Test ojetiny: Suzuki Swift Sport je skvělý malý sporťák i s přeplňovaným motorem. Navíc je příkladně spolehlivý. Kupujte, nebudou!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V kategorii malých ostrých hatchbacků se nám ten výběr také poněkud zmenšil. Renault Clio Sport? Peugeot 208 GTi? Fiesta ST? Zapomeňte! Zůstává vlastně jen Polo GTI za osm set tisíc a nesmyslný Yaris GR za milion a čtvrt. Ford nahradil Fiestu crossoverem Puma, jiné značky prakticky zcela kategorii malých ostrých hatchbacků pohřbily.

Přitom dříve tato kategorie doslova přetékala zajímavými a různorodými auty. Pamatujete třeba na roztomilé Twingo RS? Naprosto fantastické Clio RS s atmosférickým dvoulitrem? Fabii RS s osobitým charakterem (na poměry tehdejších škodovek)? Alfu Romeo MiTo? Snad kromě Mini JCW skončilo úplně všechno.

Suzuki také ještě nový Swift nepředstavilo ve verzi Sport a kdoví, jestli takové auto v Evropě, která začala nenávidět individuální automobilismus, vůbec bude. Takže kdo by rád spolehlivostí vyhlášeného „japonce“ s trochu vyšším výkonem a sportovním charakterem, musí se zatím podívat na trhu ojetých vozů. Tam ještě pár aut je.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Suzuki Swift Sport s motorem 1.4 Boosterjet o výkonu 103 kW a s šestistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2019 měl v době testu najeto necelých 95 000 km a prodejce za něj chtěl 369 000 Kč.

Zatímco obyčejné swifty v českých inzerátech najdete, nabídka verze Sport se počítá na prstech jedné ruky. Aktuálně jsou na inzertním portálu Sauto.cz jen tři kusy, testovaný vůz je z nich nejdostupnější. V soukromé inzerci pak jinde po internetu najdete ještě pár aut, ale často za více než 400 tisíc korun.

Štěstí můžete zkusit i za hranicemi, kde najdete v inzerátech okolo padesáti kusů. Ani to není na celou Evropu žádná sláva. Nejdostupnější auta jsou za 11 000 eur, tedy asi 275 000 Kč. Ale průměrně jsou ceny spíše vyšší, v přepočtu mezi 400 a 500 000 Kč. Všechny Swifty Sport jsou v Evropě s manuálem a pohonem předních kol.

A jak si rychlý Swift stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Suzuki Swift má pověst zábavného malého vozu. Velice často se objevují verze se sportovními akcenty, zajímavou výbavou a dynamickými motory. Jeho nadupanější konkurenti jako například Ford Fiesta ST, VW Polo GTI, Renault Clio RS, Peugeot 208 GTi nebo i Mini Cooper S mají sice více výkonu, ale jsou nabízeny za vyšší cenu. Swift je tak oblíbeným kompromisem mezi malými hatchbacky běžné produkce a jejich „hot“ verzemi. Nadchnou se pro něj mladší řidiči a ti, kteří hledají ekonomické řešení. Swift se hodí především do města, jako první auto nebo i pro zkušenějšího řidiče se zájmem o sportovní jízdu. K jeho snadnějšímu pořízení máme pro zákazníky připraveno financování na míru podle individuálních potřeb.“

Swift Sport byl jedno z posledních aut, která šlo ještě koupit s tradičním atmosférickým motorem. Když ale v roce 2017 dorazila na trh další generace, už musel i tento model ustoupit novým trendům a dostal přeplňovaný motor. Suzuki naštěstí nehodilo do koše veškerý charakter a „svišť“ je zábavný i s turbem.

