Test ojetiny: Mazda2 je skvělé auto se zázračně úspornými benzinovými motory

Japonská Mazda se nikdy nebála držet se technických řešení, která ostatní výrobci opustili. Zatímco všichni ostatní ukrajovali válce a přidávali turbodmychadla, Mazda jediná zůstala u klasické konfigurace se čtyřmi válci, atmosférickým sáním a vskutku velkorysým zdvihovým objemem. Vždyť v malém autě vám dnes nikdo patnáctistovku, natož třeba dvoulitr, vůbec nenabídne.

Mazda se sice emisním normám vyhnout neumí, ale atmosférických čtyřválců se drží zuby nehty. A pokud chcete tento klasický motor v ojetém autě a zároveň nechcete kupovat patnáct let starou ojetinu, vlastně moc jiných možností ani nemáte. Naštěstí jsou mladé ojeté Mazdy skvělá auta. Vážně.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Mazdu2 ve verzi SkyactivG-90, tedy s atmosférickou patnáctistovkou o výkonu 66 kW a s pětistupňovou manuální převodovkou. Pěkně vybavený vůz z roku 2018 měl v době testu najeto necelých 77 000 km a prodejce za něj chtěl 280 000 Kč.

Kompaktní Mazda2 třetí generace (vyrábí se již od roku 2014 a v prodeji je kupodivu dodnes) není vyloženě vzácné auto, ale v bazarech jich zase tolik není. Spíše narazíte na nové či předváděcí vozy u dealerů a jakmile se prodají, tak už si je lidé pak nechávají. Reálně lze tak u nás vybírat ze zhruba dvaceti ojetin. Nejlevnější startují u 200 000 Kč a prakticky všechny na českém trhu mají pod kapotou benzinový motor (v nabídce byl i turbodiesel 1,5 SKY-D, málokdo si za něj ale připlatil).

U 240 000 Kč jsou už zajímavé kusy, silnější verze G90 s výkonem 66 kW a trochu lepší výbavou stojí klidně 300 tisíc a víc. Samozřejmě záleží také na stavu, nájezdu a dalších faktorech. Mladá auta do dvou let a s nájezdy do 30 000 km jsou pořád za skoro 400 tisíc korun, skoro nejeté kusy u dealerů startují u 430 tisíc.

A jak si Mazdy2 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Pokud se týká skupiny zákazníků, která si tento model vybírá, jde o poměrně široké spektrum. Jedná se o velmi univerzální auto, jež se hodí jak pro mladé lidi, tak pro menší rodiny nebo páry. V segmentu malých hatchbacků se pohybuje v silné konkurenci, jako je například Škoda Fabia, Volkswagen Polo, Ford Fiesta, Renault Clio nebo Peugeot 208. Současníci třetí generace Mazdy 2 se také mohou pochlubit atraktivním designem a moderními technologiemi. Obecně lze říci, že i ceny jsou v tomto segmentu vyrovnané.“

„Mazda2 nepatří mezi nejprodávanější modely. Je to tím, že nabídka v porovnání s uvedenými konkurenčními modely je výrazně nižší. Zákazníci na Mazdě2 třetí generace oceňují především spolehlivé atmosférické motory a chválí komfort a prostornost, které bývají u menších aut často problém.“

A pak že prý nejde udělat jednoduchý a ergonomicky příjemný interiér! Jakmile člověk do Mazdy2 nasedne, cítí se jak v dospělém velkém autě. Sedí se relativně nízko a volant je široce nastavitelný, připadám si tu jak v nějakém starším bavoráku. U testovaného auta s bohatou výbavou všechny tyhle prvky samozřejmě potěší (couvací kamera, lepší audiosystém, vyhřívané sedačky, automatická klimatizace, tempomat, velmi účinná LED světla), ale celkové uspořádání je v pořádku u všech verzí.

Jízdně je pak Mazda2 skvělá. Sice nezapře jednodušší řešení podvozku (MacPherson vpředu, vlečená náprava s torzní příčkou vzadu), ale se slušnými gumami tohle auto bylo vždycky velmi schopné a hlavně předvídatelné a snadno řiditelné. Škoda jen, že řízení s elektrickým posilovačem působí kolem středové polohy trochu neurčitě, ale dá se na to zvyknout a jakmile jste v oblouku a přední kola jsou zatížená, tak informací o zbývající přilnavosti a trakci předních kol budete mít dost.

