TOP 5 nejlepších a nejhorších ojetin, které jsme testovali v roce 2024

K ojetým autům musíme přistupovat trochu jinak. Cílem není hodnotit jejich výbavu, dynamiku, jízdní vlastnosti, techniku a porovnávat je s konkurencí. I když spoustu lidí pořád zajímá, jak které auto jezdí, jestli je praktické a zda se s ním dá žít každý den, na žebříčku priorit je u ojetin něco jiného.

Lidé chtějí hlavně vědět, jak je které auto spolehlivé, jaký je na trhu výběr, kolik je bude provoz stát peněz a zda pak své vozidlo za pár let zase dobře prodají. Jestli je auto bílé, oranžové, šedé, jestli má kožené sedačky a jestli umí samo zaparkovat, to jsou podružné věci. Takže které ojetiny nám v uplynulém roce utkvěly v paměti jako nejlepší, ale také jako nejhorší vozy?

Nejprve začneme těmi dobrými auty. Jezdili jsme se spoustou slušných automobilů, ale od pětkového bavoráka nebo Passata B8 tak nějak očekáváte, že to budou dobrá auta a mohou vás spíše jen zklamat. Přesto nás pár vozů překvapilo, hlavně když jsme se pak ponořili více do hloubky a zkoumali, jak je to s jejich spolehlivostí a provozními náklady. Takže tady máte pět bazarových pokladů roku 2024:

Kdepak, nezbláznili jsme se. Dacie máme rádi, Duster také. Ve spoustě měřitelných kritérií má sice Duster jisté mezery, ale u ojetin jde o jiné věci než styl, image, prestiž a společenský status. Lidem jde hlavně o to, aby auto bylo spolehlivé, nestálo moc peněz, za servis neutratili dvě výplaty a každý kilometr s ním nestál víc než cesta na dovolenou. A ve všem tomhle plynový Duster exceluje.

Jenže druhá generace Dusteru se zlepšila i po stránce kultivovanosti, pohodlí, kvality a jízdních vlastností. Není to mizerná laciná plechovka, která sice funguje, ale jezdit s ní je za trest. Jízda s Dusterem už není utrpení. Vlastně jezdí lépe než kdejaká konkurence, nebojí se ani lehkého terénu a vydrží. Plynový Duster druhé generace je tak plným právem mezi pěticí nejlepších ojetin, s nimiž jsme jezdili v roce 2024.

Když jsme na začátku roku sedli do Clia V s motorem 1.0 TCE, věděli jsme hned, že tohle bude dobré auto a dobrá bazarovka. Clio slušně jezdí a i přes místy hodně laciné detaily je to vážně dobrý hatchback segmentu B. Navíc za slušné peníze a se spolehlivou technikou pod kapotou (což platí prakticky pro všechny motory tohoto modelu).

Pak jsme si půjčili Clio se silnějším motorem 1.3 TCe a měli jsme před sebou malý bazarový zázrak. Skvělý motor, slušný podvozek, překvapivě dobře naladěný automat. Pár protivností tu je (nedotažený infotainment, špatný výhled dozadu), ale pokud jde o techniku, je Clio V vážně skvělé. Tím spíše, že přímá konkurence se zas tak moc chlubit nemůže. A když se pak podíváte na ceny a zjistíte, že ho můžete mít klidně o 100 000 Kč levněji než srovnatelnou Fabii, máte hned jasno.

Třetí generace Octavie s diskutovaným litrovým tříválcem nás překvapila. A to velice příjemně. Cíleně jsme si vzali na test auto, které mělo hodně najeto, dokonce už vysokých 280 000 km, a podrobili ho náročné zkoušce. Nechali jsme i změřit výkon na „brzdě“. Jenže hospodské rozumy se moc nepotvrdily. Tenhle tříválec je fakt dobrý motor.

Jak už jste se mohli dočíst, nejenže jsme autu změřili vyšší výkon, než co udává výrobce, ale technici v servisu na něm prakticky nenašli nic, co by se muselo hned řešit. Ukázalo se, že když má vůz pečlivě vedenou servisní historii a jezdí v ideálním režimu (delší trasy mimo město), může být i po takovém nájezdu stále ve skvělé kondici. A když nechcete tříválec, tak vezměte vylepšenou patnáctistovku TSI. I s ní jsme jezdili moc rádi, a navíc byla až zázračně úsporná. Se správným motorem je Octavia III fakt skvělá ojetina.