Motor 1,4 l s přeplňováním přinesl výkon zvednutý jen o 3 kW na 103 kW, ale točivý moment poskočil na 230 Nm v pásmu 2500-3500 1/min. To stačí k tomu, aby se Swift Sport dostal z 0 na 100 km/h za 8,1 s a rozjel se až na 210 km/h. Předchůdce s atmosférickou šestnáctistovkou M16A měl výkon 100 kW, ale točivý moment „jen“ 160 Nm ve vysokých 4400 1/min. Z 0 na 100 km/h zrychlil za 8,7 s a rozjel se na 195 km/h. Samozřejmě, že pro začínajícího řidiče i tohle naprosto stačí.

Zajímavé je, že novější Swift Sport je dokonce o 15 kg lehčí než předchůdce (1 045 kg proti 1 060 kg), i když má podstatně lepší výbavu a lepší hodnocení pasivní i aktivní bezpečnosti. Celkově se auto posunulo blíže k prémiovému segmentu a rozhodně se třeba vedle Pola GTI nemusí stydět. Na poměry japonských vozů je i celkem zdařilá ergonomie a volant a sedačky jsou široce nastavitelné. Dá se tu tak sedět velmi příjemně a přirozeně. Uvnitř auto vypadá pěkně, sem tam lacinější tvrdý lesklý plast Swiftu odpustíte. Důležité je, že zpracování je tradičně kvalitní, vůz nevrže a všechno funguje. Pořád se ale bavíme o autě, které nové před sedmi lety stálo 480 tisíc korun.

Ani předchůdce nebyla ostrá okruhová pila jako Clio RS Cup (které jsem vždycky rád označoval za BMW M3 v předokolce pro chudé), ale spíše jen rychlý hatchback s trochu lepším jízdním projevem a řízením. Tento Swift Sport pokračuje v tradici, kdy dostanete příjemně rychlý motor, trochu ostřejší jízdní projev, ale pořád ještě přátelské jízdní vlastnosti a použitelnost.

Podvozek je tvrdší, ale s autem se dá jezdit i po obyčejných silnicích a po padesáti kilometrech na průměrné české okresce hned nemusíte žádat o částečný invalidní důchod na záda. Řízení je přesnější a preciznější, ale celkový charakter zůstává kamarádský. Když přeženete nájezd do zatáčky a leknutím uberete plyn, auto se spíše jen mírně stočí dovnitř, zasáhne stabilizace a i nezkušený řidič by to měl zvládnout, pokud bude aspoň v autě správně sedět a bude mít ruce uvolněně na volantu. Swift Sport není ta „kousavá potvora“ jako právě poslední atmosférické Clio RS, Mini JCW nebo třeba Peugeot 208 GTi. Vlastně je tohle ideální vozidlo pro začátečníka, pokud prostě tatínek musí klukovi k osmnáctinám nějaké to rychlé sportovní auto koupit (aby si tím splnil svůj dávný klukovský sen).

Zase ale s rozumem! Motor má sice „jenom“ sto čtyřicet koní, ale protože je Swift lehoučký jako papírová krabice od bot, letí opravdu parádně. Kolem stovky se prožene s prstem v nose, a když se váš kluk nebude hlídat, přijde o čerstvý řidičák raz dva. Swift tedy není ta zákeřná mrcha, která by hned kluka poslala bokem do stromu, ale rychlý je dost na to, aby se musel řidič trochu ovládat.

Naštěstí není Swift stejně chatrný jako zmíněná papírová krabice (nebo jako stará E36). Tohle je bytelné a bezpečné auto. Stabilizační systém je celkem pozorný, kontrola trakce také. Vlastně je tu těch jízdních asistentů až příliš a osobně bych chtěl spíše jednodušší vůz. Já vím, že je jiná doba, ale aspoň by mi Suzuki mohlo nabídnout možnost vypnout adaptivní funkci tempomatu. A především bych byl rád, kdyby šel nějak trvale vypnout ten příšerně protivný protikolizní asistent. Huláká pokaždé, když jedete kolem zaparkovaných aut. Dá se to vypnout, ale musí se zdlouhavě držet tlačítko před každou jízdou, aby se pak ozvalo znechucené hlasité pípnutí ve stylu „No jo pořád!“. Aspoň že asistent udržování v pruhu zůstane po jednom vypnutí už vypnutý trvale. A stop/start se také jednoduše vypíná stiskem tlačítka.

