Grenadier na vlastní kůži: Stejný drsňák jako Defender, ale mnohem pohodlnější a použitelnější

Možnosti vyzkoušet si Grenadier na vlastní kůži se nedalo odolat. Nejdříve jsme osedlali dieselovou verzi v podobě uhlazeného, ale silného řadového šestiválce od BMW. A pochopitelně jsme vyrazili do terénu, přesněji na speciální polygon, který patří společnosti Dajbych a umožní otestovat vlastnosti každé čtyřkolky. Módní SUV by tu neměla šanci a zalekla by se nejspíš už brodu přes řeku Úslavu, který je jedinou cestou k dalším terénním nástrahám. Strach nemáme, Grenadier zvládne brodit až 80 centimetrů. Vody je ale nyní málo, takže ji překonáváme s vznětovou verzí Trailmaster hravě jen se zapnutým off-road režimem a můžeme se pustit do dalších nástrah.

Jako první se na nás chystá prudké stoupání s hlubokými kolejemi vyjetými v bahně. Pro jistotu si zapínáme uzávěrky diferenciálu (jsou hezky postaru mechanické a mohou být až tři), protože po nedávných bouřkách je bláto kluzké a mazlavé. Také zařadím redukci, k čemuž slouží krátká páka na středovém tunelu. Na tu je potřeba vyvinout celkem sílu, ale to se k tomuhle drsňákovi hodí. Jako kdyby k nám přijel z mechanických sedmdesátých let a v dnešní době dotykových displejů a jemných tlačítek nám ukázal něco ze staré školy. Tak tedy hurá do kopce, kde stačí pořádně přišlápnout plyn a Grenadier se poslušně sune vzhůru.

Následuje přejezd klády z padlého stromu, kde trochu váhám, zda se na kluzké kůře Grenadier nesmekne do strany. Jenže ten se tváří, že přece o nic nejde, a přeskočí statný kus dřeva stejně hravě jako rodinný sedan retardér u obchoďáku. Následuje velká jáma plná vody z nedávných dešťů. Tady je snad první moment, kdy to chce trochu přemýšlet. Grenadier má totiž delší zadní převis, a tak je vhodné, aby se do ní a následně i z ní dostal pomalu. Nájezdový úhel je na obou stranách zhruba 36 stupňů (tedy přesně 35,5° vpředu a 36,1° vzadu). Následuje vysoká tráva, která očistí bahno, a pak už přichází zkouška křížení náprav. Ani ta však nepředstavuje žádný problém, takže se ještě chvilku motáme po bahnitých lesních cestách, pak už jen zkusíme prudký sjezd se zapnutým příslušným režimem (rychlost můžete ovládat tlačítky tempomatu) a máme hotovo. Grenadier se tu ani nezapotil. Tak uvidíme, jak si poradí na silnici…

Kdybych seděl ve starém Defenderu nebo jiném klasickém drsném off-roadu, tak bych se na tuto část testu vlastně vůbec netěšil. Podobná auta totiž nejsou na silnici nejpříjemnější. Jenže Grenadier, to je jiná písnička. Ladění podvozku dalo týmu asi nejvíc práce. Výsledkem je auto, které v terénu nezaváhá, ale přitom se na silnici nenaklání a je krásně stabilní. Konečně někdo vyrobil pravý off-road, který se na silnici chová jako SUV. Jistě, musíte si trochu zvyknout na méně citlivé, pomalé řízení (v terénu ho naopak oceníte), ale to mi trvalo tak tři zatáčky, pak už mi přišlo ovládání přirozené a do zatáček jsem jel sice s respektem, ale nemusel jsem se nijak moc krotit.

Na silniční část testu si mohu vyzkoušet i benzinovou variantu také v podobě přeplňovaného třílitrového šestiválce BMW. Ten je ještě sametovější než diesel a autu propůjčuje svižnější dynamiku. Vlastně z téhle verze jde v zatáčkách teprve trošku strach a skoro se mi až kacířsky chce říct, zda toho výkonu na takový pracovní stroj není moc. Benzinová varianta totiž nabízí 285 koní, zatímco vznětová „jen“ 249. Jenže diesel je přece jen o něco úspornější a lépe se hodí k práci i tahání přívěsů (s vyšším točivým momentem 550 Nm proti benzinovým 450 Nm). Ani jeden motor nemá s 2,7 tuny těžkým autem moc práce, a to ještě můžete za Grenadier zapřáhnout až 3,5 tuny těžký přívěs.

Technika Grenadieru je trochu jak ze staré školy. Auto stojí na bytelném rámu, na který výrobce poskytuje dvanáctiletou záruku. Ten nese tuhé nápravy. Přeplňovaný vznětový šestiválec je nečekaně kultivovaný a do příkladně odhlučněného interiéru auta se moc jeho zvuku nedostává. Perfektně odladěná je i osmistupňová automatická převodovka ZF, jejíž práci zaregistrujete jen podle zvuku a změny otáček. Když ale chcete, můžete si řadit voličem manuálně. A protože volič je také od BMW, má logické a správné nastavení, kdy vyšší stupně řadíte směrem k sobě dozadu, a naopak dopředu podřazujete. Většina automobilek to bohužel dělá opačně a tedy špatně, ale BMW se naštěstí drží správného schématu, které je mnohem přirozenější. Výkon jde standardně na všechna kola.

Filozofií auta je, že co v něm není, to se nemůže rozbít. Nečekejte tedy moderní hi-tech prvky jako elektrické nastavování sedadel nebo vyhřívaný volant. Sedadla ale vyhřívaná jsou, byť u verze Trailmaster jen za příplatek. Potěší klasická páka ruční brzdy, a ne moderní elektromechanická. Stejně tak je tu obyčejný klíček, kterým otáčíte v zapalování, abyste nastartovali. Nechybí systém ISOFIX, spousta odkládacích prostor a také dost madel, aby se posádka měla v terénu čeho držet. Pozice za volantem je dobrá a mnohem pohodlnější než ve starém Land Roveru. Jen ta střešní okna u Fieldmasteru jsou trochu problém. Jasně, vypadají skvěle, bezvadně se s nimi větrá a ani na dálnici od nich nejde hukot. Jenže nemají žádnou roletku, takže když je sluníčko ve špatném úhlu, praží vám přímo na hlavu a nemůžete s tím nic dělat.

Celkově vzato je ale Grenadier okouzlující stroj, osobitý nezastavitelný off-road, který ctí základní pravidla všech pracovních strojů a expedičních speciálů, přitom nabídne dost jízdního komfortu i při každodenním soužití. Pokud přesně takové auto potřebujete, nic lepšího na trhu neseženete.

Jak jsme psali nedávno, pro svůj Grenadier už můžete vyrazit do Plzně, do showroomu Dajbych 4×4, následný servis pak umí zařídit i pražská pobočka. Nejlevnější dvoumístná užitková verze vyjde na 1 555 500 Kč, pětimístná na 1 594 400 Kč a osobní verze na 1 788 900 Kč. Je jedno, zda si vyberete drsnější Trailmaster, nebo komfortnější Fieldmaster. Nabídka příplatků je obsáhlá, například pokud nechcete bílé auto, tak budete za jiný odstín platit určitě.