Článek
Občas mě má práce dovede za volant auta, o kterém v danou chvíli vlastně nic nevím a do té doby jsem ani netušil, že se někdy s nějakým svezu. Podobné to bylo i se Sunbeamem Rapier H120 Fastback, který náhodou ve správný den stál u Veteránů na Truc, takže jsem jen poprosil o klíčky od nádherně modrého exempláře a vyrazil na krátkou projížďku.
Podle pátravých pohledů kolemjdoucích je mi jasné, že vůbec netuší, co právě projíždí kolem nich. Ostatně i já sice znal jméno Sunbeam Rapier, ale rozhodně se mi v mysli nevybavilo toto kupé, ale starší sedan. Právě jako sedan se totiž Rapier nabízel od roku 1955 a už tehdy vypadal poněkud archaicky. Změnou byl až rok 1967, kdy se na trh dostal tento Fastback.
Zapadající podzimní sluníčko si sice s křivkami Rapieru trochu pohrává, ale třeba zadní část i vám připomene jedno české auto
Fastback má splývavou záď, bezrámové dveře a výrazně vyztuženou karoserii. Základ platformy vycházel z kombíku Hillman Hunter a Rapier má i stejná zadní světla. Zadní kapota má zajímavý tvar a hned mě napadlo, že mi trochu připomíná zadní kapotu Tatry 603. Celkově se mi auto líbí a ocenit dokážu i dobové plechové tabulky, kterými konkrétní auto vyzdobil původní majitel v Řecku.
Kupé s prostorným interiérem
Uvnitř jsem příjemně překvapený z prostorného interiéru a velkého zavazadlového prostoru. Že bude na zadních sedadlech omezený prostor nad hlavou kvůli svažující se střeše, to čekáte. Dalším problémem je ale ještě velký volant, pod kterým se mi těžko prostrkuje pravá noha při nastupování. Sedadla jsou měkká a pohodlná a do všech směrů krásně vidím, takže když už jednou za volantem sedím, nemám moc důvodů si stěžovat.
Všimli jste si umístění zapalování?
Jde totiž o verzi H120, tedy nejvýkonnější variantu Rapieru Fastback, kterou Sunbeam nabízel od října 1968. Právě ta se odlišovala tou tvarovanou zadní kapotou, ale měla víc poznávacích prvků – kola Rostyle a chromované nášlapy prahů. Hlavní zajímavostí u sportovního modelu by ale měl být motor, takže si pojďme něco povědět o něm. Je to klasický řadový čtyřválec OHV a objemu 1,7 litru, který poháněl i Hillman Hunter GTS. Krmí jej dva dvojité karburátory Weber 40DCOE, ale tím úpravy nekončí. Čtyřválec má jinou hlavu válců, jinou vačku a také přepracované výfukové svody. Pro Sunbeam jej upravovala firma Hollbay Engineering a ta z něj vymáčkla 108 koní v 5 200 otáčkách.
Sunbeam chtěl s Rapierem útočit na prodejní čísla úspěšného Fordu Capri. Dnes už víme, že se mu to nepovedlo
Výsledkem úprav je kupé akcelerující na stovku 11 sekund a jedoucí až 171 km/h, přitom spotřeba se pohybuje kolem osmi až devíti litrů. Možná vám na pohled připomíná erko nebo Rapid, ale tohle auto umí jet svižně a příjemně. Já mám navíc auto s kratší čtyřstupňovou a plně synchronizovanou převodovkou, která má skvělý hladký chod. Výtku nemám ani na citlivé a dobře dávkovatelné brzdy, které sází na přední kotouče a zadní bubny. Sportovní dojem kazí snad jen na kupé možná až příliš měkký podvozek, který sice příjemně žehlí nerovnosti, ale v zatáčkách způsobuje větší náklony. Ovšem zatáčky si i tak zamilujete díky přesnému řízení bez prodlevy.
Po té chvále následuje trochu smutný závěr. Rapier se totiž přestal vyrábět v roce 1976 a nedostal žádného nástupce. Prodejní čísla byla slabá a Chrysler ukončil aktivity celé značky, která měla v rodokmenu mnoho zajímavých aut a byla i historicky prvním filmovým autem Jamese Bonda, který roadster Alpine proháněl ve filmu Dr. No. Je to škoda, Rapier je moc hezky jezdící kupé, které zpoza volantu působí mnohem mladším dojmem. Dnes může být řešením pro ty, kteří hledají opravdu originální youngtimer, který na srazu jen těžko potkáte. Jen se obrňte trpělivostí, na prodej jsou tato auta velmi zřídka. V době psaní článku byl v Německu k mání jediný exemplář za 160 tisíc korun. Většina lidí ale stejně nakonec skončí s Fordem Capri.