Článek
Ano, už tu zase máme trojkovou Octavii. Ale k tomuto testu nás přiměl dotaz jednoho ze čtenářů, jaký rodinný vůz si koupit, když má aktuálně k dispozici jen 70 000 Kč. Vždycky se přece dalo do sta tisíc slušné auto sehnat, ne? Doba se ale změnila a inflace se podepsala i do trhu ojetin. Dnes prostě solidní velké rodinné auto tak levně nekoupíte.
Kdysi to šlo zjednodušit tak, že si prostě člověk vzal dvojkový Focus s motorem 1.6 16V a měl na osm až deset let vystaráno. A na takové auto opravdu stačilo sto tisíc. Jenže tyto automobily už dnes neodpovídají požadavkům lidí na výkon, výbavu, v některých případech už i spolehlivost (Focus je prostě skoro dvacet let starý) a především bezpečnost.
Desetileté auto s vysokou úrovní aktivní i pasivní bezpečnosti, slušnou výbavou a ještě v relativně slušném stavu bez koroze karoserie se za takové peníze opravdu koupit nedá. Potřebujete na něj 150 až 200 000 Kč. Pojďme si jedno typické představit a ukázat si možnosti financování, jak se k takovému autu dostat i s omezeným rozpočtem. A dopředu říkám, že tady zase budeme chválit škodovku, takže zarytí odpůrci všeho škodováckého už mohou žhavit klávesnice pro své šťavnaté komentáře.
Do 200 000 se dá koupit dobrý kus
Na test jsme si v Auto ESA půjčili Octavii třetí generace v populární variantě kombi s motorem 1.2 TSI o výkonu 77 kW a s šestistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2013 měl v době testu najeto 158 500 km a prodejce za něj chtěl 195 000 Kč.
Když trochu snížíte požadavky na výkon a výbavu, lze mít v rozumném rozpočtu moderní a bezpečné auto, které za sebou nemá příliš vysoký nájezd. A člověk opravdu nic víc než základní Octavii nepotřebuje.
Octavií jsou v inzerátech tisíce, jedná se o nejoblíbenější auto u nás. Nejlevnější kusy třetí generace se dají koupit za 100 000 Kč, obvykle je to diesel 1.6 TDI v základní výbavě a s vysokým nájezdem i přes 400 000 km. Kombíky s nájezdem do 160 000 km se dají sehnat od 170 000 Kč, benzinové verze zatím neochotně s takovým nájezdem klesají pod 180 tisíc korun.
V inzerátech je aktuálně okolo třiceti Octavií třetí generace ve verzi kombi s nájezdem do 200 000 km a cenou do 200 000 Kč. Nejčastěji takové auto bude mít diesel. Benzinové motorizace jsou velice oblíbené pro svou nižší servisní náročnost a menší rizika, proti dieselům také mívají méně najeto. Testovaný vůz se tak řadí mezi ty nejdostupnější vůbec.
A jak si octavie stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Škoda Octavia III Combi je ideální volbou pro zákazníky hledající spolehlivé a prostorné vozidlo s vynikajícím poměrem cena-výkon. Octavie III je vysoce ceněna pro svou robustnost, velký zavazadlový prostor, nízké provozní náklady a univerzálnost. Je oblíbená nejen jako rodinný vůz, ale i jako služební vozidlo pro živnostníky a firmy. Octavia I a II položily dobrý základ pro reputaci modelu, třetí generace posunula tento standard ještě výše s modernějším designem, lepšími jízdními vlastnostmi a pokročilejšími technologiemi. Octavia IV je stále vnímána jako zánovní vůz a tomu také odpovídají ceny.
Cenově se Octavia III obvykle nachází ve středním segmentu trhu ojetých vozů, což odráží její novější technologie a lepší vybavení ve srovnání s druhou generací. Přesto zůstává cenově přístupná a nabízí vynikající hodnotu za investované peníze. V nejbližších letech neočekáváme, že by se snižovala popularita tohoto modelu a jeho schopnost držet cenu při následném prodeji. Testovaná Octavia je důkladně prověřena a připravena k okamžitému odběru. V rámci našich služeb zajišťujeme kompletní servis, a to včetně možnosti výhodného financování a pojištění. Octavia III je skvělou investicí pro každého, kdo hledá spolehlivý a ekonomický vůz s dlouhou životností a nízkými celkovými náklady na vlastnictví.“
Pořád je to skvělé auto
Octavii třetí generace jsme se už důkladně věnovali mockrát, dokonce jsme připravili i speciál o tomto modelu, letos totiž oslavil deset let na trhu. Já se nijak netajím tím, že mám tuhle škodovku rád. I když můžeme kritizovat trochu uskákaný a lacinější podvozek lidových verzí, je to technicky poměrně jednoduché auto a situace na trhu ojetin ukazuje, že je to spíše ku prospěchu. Octavie III zvládají opravdu vysoké nájezdy bez velkých potíží a umí být nesmírně spolehlivé i v rukou uživatelů, kteří jim nadstandardní péči opravdu nevěnují.
