Skvělá a úsporná auta měla Honda už v 90. letech. Porovnali jsme nový Civic s prvním hybridem Hondy

Představte si, že se potká první hybridní auto od Hondy s tím aktuálně nejlepším, co tento japonský výrobce v Česku nabízí. Nejde o sci-fi, nýbrž o realitu, která se uskutečnila v pražských Letňanech. Zatímco my přijeli Autem roku 2023 v ČR – Hondou Civic e:HEV – náš kolega a sběratel mladých veteránů dorazil právě průkopníkem automobilové elektrifikace značky Honda – Insightem.

A je skutečně fascinující, jak je tenhle dvoumístný aerodynamický kompakt představený v roce 1999 povedený. Výrobce se při jeho vývoji soustředil na nízkou hmotnost, proto použil hliníkové komponenty, díky čemuž se dostal na výsledných 820 kg. Pakliže by se vývojáři drželi konvenčních postupů a materiálů, model by ztěžkl o celých 40 %!

Nastoupení dovnitř donutí říct „wow“ i sebevětšího odmítače hybridů, jelikož vozu dominuje jednoduchá, avšak digitální přístrojová deska pomáhající řidiči dosáhnout úsporného jízdního stylu. Další vnitřní výbava rovněž není k zahození, neb tu máme například palubní počítač, klimatizaci, prémiové audio Bose nebo sportovní sedačky.

V rámci továrních příplatků jste si moc nemohli vybírat, jelikož první položku tvořil zadní stěrač a tu druhou navigační systém Honda. Nejste překvapeni? Nezapomeňte, že se psal teprve rok 1999!

Pokud vás nedostalo tohle, pak se připravte na další pecku. První Insight se vyráběl ve stejné továrně jako ikonická Honda S2000 a legendární NSX, proto se o jeho zrod starali jen ti nejelitnější dělníci.

Jelikož máme oba vozy vedle sebe, nelze se nevyhnout určitému srovnání. Zejména vnější rozměry jedenáctého Civicu přerostly nejen Insight, ale i další vlajkové modely Hondy té doby. Ani současný hybridní Civic neopomíjí aerodynamiku, jenom s tou hmotností je to horší – bez řidiče vůz váží 1458 kg.

Interiér moderny se pochopitelně s devadesátkovým autem nedá srovnávat, ačkoli digitální přístrojovku, sportovní sedačky a fajnové audio má model také. A k tomu řadu dalších prvků od infosystému přes druhou řadu sedadel až po multifunkční volant.

Bylo by bláhové obě výbavy relevantně srovnávat, ale i přesto chceme upozornit na to, že určité interiérové prvky – automobilkami promované jako převratně nové – jsou vlastně věcí už dávno používanou. Nevěříte? Tak třeba bezdrátové indukční nabíjení je záležitost přelomu 19. a 20. století…

První hybridní technologii od Hondy byste dnes mohli směle pojmenovat jako mild-hybrid, jelikož elektromotor není schopen pohánět kola samostatně. Co to znamená? Že pod kapotou Insightu pracuje vodou chlazený zážehový litrový tříválec VTEC (70 k, 92 Nm), jemuž přitakává právě elektrika.

Na základě této pohonné spolupráce mohl výrobce použít pro přenos točivého momentu pětirychlostní manuální převodovku s dlouhými kvalty (volitelně se nabízelo CVT), což pomáhá udržovat spalovací motor při běžné jízdě lehce nad hranicí 1000 otáček. O dodatečnou podporu se pak stará právě notně vytěžovaný elektromotor s točivým momentem 49 Nm při 1000 ot./min., proto lehký dvoumístný Insight nemá problém s dynamikou ani v nízkém spektru otáček.

Cílem výrobce pochopitelně nebylo stvořit dálničního stíhače, ale i tak se tahle Honda neztratí ani v dnešním provozu. Cestovní rychlost 130 km/h? Bez problémů, jen nesmí přijít strmější stoupání. Tam už je cítit, že malému agregátu začíná docházet dech a že potřebuje změnit převodový poměr. Řešení? Stačí jen podřadit.

Ruku v ruce s pohonem se u Insightu řešilo naladění podvozku, proto přední zavěšení vlastně tvoří domeček pro převodovku, zadní náprava využívá systému torzních nosníků ve tvaru H a při použití pneumatik s nízkým valivým odporem se dá docílit skutečně zajímavých spotřeb.

Továrně je model otypován na průměrnou spotřebu 3,4 litru na sto, nicméně my jezdili lehce přes čtyři na sto. Jednak je to dané nájezdem vozu činícím skoro půl milionu kilometrů a také tím, že jsme v autě byli dva a venkovní teploty klesaly k nule.

To moderní Civic je pochopitelně zcela jiná káva, jelikož jej pohání 143koňový (186 Nm) dvoulitrový čtyřválec, s nímž spolupracuje 184koňový (315 Nm) elektromotor. Ten už umí auto rozpohybovat zcela samostatně, případně fungovat jako pomocník zážehové jednotky.

Střídání pohonů během jízdy běžný uživatel ani nezaznamená, snad jen rozjezdy s elektromotorem jsou pro mnohé neznalé řidiče příjemně svižné. Odhlučnění, podvozek a celkový jízdní komfort pak předčí i očekávání odborníků.

Honda Civic e:HEV totiž získala cenu Auto roku 2023 v ČR zcela právoplatně. Jakožto celek jde o model s nadstandardními jízdními vlastnostmi, jehož gros tvoří právě střídání sériového a paralelního hybridu. K tomu si přidejte umírněný moderní design, solidní výbavu a relativně přijatelnou cenu (na dnešní poměry).

Vůz zkrátka dobře vypadá, snadno se řídí, je praktický, líbivý a jeho spotřeba se málokdy přehoupne přes šest litrů. Zkušení šoféři, kteří se s hybridním pohonem sžijí, mohou očekávat benzinový apetit pod pět litrů na sto.

Mají tedy japonské hybridní Civicy mířící na český trh nějaké zásadní nevýhody? Snad mimo toho, že nejsou obdařeny koncernovým logem a motory TDI/TSI, tak skutečně nemají. Je to tak, jde zkrátka o modely určené spíše nadšencům nebo alternativní sortě lidí, kterou nepohltil německý konzervativní styl nebo národní vlastenectví vyjadřované koupí škodovky.

Honda se však s hybridními pohony trochu vrátila do sedla lídra a stvořila něco, co má v globálním evropském měřítku teoretickou šanci uspět. Zatímco o elektromobily a plug-in hybridy je zájem spíše vlažnější (mimo dotovaných výjimek), plně hybridní pohon začíná spoustě řidičů dávat čím dál větší smysl.

Cesta započatá koncem 90. let se nakonec ukazuje jako užitečná, jelikož co Hondu hybridní Insight a jeho nástupci naučili, to aktuálně zužitkovala u celé modelové řady e:HEV. A zkuste si u těchto vozů hledat nějaké zásadní nedostatky… Možná budete překvapeni, jak moc povedená auta to jsou a že jen nezaviněně doplácí na to, že Evropanům lahodí spíše motoristický germanismus a jeho apoštolové jménem TDI a TSI.