V testu jsme měli i americké elektrické SUV/MPV od Tesly, které by na první pohled nikoho nijak nepřekvapilo, kdyby ovšem nemělo najeto 420 000 km. Můžeme se pořád dohadovat o uspořádání interiéru tesly, o těch podivných dveřích, spoustě zvláštností a přístupu automobilky k některým věcem (že si třeba z uživatelů doslova dělá pokusné králíky), ale pokud jde o techniku, nic špatného tu není.

Ukažte nám moderní naftové SUV, se kterým se jezdí pravidelně s naloženým vlekem a jež chce po takovém nájezdu vlastně jen běžnou údržbu a vyměnit unavená přední ramena. Bez pár drobností vlastnictví tesly sice není (například opotřebení pneumatik je dost rychlé a samozřejmě musíte mít kde nabíjet), ale stav konkrétního kusu v testu ukázal, že si tohle kontroverzní auto místo v našem žebříčku TOP 5 ojetin roku 2024 zaslouží.

Tohle je sen průměrného Čecha, který si jde koupit ojeté auto. Moderní kombík se všemi bezpečnostními nezbytnostmi, do kterého naložíte celou rodinu na cestu do Chorvatska, ale zároveň s technikou, jež nemá moc slabých míst. Atmosférický čtyřválec s nepřímým vstřikováním vám už totiž dnes v Evropě skoro nikdo neprodá. Jenže Hyundai i30 není jen o tom motoru. Je to celkově velmi dobré auto, se kterým se dobře jezdí, má slušný interiér a není to laciný šmejd, jemuž by se měl někdo smát.

Asi na nikoho tohle auto nezapůsobí charakterem a už vůbec ne dynamikou v přímce, ale ne každý chce trhat asfalt a vyžadovat si pozornost, kdekoli se objeví. Hyundai i30 s atmosférickou patnáctistovkou je prostě skvělé normální auto a je dobře, že se pořád něco takového dá koupit. Vlastně je to duchovní nástupce Fordu Focus II 1.6 16V, což byla také taková bazarová jistota před patnácti lety.

A teď to vezmeme z druhé stránky. Pořád ale musíme myslet na to, že se jedná hlavně o naše subjektivní hodnocení. Jak zpíval Visací zámek: „No ale kdo není boží nadělení, každý zboží má svýho kupce!“ Takže i když se nám pár aut zapsalo do paměti ne zrovna jako zázrak automobilismu (nebo nás prostě jen zklamala a čekali jsme od nich víc), určitě budou lidé, kterým bude, se správnou cenou, dané vozidlo vyhovovat. Takže na kterých pět ojetin roku 2024 bychom raději zapomněli?

Proti daciím nic nemáme. Vlastně je máme rádi. Ale přiznejme si, že naprosto základní Logan bez klimatizace a se švihadly je prostě auto, s nímž jezdíte jen proto, že na nic lepšího nemáte. My víme, že existují lidé, kteří se vyžívají v sebetrýznění, ale my máme nějaký kvalitativní standard a hlavně svoji důstojnost.

Budiž útěchou, že na technice Loganu nic špatného není, takže na krátké cesty někde mezi vesnicemi bude tohle auto určitě stačit. Vlastně by mohlo být lepší než zbytečně složité vozidlo s přeplňovaným motorem a přímým vstřikováním nebo komplikovaný moderní diesel. Kdo má omezený rozpočet, ale chce jednoduché mladé auto s nízkým nájezdem, asi udělá lépe, než kdyby si za stejné peníze koupil dvojkový Superb v dieselu. Spíše ale tuhle dacii berte jako „krabičku poslední záchrany“, která vás odveze vždycky do míst, kam nejede vlak ani autobus.

Čtvrtá generace Octavie sama o sobě není špatná. Jako auto je pohodlnější a kultivovanější než předchůdce, samozřejmě je modernější, bezpečnější… však to znáte. Jenže s technikou už to není taková samozřejmost jako dříve, zejména když chcete diesel. Vlastně je otázka, jestli dnes vůbec ojetý diesel chcete. Těch rizik je tu opravdu dost.