Svou velikostí je Octavia na vrcholu segmentu C a mnoho lidí (a statistik) ji řadí dokonce do vyšší kategorie. Pro „katalogovou“ rodinu se dvěma dětmi a psem je pak verze Combi naprosto dostatečná pro veškeré potřeby běžné domácnosti.
Tahle jeskyně byl jeden z nejsilnějších prodejních argumentů Octavie Combi. Ano, my víme, že po sklopení zadních sedaček vznikne nepraktický schod, ale jak se říká, objem ničím nenahradíš!
Pokud řidič neleží za volantem jako u zubaře, je za ním opravdu hodně místa. Já mám metr osmdesát, a když si sednu za sebe, můžu se vzadu rozvalovat. Delší podsedák by ale vzadu na škodu nebyl.
Měli jsme tu samozřejmě v testech atraktivnější verze. Oblíbenou 2.0 TDI, pak třeba špičková „er-esa“, ale také lidovky s motorem 1.2 TSI, plynovou verzi, zlatou střední cestu v podobě 1.4 TSI a nemohli jsme vynechat ani povedenou „civilní“ 2.0 TSI o výkonu 140 kW, kterou osobně považuji za nejlepší obyčejnou škodovku posledních let.
Testovaná verze Combi s motorem 1.2 TSI také nedělá nic špatně. Nad dynamikou malého motoru není potřeba ohrnovat nos, neboť čtyřválec je pružný, dostatečně silný a nebojí se ani dálnice. Sice v plném obsazení v táhlých kopcích trochu protestuje, ale pořád to jde. Prázdné auto jen s řidičem pak upaluje docela obstojně a nemusíte se s ním bát ani předjíždět.
Interiér verzí Active je sice strohý, ale funkční. V testovaném autě potěšily teď v zimě vyhřívané přední sedačky a také třeba tempomat, který při delších cestách přijde vhod. Klimatizaci už mají všechny Octavie III.
Už jsem se mnohokrát zmínil, že projev této dvanáctistovky mi přijde mnohem příjemnější než u pozdějšího litrového tříválce a asi v tom nejsem sám. Plynulost motoru, příjemný zvuk, ostrá reakce na plyn a rozumná spotřeba paliva (kolem 6,5 litru na 100 km i ve verzi kombi a v zimním provozu, jde ale jezdit i za méně než šest) dělají z jednotky 1.2 TSI řady EA 211 jeden z nejlepších malých motorů na trhu.
Jakožto řidičský nadšenec se samozřejmě lépe svezu s mnoha jinými vozy, ale pokud bych měl mít jedno jediné univerzální auto na denní službu, kterým odvezu spoustu věcí a nebudu za jeho volantem trpět, naprosto si dovedu tuto Octavii doma představit. Nic víc než vyhřívané sedačky, tempomat na dlouhé cesty a zásuvku USB totiž nepotřebuji. A potřebujete snad slyšet větší pochvalu od zhýčkaného novináře, který je schopen dštít síru a sesílat boží hněv na jakékoli auto jen kvůli naprostým prkotinám?
Spolehlivost nad očekávání
To, že jsou obyčejné verze trojkové Octavie velmi spolehlivá auta, už víme. Samozřejmě vždy záleží na tom, jakou péči vůz dostává, ale když i unavené služebáky s nijak pečlivou údržbou a vysokými nájezdy obvykle fungují, u běžných ojetin s nájezdy do 200 000 km a úplnou servisní historií se opravdu není čeho bát.
Motory 1.2 a 1.4 TSI řady EA 211 jsou opravdu dobré. Kusů se servisní historií se nebojte. Na rozdíl od dieselů za sebou ještě nemívají přes 300 000 km, i když i taková auta už mezi ojetinami jsou.
Jednotku 1.2 TSI generace EA 211 se podařilo vycvičit k vysoké spolehlivosti, ale pár věcí se tady objevilo. Naštěstí byste dnes už na problematické auto narazit neměli, pokud má za sebou servisní historii a bylo o něj postaráno někde, kde mají přístup i k továrním informacím ohledně nezbytných servisních opatření. Všechny potíže totiž vyřešily záruky a servisní akce.