Mazda nabízela celkem tři verze benzinové patnáctistovky s výkony 55, 66 a 85 kW. Zatímco základní je pocitově trochu uškrcená, u dvou silnějších nejsou v běžném provozu rozdíly moc znatelné. Oba motory mají ve 4 000 otáčkách stejný točivý moment 148 Nm a stejně jako u větších modelů Mazda3 a Mazda6 (a samozřejmě ostatních) tu silnější verzi oceníte jen na dálnici. Tedy mimo přirozené teritorium kompaktního hatchbacku, který bude jezdit asi jen po městě či mezi vesnicemi. Navíc na našem trhu ojetin silnější varianta Skyactiv-G 115 (s výkonem 85 kW) prakticky neexistuje.

Atmosférický čtyřválec sice nemá mohutné střední pásmo otáček jako moderní přeplňované motory, ale proti nim je absolutně plynulý a umí pracovat v jakémkoli otáčkovém spektru od volnoběhu až po 6 000 otáček, nikoli jen mezi 2 500 a 4 000 otáčkami jako diesel. Jen se musíte naučit řadit, protože atmosférický motor potřebuje otáčky, aby ze sebe dostal všechno. Pružnost tohoto motoru je sice velice slušná, ale mazdy mají dost dlouhé převody, takže nemůžete čekat, že se patnáctistovka na pětku sebere od padesátky. Zatímco jiné atmosférické motory točí 2 500 otáček kolem 90 km/h, tady až skoro ve 120 km/h. Dlouhé převody však pomáhají spotřebě, protože motor má dost síly na to, aby udržoval rychlost i v nižších otáčkách. Jen do dlouhého kopce si občas budete muset pomoci podřazením na čtyřku.

Každopádně výsledné hodnoty spotřeby paliva podle palubního počítače (a potvrzené odhadem z dotankování) jsou opravdu až neuvěřitelně zázračné. Vůbec není problém jezdit za 5 litrů na 100 km nebo i méně. Když se vyhnete rychlým dálničním přesunům, dá se mimo město jezdit za 4,5 litru, celkový průměr včetně městských tras a dálnic se dá s naprostým přehledem udržet pod šesti litry na 100 km. Denní průměry jdou s trochou snahy absolvovat za „dieselové“ čtyři litry na sto kilometrů.

Benzinové motory Skyactiv-G jsou zatím velmi spolehlivé a ani u vozů s vysokými nájezdy s nimi nejsou hlášené žádné systémové problémy. Řetězové rozvody jsou trvanlivé, překvapivě motory zas tolik nekarbonují, což by se u jednotek s přímým vstřikováním dalo čekat. Nemají ani problémy se spotřebou oleje.

Nánosy karbonu v sání se nicméně vyskytují u vozů, u kterých se pozdě mění olej a trápí se jen ve městě. Služební auta, jež často jezdí po dálnici dlouhé trasy, služební řidiči jim „dávají za uši“ a tankují na firemní kartu kvalitní benzin, nejsou karbonem „zadělaná“. Pozor ale na soukromé vozy se šponovanými servisními intervaly a malými ročními nájezdy. Sání se pak musí sundat a karbon z ventilů a sacích kanálů odstranit strojově a chemicky. Není to úplně triviální práce.

Zajímavé je, že motory Skyactiv-G pracují s opravdu vysokým kompresním poměrem 14 : 1 (od října 2021 dokonce 15 : 1), přesto Mazda nutně nevyžaduje benzin s vyšším oktanovým číslem. I tak se ale zdá, že „osmadevadesátka“ těmhle motorům chutná víc – lépe na něj pracují a dost možná i o pár deci méně žerou. S tou kouzelnou spotřebou kolem pěti litrů na 100 km by vám snad nemělo být líto tankovat něco lepšího. Jelikož pocity jsou jedna věc a realita druhá, zkusíme si někdy nějakou Mazdu se Skyactivem znovu půjčit a změřit ji na válcové zkušebně na odlišné typy paliva. A uvidíme, zda se to na výkonu podepíše.

I když se Mazda2 prodávala s dieselem, nemá smysl se o tenhle motor zajímat. Vedle úsporných benzinových variant je naprosto zbytečný, a navíc v sobě vozí tolik strašáků, že by akorát kazil jinak spolehlivému autu pověst. Předstírejme, že o dieselu nic nevíme, a věnujme se u Mazdy2 jen benzinovým motorům.

