Skvělý motor, výborný podvozek a bohatá výbava: Volkswagen Amarok je vážně pick-up na každý den

Není tajemstvím, že druhá generace Amaroku existuje pouze díky úzké spolupráci Volkswagenu s Fordem, týkající se především užitkových vozidel. V případě Amaroku má důležitější roli Ford, který pick-up pro německou automobilku vyrábí ve svém závodě v Jihoafrické republice. Využívá k tomu techniku nového Rangeru.

Neznamená to ale, že by Amarok byl jen přeznačkovaným Rangerem, tak daleko Volkswagen zase nešel. Pick-upy se od sebe liší designem a i v některých dalších ohledech. Detailně popsané rozdíly najdete v tomto starším článku od Martina Jánského.

Volkswagen o novém Amaroku hovoří jako o „pick-upu pro každý den“. I proto nabízí několik výbavových verzí, které se od sebe zaměřením podstatně liší. Základní provedení cílí na zákazníky, kteří pick-up potřebují hlavně pro práci. Auto má proto 16palcová ocelová kola, nelakované nárazníky a skromnější výbavu, v níž ale nechybí například klimatizace, 8palcový digitální přístrojový panel nebo infotainment s 10palcovým dotykovým displejem. „Nejužitkovější“ Amarok je k mání výhradně s dvoulitrovým vznětovým čtyřválcem o výkonu 125 kW, šestistupňovou manuální převodovkou a pohonem všech kol s mechanickou uzávěrkou diferenciálu.

Pak následují poněkud civilnější verze Life, Style a PanAmericana. A na špičce nabídky najdeme testované provedení Aventura.

A to už hodně hraje na styl. Chlubí se 20palcovými koly z lehké slitiny („náš“ kousek jezdil dokonce na jedenadvacítkách), různými chromovanými prvky karoserie nebo ozdobným rámem za kabinou na korbě - Volkswagen mu říká Sportsbar, který zdobí emblém linie Aventura. Na první pohled je vidět, že tohle není tak úplně obyčejný pracovní pick-up.

Odpovídá tomu také interiér, který použitými materiály, zpracováním a výbavou připomíná „civilní“ SUV – a ještě v nějaké lepší výbavě. Z užitkového pick-upu „zůstala“ snad jen velká madla na A- a B-sloupcích. Ale je dobře, že tu jsou, společně s bočními nášlapy totiž výrazně usnadňují přístup do vysoko posazené kabiny.

Jinak byste ale asi opravdu neřekli, že se nacházíte v pick-upu, zvlášť když se usadíte vepředu. Uvelebíte se totiž ve výborných kožených sedadlech, elektricky nastavitelných v 10 směrech a vybavených vyhříváním, a obklopí vás příjemné prostředí, k němuž přispívají pohledné dekory, štědré použití kůže (částečně umělé) nebo moderně vyhlížející displeje.

Amarok Aventura má standardně 12palcový digitální přístrojový panel a vertikálně orientovaný displej infotainmentu s 12palcovou úhlopříčkou. Zajímavé je, že hardware v obou případech pochází od Fordu (orientace hlavního panelu na výšku také), ale grafické prostředí bylo přizpůsobeno stylu automobilky Volkswagen. V případě „budíků“ VW dojem ještě podtrhuje multifunkční volant, který nabízí pro Volkswagen klasické rozvržení ovládacích prvků. Tato část kokpitu tedy původ maskuje velmi dobře.

Zato v infotainmentu už jsem Ford občas přece jen rozeznat dokázal. A to není výtka, jen prosté konstatování. Samotný systém totiž funguje docela svižně, je poměrně přehledný a díky velké ploše dotykového displeje se s ním nepracuje špatně. Mrzí mě jen, že Amarok na rozdíl od Rangeru nemá samostatný panel pro ovládání klimatizace. Už v Rangeru je tedy nastavení teplotního komfortu trochu osekané (například vyhřívání sedadel se zapíná jen přes obrazovku), v Amaroku se však nastavuje přes displej všechno. Na pomoc máte jen fyzické tlačítko, které slouží jako zkratka vedoucí do nabídky klimatizace.

