Hlavní obsah

BMW už umí jezdit po dálnici samo. Úplně samo. Vyzkoušeli jsme to na vlastní kůži v novém pětkovém kombíku

Foto: BMW

Sedan zůstane z pohledu designu nejspíš rozporuplnější osobností, kombík je hezčí auto.

O nové pětce v kombíku jsme už psali, teď jsme ji v Německu projeli. Je to skvělé auto, ale největší zážitek byla jednoznačně autonomní jízda třetího stupně. Přeloženo – auto zvládá jezdit úplně, úplně samo.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejdřív si trochu odplivnu, jak se na čtyřicátníka sluší a patří (tráva byla zelenější, holky hezčí…). Drtivou většinu jízdních asistentů z duše nesnáším, vypínám, co jde, co nejde, omezuji na nejnižší možnou míru „pomoci“. A stejně se pravidelně dostávám do situací, kdy s infarktem najednou po tvrdých brzdách stojím zničehonic na místě a rozhlížím se, co jsem proboha přehlédl. A pak se znovu přesvědčím, že jsem nepřehlédl nic, jenom se auto zase jednou spletlo. Adaptivní tempomat je jen v mírném provozu nepoužitelný, i na nejmenší předvolenou vzdálenost snižuje rychlost od vpředu jedoucího auta nesmyslně brzo.

Určitě se najdou řidiči, kterým asistenti vyhovují a skutečně pomáhají. Ale proč automobilky (ani ty prémiové) nezvládnou systémy nastavit tak, aby nebránily plynulé jízdě a nešikanovaly planými poplachy ty, kteří se řízení věnují a jezdí ohleduplně?

Děkuji, že jste přetrpěli můj žlučovitý úvod, ale má svůj důvod. I přes svůj, řekněme, rezervovaný přístup k moderním asistenčním systémům, jsem byl z autonomních schopností pětkového kombíku od BMW nadšený.

Foto: BMW

Délka nové pětky v kombíku je přes pět metrů, rozvor dosahuje skoro tří metrů.

Najíždím na dálnici, zapínám tempomat se všemi dostupnými přidruženými funkcemi včetně té autonomní, nastavuji stotřicítku a velmi nesměle pouštím ruce z volantu. Okolo dost rušný provoz, tři pruhy, nejde ani o úplně přímý úsek, dálnice se místy citelně stáčí. A BMW jede krásně plynule, nezmatkuje, oblouk vykrouží naprosto hladce, mezi čarami nelítá ze strany na stranu, ale drží se hezky uprostřed.

Úplně stejně suverénně zvládá i předjíždění, kdy dám autu pokyn páčkou blikačů. Žádné škubání nebo naopak přehnaně defenzivní ustrašená jízda, ale znovu krásně postupný, plynulý přesun. Všiml jsem si, že BMW pro sichr bliká po celou dobu manévru, nejen trojblikem, i když mu řidič takto dá pokyn. To je ale asi tak jediná změna proti tomu, jak bych se s danou situací vypořádal já. Mně by ten trojblik stačil.

Foto: BMW

Dávat pozor musíte pořád, jinak vás BMW klepne přes prsty. Ruce z volantu už ale dát můžete. Zatím tedy jen v Německu.

Parádní bylo i zařazování do pruhu před pomalejší auto. Žádné zmatečné zpomalování, kdy by si BMW zničehonic všimlo, že v tom pruhu je přece auto! Kombík s pomalejším účastníkem počítal a opět plynule svou rychlost přizpůsobil.

BMW vás navíc upozorní, že je pravý pruh volný a že by bylo dobré jej využít. Tohle by byl pro spoustu „levopružných“ řidičů velmi užitečný asistent!

A pozor, bavorák umí měnit pruh i jen pohledem! Fakt, stačí se zadívat do vnějšího zpětného zrcátka, auto zabliká a samo změní směr. Mně se tedy tato forma přesunu mezi pruhy nezdařila, asi jsem špatně koukal, kolegové z posádky B však na obědě hlásili, že jim se zírání povedlo. Asi byli méně podmračení.

Nové BMW 5 Touring ve videu.Video: BMW

Ve třetím stupni autonomní jízdy jede auto sice už úplně samo, po řidiči však stále chce, aby byl připraven zasáhnout, respektive pořád dával pozor. Pokud by mě tedy napadlo, což mě samozřejmě nenapadlo, vzít do ruky mobil a natočit si, jak pěkně pětkový kombík sám jede, auto by si takové nezodpovědnosti všimlo a vyzvalo mě, abych se znovu plně věnoval pozorování okolního provozu.

