Prémiové SUV „made in USA“ s šestiválcem za cenu vybaveného Kodiaqu: Sedmimístný Cadillac XT6 je lákavou alternativou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neradi bychom hned v úvodu tvrdili, že Opel dříve dělal a dodnes dělá jen nezajímavá auta. To rozhodně není pravda, ovšem ještě před prodejem Opelu tehdejší francouzské skupině PSA nešel stavět byznys s osobními auty jen na povedené Astře, Zafiře nebo Insignii.

Čistě teoreticky značka mohla sáhnout po daleko zajímavějších modelech z portfolia tehdejšího domovského severoamerického koncernu General Motors (dobře, zkusila to s Antarou, ale…) a vzít něco, co se víceméně stabilně prodává dodnes.

Například Chevrolet Traverse (premiéra 2008), z něhož od roku 2019 vychází právě Cadillac XT6, v Americe braný jako SUV střední velikosti, u nás díky délce pěti metrů vnímaný jako plnotučnější model, než je druhá Škoda Kodiaq. A tím důvody, proč by vás XT6 mohl zajímat, rozhodně nekončí.

Cadillac je profilován v hierarchii General Motors nad Chevrolet/Buick a GMC, takže platí za prémiovou značku, nicméně nepředstavujte si pod tímto pojmem BMW X7. Američané mají luxus alespoň v případě modelové série XT nastavený trochu jinak.

Už jen z vnějšího designu vám je jasné, že se nedíváte na kdovíjak designově kreativní divočinu, nýbrž na vzhledově umírněný víceúčelový koráb, koncepčně podobný právě sesterskému Chevroletu Traverse.

Na druhou stranu určitou majestátnost v XT6 přece jen vidíme, za což mohou vertikálně orientovaná světla denního svícení/blinkrů dodávající už tak rozměrnému vozu ještě větší optický šmrnc. Ale ne nějaký sportovní či off-roadový, jak je v současnosti u SUV populární, ale spíše distingovaný.

Prostorná kabina sedmimístného Cadillacu je doslova potažená kůží, kterou najdete takřka všude, což u XT6 platí za jeden z prvků „luxusu po americku“. Na rozdíl od některých srovnatelných evropských SUV do této ameriky ještě nedorazil trend obřích dotykových obrazovek (značka Cadillac se tímto směrem nicméně vydává s novým Escalade), což může ovlivnit vnímání luxusu hlavně u někoho, kdo nic jiného než dotykové displeje nepoznal.

Centrum všeho dění, decentně dekorovaná palubní deska, nabízí klasické rozvržení jaké znáte i z původních evropských opelů. Vezměme to postupně. XT6 dosud sází na dva analogové ukazatele, mezi nimiž je umístěný graficky přehledný palubní počítač. Kdo si na budíky odvykl, tomu přijde vhod barevný head-up displej ukazující to nejdůležitější – rychlost a otáčky.

Elektricky stavitelný tříramenný volant není žádný experiment ve smyslu tlustý/tenký věnec a ani nemá hi-tech senzorická (ale zcela standardní) tlačítka multifunkce. Neměň, co funguje, platí někdy za zlaté pořekadlo.

Každopádně válcovité páčky pod volantem opět poznáte ze starších modelů s bleskem ve znaku, stejně tak centrální zapuštěný dotykový displej. Familiární softwarové rozhraní sice nepatří k technicky nejnovějším, protože v oblasti designu infosystémů jsou mnozí ostatní výrobci mílovými kroky vpředu, ovšem nechybí tu vlastně to nejpodstatnější – Apple CarPlay / Android Auto. A tím máte vyřešenou navigaci, muziku, podcasty a další…

Vysloveně se nám líbí zachování ovládacího panelu klimatizace s voliči pro výhřev či ventilaci sedadel, které umí pracovat v automatickém režimu. Zkrátka když je v autě horko, pustí se odvětrávání sedadel i bez zásahu člověka.

Řadicí páka poté platí za tradiční, ovšem to už dnes řada řidičů bere za přežitek. Přece jen u automatu rychlosti volíte ve srovnání s manuálem tak málo, že montáž nějakého prostorově méně náročného voliče spolu s pádly pod volantem je daleko modernější řešení. A ušetřené místo jde využít jinak.

Za praktické považujeme rovněž kryté nosiče nápojů, centrální panel pro rychlý přístup k vybraným funkcím a regulaci audia, centrální loketní opěrku s úložným prostorem a přihrádkou na drobné předměty typu klíče a podobně. A co z opelů známý kulatý ovladač umístěný ve dveřích řidiče regulující míru otevření pátých dveří? Jasně, nechybí!

