Pohodář do nepohody: Praktické Subaru Outback se nezalekne zatáček ani terénu

Odpověď vám můžu dát hned na začátku a vcelku stručnou, změn totiž není moc. A nejsou podle mě ani zásadní. V případě testovaného vrcholného provedení Touring jde o nová 18palcová kola s broušenou úpravou, mírně pozměněné uspořádání tlačítek na volantu, nový USB-C 3.0 A port na středovém panelu a přepracovaný software infotainmentu.

Poslední novinka je z uživatelského pohledu asi nejdůležitější. Automobilka tvrdí, že prostředí palubního systému upravila tak, aby bylo přehlednější a lépe se s ním pracovalo. Změnil se design ikon, přibyla možnost jejich přemístění (podobně jako na mobilu) a lehce vylepšena byla navigace. Zajímavou novinku představují zvětšená dotyková tlačítka sloužící k ovládání klimatizace.

Outback totiž nemá samostatný panel pro nastavování funkcí teplotního komfortu, ale kombinuje právě dotykové plochy ve spodní části 11,6palcového displeje se čtyřmi fyzickými tlačítky vedle obrazovky – kromě přímočarých šipek pro regulaci teploty tu najdeme ještě „čudlíky“ pro ofuk předního okna a vyhřívání zadního skla. Použité řešení je docela fajn.

A hezky se vlastně pracuje i se samotným infotainmentem, který sice neohromí grafickou podobou, ale zato je skutečně přehledný. Jednu výtku k němu přesto mám, ale o té až později…

Těch pár změn pro modelový rok 2023 je sice pozitivních, ale dojem z interiéru samozřejmě výrazně nepozvedly. Jenže ono to upřímně ani nebylo potřeba, kabina Outbacku je totiž sakra příjemným místem - zvlášť ve verzi Touring, která potěší skvělými sedadly čalouněnými kvalitní kůží Nappa, parádními BiLED světlomety (ty jsou ale standardní součástí výbavy všech variant modelu Outback), audiosystémem Harman/Kardon s 11 reproduktory, soustavou kamer pro sledování prostoru okolo vozu (přední, boční a zadní) nebo vyhřívaným volantem a vyhřívanými přední i zadními sedačkami (opět standard pro všechny výbavové linie). Na výborné úrovni je také zpracování a pochválit musím „vzdušnost“ vpředu i vzadu či skvělý přístup díky dveřím s širokým úhlem otevření.

Zavazadelník nabízí základní objem 561 litrů, po sklopení opěradel zadní lavice, dělené v poměru 60 : 40, se dovnitř vejde až 1 739 litrů. Vznikne pak také rovná podlaha, dlouhá 1 862 milimetrů.

Líbí se mi, že kufr není jen „díra“ na náklad, ale že v Subaru přemýšleli nad detaily. Zadní opěradla se například dají skládat přímo ze zavazadelníku, dále se tu nacházejí háčky a oka k uchycení nákladu, 12V zásuvka nebo odkládací přihrádka se síťkou. Pod podlahou najdeme ještě organizér na drobnosti, povinnou výbavu nebo sadu na opravu pneumatik.

Zajímavé je také řešení bezdotykového otevírání zavazadelníku. Jeho senzor se nachází v logu značky na pátých dveřích, takže se s klíčem třeba v kapse nebo tašce/kabelce stačí k emblému přiblížit, auto vás pozná a kufr se vám automaticky otevře. Funguje to spolehlivě. Mně osobně navíc tento způsob přijde elegantnější než „kopání“ nohou pod zadní nárazník, které najdeme u jiných značek.

A když už zmiňuji chytré nápady, zmínit musím střešní ližiny s integrovanými výklopnými střešními příčníky. To je také užitečná věc.

Abych ale jen nechválil… V Outbacku mi chyběl průvlak na lyže a pár připomínek bych měl k ovládání/infotainmentu/arzenálu jízdních a bezpečnostních asistentů. Subaru si na bezpečnosti zakládá, takže asistenčních systémů Outback nabízí spoustu, proti tomu nic. Byl bych ale rád, kdyby se některé daly deaktivovat snadněji a rychleji - zejména vypnutí udržování vozu v jízdním pruhu vyžaduje až moc „šmrdlání“ v infotainmentu. Dokonce tolik, že vás vůz nepříjemným pípáním může upozornit, že se nevěnujete řízení. Takže pak na displeji najdete ještě systém sledování řidiče (Driver Monitoring System) a vypnete ho také. Že se „poststartovací“ procedura protahuje, je ale v moderních autech bohužel obvyklé, Subaru v tom není samo. Přesto věřím, že by to šlo vymyslet lépe.

