Alfa Romeo Tonale se představuje ve verzi do zásuvky, italskou sportovní DNA tím neztratila

Alfa Romeo nikdy nebyla a ani nebude masová značka. Pro vášnivá italská auta chodí obvykle fanoušci či nadšenci, kteří tuší, jakou cestou automobilka kráčí, co od vozů (ne)očekávat a jak se budou plus minus chovat.

Jenže nyní tu máme kapitolu zcela novou, elektrifikovanou. Zatímco skalní fandové zatvrzele klepají na plakát Giulie Quadrifoglio či 4C s tím, že nic lepšího momentálně neexistuje, plug-in hybridní Tonale otevírá svou náruč úplné nové klientele.

Kdekomu totiž dosud nabízené varianty Tonale 1,5 turbo mild-hybrid (benzin 130, nebo 160 koní) a 1,6 MultiJet (nafta 130 koní) s předním pohonem nepřišly dost „Alfa Romeo“. Inu co byste řekli na 280 koní a pohon všech čtyř kol? Lepší?

Ano, ano, jde o plug-in hybrid, takže to znamená, že jej musíte pravidelně nabíjet, jinak nebude fungovat tak, jak nejlépe umí. Jestli však budete poctiví nabíječi, pak se vám auto odmění kombinovaným čistě elektrickým dojezdem na jedno nabití až 69 kilometrů.

V ryze bezemisním módu totiž pracuje jen vzadu uložený 122koňový (250 Nm) elektromotor posílající sílu skrze redukční převod přímo na zadní nápravu. Tedy nehrozí žádné řazení ani jiné (větší) energetické ztráty.

Jestliže zastavěný trakční akumulátor s hrubou kapacitou 15,5 kWh (využitelná 12,7 kWh) dle palubního ukazatele vybijete, zbyde většina pohonné práce na přeplňované čtyřválcové zážehové jednotce 1,33 litru o výkonu 180 koní. Ta s sebou ponese onen 125kilogramový bateriový balíček, jenž lze přiživovat elektřinou také za přispění rekuperace/benzinového motoru.

O změny převodů se v hybridním režimu stará šestirychlostní automat, přenášející točivý moment 270 Nm spalovací jednotky na přední kola. Samotné převodovce pak při řazení ještě vypomáhá malý (vpředu uložený) elektromotor, který pracuje rovněž při plachtění.

Pohon 4×4, dostupný pouze pro Tonale plug-in hybrid, funguje tak, že se činnost obou motorizací spojí dohromady (není zde mechanická vazba), přičemž čtyřkolka funguje i při (zdánlivě) vybité baterii, jelikož v reálu si vozidlo uchovává až 15% energetickou rezervu pro dynamické zrychlení, pohon zadní nápravy a další činnosti.

Maximálka na baterku činí 135 km/h, zatímco se zapojením zážehového čtyřválce můžete uhánět až 206 km/h. Pokud jde o akceleraci z nuly na sto, tak ta Alfě Tonale v optimálních podmínkách zabere 6,2 sekundy. Za zmínku stojí ještě doba necelých 2,5 hodiny, což je nejkratší čas potřebný k plnému nabití vestavěného akumulátoru. Objem palivové nádrže činí 42,5 litru.

Oproti ostatním provedením Tonale byly u plug-in hybridu specificky přeladěny jízdní profily volené kulatým ovladačem DNA. Tedy dynamický mód je živý především na plynu, brzdách a řízení, naturální profil nabídne vyvážený poměr spolupráce obou pohonných jednotek a konečně úsporný režim hraje do noty všem, kteří chtějí frčet zejména na vlnách voltů a často využívat možnost jízdy setrvačností.

Tonale Plug-in Hybrid Q4 se může pochlubit zajímavými výbavovými prvky, v nichž nechybí např. ozdobné dekory, digitální budíky s příjemnou grafikou, duální klima, ambientní osvětlení, svižný infosystém, diodové lampy s technologií Matrix, ventilované a vyhřívané sedačky, bezdrátová nabíječka mobilů, elektricky otevírané páté dveře, autonomní řízení druhé úrovně, 360stupňový parkovací asistent, monitoring slepého úhlu i dění za vozidlem nebo třeba pokročilé audio Harman Kardon.

Odskočíme si ještě k integrovanému infosystému, jenž je neustále on-line a čerpá tak aktualizace/užitečná data/dopravní info/info o nabíječkách. Vzdálenou správu auta pak pořešíte i na svém mobilu, a to díky příslušné aplikaci.