Servisní interval je tady ohraničený 20 000 km nebo jedním rokem, ale většina aut má nastavený variabilní interval, který klidně žene lidi do servisu pro nový olej dříve. V motoru je 4,2 litru oleje a používá se mazivo SAW 0W-20 nebo 5W-30, musí vyhovovat normám API/ACEA SN/A5. Jelikož jsou motory s přímým vstřikováním citlivé na ředění oleje benzinem, při častých krátkých trasách a většinovém městském provozu bychom doporučili zkrácení olejových intervalů na polovinu, tedy 10 000 km.

Sací filtry se mění až po třech letech nebo 60 000 km, zapalovací svíčky mají interval až 120 000 km (nebylo by lepší ho zkrátit na polovinu?). Chladicí kapalina se poprvé mění až po 200 000 km nebo deseti letech, pak každých 100 000 km nebo pět let. Vůle ventilů se tu už nekontrolují, nové motory Skyactiv již mají hydraulicky vymezované vůle.

Mazdy toho po vás moc chtít nebudou. S průměrným nájezdem kolem 15 000 km ročně stačí vyměnit olej, auto zkontrolovat a hlídat stav spodku, jestli už to někde nezačíná rezavět. Karoserie jsou zatím chráněny dobře a je až s podivem, že tenké plechy zatím neprorezavěly ani na autech s nájezdy kolem 300 000 km. Díly náprav ale po několika českých zimách už bývají zrzavé.

Aspoň, že zadní náprava Mazdy2 nevyžaduje seřizování geometrie jako Multilink u větších modelů. Údržbu tady zjednodušuje i systém monitorování tlaku pneu řešený jen přes čidla ABS z otáček kol. Odpadají tak otravné ventilky s vysílači, jejichž spárování je často boj. Tohle je opravdu nenáročné auto a jestli mu něco dělá opravdu dobře nad rámec běžného, tak je to aditivovaný benzin s vyšším oktanovým číslem a důkladné mytí, ať se nikde nedrží špína, vlhkost a sůl.

S mechanikou pohonu tady velké problémy nejsou. Vzácně se u aut modelového roku 2015 vyskytoval únik oleje kolem varovného snímače tlaku oleje způsobený častými studenými starty ve velmi nízkých teplotách. Dnes už je tohle vyřešeno.

Pozor na cukání motoru. Většinou to bývají jen unavené svíčky (s nesmyslně dlouhým intervalem výměny), ale s nimi se mohou poškodit i zapalovací cívky a bohužel už to také může být ukázka přílišného nahromadění karbonu v sání a také na pístech. Pokud nemá auto zcela transparentní servisní historii (a přesto ho chcete koupit), nechte udělat aspoň proplach motoru s dekarbonizací, nalijte do nádrže čisticí aditivum, dotankujte „stooktan“ a udělejte si celodenní výlet „do Německa“. No prostě auto pořádně prožeňte v otáčkách, ať se karbon ze vstřikovačů a pístů vypálí.

Převodovky vozů Mazda jsou typicky trochu těsné a řidič má pocit, jako by řazení drhnulo. Pomůže výměna oleje v převodovce (dříve než po předepsaných 180 000 km). Pozor však na to, kdyby převody vypadávaly. Týká se to hlavně více ojetých velkých modelů (zejména SUV CX-5), ale potkat to může i malou Mazdu2.

Mazdy2 modelového roku 2015 měly špatný spínač směrovek, kdy při zapínání blinkrů páčka drhnula, šla těžce nebo se zasekávala. Řešilo se to výměnou a dnes už na takové auto zpravidla nenarazíte. Vozidla vyrobená do července 2016 měla vadný výparník klimatizace a auta špatně chladila. Kdo si stěžoval na neúčinnou klimu, bylo to měněno. U ojetin pozor na to, že nefunkční klima může mít mnoho jiných důvodů (např. úniky chladiva, vadné senzory).

Když se člověk za volantem tohoto auta cítí opravdu skvěle, je těžké ho pak nedoporučit. Já vím, že všichni máme odlišné preference, ale tahle Mazda2 je vážně příjemné zpestření nabídky kompaktních hatchbacků. A pokud vás nezláká příjemně jednoduchý interiér a skvělé jízdní vlastnosti, tak opravdu spolehlivé, nenáročné a hlavně až zázračně úsporné motory jsou dost důrazný argument, abyste o tomhle vozu aspoň uvažovali. Škoda jen, že v bazarech jich je málo a na trhu téměř nejsou verze s automatem (u nás jsme mezi ojetinami našli jen jednu). Tisícovky řidiček by tak svého favorita na ježdění po městě hned měly. Pokud ale řadíte rádi, věřte, že si tuhle malou Mazdu zamilujete.