Skvělý dojem udělá také výbava. Amarok Aventura potěší například audiosystémem Harman Kardon s 10 reproduktory, ambientním osvětlením, LED Matrix světlomety, bezdrátovým nabíjením telefonu, dvouzónovou klimatizací, parkovacím asistentem či zpětnou kamerou s funkcí Area View, která nabízí pohled na vůz shora. Mezi příplatky najdeme třeba ještě vyhřívaný volant nebo vyhřívání čelního skla.

Několik částí interiéru Amarok rovnou převzal z Fordu Ranger, jde například o páčky pod volantem, některá tlačítka, „schované“ vnitřní kliky dveří a volič automatické převodovky. Právě s voličem mám dva problémy. První se týká rozmístění tlačítek. Z boku, kde bych očekával odemknutí voliče, abych mohl vybrat jízdní režim, se zapíná manuální řazení. Zámek se nachází nezvykle vepředu.

Na to se dá časem zvyknout, horší ale je krátký odskok mezi jednotlivými režimy, kvůli němuž snadno místo zpátečky omylem zvolíte parkovací „péčko“. A při pokusu o záchranu pak zase neutrál… Tohle se moc nepovedlo.

Kabina je dostatečně prostorná ve všech směrech a praktičnost zvyšuje slušné množství odkládacích prostor. Dokonce i na zadní lavici se sedí docela dobře – s výškou 182 centimetrů jsem na ní našel dostatek místa i pohodlí. Zajímavá je také výklopná loketní opěrka s držáky nápojů. Hodit se mohou sklopná opěradla, umožňující složit přímo do interiéru nějaký náklad.

Pro ten jinak samozřejmě slouží korba. Ta je 1651 milimetrů dlouhá a v nejširším místě 1584 mm široká. Vzdálenost mezi podběhy činí 1227 mm, takže bez problémů pojme jednu europaletu. Na korbě najdete tři páry ok k uchycení nákladu, taky do ní můžete instalovat zásuvkový systém, bednu na nářadí, držák jízdních kol a další příslušenství, krycí roleta může být ovládaná manuálně nebo elektricky a k dispozici je i hardtop s posuvnými bočními okny.

A když už jsme se dostali k těm pracovně-užitkovým vlastnostem, musím zmínit, že Amarok Aventura uveze skoro jednu tunu nákladu, na kouli utáhne až 3,5 tuny a jeho střecha má statickou nosnost 350 kg, takže na ni můžete umístit „expediční“ střešní stan.

Vrcholný Amarok Aventura Volkswagen prodává pouze se vznětovým šestiválcem, který sice nese typické VW označení 3.0 TDI, jde však o motor z dílen Fordu. Spojen je výhradně s desetistupňovou automatickou převodovkou.

Třílitr poskytuje 171 kW (241 koní) a 600 Nm. A funguje nádherně. V nízké zátěži si jen sametově přede, takže o něm skoro nevíte. Stačí ale přišlápnout plyn, motor se ochotně probudí a mohutně zatáhne – a to i v nízkých otáčkách. Maximum točivého momentu je ostatně k dispozici už od 1750 ot./min. Silný šestiválec pak dokáže 2,4 tuny vážící pick-up solidně rozpohybovat, takže pohotově zvládá předjíždění i dálniční tempo.

Desetistupňový automat nabízí hlavně jemné a hladké řazení, zato v podřazování má jisté rezervy - na pokyny od plynu by občas mohl reagovat rychleji.