Jelikož jde o sedmisedadlové uspořádání (2 + 3 + 2), prostřední lavici můžete posunout i sklopit, a to buď mechanicky, nebo volným odjištěním pomocí tlačítka. Vzpřímení prostřední řady ovšem vždy musíte udělat ručně. Třetí řada sedadel se pak sklápí a vyklápí pěkně elektricky.

Nakonec zmíníme ještě kamerové středové zpětné zrcátko s poměrně solidním rozsahem nastavení i přiblížení, takže je jedno, koho nebo co vzadu vozíte. Dozadu vždy uvidíte.

Sluší se rovněž uvést objem kufru, který činí v sedmimístné specifikaci 356 litrů a v pětimístné 1 220 litrů. Ovšem pozor, Američané objemy obvykle měří od podlahy po stropnici, zatímco v Evropě jsme zvyklí na měření od podlahy po kryt kufru.

Jedním z dalších důvodů, proč XT6 chtít, je jeho motor. V nabídce výrobce sice je dvoulitrové turbo, jaké najdete v každé větší škodovce, ovšem tím to nekončí. Daleko větší smysl dává volitelný zážehový 3,6litrový vidlicový šestiválec o výkonu 229 kW, tedy 311 koní. Točivý moment 373 Nm posílá primárně na přední, po změně režimu i na všechna čtyři kola devítirychlostní automatická převodovka.

Kdekdo by řekl, že ze zastavěného šestiválce šlo vytřískat víc výkonu i krouťáku, nicméně bavíme se o atmosférickém a příjemně ševelícím motoru, který sice nemá doping ve formě přeplňování, ale díky většímu zdvihovému objemu není vůbec líný, přestože pohání takřka 2,1tunové SUV.

Tah jednotky je vzhledem k devíti převodům vpřed lineární, sebejistý. Cítíte ten odpal a jak se vůz žene kultivovaně kupředu, nicméně zase nečekejte bláznivou střelu se zrychlením z nuly na sto za 3 sekundy.

Celkově automobil vybízí spíše k pohodové jízdě, klidné plavbě silniční krajinou s tím, že když bude potřeba výkon nebo předjet, tak pod kapotou máte šest natěšených hrnků. Pohodářům se XT6 odmění na šestiválcovou ameriku příjemnou kombinovanou spotřebou okolo 10 litrů na sto v režimu předokolky, k jejímuž dosažení pomáhá i technologie vypínání dvou válců. Když je aktivní, tak se na přístrojové desce rozsvítí zelený nápis V4.

Odpružení zajišťují nezávisle zavěšené nápravy (vpředu MacPherson, vzadu pětiprvková) spojené s vinutými pružinami a stabilizátory, nicméně v XT6 platí podvozek za leckdy až zbytečně tvrdý. Zkrátka není tak měkoučký, jak byste od amerického korábu asi očekávali. To dá na druhou stranu větší jistotu v zatáčkách, ovšem zase od Cadillacu nechtějte zatáčkové maskování hmotnosti jako u zmíněného BMW X7. To je mimochodem v šestiválcové specifikaci o přibližně 400 kg těžší než XT6.

Během testování jsme narazili i na jednu zajímavě pojatou zvláštnost Cadillacu. Vždycky, když ultrazvukové senzory v náraznících detekovaly třeba při parkování nebo vjezdu do dvora překážku, ozvalo se nejen pípání, ale také zavibrovala sedačka řidiče. Není to v rámci aut běžné, ale jako nápad vlastně funkční. Proč ne.

Je jasné, že ne každý Evropan ocení velkou 2,1tunovou sedmisedadlovou ameriku, která prezentuje slovo „luxus“ poněkud jinak než třeba německá prémie. Na druhou stranu jde o prostorné SUV větší než Kodiaq a má šestiválcový atmosférický motor, od kterého výrobci dodávající vozy na evropský trh víceméně upustili. Mimo emisí možná také proto, že jezdit běžnou jízdou za deset litrů benzinu na sto není pro kdekoho ekonomické. Ale víte jak, každá sranda něco stojí.

Cadillac XT6 do Česka formou individuálního dovozu (prodej General Motors v Česku zatím oficiálně nepůsobí) importuje ve formě nových i ojetých modelů společnost Tucar Tuklaty. Nové SUV XT6 stojí dle jejich ceníku od 1 934 790 Kč, nicméně v akci jej pořídíte jako skladovku za 1 571 790 Kč. Ojetý dvouletý kus s bezmála 80 000 km pak vyjde na 1 391 500 Kč.

Testovaný model spadá pod modelový rok 2021 a v době testu měl najeto přes 77 000 km. Mimo drobných změn se nicméně oproti současnému modelovému roku 2024/2025 v zásadě neliší.