Článek
Ve skutečnosti za prodejními úspěchy nehledejme žádnou senzaci ani nějak zvlášť výjimečné a unikátní schopnosti - Scenic se od Meganu liší jen trochu nafouklejší karoserií a prostornějším interiérem, pohonný systém je prakticky totožný. Je ale fakt, že zrovna on si moc kritiky nevysloužil, plochá baterka o kapacitě 87 kWh vydrží při rozumné jízdě po městě přes 600 km a i v kombinovaném provozu není problém přiblížit se k hranici 500 km. Nabíjet můžete 150 kW stejnosměrně nebo 22 kW střídavě a palubní systém nejenže poměrně přesně odhadne, kolik vám při současném stylu jízdy ještě zbývá, ale nabídne i rozptyl, kolik nejméně a kolik nejvíce můžete ujet, když se budete nebo naopak vůbec nebudete snažit.
Elektromotor o výkonu 220 koní pohání výhradně přední kola, na stovku Scenic zrychlí zhruba za osm sekund, ale ze sportovního nadání ho nikdo obviňovat nebude. Rodinný crossover chce být především tichý a pohodlný. To první se mu daří velmi dobře, při vyšších rychlostech nejvíc uslyšíte aerodynamický hluk, komfort je lepší při vyšších rychlostech, ve městě občas zaslechnete nějaké to zabouchání a ucítíte hrubý asfalt a přejezd záplat - což je ale nejspíš vina hlavně futuristických 20" kol s nízkoprofilovými pneumatikami. Kdybyste se spokojili s menšími 19" koly, bylo by to asi trochu lepší. Podvozek je ale nastavený celkem do měkka, což oceníte na dálnici a rychlejších okreskách, zatímco v prudších zatáčkách si budete muset zvyknout na trochu toho naklánění. Rozhodně to ale není průšvih.
Renault se ve svých materiálech chlubí tím, že Scenic svým vnitřním prostorem a praktičností válcuje soupeře. Možná je to pravda, ale tím se dostáváme k předkům tohoto auta. První Scenic byl zástupcem kategorie kompaktních MPVček, a přestože se tohle auto snaží tvářit jako crossover, ve skutečnosti by to snadno mohlo být opět kompaktní MPV. Prostoru je uvnitř skutečně hodně… Bohužel ale není využitý tak dobře, jak by být mohl. Vzadu je plochá podlaha bez středového tunelu, nechápu ale, proč chybí podélné posouvání zadní lavice, která ani nemá dělený sedák. Opěradla dělená jsou, dokonce na tři díly v poměru 40 : 20 : 40, ale v kufru chybí polohovatelná podlaha, takže rovné dno po sklopení nevykouzlíte. A nakládací práh pátých dveří je tak vysoký, že je to až s podivem.
Zklamal mě také trochu omezený výhled z auta, zejména směrem vzad, kde kromě nízkého zadního okna překáží ještě zbytečně vysoká střední část opěradla. Renault se tento problém rozhodl řešit vnitřním zpětným zrcátkem SmartView, které si můžete přepnout do režimu displeje zadní kamery, ve skutečnosti to ale moc dobře nefunguje a zejména starší řidiče velmi rychle unaví neustále přeostřovat oči nablízko. Je to ale spíš maličkost a celkově bych řekl, že si Scenic letošní titul zasloužil.
Jezdí se s ním totiž velmi dobře a hlavně bezproblémově a jako jeden z mála elektromobilů bych si ho reálně dokázal představit ve své pomyslné garáži. Co se mi na něm líbilo a co dalšího jsem kritizoval, uvidíte ve videu.