Hlavní obsah

Chrysler 300 Saratoga je tak ošklivý, až je krásný. Amerika za necelý půl milion udělá radost každému řidiči

Foto: MOnix Media

Velký americký sedan mi na první pohled přijde ošklivý. Jenže jak kolem něj párkrát projdu, už mi slovo ošklivý nepřijde vhodné, výstižnější je spíš zajímavý. Ano, starý Chrysler je zajímavý a zaslouží si, abych zkusil tu zajímavost prezentovat i našim čtenářům.

Článek

Chrysler sice model 300 poprvé uvedl v roce 1955 coby nástupce typu DeSoto, ale jméno Saratoga se na jeho autech objevovalo už od roku 1939 a vydrželo do roku 1995 na velkých autech, kterým Američané říkají full-size. V šedesátých letech jej Chrysler používal na lépe vybavených sedanech prodávaných v Kanadě. A protože právě toto auto z roku 1964 (výroba byla zahájena o dva roky dřív) je na našem území díky spolupráci prodejců Auta z Kanady a Veteráni na Truc, je původ jména vysvětlen. V jeho domovských USA se tou dobou nabízely prostěji označené sedany Chrysler 300 nebo kupé a kabriolety 300K a patřily k nejoblíbenějším modelům značky.

Kanadská verze se od amerického typu 300 trochu odlišovala a připomínala spíše modely Newport a Windsor. Model byl ale ve skutečnosti odvozen od typu New Yorker. Design auta vytvořil Virgil Exner a rozhodněte se sami, zda se vám auto líbí. Já osobně bych asi do soutěže krásy a elegance vybral jiné kousky, ovšem Chrysler rozhodně není nudný a třeba ten obří modročervený znak vpředu podtrhující velkou šířku auta má rozhodně něco do sebe. Velký znak z barevného plastu je ale i vzadu. Zrcátka jsou až na blatnících, což se tehdy nosilo. Celkově má auto zkrátka spoustu detailů, které vás chytnou na první pohled.

Foto: MOnix Media

Americká auta z šedesátých let mají často spoustu nádherných detailů

Prostorný červený interiér má samozřejmě kožené čalounění a tlusté koberce. Ve výbavě je klimatizace, příplatkové elektrické nastavování sedadel a posilovač řízení. Nejzajímavějším prvkem je ale hranatý čtvercový volant. Nebojte, neřídí se s ním ani tak špatně, protože posilovač je možná až příliš výrazný. Zaujmou i malé lesklé hvězdičky na čalounění stropnice, které se musejí v noci hezky odrážet. Spolujezdec má před sebou hezké madlo. Na palubce nám tancuje figurka legendárního Elvise, takže si ho okamžitě k projížďce pouštím.

Pořádný osmiválec je základ

Chrysler stojí na platformě C-body. Pod kapotou je vidlicový osmiválec Big Block 383 cui, tedy 6,3 litru. Auto sice nikdy nezařazuje mezi muscle cars, ale přitom malé motory byste pod kapotou této generace hledali marně. Motor krmí čtyřkomorový karburátor a dosahuje výkonu 305 koní (224 kW) v 4 600 otáčkách. Nemá ale problém říci si klidně i o dvacet litrů paliva, po městě i o třicet.

Foto: MOnix Media

Možná je to jen takový obyčejný sedan, ale pod kapotou má slušně výkonný osmiválec

S motorem je spojený třístupňový automat PowerFlite a ten posílá výkon na zadní kola. Neovládá se žádným voličem, ale tlačítky. Pokud zatáhnete za parkovací brzdu, automaticky se převodovka přepne do neutrálu. Vpředu je nezávislé zavěšení a odpružení torzními tyčemi, vzadu je tuhá náprava a listová pera. Brzdy jsou také vybaveny posilovačem, takže Chrysler zpomaluje velmi poslušně.

Jízdní komfort je prioritou

Hmotnost auta není zanedbatelná a atakuje 1,9 tuny, ale u tak obrovského auta to člověka ani nepřekvapí. Chrysler ovšem vpředu vsadil na torzní tyče a byl chválen za mnohem lepší jízdní vlastnosti, než jaké do té doby předvedl. Ovšem v americkém autě bylo vždy hlavní prioritou pohodlí a jízdní komfort, což vůz plní také na jedničku. Posilovač řízení pracuje velmi výrazně, a tak jde řízení zlehka.

Foto: MOnix Media

Na starých amerikách miluju jejich nádherné interiéry

V roce 1965 se objevila nová verze modelu 300. Jméno Saratoga se pak vytratilo z nabídky až do konce osmdesátých let, kdy jej nosil předchůdce Stratusu. Dnes Chrysler 300 není takové to auto, které má někdo na prvním místě svého dopisu Ježíškovi. Proto i takový krásný kus v zachovalém stavu a s plnou výbavou může stát jen 350 tisíc korun. Označení 300 pak měla automobilka Chrysler dlouho v oblibě a nejspíš i vy si pamatujete moderní 300M nebo 300C. Tyto staré kousky, zejména v dvoudveřové variantě, ovšem už rostou na ceně. Naopak sedan ještě není příšerně drahý, tento konkrétní se nedávno prodal za necelých 400 tisíc Kč. V něm pak můžete vzpomínat na doby, kdy byl Chrysler členem elitní detroitské trojky a ne koulí na noze koncernu Stellantis, která má v nabídce pouhé 3 modely – 300, Voyager a Pacifica.

Recenze nezmiňují ani nějaké problematické závady, snad jen brzdy majitelé často měnili za větší, aby těžký sedan zpomaloval rychleji. Pamatujte, že Chrysler má být tichý a komfortní, jakmile v něm něco mlátí nebo se třese, je auto v nepořádku. Pozor dejte na úniky chladicí kapaliny ze soustavy. Naopak rez trápila tato auta méně než dobovou konkurenci. Když už, tak to bylo v okolí kol a podlahy zavazadlového prostoru.

Načítám