Článek
Zavřete oči a představte si sportovní auto. Máte to? Tak oči zase otevřete. Haló, otevřete je! Fajn. Jak vypadá vaše představa? Má ostré hrany, klínovitý tvar a velké křídlo na zádi? Nebo je naopak doutníkově podlouhlé s protaženým čumákem a krátkou kabinou až u zadních kol? Zaručeně ale nevypadá jako Audi TT.
První TT totiž všechny dosavadní designové zákonitosti postavilo na hlavu. Podélně je prakticky symetrické, takže skoro nepoznáte, kde má předek a kde zadek. Jeho přísně industriální pojetí neodráží pohyb, jeho velké plochy nejsou dynamicky zprohýbané, jeho obliny jsou skoro naivní, jako by ho namalovalo dítě.
Ve skutečnosti ho měl na svědomí tým talentovaných designérů zahrnující J Mayse, Freemana Thomase a Martina Longmora, kteří svou nekonformní vizí způsobili v roce 1995 na autosalonu v Tokiu pořádný poprask. Nikdo nevěřil, že by se TT mohlo dostat do sériové výroby, jenže za pouhé tři roky byla na světě produkční verze, která se od konceptu lišila jen v detailech. Výsledek byl tak futuristický, že nad ním žasneme dodnes. Jenže jaké auto se ukrývá pod tím nadčasovým kabátkem?
Auto pro holky – tak TT nejčastěji vnímají automobiloví nadšenci. A něco na tom je, protože jeho tvary zcela postrádají typickou agresivitu, která mužské části populace tolik imponuje. Jenže to vůbec neznamená, že je TTčko úplně krotké.
Už základní variantu pohání přeplňovaný čtyřválec 1,8l s pětiventilovou technikou, který posílá na přední kola výkon 180 koní (přesně stejná konfigurace jako u první Octavie RS), podstatně zajímavější je však silnější varianta se dvěma mezichladiči, otevřeným sáním, dvojitou koncovkou výfuku a vyšším tlakem turba – výsledkem je výkon 225 koní roztáčející všechna čtyři kola.
Starty má tedy pořádně svižné: na stovce jste oficiálně za 6,6 sekundy a můžete zvesela pokračovat až k maximu na úrovni 240 km/h. Motor má pěkně oldschoolový charakter, takže do 3 500 se neděje prakticky nic, pak mocně zatáhne turbo a děje se všechno naráz. Přesnou a mechanicky působící řadičkou šestistupňového manuálu mu předhazujete další kvalty, motor naštvaně vrčí, otevřené sání na straně řidiče temně hučí a turbo syčí, takže vám připadá, že jedete ještě rychleji.
Jen včas začněte brzdit před vinglem, protože přední kotouče nestojí za moc (naštěstí tradičně široká koncernová nabídka má hodně variant pro upgrade). V nájezdu se osmnáctipalcové gumy zakousnou do stopy a drží a drží a drží… O trakci se postará čtyřkolka, i když jen haldexová, takže nečekejte žádná proaktivní kouzla, která by vám pomohla utáhnout stopu. TT je naladěné na efektivitu a zatáčky prostě neutrálně vykrouží. Neměl jsem moc prostor tlačit, ale jsem si jistý, že jediné, co bych za hranou našel, je bezpečná nedotáčivost.
Což je paradoxní, protože první TTčka si vysloužila pověst „widowmakerů“ neboli že z manželek dělají vdovy – při provokaci ve vysoké rychlosti se ráda přetáčela. Po několika fatálních nehodách Audi zareagovalo přenastavením podvozku a přidáním zadního křidélka, takže už bylo mimo jiné jasné, kde TT začíná a kde končí. Chování auta se tak zklidnilo a TT se stalo tím hodným koťátkem, za které ho všichni od počátku měli.
Praví fanoušci rychlých kol tehdy po právu remcali, že TT není tak hravé a zábavné jako konkurenční sporťáky – a to pořád platí. Jenže při pohledu z dnešní doby působí příjemně syrově a oldschoolově, takže má čím zaujmout. Taky jede jako z praku (snadno ho můžete ještě trochu přifouknout) a spousta řidičů ráda přijme jeho ochranářský přístup k projíždění zatáček, takže se ani v plískanicích nebo na sněhu nebude muset bát o svůj život.
TT je tak v jádru skutečným sportovním kupé (i když trochu krotkým) – sedíte patřičně nízko a kabina je správně intimní, kokpit je kouzelně propracovaný a přináší pocit výjimečnosti, jízda je dost vzrušující a zážitek za volantem intenzivní, přitom s ním můžete pohodlně jezdit do práce nebo vyrazit na stovky kilometrů dlouhou štreku. Hlavně přitom budete vypadat zatraceně sexy!
Design prodává a v případě TT tak nikomu nevadilo, že kupuje techniku z Golfu nebo Octavie za tučný příplatek. Ta koncernová technika je totiž dost slušná a designéři vyvinuli veškerou snahu, aby vám to bylo naprosto ukradené, ať už se na TT díváte zvenku nebo sedíte uvnitř. TT je výjimečné svým netradičním pojetím a jeho dvě následující generace jen dokazují, jak mistrovský výtvor první TTčko bylo. Pětadvacet let? Kdyby ho u Audi vystavili do showroomu, stály by se na něj znovu fronty. Tohle je prostě ryzí umělecké dílo na kolech!
Za zapůjčení vozu velmi děkujeme Pepovi a Adéle.