Toyota Corolla Cross na začátku dlouhodobého testu: Jak jezdit za pět prakticky kdykoliv

Jméno Corolla je v automobilovém světě jedno z vůbec nejslavnějších, o to víc překvapila v roce 2007 evropská změna, kdy se Toyota rozhodla v nižší střední třídě přepnout na Auris. Že nové jméno nebyl úplně dobrý nápad, Toyota nakonec pochopila a u aktuálně poslední, dvanácté generaci, se do segmentu C vrátila znovu s Corollou. Doteď nechápu, jak se někdo mohl dobrovolně vzdát jednoho z nejhodnotnějších označení v automobilovém průmyslu.

To je sice trochu jiný příběh, ale naše dlouhodobá Toyota se přece také jmenuje Corolla. Jenom k legendární Corolle přibylo ještě všeříkající Cross, to, aby bylo každému jasné, že jde o tolik populární crossover, minimálně v posledních letech. Corolla Cross se pak v nabídce evropské Toyoty zařadila mezi stylový model C-HR a oblíbenou a rodinnější RAV4.

A do Evropy to vzala oklikou přes Thajsko, kde se před třemi lety začala Corolla Cross prodávat. A i když byste to podle spíš nárazového zastoupení na českých silnicích možná neřekli, celosvětově je Corolla Cross mimořádně úspěšná – za loňský rok jde dokonce o osmé nejprodávanější auto vůbec. Corolle Cross se zkrátka daří hlavně na pro našince exotičtějších trzích.

Ona vlastně Corolla Cross tak trochu exoticky skutečně působí. Myslím u nás v Evropě, kde jsme si za poslední dobu zvykli na designově výraznější toyoty. A nejde jenom o vyloženě excentrickou CH-R, ale ani rovněž zmíněná RAV4 nevypadá nudně, to samé platí i pro menší model Cross na základech Yarisu, Aygo X je také roztomilý prcek, vyloženě stylovou cestou se vydal i nejnovější Prius. Corolla Cross je mezi těmito fešáky opravdu za exota, ovšem exota vrcholně konzervativního, nevýrazného. Je to takový návrat deset patnáct let dozadu, kdy se toyoty tvarově zrovna nepodbízely. Nepochybuju, že někomu může přesně takový přístup konvenovat, když nechcete své investované prostředky okatě demonstrovat, nic moc usedlejšího nepořídíte. Osobně je mi tedy bližší novější toyoťácký výraz, ale jak píšu, každé zboží má svého kupce.

Velice podobný dojem na mě udělal interiér. I tady jsem si uvědomil, jak se Toyota u posledních modelů velmi polepšila. Třeba viz CH-R, s nímž jsem nedávno poprvé jezdil – kvalita plastů, dekory, rozlišení displejů, tlačítka… To vše je u nejnovější produkce na jiné úrovni. U Corolly Cross jde zkrátka vidět, že se už tři roky prodává. A že svoji kariéru začala na trzích mimo Evropu.

Ale z pohledu funkce nejen, že prakticky nemám co vyčítat, ale budu vlastně hlavně chválit. Svůj Apple si připojím bezdrátově, zrcadlení funguje spolehlivě, indukční nabíječka už sice méně, ale to může být izolovaný problém mého přístroje. V tuhle chvíli má za mě Corolla Cross digitálně splněno, nic dalšího v autě nepotřebuju. Toyota mi naštěstí vychází vstříc a do ničeho dotykového mě dál nenutí – ventilaci obsloužím na klasickém samostatném panelu, normální tlačítka najdu na volantu, jimiž se relativně snadno proklikám k deaktivaci udržovače v jízdních pruzích… spokojenost! Uznávám, kolébkové spínače na aktivaci vyhřívání sedaček, to už je tedy těžce stará škola, ale – já jsem v prvé řadě rád, že nemusím lovit někde v dotykovém podmenu nebo trefovat nepodsvícenou lištu. A že Toyota zašmátrala v nějaké odlehlejší části skladu, to je spíš další z projevů rozdílně zaměřených trhů.