Trochu rozpačitý jsem byl z toho palubního dotykového infotainmentu, ale s tím člověk prostě nic nenadělá. Chybí mi tu tlačítko na ovládání hlasitosti. Aspoň že klimatizace se pořád ovládá kolečky a tlačítky.

Největší posun je pak znát v kultivovanosti auta. I delší trasy se dají zvládat opravdu pohodlně a uvnitř je celkem ticho (na poměry malých hatchbacků). A když jsem u toho zdolávání dlouhých tras, tak reálná spotřeba paliva kolem 6 l/100 km je na malý ostrý hatchback opravdu hezké číslo. A to i přes relativně krátké odstupňování převodů příjemného šestistupňového manuálu. Malá nádrž na 37 litrů tak vystačí klidně na 600 km.

Teď už víte, že Swift Sport sice není tak dospělý a sofistikovaný jako třeba Polo GTI, ale je to příjemné použitelné auto, se kterým se hezky svezete. Rozhodně se v něm nemusí stydět ani dospělý chlap, jenž chce výkonnější vůz, ale má rád malá auta. A dobrou zprávou je, že po stránce spolehlivosti se tu také nekonají přešlapy.

Motor je přeplňovaná čtrnáctistovka K14C. Prozatím o něm nekolují katastrofické historky, a to ani o přímém vstřikování a přeplňování. Samozřejmě, že systém dávkování paliva má své vrozené nevýhody či spíše rizika. Ale s fenoménem ředění oleje benzinem se dá zaprvé pracovat tak, že nebudete jezdit jen na krátkých trasách, a zadruhé Suzuki navrhlo výfukové svody integrované rovnou do hlavy motoru. Jednotka se tak velmi rychle ohřívá.

Vstřikovačům samozřejmě pomůže kvalitní aditivovaný benzin, vyšším oktanovým číslem u malého přeplňovaného motoru nikdy nic nezkazíte. Zejména, když chcete jezdit svižně a stát motoru na krku. Karbonování sacích kanálů, ventilů a pístů se bude dít jen u aut, která jsou trvale provozována v nevhodném režimu a pozdě se u nich mění olej.

Swift si o výměnu oleje řekne (obvykle po roce a maximálně 20 000 km), ale raději nepřekračujte konzervativní interval 15 000 km nebo jeden rok. Zapalovací svíčky se mají měnit po třech letech nebo maximálně 60 000 km. Olej v převodovce (1,7 litru, SAE 75W normy API GL-4) doporučuje Suzuki měnit každé dva roky nebo 40 000 km. Chladicí kapalina se poprvé mění po 160 000 km nebo osmi letech, pak se interval zkracuje na polovinu. Pomocný řemen pohonu příslušenství se mění po šesti letech nebo 120 000 km. Motor má rozvodové řetězy, takže to řešit nemusíte. Navíc jsou podle všeho odolné. Ventilové vůle jsou tu už vymezované hydraulicky, takže také je o starost méně.

Suzuki doporučuje motorový olej SAE 5W-30 plnící normu ACEA A5/B5 nebo API SN či novější. V motoru je jen 3,3 litru oleje, takže pokud jezdíte rádi o víkendech dovádět na okruh a jezdíte ostře (k čemuž Swift Sport svádí), není od věci opravdu ty olejové intervaly zkrátit. Klidně na „motorkových“ 6000 km, maximálně 10 000 km.

Občas se u tohoto motoru vyskytuje vadný měřič hmotnosti protékajícího vzduchu, problémy s řídicí jednotkou (škubání motoru) se týkaly spíše modelů Vitara a S-Cross, u Swiftu Sport hlášeny nejsou. Po 100 000 km už ale pár aut muselo dostat novou regulaci turba (vytvoří se vůle v ovládání). Samotné turbodmychadlo (kompletní díl za víc než 40 000 Kč, vyměnit jde i vnitřní ložiskový uzel za asi 7 000 Kč) zatím problémové není. Snad to tak vydrží. Podle všeho prostě stačí jen včas měnit olej, používat auto „normálně“ a nic se tu dít nebude.

