Článek
Budoucnost patří bateriím – ať už si o tom myslíte, co chcete. Pokud se nestane nějaký zásadní technologický převrat anebo nedojde k radikální změně směru, bude od roku 2035 naprostá většina prodávaných aut jezdit na baterky.
Vodík (a tím myslíme elektrický pohon s palivovými články, tedy FCEV) totiž sice vypadá úchvatně, ale bohužel jen na papíře. V reálu má celou řadu praktických nevýhod – složitý a drahý palivový článek (který vyžaduje pravidelnou údržbu a s časem degraduje), velké a drahé vysokotlaké nádrže na vodík (které je těžší zakomponovat do konstrukce vozu a také mají omezenou životnost) a hlavně velmi omezenou čerpací infrastrukturu s vysokými cenami vodíku.
Výroba vodíku je totiž značně energeticky náročná, jeho skladování a transport složitý a každá čerpací stanice velmi drahá na vybudování i provoz – proto jich bude vždy jen velmi málo (v ČR by jich do roku 2026 mělo být 12). Drahá vodíková auta a skromná čerpací infrastruktura tak zcela zásadně omezuje rozvoj vodíkového pohonu. To však neznamená, že vodík nemá budoucnost…
Výhody | Nevýhody | |
---|---|---|
Nexo | + Pro uživatele se nic nemění | - Složitější zástavba pohonu |
+ Rychlejší tankování | - Podstatně dražší | |
+ Nižší hmotnost | - Citlivější technika (větší riziko spolehlivosti a životnosti) | |
- Omezená nabídka modelů | ||
- Dražší provoz | ||
- Nedostatečná infrastruktura | ||
Ioniq6 | + Lepší využití prostoru | - Komplikovanější a delší dobíjení |
+ Lepší jízdní vlastnosti | - Větší nebezpečí v případě požáru | |
+ Nižší pořizovací cena | ||
+ Nižší provozní náklady | ||
+ Větší možnost výběru |
Základní předpoklad efektivity vodíku (a jeho nižší ceny pro spotřebitele) je výroba v místě spotřeby (aby odpadly transportní náklady) ideálně zelenou energií (která je lacinější). To znamená třeba velká depa nákladní dopravy, mezi kterými pendlují náklaďáky a dodávky, nebo uzavřené ekosystémy – třeba jako taxíky a autobusy ve velkoměstech (v tuto chvíli již funguje v Paříži), velké farmy apod.
Pro individuální osobní dopravu se však vodík příliš nehodí – hlavně proto, že baterie díky překotnému technickému vývoji rychle smazávají jeho výhody. Velké, těžké a drahé bateriové balíky, s nimiž auta příliš daleko nedojedou, se stávají minulostí. Baterie nových aut jsou kompaktnější a lehčí s větší energetickou hustotou, jejich cena postupně klesá, dojezd se prodlužuje a rychlost nabíjení naopak zvyšuje, také nabíjecí infrastruktura se neustále rozšiřuje.
A bude to tak bezpochyby pokračovat. Zatímco dnes ujedete na jedno nabití až 500 km, abyste následně strávili u rychlonabíječky zhruba půlhodinku k efektivnímu nabití (typicky 10-80 %), za pár let bude dojezd dvojnásobný (tedy 1 000 kilometrů) a nabíjení zabere polovinu času (15 minut), to vše při ceně baterií o 40 % nižší. Vše zkrátka směřuje k tomu, aby se bateriové elektromobily staly snadno použitelným ekvivalentem k autům se spalovacím motorem.
Pokud tedy nejste připraveni vybírat z velmi omezené nabídky a koupit si technologicky složitější a dražší auto (na pořízení i provoz), se kterým budete muset jezdit jen na omezenou vzdálenost nebo na vytýčených trasách – a to celé jen proto, že natankujete za kratší dobu (i když kvůli tomu budete nuceni si pár desítek kilometrů zajet) – potom není vůz na vodík tím pravým pro vás.
A dost možná pro vás v tuto chvíli není tím pravým ani auto na baterie – možná je na vás moc drahé, možná nemáte k dispozici pohodlné nabíjení nebo možná jezdíte často příliš dlouhé trasy. Nevadí, nikdo vás nenutí si ho kupovat ještě dnes, dokonce ani hned zítra. Klidně můžete jezdit dál s dieselem nebo příště už třeba osedláte nějaký hybrid, abyste si zvýšenou efektivitu a komfort elektrického pohonu vyzkoušeli.
Až za pár let přesednete do bateriového auta, budete nejspíš příjemně překvapení, jak tiché, pohodlné a uživatelsky přátelské vlastně je – tou dobou už jeho dojezd nebude limitem a k nabíječce budete muset jen jednou za čas, a nejspíš si to odbudete, zatímco budete někde nakupovat. Vy možná budete pumpaři chybět, ale vám benzinová pumpa určitě ne.