Z čeho jsem však nadšený nejvíc, to je možnost volby u tempomatu. Jeho adaptivní funkce není defaultní, zvolit si můžete i starý dobrý a obyčejný tempomat. Za mě nemůže být jízda s adaptivním tempomatem nikdy tak plynulá, jako když se šikovný řidič jenom trochu snaží. A předvídá. Za tuhle vymírající funkci obrovský dík!

Už jsem psal o velikostním srovnání s RAV4, respektive novým CH-R, že Corolla Cross mezi svoje sourozence rozměrově zapadá. A přesně takový pocit máte i uvnitř. Proti CH-R je interiér rozhodně vzdušnější, prostornější, větší RAV4 je však ještě někde jinde. Jednou jsem přesedal z vozu do vozu a řekl bych, že RAV4 musí být delší o víc než 140 mm, které Corollu Cross a rozměrnější Toyotu ve skutečnosti dělí. I sama Toyota říká, že je Corolla Cross určena menším rodinám, RAV4 už v tomto směru vidím jako plnohodnotné auto.

I díky zavazadlovému prostoru, který nabídne velmi slušných 580 litrů. Corolla Cross je skromnější, v testovaném provedení s pohonem všech kol pak výrazně – zde totiž na zavazadla čeká jenom 390 litrů, bez čtyřkolky (s dvoulitrovým hybridem) si polepšíte na 425 litrů. Úplně nejobjemnější je pak základní osmnáctistovka, jejíž kufr to dotáhl až na 473 litrů. Ale upřímně, neřekl bych, že se s těmi necelými čtyři sta litry musím nějak citelně omezovat. A hlavně, víte, jak je to s tím počítáním litrů – to máte skrytou schránku tam, prostor pod podlahou jinde… a to vám potom ten rozdíl ve prospěch verze s pohonem jen předních kol a menším hybridem naskáče. Ve skutečnosti je však se čtyřkolkou, která část litrů zabrala přidaným elektromotorem na zadní nápravě, skutečně využitelný objem plus minus stejný. Na už dost výrazném náskoku větší a na rodinu celkově připravenější Toyoty RAV4 to však nic nemění.

Až se vás bude někdo ptát, za kolik ten dvoulitr s automatem a čtyřkolkou jezdí, odpověď je hrozně jednoduchá. A zavádějící jenom trošku. Silnější z hybridů v Corolle Cross jezdí za pět litrů. A skoro pořád. Dobře, k určitým diferencím dochází, ve městě zvládnete díky většímu zapojení elektřiny jezdit pod pět, na dálnici zase litřík a kousek přidejte. K podrobnější rozborce spotřeby se dostanu příště, pro tuhle chvíli si vystačíme s udávanou kombinací 5,1-5,4 litru – v tomto rozmezí se skutečně lze bez problémů dlouhodobě pohybovat.

A to je na crossover s kombinovaným výkonem skoro 200 koní, pohonem všech kol a automatickou převodovkou naprosto fenomenální hodnota. Toyoťácké hybridy jsou už roky vzorem efektivity, vylepšená pátá generace tohoto ústrojí samozřejmě nemůže než v tomto trendu pokračovat. Toyota použila silnější spalovací i elektrické motory, zmenšila elektrické ztráty i jednotlivé komponenty, což přineslo… Ano, o reálně mimořádně nízké spotřebě paliva jste se dočetli už o kousek výš.

K pozitivům určitě řadím i dynamiku, Corolla Cross upaluje se silnějším hybridem velmi slušně, to ostatně dokazuje i zrychlení na stovku za 7,5 s. Jenže, nadělá kolem toho spoustu humbuku. Tohle je další typický rys hybridů značky Toyota – převodovka e-CVT se při akceleraci chová jako variátor na skútru, spalovací motor při akceleraci pošle do vysokých otáček, kde setrvává po celou dobu zrychlování. Jak píšu, typický rys, u nejnovějších modelů (viz třeba už zmíněné duo CH-R a RAV4) se však zvuk benzinových čtyřválců povedlo Toyotě přece jenom trochu upozadit. Corolla Cross je však – i přes přítomnost nejnovějšího hybridu páté generace - stále dost hlučná.