Byla to krátká samočinná jízda, dálniční úsek naší testovací trasy zabral zhruba deset minut. Vzhledem k popsanému – tedy že nešlo o pravítkově rovný úsek a provoz rozhodně nebyl jako v sobotu dopoledne, dává i takto krátká zkušenost naději, že by mohlo jít o smysluplnou a využitelnou asistenci. Rád bych vyzkoušel delší dobu v Česku, ideálně při monotónním dojíždění do práce po věčně zacpané D11, ale hned tak se nedočkám. BMW jezdí samo jen v Německu, a dokonce jen v Německu zakoupená auta. S českým bavorákem si tak autonomní jízdu nevyzkoušíte ani na autobahnu. Třeba se potřebné legislativní úpravy dočkáme někdy i u nás.

Foto: BMW

Nový pětkový kombík nabídne v základu 570 litrů. Do kufru se už zadním výklopným oknem nedostanete, musíte otevřít celé dveře.

Jenom elektřina

V českém konfigurátoru najdete sice i verze 520d a 520d xDrive (od 1 574 300 Kč a 1 636 700 Kč) s dvoulitrovou naftou o výkonu 145 kW (pochopitelně jde alespoň o mild-hybrid), při prvních německých jízdách jsme však měli k dispozici pouze elektrické kombíky i5.

Foto: BMW

V Německu jsme se svezli pouze s elektrickými verzemi nového pětkového kombíku, zde i5 eDrive40 Touring.

Jako první jsme s kolegou sedli do vrcholné specifikace i5 M60 xDrive Touring s výkonem 442 kW, točivým momentem 795 Nm a zrychlením na stovku za 3,9 sekundy. Tohle je taková krásná zbytečnost, 2,5tunový kombík jede naprosto zběsile, až se vám při brutálně intenzivním zrychlení může udělat lehce šoufl. Pokud tyto vlastnosti u pětimetrového kombíku s kufrem o základním objemu 570 litrů oceníte (jedna tragická zpráva, pětkový kombík už nemá samostatně otevíratelné okno v pátých dveřích), investici ve výši 2 572 700 Kč vám vymlouvat nebudu.

Já bych se ale držel víc při zemi a zvolil variantu i5 eDrive40 Touring s výkonem 250 kW, točivým momentem 400 Nm a víc než dostatečným zrychlením na stovku za 6,1 sekundy. Tohle je totiž tak příjemné auto… Svižné, tiché, úžasně komfortní, velmi slušně také zatáčí, abyste si alespoň částečně připomněli, že sedíte v BMW. Přesněji řečeno, neměl jsem od volantu pocit, že bych do oblouku musel nutit těžkopádný pětimetrový kombík, dvě a půl tuny se mu daří slušně potlačit. Celkově mimořádně pohodová zkušenost.

Foto: BMW

Verze i5 M60 xDrive Touring má 442 kW a jede strašlivě. I slušně zatáčí, nepřijde vám, že byste se s hmotností 2,5 tuny museli v oblouku nějak prát.

Ačkoliv je mezi oběma motorizacemi citelný výkonový rozdíl (i5 M60 xDrive Touring nabídne 442 kW, i5 eDrive40 Touring pak 250 kW), s kolegou Honzou Markovičem jsme na testovací trase zapisovali v obou případech prakticky totožnou spotřebu kolem 21 kWh na 100 kilometrů. Jeli jsme svižně, nechybělo ani pár výraznějších převýšení, o dálničním působení jsem se velmi rozepsal. Vzhledem k podmínkám za mě přijatelná spotřeba.

Pokud by vás reálné elektrické dojezdy něco nad čtyřmi sty kilometry nezaujaly, aktuálně je jedinou alternativou zmíněná dvoulitrová nafta. Užuž jsem se chystal napsat, že k proklamovanému dojezdu 445-506 (i5 M60 xDrive Touring) a 483-560 kilometrů (i5 eDrive40 Touring) se určitě dostanete v ideálnějších podmínkách, než jsme k testu měli my. Ale co jsou ideální podmínky pro pětkový kombík? Město a příměstské popojíždění to asi nebude, tohle auto se bude častěji vyskytovat na dálnicích. A tady se budete dostávat spíš k těm dvaceti kilowatthodinám.

Ale i pro dálničnější využití má BMW připravenou odpověď, nabídku motorizací by měl už v létě rozšířit plug-in hybrid 530e s výkonem 220 kW. A dojde i na šestiválcovou naftu 540d xDrive (220 + 13kW elektrická výpomoc), o kterou bych mezi českými zákazníky čekal největší zájem.

Než si ale ten šestiválec od dealera odvezete, zkuste se alespoň s elektrickou i5 eDrive40 Touring kousek svézt, je to fakt strašně fajn auto.

Načítám