Vyzkoušeli jsme speciál Horské služby. Tahle Toyota se zimy nebojí, má na to odpovídající výbavu. Najezdí toho překvapivě málo

Koncem listopadu se na Českou republiku začal sypat sníh a stylovější počasí na předání zásahového speciálu jsme si asi nemohli přát. Jsem rád, že jsem přijal nabídku svézt se přímo Toyotou hned od showroomu Dajbych 4×4 v Plzni. Kousek za Sušicí už silnice byla opravdu rozježděný sníh, na který jen někdo tu a tam hodil hrst štěrku. Horská služba si ovšem poručila pneumatiky Nokian HKPL s hřeby, a tak nemá Land Cruiser sebemenší problém. Stále nemáme ani důvod zapnout pohon všech kol a auto krásně vykružuje zatáčky.

Na Kvildě už nás před služebnou čeká o tři roky starší sestřička, která tu pravidelně slouží. Toyoty se totiž předávají Horské službě každý rok. V jejím případě jde o model 76, tedy pětidveřové kombi. Nejnovější přírůstek je model 78, třídveřová prodloužená dodávka. Je trojmístná, takže přístup na třetí zadní sedadlo je složitější, ale zase se do většího nákladového prostoru lépe vejde lehátko se zraněným pacientem. Nové zásahové auto se tu ale dlouho neohřeje, ke stálé službě bude přiděleno do Nové Pece u Lipna. Celkem Horská služba letos pořídila tři Toyoty Land Cruiser. Zbylé dvě jsou modely 76 a sloužit budou v Jeseníkách.

S modelem Land Cruiser řady 70 se v našem magazínu nesetkáváte poprvé, a tak víte, že jeho šestiválcové provedení si neustále pochvalujeme pro robustnost, spolehlivost, terénní průchodnost a současně dostatečný jízdní komfort na silnici. Stejné důvody přesvědčily i českou Horskou službu.

Od běžné osobní Toyoty se speciál samozřejmě trochu liší, byť spoustu z požadavků Horské služby vám prodejce Dajbych 4×4 umí za příplatek nabídnout i pro váš Land Cruiser. Na první pohled je na předku vidět pevnostní nárazník ARB s navijákem ZEON 10S a v něm jsou integrované mlhovky s denním svícením. Pokud se podíváte na fotky, tak starší verze měla ještě externí LED paraboly na vršku pevnostního nárazníku, ale toto řešení je do terénu vhodnější.

Speciál má uzávěrky diferenciálů ARB, přídavný kompresor, nezávislé teplovodní topení Webasto s dálkovým ovládáním, duální bateriový systém s vnějším zdrojem napájení, pevnostní stupačky, šnorchl pro sání a couvací kameru ARB. Auto má zesílené pérování zadní nápravy a velký zesílený střešní nosič Rhino Rack s rolnou pro snazší nakládání, který uveze další spoustu užitečného vybavení. Je na něm namontovaná i extrémně silná přední přídavná světelná LED rampa Bushranger a boční pracovní LED světla ARB Mini. Auto má samozřejmě i tažné zařízení.

Uvnitř jsou vyhřívaná sedadla vpředu a omyvatelné potahy všech sedadel. Do terénu se hodí vyprošťovací taška, zvedací vak Bushranger a ve výbavě je i žebřík. Zbytek výbavy už je otázka dodavatele záchranné vestavby. Tím je společnost Fosan z Ivančic u Brna. Ta do Toyoty namontuje vestavbu pro uchycení záchranného prostředku a vybavení, zodolněnou podlahu s kolejnicovým systémem, LED interiérové osvětlení, hasicí přístroj, radiostanici Motorolla a přenosnou svítilnu Ledlenser. Auto má samozřejmě i výstražné modré majáky, a to jak na střešním nosiči, tak v přední masce.

Horská služba používá toyoty zhruba od roku 2010. Do té doby jste na našich horách mohli potkat spíše terénní automobily Land Rover Defender, ale jejich horší jízdní komfort, menší spolehlivost a také horší přístup do interiéru a absence nabídky dodávkové verze (kterou u Toyoty plní právě model 78) nakonec znamenaly jejich nahrazení toyotami. U těch se zprvu používaly ještě naftové varianty, ale nyní se jedná o benzinové šestiválce.

Nemyslete si ale, že omlazování vozového parku je nějak časté. S toyotami je u Horské služby taková spokojenost, že vydrží mnohdy přes deset let a jen se dělá nezbytná údržba a omlazuje vybavení vozu. Ale proč měnit auto, s nímž jsou záchranáři spokojení a které i za ty dlouhé roky najede jen třeba kolem 60 tisíc kilometrů.

Nová vozidla se většinou soutěží na jaře a na podzim už putují ke svým útvarům. „Off-road centrum Dajbych 4×4 spolupracuje s Horskou službou už osmnáct let a díky těmto zkušenostem a skvělé komunikaci mohou vznikat vozy, které dokonale slouží potřebám záchranářům,“ dodává Petr Dajbych.

Obnova vybavení ale není problém, Horská služba se potýká spíš s nedostatkem personálu. V celé republice slouží jen kolem 120 záchranářů, kterým pomáhá asi 400 dobrovolníků. Dostat se k nim je náročné nejen na znalosti, dovednosti, ale i časově. Pokud vás to ale láká a měli byste na to, alespoň víte, co budete u Horské služby řídit.