Datsun 280ZX – druhá generace je komfortnější osmdesátkový cesťák, pořád ale řidičsky zajímavý

V roce 1978 přišel čas nahradit ikonické kupé Datsun Z, případně také známé jako Fairlady Z. Druhá větší a pocitově velmi osmdesátková generace S130 se rozhodla navázat na velkou popularitu a prodejní úspěchy, ale nechtěla nijak hazardovat s fungujícími věcmi. Proto vypadá na první pohled hodně podobně jako původní 240Z s designem Albrechta Göertze, i když zblízka si změn všimnete. Například nové integrované nárazníky jsou lépe zakomponované do celkového tvaru a chybí výraznější maska chladiče. Speciální kola jsou replikami a sluší jim i speciální dvoubarevné lakování. Koeficient odporu vzduchu ale díky všem změnám klesl z Cx=0,47 na 0,39. Také se poprvé na některých trzích objevovalo logo Nissan (přesněji Datsun by Nissan).

Opět existovala klasická dvoumístná verze, jako je tento kousek z roku 1980, i větší model 2+2. Interiér je velmi komfortní a napoví, že je Zetko spíše cestovní GT než sporťák. Proto má i bohatou výbavu a kvalitní audiosystém. Díky prodloužení rozvoru je uvnitř i víc místa. Tato verze je pak klasickým kupé s pevnou střechou, ale Datsun nabízel od roku 1980 i T-Top s odnímatelnými střešními panely. Takových bylo v Evropě málo, spíše se prodávaly v USA. O dva roky později proběhl drobný facelift. V Evropě jsou dodnes na prodej hlavně americké verze, ale prodávala se tu i o 80 kilogramů lehčí evropská specifikace ve dvoubarevné verzi, nejvíc ve Švýcarsku. Ušetřilo se tím, že nemá posilovač řízení ani elektrická okna. Právě tato odlehčená verze je i hlavním hrdinou našeho článku a zdobí jí originální bodykit se spojlery a nástavci prahů.

Výhodou byla bohatá výbava zahrnující kvalitní audiosystém, elektrická okna a zrcátka, klimatizaci a tempomat. A také to, že auto nevypadá tak ošklivě kvůli povinným „pětimílovým“ nárazníkům (musely bez poškození vydržet náraz v rychlosti až 5 mil v hodině), jako jeho američtí sourozenci. Sedadla jsou hlavně pohodlná, v této verzi jednodílná, boční opora není vůbec výrazná, a tak se v ostřejších zatáčkách budete zapírat nohama. Střední část palubky s dalšími budíky je natočená směrem k řidiči. Sportovní volant byl příplatkový. Zavazadlový prostor je také dost velký a prostorný a na zadním okně najdete i zadní stěrač – specialita japonských značek, které dávají stěrač i na aerodynamická kupé, u nichž není špinění zadního okna zdaleka takovým problémem.

Třídveřový sportovní model má motor vpředu podélně, který pohání zadní kola. Jde o řadový šestiválec L28E SOHC o objemu 2,8 litru, který se objevil i na sklonku předchozí generace. Tady má ale jiné písty a vačky. Existovala i přeplňovaná verze 280ZX Turbo, se kterou jsem jezdil před mnoha lety, ale i tato je velmi příjemná. Podle tabulek se může zdát, že je druhá generace pomalejší, protože se uvádí výkon 142 koní (105 kW, lehčí předchůdce 280Z první generace měl 136 koní) v 5 200 otáčkách, ale Nissan jen přistoupil na jinou metodiku měření výkonu SAE. Točivý moment je 202 Nm ve 4 000 otáčkách a chybět nemůže krásně dunivý zvuk. Ten jako by pobízel řidiče k akceleraci a vytáčení až k 7 000 otáček. S motorem je spojen pětistupňový manuál.

Datsun váží 1356 kilogramů a je tedy těžší než předchůdce. Je to i díky silnějšímu diferenciálu a zadnímu stabilizátoru. Také je ale mnohem pohodlnější a příjemnější. Hodně podvozkových částí sdílel s luxusním sedanem Datsun 810 (někde známý jako Datsun Maxima) nebo 910 Bluebird. Vpředu je klasický McPherson a i zadní kola jsou nezávisle zavěšená. Těžiště auta je níž a spolu s perfektním vyvážením 50:50 mezi nápravy slibuje výborné jízdní vlastnosti. Tedy nejen slibuje, on je Datsun doopravdy nabízí. Zároveň je díky aerodynamice a přepracovanému podvozku i mnohem stabilnější ve vyšších rychlostech. Jede až 188 km/h a na stovku zrychlí za 8,3 sekundy. Ovšem ta spotřeba přes deset litrů dělala v době ropné krize a zvyšujících se cen paliva vrásky nejednomu majiteli. Na druhou stranu nádrž pojme nadstandardních 80 litrů paliva.

Kromě lépe naladěného a u této verze originálně sníženého podvozku má auto také lépe odhlučněný interiér. Potěší i nádherně přesné a strmé hřebenové řízení bez posilovače a samosvorný diferenciál. Na českých hrbolech ale budete proklínat zanedbanost našich komunikací, i když je druhá generace Zetka mnohem pohodlnější než ta první. To ovšem k jízdě se sportovním autem asi patří, a i já si nejvíc užil, když jsem svůj japonský roadster vytáhl za linii našich západních hranic.

Nástupcem se stal nový a výrazně hranatý Nissan 300ZX první generace Z31. Druhé Zetko se proslavilo taky na závodech. V týmu Bob Sharp Racing s ním jezdil a vyhrávala i slavný herec Paul Newman. Není divu, že takové auto má dost fanoušků i u nás. Navíc se díky obrovské nabídce doplňků a vylepšení snadno upravuje a vylepšuje. A ještě je mnohem příjemnějším společníkem pro každý den než jeho předchůdce. V nabídce aut k prodeji najdete hodně amerických verzí, které jsou kvůli nárazníkům možná ošklivější, ale jezdí také tak skvěle, jako evropský model. Cenové rozpětí prodávaných 280ZX je 350 tisíc až milion za vzácné exempláře ve fantastickém stavu. Ovšem evropských kupé už v nabídce tolik není, hodně se z nich stavěly závodní speciály, protože na to se americké targy tolik nehodily. A tento Petrovo kousek na prodej nebude asi nikdy, má ho už 18 let a 16 let s ním aktivně jezdí.