Článek
Hranaté Lady jsou známé po celém světě, byť ne všude pod svými ruskými jmény. Výroba čtyřdveřového sedanu 2105 byla zahájena v roce 1980, luxusnější verze 2107 pak v roce 1982 a pětidveřový kombík 2104 přišel na trh až v roce 1984 coby nástupce typu 2102. I když auto pořád vycházelo z původního Fiatu 124, není to na něm už na první pohled tak patrné. Práce na omlazení starého auta začaly už v roce 1975. Přední část je prakticky shodná se sedanem 2105 a má velké hranaté světlomety (měly by mít stěrače, ale ty už si přivlastnil nějaký nenechavec) a černou masku.
Zadní část byla sice převzatá ze staršího kombi 2102, ale světlomety jsou větší, takže i víko kufru se muselo zúžit v dolní části. Boky vypadají moderněji díky černě lakovaným sloupkům, chromu ale na autě zbylo i tak dost díky lištám. Za sebe musím říct, že hranaté verze se mi vždy líbily víc než původní Fiaty. A pokud se ptáte, tak ano, je to skutečně dochovaný exemplář po Policii České republiky, který je ve sbírkách Retroauta.

Připadali jsme si jak na lovu živlů z podsvětí divokých devadesátek
Tenhle kombík nebyl pro chalupáře
Většina Lad měla měkká látková sedadla, ale policejní varianta spoléhá na černou koženku, která se lépe udržuje. Nikdy nevíte, jaký živel v autě povezete, a co bude v interiéru vyvádět. Mezi další úpravy pak patří vysílačka a ovládání dodnes funkčních majáků a megafonu. Jinak je interiér dost spartánský, což bylo znakem snad každé Lady. Ruský model si nikdy nepotrpěl na zbytečná cingrlátka.

Interiéry Lady nikdy nebyly moc zdobné
Zavazadlový prostor, v tomto případě nejspíš na vlčáka, pojme 1 150 litrů a po sklopení zadních opěradel dokonce 1 450 litrů. Zkrátka pro chalupáře musel být podobně prostorný kombík sen. Sedadla jsou dost měkká a pohodlná, na delších cestách byste ovšem zatoužili po alespoň nějakém tvarování. Pedály i volant jsou vůči sedadlu řidiče trochu vyosené. Topení sice funguje, ale auto je dost velké, aby se v něm rychle udělala zima.
Technikou Lada nepřekvapí
Lada má samozřejmě klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol. V tomto případě je pod kapotou podélně umístěný řadový čtyřválec OHC o objemu 1,3 litru s karburátorem a pětistupňová převodovka s nepřesnou kulisou a dlouhými drahami. Jde vlastně o vylepšený motor z Lady 1300 (VAZ 21011) s rozvodovým řemenem místo řetězu a karburátorem Ozon. Výkon 65 koní (48 kW) propůjčuje kombíku celkem slušnou dynamiku, protože jej nebrzdí velká hmotnost. I když co se týká akcelerace na stovku, tak je stále platný údaj 23 sekund a maximální rychlost je 135 km/h. Lada váží jen 1 055 kilogramů, přesto není problém dostat se i na spotřebu kolem deseti litrů, standardně ale můžete počítat se sedmi a do nádrže se vejde 39 litrů. Také na hlučnost motoru se musí zvyknout.

Majáky jsme si prostě museli vyzkoušet i ve tmě
Většinu techniky podědila Lada po předchozím modelu, což se týkalo bubnových brzd nebo tlumičů. Ovšem podtlakový posilovač brzd byl novinkou. Šnekové řízení není nejpřesnější a má tendenci občas zatuhnout. Pohodlně naladěný robustní podvozek zvládá velmi dobře i nezpevněné komunikace, a přitom je krásně komfortní. Panhardské tyče dělají, co mohou, pomáhají i pneumatiky s vysokým profilem na originálních plechových discích. Mimo ni se Lada taky úplně neztratí a se 163 milimetry světlé výšky se nemusíte bát žádné polňačky. Zkrutný stabilizátor dělá vůz ovladatelnější i na silnici, a tak se krásně projeví jeho svižnost a živost.
I Lady mají nějaká trápení
Přepracovaná byla u modernizované Lady i elektronika, ovšem ta má někdy tendenci zazlobit. Zejména dochází k zoxidování konektorů, případně nefungují jednotlivá relé nebo se pálí pojistky. Pozor také na písty brzdových třmenů, které rády korodují a pak zatuhnou. Koroze se ale dá očekávat i na karoserii, případně mohou degradovat i plastové a gumové díly. Jinak je ovšem Lada správné sovětské auto, tedy odolné, robustní a pocitově snad nezničitelné, které se dá snadno opravovat. I když jsou některé drobnosti jako například kliky až příliš křehké a snadno se zničí. Na každodenní provoz už si dnes Ladu asi moc lidí nekoupí, ale jako youngtimer z východního bloku je Lada jednou z těch lepších.
Právě kombi se nakonec vyrábělo nejdéle ze všech hranatých verzí Lady, až do září 2012, takže o pár měsíců předčilo i sedan 2107 (ten končil v červenci) a uvolnil linky modelu Granta. Sedan 2105 už tou dobou nebyl na trhu celé dva roky. Ve většině zemí Evropy byl ale prodej ukončen už v roce 1997. Ještě o tři roky později se jednalo o nejprodávanější automobil v Rusku, pak už to šlo s prodejními čísly dolů.
Nástupcem byl kombík 2111 – zaoblený typ, který měl v rodině ještě sedan 2110 a hatchback 2112. Prodejní čísla Lady byla tradičně dobrá na všech trzích. Na východní straně železné opony platila Lada vždy za něco lepšího, Západ zase cenil její robustnost a nízkou cenu. Kdyby jich v Togliatti (a Iževsku, na Ukrajině a v Egyptě) dokázali vyrábět víc, neměli by s odbytem problém. A dnes už její cena opět stoupá z nulových hodnot, na slušné auto budete potřebovat padesát až sto tisíc korun. Mám pocit, že moderní modely Granta nebo Kalina se ale podobně kultovního statutu nikdy nedočkají.