Problém s chybnou montáží nastavovače vačkové hřídele (motor se mohl i potkat) se podařilo velice rychle podchytit a dnes byste snad jen museli někde ve stodole najít uloženku s 5 000 km, která devět let neviděla servis, aby to u ní nebylo opravené. Auto, jež jezdilo denně, tak už bude v pořádku a bez rizik. Vadná vodítka ventilů (vysoká spotřeba oleje, zničené svíčky) se týkala motoru 1.4 TSI do poloviny roku 2014, to už je dnes také dávno vyřešené.
Šestistupňová převodovka verze o výkonu 77 kW je příjemnější než pětikvalt základního 63kW provedení. S lehkou nohou na plynu se dá s tímhle autem jezdit dlouhodobě za šest litrů na 100 km.
Plastový volant sice nevypadá moc luxusně (a jsou na něm vidět stopy používání), ale je podle všeho původní. Stejně tak sedačka řidiče, která už má něco za sebou. Překvapivě netknuté jsou výdechy ventilace - často je někdo rozláme.
U manuálních převodovek se občas vyskytuje problém s únikem oleje kvůli chybějícímu těsnícímu tmelu na straně setrvačníku, kdy může prokluzovat spojka. I tohle ale už bývá vyřešeno, protože se to u postižených aut projevilo docela rychle. S nájezdy přes 150 000 km se už spíše bude vyskytovat přirozeně opotřebená spojka. Spojková sada stojí do 5 000 Kč, setrvačník je tu jednoduchý pevný.
Horší to může být s usazováním karbonu v sání, ale záleží na stylu jízdy a použitém palivu. Starší „řetězová“ 1.2 TSI na to tolik netrpěla, u novějších EA 211 to může být horší. Nejrizikovější je městský provoz, trvalá jízda „na spotřebu“, nekvalitní palivo a hlavně oddalování výměn oleje. Občas pomůže chemická dekarbonizace (proplach motoru), ale pokud už je sání „zadělané“ moc, je potřeba to mechanicky vyčistit. Tuto službu nabízejí i značkové servisy. Cena závisí na rozsahu práce, obvykle to stojí pár tisíc.
Podobné nálepky naznačují, odkud auto pochází. S ověřováním servisní historie to tak bude trochu obtížnější. Ale důkladnější prověrku byste měli udělat u každého kupovaného ojetého auta.
Výrobní štítek v kufru (jsou na něm kódy motorů a výbavy) už tady narušila vlhkost, ale důležité je, že nechybí.
U starších Octavií je lepší opustit variabilní servisní interval a přejít na pevný s limitem jeden rok nebo 15 000 km, při častých městských a krátkých jízdách klidně 10 000 km. Tady se naštěstí motor díky svodům integrovaným v hlavě válců ohřívá rychle, ale fenomén ředění oleje benzinem nezmizí za studena nikdy. U starších kusů je potřeba zkontrolovat správnou funkci chladicího okruhu motoru.
V motoru jsou čtyři litry oleje, používat by se měl „long life“ olej 0W-20 plnící normu VW 508.00 (litr originální náplně za asi 320 Kč). Ovšem pokud přejdete na pevný roční interval, lze použít olej plnící „mírnější“ normu VW 502.00, lze použít i viskózní třídu 0W-30. Dokonce lze použít i oleje 10W-40, ovšem zase s tím moc neexperimentujte a je lepší se držet toho, co tam bylo vždycky.
Přístup ke svíčkám a cívkám tady není tak jednoduchý, ale pečlivější mechanik si s tím samozřejmě poradí. Pokud si tyhle věci děláte sami, opatrně, ať tu nic nepoškodíte.
Každé dva roky se pak mění brzdová a spojková kapalina, zapalovací svíčky (originál za 400 Kč, alternativně NGK PZKER7A8EGS za zhruba 300 Kč) mají interval 60 000 km nebo čtyři roky, stejně tak kabinový filtr (je lepší ho u octavií měnit dříve a také každé dva roky nejpozději dezinfikovat klimatizaci). Sací filtr (originál 540 Kč) má interval 90 000 km nebo šest let, ale běžně se mění každý rok nebo jednou za dva roky.
A jak jsou na tom ceny dalších dílů, které budou časem potřeba? Rozvodová sada v prvovýrobě stojí 2 300 Kč, originální díl 5 400 Kč, vodní pumpa s termoregulátorem prvovýroba 3 700 Kč, originál 6 700 Kč, řemen alternátoru do 600 Kč, sada stíracích lišt do 800 Kč, kompresor klimatizace 6 000 Kč, chladič klimatizace 5 600 Kč.
Co se může rozbít
S nájezdy do 200 000 km těch rizik opravdu moc není a motory 1.2 TSI (i větší jednotky řady EA 211) zvládají obrovské porce. