolehlivější a má úžasně sametový chod.

Coupé je silné a rychlé, přesto to není sporťák

K motoru je připojený robustní pětistupňový manuál M5LT s delšími drahami v kulise. Páka má hladký chod, takže se řadí dobře. Ovládá ji dvojice lanovodů, které se dají vymezovat, a tím se dá celý chod převodovky ladit i po letech a ujetých kilometrech. I řízení jde hodně zlehka, ale je velice přesné. Nesmíte zapomenout, že 406 Coupé není sporťák na řezání okresek, ale pohodlné GT pro svižné svezení a jako takové funguje fantasticky a o moc lépe než standardní sedan. Jede až 235 km/h a na stovku akceleruje za 7,9 sekundy. Spotřeba se může pohybovat kolem rozumných deseti litrů. Přitom váží nemalých 1 450 kilogramů.

Foto: Martin Palonder

Pod kapotou už opravdu žádné místo nezbylo.

Platforma je shodná se sedanem, ale upravená, aby mělo kupé lepší jízdní vlastnosti. Přední zavěšení je klasický MacPherson, vzadu Multilink RS10 vlastní konstrukce s podélnými rameny. Ta umožňuje v zatáčce větší negativní odklon na vnějším kole, takže je auto v oblouku stabilnější. Vůz má i větší rozchod kol než sedan a kombík. Šestiválec má tužší stabilizátor a větší, 305 milimetrů velké čtyřpístkové brzdiče Brembo. Ty jsou nádherně dávkovatelné. Tím stabilizátorem se trochu kompenzuje větší sklon k nedotáčivosti u těžšího motoru, protože dva válce navíc představují 130 kilogramů proti menšímu motoru s objemem 2,2 litru.

Z jízdních vlastností je většina majitelů nadšená

Řízení je strmé a velmi přesné, hydraulický posilovač není příliš přehnaně nápomocný a u šestiválců má variabilní funkci. Nakonec se 406 Coupé dá pochválit za velmi dobré sportovní jízdní vlastnosti, stále je ale dostatečně komfortní i na rozbité české okresky. Jeho poddajnost jej předurčuje k tomu, aby automobil jel naprosto fantasticky a fungoval úžasně na delších trasách a v dlouhých táhlých zatáčkách. Akorát ve vyšších rychlostech se ozve aerodynamický hluk kolem těsnění bezrámových dveří, ale jinak v autě nic nevrže ani neskřípe. A ano, v přímém srovnání prostě jezdí o něco lépe než sedan 406. Moc jsem toho před testem nečekal, ale nakonec jsem dostal vůz s vynikajícím podvozkem.

Foto: Martin Palonder

Studio Pininfarina může být na tento svůj výtvor opravdu hrdé.

Facelift se varianty kupé příliš nedotkl, na ní nebylo třeba omlazovat vzhled nebo vlastně cokoliv měnit, jen větší „tlama“ v nárazníku vás praštila do očí. Málokdo si všiml upravených blinkrů a jiných kol a v interiéru přepracované palubovky. Peugeot nakonec musel ukončit výrobu i tohoto senzačního modelu, což se v případě karosářské verze Coupé odehrálo v roce 2005, tedy rok po sedanu a kombíku. I nástupce 407 se ale dočkal své, rozhodně ne tak krásné varianty Coupé, takže tradice pokračovala.

Dostupný je právě teď

Této generace vzniklo 107 633 exemplářů a právě dnes je pro kupující asi nejdostupnější a nejlevnější (popravdě dost mizerné) kusy najdete i s cenou pod sto tisíc korun. U šestiválců už pokles jejich ceny rozhodně nečekejte, ale někomu by mohl stačit spolehlivý, ale méně kultivovaný dvoulitrový čtyřválec s rozumnými provozními náklady. I šestiválec je ale velmi spolehlivý a netrpí na žádnou fatální závadu, zlobit mohou jen zapalovací cívky, a pokud je neřešíte, tak katalyzátory. Většina šestiválců má automat, a to buď prapodivný a nespolehlivý AL4, kterému se vyhněte, nebo lepší ZF. Poznáte to ale spolehlivě jen podle VIN.

Antikorozní ochrana je ale velice solidní a kupé vydrží vzdorovat déle než sedany a kombíky. To je dobře, protože druhovýroba karosářských panelů prakticky neexistuje, alespoň ty mechanické nejsou předražené. Z výbavy mohou zlobit elektrická okna, zejména automatické stahování při otevírání dveří. Navíc si majitelé stěžují na špatnou svítivost originálních světlometů čtyřválců (šestiválce mají čtveřici parabol) a degradaci zadních stabilizačních tyčí. Jinak také dochází k únikům chladicí kapaliny a pak k přehřívání motoru.

Ale víte co, stojí to za to. Tohle je prostě ještě pravý Peugeot se vším všudy, jeden z nejzajímavějších z nedávné minulosti a je právě tak úžasný, jak jsem si to o něm vždycky myslel. Navíc je tak krásný a od svého uvedení vůbec nezestárl. A dost možná ho potřebuju, protože je tak nádherně použitelný pro každý den. Jenže nevím, zda se mi nějaký v hezkém stavu povede sehnat dřív, než se podobně nadchnu zase pro nějaké další auto.

Související témata:
Peugeot 406
Načítám