Tento jev vyniká o to víc, že jízda v Corolle Cross je jinak po většinu času velmi tichá. Zvlášť po městě je elektrický motor aktivní takřka výhradně, o to víc pak překvapí reakce na důraznější sešlápnutí plynu. Jako byste Toyotě šlápli na krk.

Podvozek je na osmnáctipalcových pneumatikách (pro testovanou nejvyšší specifikaci Executive standard) spíš tužší, rozhodně ale ne přehnaně tvrdý. Mírně se ozve až na větších nerovnostech, do té doby tlumí velmi slušně. Kdyby měla Corolla Cross lepší řízení (třeba jako to v modelu CH-R), řídila by se vlastně velmi příjemně. V podvozku máte slušnou oporu, Corolla Cross se nepohupuje, vytyčeného směru se drží srdnatě. Zde se pozitivně projevuje i nízká hmotnost, Toyota udává pro silnější dvoulitr se čtyřkolkou rozmezí 1 435-1 550 kg, na dnešní dobu parádní hodnota, zvlášť s hybridní technikou.

Corolla Cross je Toyotou ze staré, vyloženě konzervativní školy. Design vlastně ani nezaznamenáte, v interiéru se budou cítit jako doma i zákazníci, kteří se v nejnovějších digitálních trendech ztrácí. Hybridní dvoulitr je vzorně úsporný, crossover s výkonem dvě stě koní, zrychlením na stovku za 7,5 s, pohonem všech kol (realizuje se elektromotorem na zadní nápravě s výkonem 29 kW) a automatem reálně jezdí za pět litrů. To je sen. Bez přehánění.

Tohle je souhrn vlastností, které mohou být pro část publika (ano, konzervativnějšího, to jsme si už řekli) velmi atraktivní. Pokud nepotřebujete větší auto a netoužíte po výraznějším stylu, Corolla Cross je tady. Navíc za cenu, která je aktuálně napříč verzemi o sto tisíc zvýhodněná, plus si můžete odečíst ještě výkupní bonus pětatřicet tisíc.

Testovaná absolutní top verze ve vrcholné výbavě Executive se silnějším dvoulitrem a pohonem všech kol pak přijde minimálně na… (prostor pro vaše tipy). Konec sázek, naše bílá Toyota stojí po odečtení všech bonusů nejméně 1 009 900 Kč. Uznávám, málo to zrovna není, zvlášť, když si ještě pořídíte příplatkovou bílou perleť za 22 500 Kč, paket Skyview s panoramatickou střechou za dvacet tisíc a lepší audio JBL znovu za dvacet, dostanete se na konečných 1 072 400 Kč.

A to už pak velmi, velmi lezete do zelí větší a výrazně praktičtější RAV4. Ta se aktuálně prodává v zajímavé akční verzi se zážehovým dvoulitrem a manuálem za 929 900 Kč (s výkupním bonusem dokonce za 884 900 Kč), s 2,5litrovým hybridem, pohonem všech kol a velmi slušnou výbavou přijde (znovu díky akci) na 1 024 900 Kč, s bonusem za výkup vašeho staršího auta vám pak bude stačit 989 900 Kč.

V těchto vyšších cenových sférách skutečně vše hraje ve prospěch spíš větší Toyoty RAV4, ale i pro Corollu Cross existuje cesta. Vzhledem k celkovému zaměření budou menší Toyotě slušet víc základní verze, klidně s osmnáctistovkovým hybridem, který ve finále nabídne podobnou dynamiku jako větší dvoulitr. A to vám pak bude stačit výrazně přijatelnějších 749 900 Kč, bonusový výkup odečte dalších pětatřicet tisíc. Výchozí výbava Comfort přitom není vůbec špatná, dostanete namátkou automatickou klimatizaci, zadní parkovací kameru, dešťový senzor, sedmnáctipalcové liťáky, infotainment s 10,5palcovým dotykovým displejem, bezdrátové Apple CarPlay i Android Auto nebo střešní ližiny.

Taková Corolla Cross dává jednoznačně největší smysl – konzervativní auto bez zbytečností, u něhož lze předpokládat spolehlivý provoz, a za přijatelnou cenu.