Článek
„Tady bacha,“ upozorňuje mě trochu pozdě instruktor ze sedačky spolujezdce na nevinně vypadající horizont, na nějž jsem právě vletěl v plné rychlosti. Povrch silnice je tady totiž zvlněný, což by kdejakém autu mohlo nepříjemně rozhodit balanc, a následné odlehčení na vrcholku kopce v kombinaci s mírnou pravou zatáčkou by dokonalo zkázu. Úplně mi před očima proletí děsivá představa roztančeného zadku a potupného (a velmi drahého) výletu do okolního roští…
Nic z toho se ale nestalo – Alpine A110 S přes zákeřné hrboly jen elegantně přetančil, nadechl se na vrcholku horizontu a hbitě se prosmýkl navazující pravou. A mně spadla brada až do klína. Tahle kratičká a zdánlivě banální epizoda dokáže zkušenému řidiči říct o schopnostech A110 S prakticky vše. A klíčové slovo přitom zní „lehkost“.
Zakroucené okresky A110 S prostě miluje – stejně jako vy!
Právě ta byla hlavním zadáním týmu konstruujícího novodobou alpinku. A jestli chcete jeden důkaz toho, s jakým zanícením do toho šli, tak jím jsou – podržte se – ostřikovače okna. Ty jsou integrované do stěračů, protože tak mají vyšší efektivitu než ty ostřikující celé sklo. Díky tomu je potřeba méně kapaliny, takže nádržka může být menší, což ušetřilo pár gramů.
Je na co navazovat
Původní Alpine A110 ze šedesátých let byl dílem Jeana Rédélé, talentovaného závodníka a šikovného obchodníka. Z prodejce renaultů se stal zakladatel nové sportovní automobilky a jeho nejznámější výrobek se stal symbolem jeho věčné slávy. Model A110 byl navržen právě primárně jako závodní stroj, proto byl tak kompaktní a lehoučký. Není tedy divu, že na světových tratích rallye začaly vyhrávat vše, co mohly. Dnes moderní A110 můžete také vidět závodit v rallye, tovární tým Alpine však působí navíc ještě ve vytrvalostních okruhových závodech série WEC a také ve Formuli 1.
Moderní A110 S a původní A110: Podobnost čistě záměrná.
Ze stejného důvodu používá A110 v konstrukci karoserie a šasi lehčí hliník místo oceli, skořepiny sedaček od Sabeltu také shodily nějaké to kilo a zakázkové audio Focal si vystačí se čtyřmi reproduktory s odlehčenými neodymovými magnety. Podobných řešení je na A110 bezpočet. Výsledkem je hmotnost kolem 1100 kilogramů, což je o více než dva metráky nižší hodnota než u srovnatelného Porsche 718.
Kabina vás přímo nerozmazluje luxusem nebo komfortem, ale je to skvělé pracoviště pro řidiče, který chce jet rychle. Jen to vnitřní zpětné zrcátko omezující výhled nejspíš ulomíte a zahodíte.
A lehkosti konstrukce si všimnete právě v tom, jak zdolává náročné české točité okresky plné hrbolů a výmolů. A110 se na nich prostě nenechá rozhodit, a to ani v ostřejší specifikaci „S“ s tužším podvozkem. Přes všechny nerovnosti jen nevzrušeně přeletí a pokračuje dál v krasojízdě. I díky motoru uprostřed se nadšeně vrhá do zatáček a hladce jimi proklouzne, ochotně mění směr a na všechny vaše pokyny reaguje skoro telepaticky.
A110 S má tužší podvozek, ale české silničky zvládá s přehledem. Pokud chcete stejný výkon, ale víc komfortu pro delší cesty, sáhněte po verzi GT.
Odlehčování má ale také své nevýhody. Třeba v tom, že pod kapotou – vlastně za sedačkami posádky – najdete pouze přeplňovaný čtyřválec, což v sektoru prémiových sporťáků není kdovíjak atraktivní vizitka (ačkoliv dražší 718 Cayman má ve většině specifikací také jen čtyřhrnek). Jenže přeplňovaná osmnáctistovka ze sebe dokáže vymáčknout velmi solidních 300 koní (ve verzích A110 GT, S a R, pouze základní A110 je 250koňová) a pod plynem umí pěkně zlostně vrčet a syčet, při povolení zase práská do výfuku, takže u toho dělá i pěkné divadlo, abyste se za volantem nenudili.
Rok Alpine v ČR
Model A110 vyrábí Alpine již od roku 2017, ale prodej v ČR oficiálně odstartoval až loni v červnu s otevřením prvního showroomu v Průhonicích. Lokální prodeje se tedy teprve pomalu rozjíždějí, ve světě už ale sviští na plný plyn. Loni si A110 pořídilo 3546 zákazníků, což je o třetinu víc ve srovnání s rokem předcházejícím.
Alpine A110 si už začíná nacházet české majitele.
Ale nudit se fakt nebudete, i kdybyste byli hluší, protože A110 vás od prvních metrů naprosto pohltí. Sedíte pěkně nízko a uvnitř auta ve skořepinové sedačce, takže se okamžitě propojíte, poslouchá na slovo a nesnaží se vás nachytat na švestkách.
Auto se otáčí kolem vás a ve volantu i pod zadkem přesně cítíte, co se pod koly děje.
Droboučké auto snadno umisťujete na silnici, lehkost pomáhá precizní přesnosti, poddajný podvozek (není nijak adaptivní, prostě jen mistrovsky vyladěný) zase podporuje přirozenou hravost. Výkonu je tak akorát, abyste mohli jet na plný plyn, a přitom se nemuseli bát o svůj život – i proto, že máte neustále pocit absolutní kontroly.
Tedy až na automatickou převodovku, která nemusí vonět každému. Sice můžete kdykoliv převzít iniciativu a řadit si pádly pod volantem, ale s poctivým manuálem by byl řidičský zážitek ještě o něco intenzivnější. Jenže trh si žádá automat a připravit paralelně verzi s manuálem pro pár procent skalních nadšenců by bylo dost drahé a přidalo by to kila navíc…
To je ale asi také jediné, co se Alpine A110 S dá vytknout. Jinak totiž ztělesňuje ideální sportovní auto – kompaktní, lehké, poslušné, hravé a rychlé tak akorát, aby bylo vzrušující, ne zastrašující. Je to prostě auto, které na okresce můžete vymačkat jako citron a naplno si ho užít.