Nejnovější sportovní stylovka od Cupry uspokojí i praktické typy, největší soupeř Terramaru je ale z domácí stáje

Závodní okruh Terramar kousek od španělské Barcelony nezískal svou strašidelnou pověst jen tak pro nic za nic. Nejde o tu dlouhou rovinku, která je tak plná hrbolů a výmolů, že místo jízdy na plný plyn musíte spíš předvádět zpomalený automobilový parkour. Skutečně děsivé to začne být, až když začnete najíždět do klopené zatáčky a pravý kraj tratě se začne nebezpečně rychle zvedat do výše. Nedávno jsem v autě zažil 30 stupňů, což je limit i pro drsné off-roady, co teprve pro civilní SUV. Dochází mi odvaha a sjíždím ze středu trati do bezpečí vnitřního kraje a zírám nahoru, kde klopení dosahuje až 66 stupňů. Jaké by to muselo být letět na plný plyn podél horního okraje…

Pekelně nebezpečné! Po otevření okruhu v roce 1923 se přes horní hranu podívalo hned několik jezdců do okolního porostu a málokdy to s nimi dopadlo dobře, což jen urychlilo brzké uzavření celého závodního okruhu. Takže když později nasedám na sedadlo spolujezdce sériové Cupry Terramar vedle Jordiho Geného, méně slavného, ale o nic méně talentovaného bratra Marca známého z působení v F1, mám trochu smíšené pocity nadšeného očekávání a obav o život.

Na ty ale není čas. Jordi se sice po rozbité rovince jen proplazí, ale do klopenky to odpálí na plný plyn, 90 km/h a už letíme u horního kraje, 100 km/h, dostředivá síla nás tlačí do sedačky, i když je celý svět otočený na bok, 110 km/h, betonové spáry buší do gum, 120 km/h, nevím, jestli se mám smát, nebo bát, 130 km/h, trať se zase začíná rovnat a světla mžourající v klopení jen pár metrů před auto osvítí další dlouhou rovinku, kterou projíždíme znovu zvolna a se vší opatrností.

Pak ale zase v plné rychlosti vletíme do klopenky na protější straně okruhu, v půlce Gené kvůli hrbolům zpomaluje na šedesát a je už cítit, jak se vnější část auta začíná odlehčovat – kdyby jel ještě o trochu pomaleji, tak se vážně převrátíme. Proto zase přidá a doveze nás bezpečně do cíle. Uf, tak to bylo vzrušující i děsivé zároveň.

Cupra Terramar to ale zvládla s naprostým přehledem. Přitom jde o trochu sportovnějšího a stylovějšího bráchu Volkswagenu Tiguan, tedy o kompaktní rodinné pětimístné SUV. A pokud máte pocit, že takové auto už Cupra v nabídce má, nejste sami. Oproti Formentoru je Terramar nejen o trochu větší zvenku i uvnitř (rozdíl poznáte hlavně v kufru), ale přináší trochu jiný zážitek.

V Terramaru se sedí výš a víc vzpřímeně, také A-sloupky nejsou tak skloněné a z auta máte lepší výhled ven. To potvrzuje hierarchii modelů Cupry: Formentor má být víc sportovní a dynamický, Terramar zase spíš praktičtější a klidnější. A i když právě sedím za volantem nejsilnějšího benzinového dvoulitru, vůbec mi to nepřijde – řízení je lehké, podvozek pohodlný, automatická převodovka hladce žongluje s kvalty a tiše předoucí motor působí takřka znuděným dojmem. Těch 265 koní bych do něj vůbec neřekl.

Ale stačí Terramar přepnout do některého z ostřejších režimů (Performance nebo rovnou Cupra) a auto citelně ožije: Volant ztuhne v dlaních, adaptivní tlumiče zatnou svaly a motor zavije v otáčkách, jak dvouspojka podřadí o dva kvalty dolů. Na točitých španělských horských silničkách je Terramar najednou ve svém živlu – drtivě brzdí (zvlášť s příplatkovými brzdami Akebono), ochotně se vrhá do zatáček a na výjezdu vás s jistotou pohonu všech čtyř kol vystřelí na další rovinku za naštvaného vrčení (bohužel přebíjeného syntetickým brumláním z reproduktoru) rozdováděného motoru.

Jakmile však zatlačíte ještě o něco víc, začne Terramar zase měknout a ztrácet jistotu pod koly. Je to tedy přesně tak, jak říká Cupra – na skutečné sportování je Formentor, s Terramarem si pěknou okresku také užijete, ale ne na krev, spíš v příjemně svižném tempu. To však bude většině majitelů nejspíš stačit, daleko víc ocení větší životní prostor, snazší nasedání a lepší výhled z Terramaru.

Také si užijí moc hezky zpracovanou (kvalitní a hezky sladěné materiály doplňuje povedené ambientní osvětlení palubní desky a dekorů ve dveřích) a skvěle vybavenou kabinu - před řidičem je 10,25palcový digitální přístrojový štít (s možností doplnění průhledovým displejem), uprostřed pak 12,9palcový dotykový infotainment nejnovější generace nabízející široké online služby a mobilní konektivitu dostupnou přes poměrně přehledné rozhraní, přitom si hovíte v objímajících, ale pohodlných skořepinových sedačkách a užíváte si čistý zvuk hi-fi Sennheiser s 12 reproduktory a výkonem 390 W.

Nezapomnělo se však ani na moderní technologie, těšit se totiž můžete také na Matrix HD LED světlomety s 25 tisíci segmenty, velký balík vyspělých jízdních asistentů (varování při překročení rychlosti a udržování jízdy v pruhu ale můžete snadno vypnout na volantu) nebo plug-in hybridy druhé generace s dojezdem přes 100 km.

Cupru Terramar tak můžete vnímat jako stylovější a sportovnější variantu poměrně nudného a konfekčního VW Tiguan, případně jako rozumnější alternativu k Formentoru. Pořád se ale trochu bojím, že si tyhle dvě cupry polezou do zelí…

A Terramar bude mít o trochu složitější startovní pozici. Je sice o chlup větší a modernější, ale také o dost dražší. Zatímco základní Terramar s mild-hybridem 1,5 eTSI stojí 1 084 900 Kč, Formentor se stejným motorem a podobnou výbavou vyjde na 979 900 Kč. Dvoulitrový Terramar VZ pak vyjde na 1 359 900 Kč, za Formentor VZ dáte jen 1 289 900 Kč a k tomu dostanete o 68 koní výkonnější motor.