Kult TDI stále žije: Megaúsporný diesel v Octavii Combi stlačí spotřebu pod 4 litry, na plnou nádrž dá přes 1 000 km

Kdybych vám teď začal zdlouhavě představovat čtvrtou generaci Octavie, mohli byste se snad i urazit. Auto natolik profláknuté, že říct o něm cokoliv nového je prakticky nemožné. Dovolím si tedy jen zmínit, že za loňský rok byla znovu suverénně nejžádanější škodovkou a se skoro 10% podílem nejprodávanějším vozem na českém trhu. A co víc, jako jediná z nabídky Mladoboleslavských reaguje na vlnu slev akční verzí Fresh, která za symbolický příplatek přiváží nálož výbavy navíc.

Pokud čtvrtého pokračovatele pořád vnímáte jako novinku, vyvedu vás z omylu. Slavnostní premiéra se odehrála v Praze koncem roku 2019, takže je tu s námi už skoro pět let. Nepsaná pravidla koncernu říkají, že v takový moment přichází ideální čas na facelift. Omlazenou tvář představila Octavia začátkem února, láká hlavně na jiná světla a větší obrazovku infotainmentu s novým softwarem. Zároveň došlo k radikálnímu přeskládání motorové palety. Zmizelo hodně variant, jedna zajímavá však pokračuje. Slabší superúsporný diesel.

Bílý kombík s nejdostupnější naftou by mohl evokovat typické auto pro firemní flotilu. Pozornější oko ale odhalí, že toto zdaleka není úplný základ. Testovací kousek je ve výbavě Style (standardem je adaptivní tempomat, vyhřívání volantu, zadní parkovací kamera), která je rozšířena o další výbavové položky, jako třeba Matrix LED světlomety a větší 18" kola.

Stran použitelnosti nemá Octavia po své pětiletce už příliš čím překvapit. V dané třídě nabízí nebývalé množství prostoru na zadních sedačkách a především ohromný kufr. Kombík pojme od 640 do 1 700 litrů a již ve standardním rozpoložení se zdá být bezedný. Výbavu páru s jedním prckem na prodloužený víkend slupne jako nic, včetně dětského kočárku.

Když se v rané fázi objevovalo vícero softwarových problémů, psalo se o nich, ale nedělali jsme z toho zbytečně velké pozdvižení. Potrvá to pár týdnů, nanejvýš měsíců, všechny chybky se v rámci aktualizací vychytají a palubní systémy budou fungovat na jedničku, říkali jsme si. Jenže světe, div se, Octavia není dokonalá ani po několika letech.

Že se občas „rozsype“ mapa ze zrcadlené služby Apple CarPlay, je vlastně ten nejmenší problém. Obrazovky jako by si žily vlastním životem – středová někdy zničehonic zhasne, kontrolky v budících se zase občas rozsvítí jako vánoční stromeček, aby po chvilce znovu zmizely. A to nemluvíme o nespočtu chybových hlášek týkajících se asistentů nebo hrozících poruch. Octavia před faceliftem tak v tomto ohledu zůstane už nejspíš navždy nedořešená, v rámci modernizace však přichází se zbrusu novým softwarem, který má všechny někdejší neduhy odstranit.

Pojďme pomalu k hlavnímu předmětu dnešního testu, kterým je úsporný turbodiesel pod kapotou. Octavia už nenabízí základní šestnáctistovku, tu nahradila slabší verze nafťáku s objemem 2,0 litru. Má výkon 116 koňských sil a točivý moment 300 newtonmetrů (tedy stádo koní stejné, ale umí táhnout silou o 50 Nm větší). Asi tušíte, že to není žádný atlet – stovka za 10,4 sekundy a maximální rychlost 205 km/h mohou dnes leckomu připadat bídné, ale pořád se najde velké množství zákazníků, kterým takové parametry postačí. A hlavně: kdo chce víc, může se v nabídce posunout výše.

Základní nafta – spojená se šestistupňovým manuálem a pohonem předních kol – jede přesně tak, jak očekáváte: Rozvážně, lineárně, zkrátka na pohodu. Předjížděcí manévry ani připojování do rychlého dálničního pruhu jí problém nedělají, raději však s předstihem podřaďte o dva kvalty. Páku v ruce svíráte dost často, ale ničemu to nevadí. Dráhy v kulise jsou tak akorát dlouhé, příkladně přesné a kvalty velmi snadno zapadají.

Hlavní tahákem je jednoznačně spotřeba paliva. Korzovat okreskami s lehkou nohou totiž diesel zvládne klidně za 3,5 l / 100 km. Ani když na ekonomiku provozu nehledíte, nebudete zklamaní, v kombinaci se odběr zpravidla ustálí kolem čtyř litrů. Při dálniční stotřicítce točí motor jen 1 800 ot./min a z nádrže usrkává zhruba 4,5 litru.

Zahanbit se nenechal ani při zátěžové zkoušce, kdy jsme s naloženým kufrem vyrazili přes Německo do přímořského polského Kolobřehu. Na autobahnu jsme svištěli 160 až 180 km/h, přesto se spotřeba paliva ne a ne vyšplhat nad 6 litrů. Octavia nemá problém takové tempo držet, ale když vás třeba pozdrží kamion, dostat se ze stodvacítky zpátky pod dvoustovku, to už je pro slabý motor běh na dlouhou trať.

Auto v zatáčkách působí lehkonoze, vždyť má také pohotovostní hmotnost jen lehce přes 1,4 tuny. Nebylo však vybaveno příplatkovými adaptivními tlumiči, ale klasickým řešením, navíc s „vlečkou“ na zadní nápravě (silnější varianty mají víceprvek). Většinu každodenních nástrah zvládlo auto obstojně, až na větších výmolech se kombinace jednoduššího podvozku a osmnáctipalcových kol ohlásila výraznějším ducnutím a uskočením zádě, zejména s prázdným vozem. Pokud převážíte převážně vzduch, nestyďte se zůstat u základních sedmnáctek.

Byť do výroby stále můžete zadat současnou Octavii, z více důvodů bych počkal na facelift. Ani ne tak pro krásné nové oči, jako spíše kvůli odladěnému softwaru, což byla největší bolístka dosluhující verze.

Zatím nevíme, o kolik Octavia Combi podraží. Ta aktuální stojí s testovaným dvoulitrem TDI od 659 900 Kč, výhodná akční výbava Fresh vyjde na 739 900 Kč. Není to málo, v tomto konkrétním případě však máte palivovou úsporu jistou.

Legendární kult TDI tak stále žije…