Velký test spotřeby s dlouhodobě testovanou Audi A6: Třílitrový šestiválec se umí dostat hodně nízko

Možná jste si už přečetli můj chvalozpěv na dlouhodobě testovanou Audi A6, v titulku jsem se ptal, jestli vůbec může existovat lepší auto. O bílém kombíku natočil už dvě videa i náš mladý a nadějný Standa Kolman (odkazy níže), ve výše zmíněném superlativním článku jsem vám však slíbil větší detail ohledně spotřeby paliva. Občas sliby i plním.

Nejdřív si stručně připomeňme, co přesně znamená označení 50 TDI quattro. Takže, jde o vznětový šestiválec s objemem 3,0 litru, který poskytuje 210 kW a 620 Nm, převodovka je klasický automat s měničem, disponuje osmi stupni, čtyřkolka quattro je pak v tomto případě také klasická s mezinápravovým samosvorným diferenciálem. Tohle nezní úplně jako úsporný balíček, přidám ještě velmi ambiciózní zrychlení na stovku za 5,6 sekundy, které jasně ilustruje dynamický potenciál takto motorizované A6 Avant.

Nejde sice o zavalité SUV, ale o aerodynamicky daleko přívětivější kombík, navíc s hmotností pod dvě tuny, kombinace výkon / měničový automat / čtyřkolka však vzorem efektivity z podstaty věci být nemůže. Audi si ale i tak v udávané kombinaci věří na průměry mezi 6,5 až 7,1 litru. Moc sebevědomé? Ostatně můj dlouhodobý průměr činí 7,8 litru, jak jsem napsal ve svém dřívějším článku. Tohle číslo si však musíme vysvětlit.

V tuto chvíli máme s „audinou“ za sebou zhruba čtrnáct tisíc kilometrů, nejčastěji v režimu dálnice/město. Dálnice by ještě šla, pro dlouhé přesuny vyššími rychlostmi se tohle auto koneckonců narodilo, město už ale velkému šestiválci moc dobře nedělá. Zvlášť takové, jakým je Praha v posledních měsících. Podobné dopravní peklo jsem za těch dvacet let, co se metropolí pohybuju, nezažil. Beznadějně ucpané bývají i příjezdovky, z dálnice D11 se tak pravidelně stává spíš také město, kdy se v lepším případě sunete minimálními rychlostmi, neustále se rozjíždíte, zastavujete… Odtud tedy můj průměr 7,8 litru. Že to jde výrazně lépe, ukázal test spotřeby z Prahy do Olomouce. A zpět.

Než se napojíme na hradeckou D11, musíme se ještě proklestit Prahou. Zde po zhruba dvacetikilometrovém ploužení ze Smíchova přes centrum na Černý most zapisuju 9,8 litru. Ano, jako obvykle byla Praha v podstatě neprůjezdná.

Na výjezdu z Prahy nuluju palubní počítač, tempomat nastavím na dálniční limit a zatížen manželkou, psem a přiměřeným množstvím zavazadel vyrážím vstříc D11! Provoz je mírný, většinu času jedu skutečně na tempomat, na konec D11 se tak po zhruba 115 kilometrech a necelé hodince dostávám s rychlostním průměrem 121 km/h na spotřebu rovných sedm litrů. Docela hezké, ne?

A bude ještě líp. U Ostrova se napojujeme na silnici první třídy a takto pokračujeme až do Mohelnice. Pokud tuto trasu znáte, zdaleka to není jenom plynulý přesun po lehce zvlněné silnici, ale je třeba zdolat prakticky permanentně přetížené Vysoké Mýto, podobně je na tom i Litomyšl, terén navíc za rodištěm Bedřicha Smetany výrazně stoupá, ke všemu se aktuálně projíždí staveništěm. V závěru úseku dlouhého necelých osmdesát kilometrů se ale zase padá pověstným kopcem k Mohelnici, takže zde průměr o pár desetinek ještě klesl. Druhou etapu jsem nakonec zvládl za hodinu a dvacet minut rychlostí 58 km/h za 6,5 litru. To bych si rovněž dovolil považovat za skvělý výsledek!

Do Olomouce chybí z Mohelnice už jen nějakých třicet čistě dálničních kilometrů, znovu tedy dávám tempomat a poslední úsek zdolávám za třináct minut rychlostí 124 km/h. A se spotřebou 7,2 litru. Znovu jsem se tak dostal naprosto pohodlně pod svůj dlouhodobý průměr 7,8 litru.

A pokud bychom se díky některým stále benevolentním německým úsekům rozhodli šestiválec polechtat trochu víc? Řekněme tempomat na 150 km/h? I to jsem si s naším bílým kombíkem vyzkoušel. Střihl jsem si takovou rychlejší půlhodinku s průměrem 145 km/h, který přinesl spotřebu 7,8 litru. Tedy přesně na mém dlouhodobém průměru.

Až na město se tedy dá s Audi A6 Avant 50 TDI quattro jezdit prakticky vždy do osmi litrů. Jasně, když bych v neomezeném Německu tlačil ještě víc, určitě bych se nad osm dostal. Stejně jako ve městě, jak jsme si řekli. Ale můj několikrát zmíněný dlouhodobý průměr 7,8 litru obtěžkaný většinovým městským a dálničním využitím je sám o sobě dostatečně výmluvný a dokládá, že navzdory výkonu, automatu a pohonu všech kol je ve finále tahle „audina“ pozoruhodně úsporná. To mě zase vrací k myšlence nedostižnosti velkého kombíku jako nejlepšího a nejpraktičtějšího auta. S délkově a motoricky obdobným SUV bych do osmi litrů určitě nejezdil.

A víte, co je ještě fajn? Díky 73litrové nádrži se po natankování objeví na displeji vždycky dojezd přes 900 kilometrů. Ano, až sem slyším argumenty, že to není potřeba, že 300 kilometrů na denní dojíždění stačí. A já vlastně souhlasím. Ale když ono se na akční rádius kolem tisícovky kilometrů tak rychle a hezky zvyká…