Nové BMW X2 je nakonec úplně jiné auto, než jak se tváří. Zaujala hlavně elektrická verze. Jako fakt

To je pořád samé kompaktní SUV, respektive kompaktní SUV-kupé, ale můj první dojem z X2 byl, že jde o překvapivě rozměrné auto. Možná víc na pohled, rozměry totiž stále odpovídají kompaktním SUV, mezigeneračně však X2 skutečně narostla – prodloužila se skoro o dvacet centimetrů na 4 554 milimetrů, k pocitu většího auta přispívá také šířka, zde mluvíme o 1 845 mm (o 21 mm více než předchůdce), na výšku přičítáme 64 mm a zastavujeme se na 1 590 mm. Ještě zmiňme rozvor, který se z 2 670 milimetrů vyšvihl na 2 692 milimetrů.

Ano, skutečně typické kompaktní SUV, ale schválně se zkuste do X2 posadit a troufnu si tvrdit, že si ji od volantu lehce spletete s X4 – vyšší posez, dostatek místa všude kolem, před vámi mohutná kapota… Opravdu vypadá větší.

Tento dojem podporuje i celkem svalnatý design, na poměry posledních BMW příjemně střídmý a ne tak vulgární jako u X6. Vzadu jsem si tedy musel trochu zvykat na tvar svítilen. Ne že by se mi nelíbily, jenom jsem v nich na první pohled neviděl BMW.

Uvnitř jsem už BMW posledních let identifikoval jednoznačně, pokud bych si lehce rýpnul, napsal bych, že bohužel. Nikdo nikdy totiž už nepřekoná iDrive před digitální velkoplošnou displejovou revolucí, to byla naprostá dokonalost (viz předcházející pětka). Teď máme tedy k dispozici jednu velkou obrazovku rozdělenou do dvou sekcí – displej před řidičem a displej uprostřed, jehož prostřednictvím se dotykově ovládá prakticky vše.

Doteď si pamatuju svůj první kontakt s takto řešeným interiérem BMW v 2 Active Tourer. Vedle mě tehdy seděl expert od BMW, ve všech těch dlaždicích se snažil najít navigaci a já poznamenal něco v tom smyslu, že je toho docela dost k učení. Expert odvětil, že k objevování, přece! Poznámku o tom, že bych raději jen používal, než objevoval, jsem spolkl.

V X2 pracuje nejnovější verze systému s číslem 9, na který si uživatelé osmiček prý nějakou dobu museli zvykat – od zasvěcených jdou takové hlasy. My jsme jednoho zasvěceného v autě naštěstí měli, takže nám s prvními kroky v nastavení pomohl (kdo z článků moji rutinu už zná, nepřekvapí ho, že vypínám udržování v jízdním pruhu, samobrzdění a nejnověji pochopitelně pípavé hlídání překročení povolené rychlosti). Takto s nápovědou mi to tak složité nepřišlo, přesto si myslím, že těch dlaždic je v nabídce pořád nějak moc. Definovatelné základní prostředí s nejpoužívanějšími funkcemi už ale působí daleko přehledněji, jen si jej musíte nastavit. Rozhraní však u čerstvých portugalských kousků pracovalo dost pomalu, u BMW ale o problému prý dobře vědí a pracují na nápravě.

Jestli se však těšíte na několikrát avizované klasičtější „budíky“ v přístrojovém štítu (byť stále ve výhradně digitálním pojetí), zklamu vás. Nevypadá to, že by BMW na alternativě k podivným linkám po stranách pracovalo. Prý by každá taková novinka musela znovu proběhnout homologačním kolečkem. Smiřme se tedy s křivicemi.

Prostor vpředu jsem už naťukl, stěžovat jsme si nemohli ani vzadu. Překvapivě ani v oblasti hlavy – je to přece SUV-kupé, tudíž má svažující se střechu, ale nevadilo to ani 181 cm vysokému redaktorovi. Pokud by vás náhodou z nějakého důvodu u stylovky zajímal kufr, doplňuji – spalovací veze nabídnou v základu 560 litrů, elektrické pak 525. O BMW X2 píšu jako o stylovce, takto svůj model v BMW ostatně nepochybně zamýšleli, vzhledem k nárůstu rozměrů jim z toho ale nakonec vyšlo nečekaně rodinně použitelné auto.

V Portugalsku jsme měli k dispozici dvě úplně odlišné tváře nové X2 – nejprve jsme s kolegy usedli do nejsportovnější varianty M35i xDrive, kterou jsme vystřídali za čistě elektrickou iX2 xDrive30. Hned na začátku jsem prozradil, že mě zaujala spíš ta elektrická, teď pojďme podrobněji.

Ještě předtím bych BMW velmi pochválil za širokou nabídku motorizací, kromě zmíněných protipólů nabízí ještě tříválcový benzinový základ sDrive20i s výkonem 115 kW, nezapomnělo se dokonce ani na naftu! BMW X2 sDrive18d se vznětovým dvoulitrovým čtyřválcem disponuje výkonem 110 kW. V průběhu roku se pak objeví ještě další dvě vznětové verze a slabší elektřina.