Vrcholnému Amaroku dokonale sedí pohodová jízda, což asi u velkého a těžkého pick-upu s lehkou zádí příliš nepřekvapí. Auto sice na poměry segmentu docela ochotně následuje pohyby volantu (řízení je samozřejmě spíš „pomalé a dlouhé“), stačí však trochu ostřejší tempo a brzy narazíte na nedotáčivost. Vůz se také dokáže dost naklánět. Ale to nemá být výtka, Amarok je pořád pick-up.

Ovšem pick-up zajímavým způsobem naladěný do komfortu. Podvozek parádně tlumí a filtruje nerovnosti snad jakéhokoliv typu a působí vyloženě poddajně. Na pick-up až nezvykle.

U tohoto druhu aut s rámovou konstrukcí a tuhou zadní nápravou bývá obvyklé, že se s nezatíženou korbou chovají poněkud prkenně a zvlášť zadní náprava mívá tendenci drncat a poskakovat. U nenaloženého Amaroku se nic takového neděje, pohodlí se vážně podobá dobrému „es-ú-véčku“. Podvozek přitom není ani vyměklý, takže se auto přehnaně nepohupuje a karoserie nad koly „nekmitá“. Pochvalu si zaslouží odhlučnění kabiny, na pick-up velice nadstandardní.

V terénu Amaroku pomáhá nejen možnost zapnout stálý pohon všech kol, ale také redukční převodovka a uzávěrka zadního diferenciálů. Auto navíc nabízí několik offroadových jízdních režimů, které přizpůsobí chování pohonu charakteru terénu. Vybírat lze z módů pro kluzký povrch, bahno a vyjeté koleje, nebo hluboký sníh a písek.

Nájezdové úhly činí 30° vpředu a 26° vzadu, přejezdový úhel pak 21° - u něj se přece jen projevuje poměrně dlouhý rozvor. A pokud si Amarok chcete koupit právě kvůli jeho schopnostem v terénu, pak vás bude jistě zajímat také brodivost 800 mm.

„Základní offroadová výbava“ tedy rozhodně není špatná, v případě testovaného auta ji ale bohužel do velké míry omezovaly zvolené pneumatiky. Celoroční gumy Goodyear Wrangler Territory HT měly problémy hlavně s trakcí na mokrém povrchu. Na promočené půdě gumy nedokázaly dostatečně zabrat, auto se navíc i na mírném travnatém svahu nepříjemně smýkalo. Protože však nejde o pneumatiky navržené do těžkého terénu, asi by nebylo fér je jednostranně odsoudit. Věřím, že s vhodnými běhouny bude Amarok v terénu hodně dobrý.

Jenže vybrané obutí na mě neudělalo dobrý dojem ani na mokrém asfaltu, i na něm pneumatiky až příliš ochotně ztrácely přilnavost a „vedly“ Amarok k výrazné nedotáčivosti, kterou musela krotit stabilizace. Na volbě gum si tedy dejte záležet.

A spotřeba? Od velkého a těžkého pick-upu s třílitrovým šestiválcem, byť vznětovým, pochopitelně nesmíte očekávat zázraky. Během testu se apetit pohyboval mezi 10 až 16 l / 100 km, při vrácení palubní počítač ukazoval dlouhodobý průměr 11,7 l / 100 km.

Volkswagen Amarok 3.0 TDI Aventura je vážně hodně zajímavé auto. Na pick-up působí velice kultivovaně, a to jak jízdním projevem, tak provedením interiéru a bohatou výbavou. Současně však výrazně neutrpěla jeho praktická stránka, pořád jde o stroj, který dokáže odvést náročnou práci i v těžším terénu, když to od něj budete chtít.

U vrcholného provedení Aventura samozřejmě v ceníku najdeme nejvyšší částku. Zatímco základní Amarok s motorem 2.0 TDI (125 kW) a manuální převodovkou stojí 1 102 893 Kč, Aventura s V6 a 10stupňovým automatem startuje na částce 1 504 497 Kč. A to si ještě můžete pohrát s laky, koly a příplatky… Cena se pak celkem snadno přehoupne přes 1,6 milionu korun.

.