Moderní motor 2.0 TDI je pořádně složitá „krabička“, u které jsou závady drahých emisních systémů na denním pořádku, zejména pokud jde o okruh SCR, tedy vstřikování močoviny. Zlobilo to i v našem testovaném autě. Když se k tomu pak přidá protivný infotainment a vlezlé „asistenční“ systémy, musí člověk hodně přemýšlet, jestli si raději nevezme starší generaci Octavie s „tédéíčkem“ ještě bez AdBlue, nebo raději úplně jiné auto. S benzinovou patnáctistovkou či motorem 1.0 TSI je Octavia IV asi lepší volba, zejména na trhu levnějších ojetin s vyšším nájezdem.

Tenhle mercedes má spoustu dobrých vlastností (prostor, zůstatková hodnota, image, funkční systém samořízení v koloně), ale také bohužel spoustu špatných. A od mercedesu přece jen člověk očekává něco víc, než že bude auto samo podle svého uvážení brzdit a zasahovat do řízení tak, že se s ním nedá normálně v klidu bez stresu jezdit. Možná to není nejhorší vůz, ale je to rozhodně největší zklamání roku. I ten čtyřválec mu sotva stačí, na důstojný pohyb to chce silnější motor.

Jenže ani technika není u tohoto mercedesu zcela neprůstřelná. Doba, kdy naftový mercedes najezdil milion kilometrů na jeden olej a místo nafty jste do něj lili vodu z brambor, je dávno pryč. Naftový čtyřválec trápila celá řada vážných mechanických potíží a ojetiny bez servisní historie budou vždycky obrovské riziko. Pro kupce ojetého vozu s omezeným rozpočtem tohle rozhodně není auto, po kterém by měl toužit, když na něj bylo vyhlášeno 85 svolávacích a 29 servisních akcí.

Tohle je další kontroverzní výběr. Ale jestli mám vybrat pět aut, tak sem Peugeot 508 druhé generace spadne. V testu jsme sice měli pěkné mladé auto s historií, se kterým žádné problémy nebyly, ale realita trhu (hlavně více ojetých dovozů) zas tak růžová není. Servisy se totiž s tímhle autem rozhodně nenudí a s rostoucími kilometry a přibývajícími roky to bude jen horší a horší. Zejména u malého moderního dieselu. Jenže ani s motorem 1.2 THP by to nebyl žádný zázrak.

I když by druhá generace Peugeotu 508 mohla sbírat body za design a slušné jízdní vlastnosti, kazí si to pak interiérem s naprosto zoufalou, skoro až nebezpečnou parodií na ergonomii. Až se člověk diví, jak mohl tohle někdo u velkosériového auta poslat do výroby. A opravdu musí mít fleetový kombík segmentu C bezrámová okna? Vždyť se ta těsnění v zimě brzy vytrhají.

Se Sharanem a příbuznou Alhambrou to vůbec není jednoduché. Vlastně jsou to jedny z nejrizikovějších ojetých vozů. Auta jsou drahá, je jich relativně málo, a protože už se nevyrábějí, musí lidé vyžadující velkoprostorové MPV brát to, co je. A nechoďte na nás s tím, že moderní osobní verze malých dodávek jsou přece také rodinná sedmimístná MPV. Možná papírově, ale rozhodně ne tím, jak jezdí. Sharan totiž, pokud funguje, jezdí pohodlně a opravdu dobře, ne jako ukodrcaná dodávka.

Bohužel ale skoro nejde sehnat cenově dostupný Sharan, který by bez problémů fungoval. A pro Alhambru platí to samé. Inzeráty jsou plné utrápených kusů a aut, která mají nějaký vážný problém. To, že nám u testovačky nefungovala klimatizace, topení a ventilace, je asi ten nejmenší možný problém těchto vozů. Tato MPV se ve slušném stavu pořád levně koupit nedají (slušné kusy pořád přes půl milionu), a i když je motor 1.4 TSI s dvojitým přeplňováním známý průšvihář, dieselům je snad lepší se obloukem vyhnout. Pozdější motor 1.4 TSI generace EA 211 je nejlepší volba, ale jak už bylo řečeno, chce se vám za tohle auto dávat klidně 700 000 Kč?