Tonale do zásuvky se v rámci uvedení dočkalo taktéž speciální edice, která doplňuje výbavové úrovně Super, Sprint, Ti a Veloce. Limitka nabídne kromě takřka plné výbavy lak karoserie v titanově šedém odstínu, odznáčky na blatnících, černý odznak Tonale, 20palcová litá kola, kovové pedály a červené brzdové třmeny Brembo.

Líbivé SUV je pak předzvěstí plně elektrické budoucnosti Alfy, která má nastat už v roce 2027. Jenže na to je ještě čas, takže se můžeme v klidu podívat na to, jak Tonale PHEV vlastně jezdí. Kvůli tomu jsme dorazili až do italské obce Balocco, ležící mezi Turínem a Milánem.

Po usednutí do vozu nás ihned zaujaly dva prvky – ergonomický volant se startovacím tlačítkem i obřími pádly a ručně nastavitelná sportovní sedadla. Oboje příjemné na dotyk/užívání, oboje perfektně zpracované.

Vyrazili jsme na italské silnice v režimu natural, který střídá a kombinuje práci benzinového i elektrického pohonu. Podle toho, který je zrovna aktivní, se mění také zbarvení digitální přístrojovky. Tu musíme pochválit za pěknou a jasně čitelnou grafiku.

Úvodní série zatáček avizují nízké těžiště vozu i jeho optimální rozložení hmotnosti na obě nápravy. Tato fakta se nám potvrdila na klikatých okreskách, na něž jsme dorazili po zdolání jisté italské obce, kde bylo asi tak sto kruhových objezdů.

Podvozek lze popsat jako snadno čitelný, nepříliš houpavý, neodskakující a velmi solidně držící stopu. Vzhledem k plynulé asistenci zadní nápravy je trakce ještě posílená, takže dynamický průjezd zatáčkami probíhal v našem podání zcela hladce, distingovaně, bez cukání nebo hvizdu obutí. A to nás baví, to dělá z plug-in hybridního Tonale vrcholový kousek s velkým T.

Dvě větší výtky bychom přece jen měli. První vůči řízení, které je standardně poměrně přeposilované, přičemž tento neduh dostatečně efektivně neřeší ani sportovní režim, v němž celé auto včetně brzd přiostří a tlumiče ztuhnou.

Druhá putuje za naladění samočinné převodovky a řídicí jednotky zážehového čtyřválce, protože při ustálených rychlostech v rozsahu 50–70 km/h je motor zbytečně podtáčen a celým vozem se linou nežádoucí vibrace. To je pochopitelně nepříjemné, zvláště pak u modelu, co se profiluje jako prémiový.

Testovací trasu jsme končili s úmyslně vybitou baterií, abychom poznali případný rozdíl v dynamice (plná/prázdná). Leč díky tomu, že si vůz zachovává pár procent kapacity v zásobě, nebyl rozdíl tak markantní.

Jasně, auto nedosahuje takové agility jako s plnými akumulátory, nicméně ani není nikterak líné. Pořád však platí, že bez pravidelného nabíjení z Tonale do zásuvky nevytěžíte maximum jeho schopností.

Ani v provedení do zásuvky nepatří Tonale k tuctovým kouskům, naopak o něm jde s čistým svědomím prohlásit, že jde o jeden z nejlépe jezdících plug-in hybridů své třídy (SUV-C).

Určitě si vzpomínáte, že vedení Alfy Romeo uvedení vozu dokonce o pár měsíců odložilo, a to kvůli finálnímu doladění. Jestliže nabrané zpoždění tedy vedlo k tomu, že automobil jezdí tak, jak jsme to zažili my, potom šlo o rozhodnutí více než moudré.

Budeme-li predikovat pozici externě nabíjeného hybridu na českém trhu, pak mu zvěstujeme spíše druhé místo, jelikož si roli prodejní jedničky pravděpodobně udrží benzinový mild-hybrid o 160 koních, který se mimochodem oproti základní 130koňové variantě liší jen řídicím softwarem a turbodmychadlem s variabilní geometrií lopatek.

České ceny plug-in hybridního Tonale prozatím nebyly stanoveny, nicméně měli bychom se je dozvědět do měsíce. Tipujeme však, že základní model hravě přesáhne hranici milionu korun, přičemž v nejvyšším provedení mohou létat částky 1,4–1,5 milionu korun.

Ale co, každá kratochvíle něco stojí, přičemž SUV Tonale patří k těm autům, které nejenže dobře vypadají, ale také skutečně dobře jezdí. A to předsudkům o pohonu navzdory.