Cadillac Eldorado udělal z luxusní značky to, čím je dodnes. Verze ze sedmdesátých let mají pořád ten správný šmrnc!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už jednou jsem měl tu čest s Cadillacem Eldorado, ale nepohrdl jsem ani možností vyzkoušet si o dvě generace mladší kupé desáté generace z roku 1979. Tehdy bylo Eldorado zavedeným modelem s vlastní fanouškovskou základnou, protože na trhu bylo již od roku 1952. Vždy okupovalo spíše horní patra nabídky americké značky. Jméno odkazuje na mýtické ztracené zlaté město v Jižní Americe.

Toto šedé Eldorado je už z doby, kdy Cadillac sázel na pohon předních kol. Ten se u Eldorada objevil poprvé v roce 1967. My ale poskočíme až do roku 1979, kdy se objevila už desátá generace a nabízela se jako kabriolet nebo kupé. Šlo o menší a lehčí automobil než předchozí verze - auto se zkrátilo na 5,2 metru. Hodně se změnil tvar zadní části, která byla hranatější. Bezrámová okna ale mělo Eldorado dál. Na zrcátku u řidiče je zakomponovaný teploměr, který je dokonce v noci osvětlený.

Před sebou mám na špičce kapoty i tradiční znak a snad z každého místa auta vidíte tento symbol několikrát. Spousta chromu vám hází prasátka do očí. Maska je velká s nezbytným nápisem, po stranách jsou dva páry světlometů a pod nimi ještě blinkry. Na bočním pohledu mě za oko nejvíc chytají drátěné poklice.

Uvnitř si Cadillac nachystal novinku v podobě palubního počítače. Ten se u modelu Eldorado objevil poprvé, i když úplnou premiéru měl systém o rok dříve v sedanu Seville. Ve výbavě je i klimatizace, tempomat a rádio s přehrávačem kazet. Dále americká automobilka vsadila na pravé dřevo, spoustu chromu a kvalitní kůži. Velká pohodlná sedadla jsou úžasně měkká a nastavují se elektricky, jako prakticky všechno ostatní v autě. Před sebou má řidič nastavitelný volant s tenkým věncem o velkém průměru.

Eldorado stojí na rámové platformě E-body, takže jeho podélně umístěný motor pohání přední kola. Stejně to měli i sourozenci – Buick Riviera a Oldsmobile Toronado. Srdcem auta je samozřejmě vidlicový osmiválec, v tomto případě jde o motor Oldsmobile Rocket small-block 350 s elektronickým vstřikováním paliva, tedy s objemem 5,7 litru. On Cadillac už u této generace nabízel i jeden šestiválec, ale neříkejte, že byste chtěli něco jiného než „vé-osmičku“.

Výkon je 170 koní v 4 200 otáčkách, točivý moment 367 Nm ve 2 000 otáčkách. K motoru je připojený třístupňový automat Turbo Hydra-Matic THM-325. Akcelerace na stovku zabere 11 sekund. Díky vstřikování se snížila spotřeba paliva na přijatelnějších 13 litrů a také klesla produkce emisí. Motor není ani moc slyšet, protože je interiér dobře odhlučněný a pohonná jednotka v nižších otáčkách jen tak pobublává. Navíc i po letech se projevuje kvalitní výroba, takže tu nic nevrže ani necvaká. Když ale šlápnete na plyn, má tahle amerika poměrně slušný zátah.

Desátá generace se vůbec poprvé chlubila nezávislým zavěšením zadních kol. Díky tomu bylo na zadních sedadlech pořád dost místa a slušně velký je i zavazadlový prostor, i když se délka auta zkrátila. Nezávisle zavěšená jsou pochopitelně i přední kola. A také má Cadillac úžasné jízdní vlastnosti a jízdní komfort jen těžko hledal v té době konkurenci. Na všech kolech byly nově kotoučové brzdy.

Cadillac výrobu modelu Eldorado ukončil po dvanácté generaci v roce 2002 a nahradil jej modelem CTS Coupe. Nástupce dnes představeného kousku se objevil v roce 1986. Nebyl ale zdaleka tak úspěšný jako právě desátá generace. Ta v roce 1984 stanovila rekord v podobě 77 806 prodaných exemplářů, což bylo tehdy 26 % všech prodaných cadillaců v daném roce. Celkem vzniklo těchto eldorad ale necelých půl milionu. Právě s tímto motorem prý jde o nejspolehlivější variantu, pozdější cadillacy už tak dobrou pověst neměly. I automat funguje většinou hladce a prakticky se na něm nemá co rozbít. To spíš majitele potrápí koroze. Cadillac sice auto ošetřil dobře, ale v tomhle věku už se u vozů puchýře objevují, byť ne u tohoto konkrétního.

Auto z dnešního článku zrovna hledá majitele, takže pokud jsem jej dostatečně vychválil, máte štěstí. Je z nabídky Veteránů na Truc a za svých 450 tisíc korun dostanete automobil bez časté vinylové střechy a s malým nájezdem 45 tisíc kilometrů. První majitelkou byla paní z Bostonu, pak Eldorado pobylo nějaký čas u dvou sběratelů a ten druhý doložil k autu i kompletní servisní náklady a veškerou dokumentaci. Navíc přidal i originální osmistopé kazety do rádia, co byste chtěli víc?