Teď už za volant nejsilnější X2 s označením M35i xDrive. Díky ní jsme si mohli užívat výkonu rovných 300 koní (tedy 221 kW), na stovku zrychlí takto motorizovaná X2 za 5,4 s. A protože jde o model, který má v označení M, nemůže chybět výrazný (ale stále vkusný) bodykit, vzadu jsem napočítal dokonce čtveřici koncovek výfuku. Zvuk si pochopitelně můžete uměle přizpůsobit/zvýraznit, což nejspíš někdo na světě dělá, já však zůstal u klasiky bez přizvukování a byl spokojený - příjemný, ale nijak extra výrazný/přehnaný sportovní zvuk.

S 300koňovou nadílkou a zmíněným zrychlením na stovku za 5,4 sekundy nelze o dynamice pochybovat, inženýři by se však mohli ještě mrknout na sladění motoru se sedmistupňovou automatickou dvouspojkovou převodovkou Steptronic. Reakce na plyn byly váhavější, ve sportovním režimu byla pohonná soustava zase zbytečně napružená. Něco mezi bych prosil.

Spotřeba by se podle BMW měla pohybovat kolem osmi litrů, náročné portugalské trasy se spoustou zatáček a převýšení průměr zvýšily na desítku a kousek. Nic hrozného.

A teď k hlavnímu argumentu, proč bych dal přednost elektrické iX2 – podvozek sportovnější verze M35i xDrive je za mě sportovní až moc. Na standardních dvacetipalcových kolech (můžete mít až jednadvacítky) je nejsilnější spalovací X2 zbytečně tvrdá, a to pracuje s tzv. selektivními tlumiči s přídavnými ventily na straně pohlcující odskoky. Pokud z toho nejste moudří, řekněme si jednoduše, že tyto tlumiče by měly přinést větší komfort na sérii nerovností. V případě elektrické verze iX2 xDrive30 se jim to skutečně daří, X2 M35i xDrive se sportovnějšími ambicemi je však citelně tužší.

Což se samozřejmě hodí v zatáčkách, že by ale byla i nejambicióznější M35i v obloucích vyloženě zábavná, to bych nenapsal. Modely BMW s předokolkovou platformou (alternativně s pohonem všech kol) nejezdí špatně, ale že by se mnichovští nějak výrazně odlišovali od konkurence, to říci nelze. Solidní, jistý projev, ale vyložený zážitek nikoliv.

Celou dobu tady o M35i xDrive mluvím jako o nejsportovnějším a nejsilnějším modelu, když jsme však přesedli do elektrické iX2 xDrive30, výkonově jsme si polepšili! Dvojice elektromotorů totiž poskytuje 230 kW (připomínám 221 kW verze M35i xDrive), díky tomu pak elektrická iX2 zrychlí na stovku jen o dvě desetinky pomaleji (5,6 vs. 5,4 s).

Navzdory výkonovým parametrům, a i když za to umí iX2 xDrive30 při akceleraci opravdu pořádně vzít, je druhá testovaná varianta celkově daleko klidnější než M35i xDrive. Rozjezdy i následné reakce na pedál akcelerátoru jsou krásně vyhlazené a plynulé, uvnitř je jak jinak než dokonalé ticho, podvozek je poddajnější, pohodlnější.

Díky baterce s kapacitou 64,8 kWh bychom po portugalském pobřeží zvládli 417 až 449 kilometrů, s přihlédnutím k profilu tratě spíš těch plus minus čtyři sta. BMW iX2 xDrive30 zvládne dobíjet dnes už nijak výjimečným výkonem 130 kW, čímž se z deseti procent kapacity na osmdesát dostanete za necelou půlhodinku. Při nabíjení střídavým proudem o výkonu až 11 kW se z nuly na sto procent vyhoupnete za šest a půl hodiny, alternativní střídává třífáze s dvojnásobným výkonem zkrátí tento čas na 3 hodiny a 45 minut.

Chtěli stylové SUV-kupé a povedlo se jim i všestranně použitelné auto, které zvládne také průměrné rodinné potřeby. Příjemný bonus vedle atraktivního stylu. I z toho důvodu jsem velmi zvědavý na vznětovou verzi X2 sDrive18d / 110 kW, to by mohlo být velmi fajn svezení. Na rozumných kolech, bez M podvozku, s avizovanou spotřebou lehce nad pět litrů… To bych skoro viděl na tajný tip v nabídce nové X2.

Navíc se jedná o neporovnatelně dostupnější verzi než portugalské testovačky X2 M35i xDrive a iX2 xDrive30. Sportovnější SUV-kupé totiž pořídíte za 1 466 400 Kč, elektrická varianta pak stojí 1 384 500 Kč, na naftu vám však stačí jen 1 051 700 Kč.

Čekal jsem módní doplněk, ve skutečnosti je však X2 pohodové a vlastně celkem normální auto. A když koukám na cenovku vznětové verze, i překvapivě cenově dostupné. Tohle náhodou není vůbec špatná nabídka, určitě může konkurovat i mainstreamovým značkám. Na tu naftu se těším…