Hlavní obsah

Řídili jsme novou Škodu Superb v karoserii, kterou Passat neumí. I bez batůžku je praktický, silný benzin už tolik nepotěšil

Foto: Škoda Auto

Pro první jízdní seznámení s novou generací Superbu liftback si Škodovka vybrala domácí prostředí. Nejsilnějším benziňákem jsme se svezli v okolí Karlových Varů.

Článek

Poslední měsíce jsou pro mladoboleslavskou automobilku mimořádně pestré. Nový Kodiaq a Superb, premiéra omlazené Octavie, do toho intenzivní práce na dalším elektromobilu zvaném Elroq. Debut Superbu už jsme si sice odškrtli, ale zatím jen v karosářské verzi kombi. Teď přišel na řadu liftback, se kterým jsme se prvně seznamovali na domácí půdě.

Na rozdíl od Passatu si totiž Škodovka drží obě verze i v nové generaci. Je to milé překvapení, protože pokud si odmyslíme prémiovky, mnoho výrobců v tradiční střední třídě nezůstalo. Ford Mondeo nebo Mazda 6 jsou minulostí, přeživší kousky se zase téměř jistě nedočkají pokračovatele, protože přednost dostanou módní SUV a crossovery. Doba už je taková…

Ale zpátky k Superbu. Příď je nepřekvapivě totožná s kombíkem, to důležité se odehrává od poloviny vozu směrem vzad. Tvůrci vyzdvihují především elegantní linie, ale také funkční detaily – třeba upravený zadní převis zvyšující stabilitu a snižující aerodynamický odpor. Aerodynamika byla při návrhu vozu obzvlášť důležitým tématem, však se také koeficient odporu povedlo stlačit na Cx s hodnotou 0,23 (kombík má o dvě setinky více).

Foto: Škoda Auto

Vzhled nového Superbu je hlavně nekonfliktní. Osobně se mi výrazně řezanější předchůdce pořád líbí o něco víc.

Ani interiér se od varianty s batůžkem neliší. Digitální přístrojový štít v kapličce, velký 13″ displej multimédií uprostřed… a potom jedna z nejvýraznějších novinek, chytré otočné ovladače Smart Dials. Těmi nejenže můžete točit, ale zároveň je zmáčknout, a změnit tak funkci, kterou zrovna ovládáte. Za jízdy to sice vyžaduje zvyk, ale je to rozhodně jednodušší, než lovit nastavení teploty někde ve spodní části displeje.

A vzadu? Tam, jak u Superbu bývá dobrým zvykem, hraje prim královský prostor. Kolega s výškou necelých dvou metrů si chválí pořád dostatečnou rezervu nad hlavou a hlavně obrovský prostor před koleny. Celkově je praktičnost liftbacku milým překvapením. Jasně, pro početné rodiny milující automobilové výlety a dovolené bude pořád lepší kombík, ale bagáž tří novinářů zahučela v 645litrovém zavazadelníku jako nic.

Foto: Škoda Auto

Sympatickým detailem kabiny jsou vertikální lamely po celé přístrojové desce. Jen škoda, že displej budíku se nevešel do kapličky a docela nevzhledně přečuhuje.

Motorová paleta čítá tři benzinové, dvě naftové a jednu plug-in hybridní verzi. Zážehový základ představuje patnáctistovka s výkonem 150 koní, zlatou střední cestu dvoulitr o výkonu 204 koní, vrchol pak 2.0 TSI s výkonem 265 koní, což je jediný benziňák spojený s pohonem všech kol. Naftové 2.0 TDI je k dispozici se 150 a 193 koňmi, v silnějším provedení rovněž jako čtyřkolka. A motorizace do zásuvky? Ta má patnáctistovku dopovanou elektromotorem, společně dodávají 204 koní a slibují dojezd ke 120 kilometrům jen na elektřinu.

Pro první jízdu přebírám klíčky od nejsilnějšího motoru, vždyť výkon 265 koní a točivý moment 400 newtonmetrů vypadají velice sympaticky. Dvoulitr pod plným plynem solidně táhne hlavně na začátku, ale zhruba v polovině otáčkoměru jako kdyby mu docházel dech. Zrychlení je pořád slušné, ale kdyby mi někdo tvrdil, že sedím ve slabší 204koňové variantě, asi bych se s ním nehádal.

Foto: Škoda Auto

Všechny motory se pojí s automatickou převodovkou, manuál už v nové generaci nepořídíte.

Když se rychlost ustálí, vynikne velká přednost nového Superbu – skvělé odhlučnění a minimální aerodynamický svist. A to dokonce i ve vysokých dálničních rychlostech. Na dálkové křižování německého autobahnu je tohle auto jako dělané. Obzvlášť s další novinkou této generace, propracovaným podvozkem DCC Pro s dvouventilovou technologií, která odděleně reguluje fázi odskoku a komprese.

Podvozek je jistý a komfortně tlumí většinu nerovností na českých cestách. Až na opravdu velké díře se od kol ozve tupá rána, což je z velké části způsobeno i obouvanými devatenáctipalcovými koly. Na nich se vytratilo i pověstné houpání, v dané kombinaci byla jízda výrazně utaženější, což pro řadu lidí nemusí být nutně na škodu.

A ještě spotřebu bych vám málem zůstal dlužen! Po 120 kilometrech na trase Praha – Karlovy Vary (se zhruba třetinou dálnice a při svižném tempu) se průměr ustálil lehce nad deseti litry. Kliďasové určitě pojedou za méně. Ostatně se mohou sami přesvědčit. Superb už je v prodeji, liftback startuje na částce 935 000 Kč za základní 1.5 TSI, náš benzinový vrchol stojí minimálně 1 125 000 Kč. Ale něco mi říká, že nejžádanější bude stejně diesel. Ten výkonnější mimochodem stojí do koruny stejně jako silný benzinový dvoulitr.

Načítám