S výběrem pohonné jednotky je to u Outbacku jednoduché: žádný není. V Česku si zvýšené kombi objednáte výhradně s 2,5litrovým atmosféricky plněným čtyřválcem s protiběžnými písty. Boxer, který poskytuje maximální výkon 124 kW a nejvyšší točivý moment 252 Nm, doplňuje automatická převodovka Lineartronic CVT s osmi virtuálními stupni a pohon všech kol, který k rozdělování hnacích sil mezi kola používá elektronicky ovládanou vícelamelovou spojku.

Plochý čtyřválec potěší příjemně kultivovaným projevem a zvlášť v nižších otáčkách je velice dobře odhlučněn. Dokonce i na dálnici při 130 km/h působí klidně, točí ostatně jen asi 2 000 otáček. Přítomnost převodovky Lineartronic pak má velice pozitivní vliv na plynulost jízdy, Outback totiž díky ní zrychluje hezky nepřerušovaně a při akceleraci neškube ani necuká.

Akorát ona akcelerace není úplně zajímavá. Ne že by zvýšený kombík s atmosférickou „dvapětkou“ byl vyloženě pomalý, ale dramatický zátah servírovat nedokáže, ani ve vysokých otáčkách. Opravdu to není tragédie, Outback není žádný lenoch, jeho dynamické schopnosti jsou více než dostatečné pro pohodlné cestování na českých silnicích a dálnicích, jen třeba na předjížděcí manévr potřebuje trochu více prostoru a času. A s tím musíte počítat. Když jsem mimochodem zkoušel pružnou akceleraci z 80 na 120 km/h, potřeboval jsem na ni asi 7 sekund. Jinak ve vyšších otáčkách o sobě boxer samozřejmě začne dávat vědět akusticky – projevuje se takovým specifickým vrčivým zvukem.

Zatímco o dynamických schopnostech pohonné jednotky se dá debatovat, zbytek vozu, který se podílí na dojmu z jízdy, je za mě stoprocentní. A začíná to už v kabině, kde si snadno najdete optimální pozici za volantem (o skvělých sedadlech už byla řeč) a můžete se těšit z parádního výhledu ven. Přehledu o dění okolo pomáhají také velká boční zrcátka.

Ale hlavně ten podvozek, to je opravdu nádhera. Odpružení skvěle filtruje všechny druhy nerovností: záplaty, spáry, vyjeté koleje, hluboké výmoly, zvlněný asfalt nebo vyloženě rozbitý povrch. Maximálně se dočkáte velice tlumeného ducnutí kol, ale auto nijak neznervózní, nedrncá ani neposkakuje.

Podobně suverénně si Outback vede mimo zpevněný asfalt, můžete ho vzít na rozmlácenou polňačku a rozjet se do takové rychlosti, že byste ani nevěřili, že je něco takového v sériovém autě možné. Kola neustále kopírují povrch, karoserie je hezky usazená, nehoupe se a v kabině bude stále až neuvěřitelný klid.

Ohromující je, že prvotřídní komfort není vykoupen vyměklostí, s níž by se Outback potýkal v zatáčkách. Se změnami směru kombík na zvýšeném podvozku nemá žádné problémy a ochotně následuje pokyny od volantu. A když se opře o vnější kola, dokáže velice účinně čelit nedotáčivosti a bočním náklonům. Potěší také mimořádně přesné a tak akorát strmé řízení.

Bát se s ním nemusíte ani náročnějšího terénu. Kromě pohonu všech kol se systémem X-Mode, který díky dvěma jízdním režimům určeným mimo silnice (sníh/štěrk a hluboký sníh/bláto) dokáže vůz přizpůsobit podmínkám, a výtečného podvozku autu pomáhá nadstandardní světlá výška 213 milimetrů a slušné nájezdové úhly: 19,7° vpředu a 22,6° vzadu. Přechodový úhel činí 21 stupňů.

A spotřeba? Po týdenním testování, které zahrnovalo cestování po městech, dálnicích, úzkých okreskách, „normálních silnicích“ a zkoušku v lehčím terénu, palubní počítač ukazoval průměr 8,9 l/100 km.

Subaru Outback je hodně zajímavé a z mého pohledu velice přitažlivé auto, kterému nemohu moc věcí vytknout. Jde o prostorný kombík s řadou praktických nápadů, skvělou výbavou a naprosto fantastickým podvozkem. Je to takové pohodové auto, které se nebojí nepohody.

Jen pořád přemýšlím o tom motoru. Po drtivou většinu času mi jeho schopnosti bohatě stačily, ale stejně nemohu zahnat představu, o kolik lepší by Outback byl s živější pohonnou jednotkou. Když si vzpomenu na ten podvozek…

Subaru Outback prodává ve čtyřech verzích a každá z nich má pěvně danou výbavu. V ceníku tak najdeme jediný příplatek, a to 12 tisíc korun za lak karoserie. Nejlevnější provedení Active stojí 1 110 000 Kč, testovaná vrcholná varianta Touring vyjde na 1 270 000 Kč.