Ačkoli jsou Suzuki obvykle velmi spolehlivá a „dodělaná“ auta už z výroby, Swiftu se několik servisních akcí nevyhnulo. Pískání předních brzd kvůli vadným podložkám předních brzdových destiček se týkalo aut vyrobených do 24. srpna 2021. Originální vylepšené destičky (díl číslo 55810-52R51) stojí zhruba 3 700 Kč, ale alternativu od renomovaných výrobců seženete do dvou tisíc. Suzuki tohle měnilo, jen když si zákazník stěžoval. Navíc u Swiftu Sport se často podaří brzdy „slítat“ za jednu sezonu, takže auta vylepšený díl dostala poměrně brzy.

Hluk z motorového prostoru může být vadné uložení motoru (vylepšený díl číslo 11620-67R02 nebo 11620-67R11 za 5 670 Kč, resp. 5 400 Kč podle typu). Pozor na úniky oleje kolem víka ventilů. Vozy vyrobené do dubna 2019 s číslem motoru do 1253179 měly vadné těsnění. Je na to celá sada včetně nového víka (číslo dílu 11170-68M01) za asi 7 500 Kč, případně se mění jen těsnění (díl 11189-68M01) za necelých šest stovek.

Swifty mohly mít také vadné počítadlo ujeté vzdálenosti, které se muselo měnit. Po chybném naprogramování tam ale mohla skočit místo původního nájezdu 0. Takže se mohlo stát, že někdo auto takto omylem stočil, aniž chtěl. Servisy musely také aktualizovat software brzdového asistenta (pokud je v paměti chyba C1680). Zároveň je potřeba aktualizovat program přední kamery a kalibrovat ji.

Suzuki muselo Swift párkrát svolat do servisů. Řešit se muselo selhávající podtlakové ovládání brzd a také napájení a elektroinstalace navigačního systému. Jedna svolávací akce byla doslova kuriózní. Hrozilo, že při příliš intenzivním bouchnutí zadními dveřmi mohly vystřelit boční airbagy. Překvapivě se tato akce dotkla více než 20 tisíc vyrobených swiftů.

Podvozky vozů Suzuki bývají odolné, ale Swift Sport bude přece jen o něco citlivější. Nízkoprofilová kola nefiltrují nerovnosti tak dobře a rázy se pak přenášejí do auta. Velké vůle vpředu nevznikají, ale záleží nesmírně na tom, kde a jak se s autem jezdí. Nelze generalizovat, prostě kupované auto dobře prověřte. Pozor na poškozené prachovky kolem kloubů poloos, ať to tam celé nevyrezne. Opravy nejsou levné. Vzadu je klasická vlečená náprava nevyžadující speciální péči. Hlídejte ale stav pružin a pozor na korozi. Swift nerezaví, ale s přibývajícím věkem při celoročním provozu nelze čekat, že spodek bude vypadat, jako by právě auto vyjelo z továrny.

Silný přeplňovaný motor posunul Swift Sport do vyšší ligy, a i když je citelně použitelnější a komfortnější, pořád mu trochu sportovního charakteru zůstalo. Není to ostré náčiní jako Clio RS Cup, spíše se podobá Polu GTI. Svezete se s ním ale moc pěkně a nudit vás nebude ani na okruhu. A není moc přeplňovaných motorů, u kterých by šly tak snadno sázet meziplyny jen tak, pro radost.

Nebýt protivných jízdních asistentů, byl by Swift Sport vlastně dokonalý malý ostrý hatchback i pro konzervativnějšího řidiče. Protože o Swiftu nekolují nepěkné historky o spolehlivosti, můžeme ho s klidem doporučit všem, kteří nějaké takové auto hledají.