Ani taxikáři ho nezachránili: Fiat Croma na silnicích už moc často nepotkáte

V osmdesátých letech byl v nabídce automobilky Fiat velký sedan Argenta, ale jeho věk se dal už jen špatně zamaskovat. Šlo totiž vlastně jen o facelift Fiatu 132, který se začal prodávat už v roce 1966. Proto byl zahájen vývoj nového auta, které měla převzít i sesterská Lancia, čímž by se náklady trochu rozmělnily. Přidaly se i automobilky Saab a Alfa Romeo (tehdy ještě Fiatu nepatřila), a tak nová platforma 4 posloužila hned čtyřem novým automobilům – Fiatu Croma, Lancii Thema, Saabu 9000 a Alfě Romeo 164. Pojďme si dnes popovídat právě o Fiatu, který do prodejen dorazil v roce 1985 jako nejlevnější ze všech sourozenců.

I když na pohled je Croma dost hranatý liftback, má poměrně slušný koeficient odporu vzduchu 0,32. Možná tedy o něco málo více, protože auto je vybaveno stěrači světlometů. Anebo možná naopak méně, protože Cromu zdobí příplatkový balíček doplňků Abarth, který auto zkrášlil nástavci prahů, spoilerem na pátých dveřích, patnáctipalcovými koly a kouřovými zadními světlomety.

Dovnitř se dá dostat poměrně snadno a pohodlně, protože dveře mají velký úhel otevírání. Vnitřek je prostorný a díky velkým oknům i prosvětlený. Navíc působí větším dojmem díky světlému látkovému čalounění s dobovým proužkovaným vzorem. Interiérové díly jsou kvalitně zpracované a ani po těch letech tu nic nevrže a neskřípe, což by určitě zklamalo mnoho těch, kteří nemají italská auta v lásce.

Slušně prostorná je i druhá řada sedadel a kufr má objem dokonce 500 litrů. Ten snadno zvětšíte sklopením zadních opěradel. A díky tomu, že Croma je liftback, naložíte opravdu velké předměty.

Výbava není špatná, konkrétní auto má elektrická přední okna, zrcátka i střešní okno, dálkové centrální zamykání, automatické topení a nastavitelný volant. Ten byl vyměněný za dobový tuningový, stejně tak je jiná i dřevěná hlavice řadicí páky.

Výškově nastavitelné je i sedadlo, byť páčka už je poněkud křehká. V opěradle je možnost nastavení bederní opěrky. Klimatizace v autě není, předchozí majitel za ni nepřiplácel a s vedrem bojoval jen roletkami proti slunci. Na hranaté černé palubce je vlevo od volantu velký panel. Láďa mi hned vysvětluje, že by měl signalizovat, když v autě něco nefunguje. Jelikož na něm ale nic nesvítí, tak je jasné, že tento Fiat netrpí žádnou nemocí italských aut a je v naprosto perfektním stavu. Prý za těch osmnáct let akorát jednou zlobilo palivové čerpadlo.

Když je tedy auto v naprostém pořádku, můžeme se s ním i trochu projet. Mám štěstí, protože tohle není žádná chudobná Croma, ale ostřejší varianta Turbo i. e., kterou pohání přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec Lampredi. Proti atmosférickému dvoulitru má upravené vstřikování i zapalování, intercooler a funkci overboost. Croma díky tomu nabízí 155 koní (116 kW) a 247 Nm, takže maximální rychlost činí 215 km/h.

To není o mnoho méně, než nabízela mnohem dražší Lancia Thema 8.32 s osmiválcem Ferrari. Croma Turbo akceleruje také dost rychle a na stovce je už za 7,9 sekundy. Zrychlení vám zkomplikuje turboefekt, ale to k přeplňovaným autům z osmdesátek zkrátka patří. Spotřeba se pohybuje kolem osmi litrů paliva, do nádrže se vejde 65 litrů.

Motor si s tunovým a poměrně velkým autem poradí, takže si hned všimnu velmi dobrého chování v zatáčkách. Tam se sice auto nakloní, ale hezky drží ve zvolené stopě a působí stabilním dojmem. Fiat za to vděčí nezávislému zavěšení všech kol. Spojka jde hodně zlehka a i brzdy jsou poměrně citlivé a ostré. A protože je řízení komunikativní, dá se s Cromou jet svižně a využívat potenciál přeplňovaného motoru naplno. Jen kdyby byl větší ten volant, jelo by se mi ještě o fous lépe.

Ale přitom konstruktérům o to vlastně ani nešlo, chtěli hlavně pohodlné auto, žádný závoďák. Motor je vyvážený a díky pečlivému uložení se do kabiny nepřenášejí téměř žádné vibrace a díky kvalitnímu odhlučnění ani moc zvuku od pohonné jednotky. To až nad 4000 otáčkami, kdy naštěstí zní dost příjemně.

Cromu měli díky nízké ceně a velkému vnitřnímu prostoru rádi hlavně taxikáři. I díky nim vydržela v nabídce až do roku 1996 a prošla si v letech 1988 a 1991 modernizacemi. Přímého nástupce však Fiat neuvedl, prodejní čísla velkých sedanů ke konci klesala a na trh rodinných aut vlétla SUV. Zákazníkům stačil menší model Marea odvozený od typů Bravo/Brava. Jméno Croma se objevilo v roce 2005 na zvláštně kříženém kombíku, ale ani jeho prodeje během pěti let neplnily očekávání, a tak se vytratil bez nástupce.

Dnes obě generace Cromy potkáte zřídka. První z důvodu koroze, i když ta tento liftback trápila méně, než se traduje, jenže už je to docela staré auto, takže na problémy se zrzavým morem má vlastně nárok. I pod sto tisíc se dá nějaká Croma najít, ovšem ceny nejhezčích přeplňovaných verzí překročí 300 tisíc korun. Slušné ale najdete i kolem třetiny této částky. Odměnou vám bude prostorné a pohodlné auto, které není příliš nespolehlivé.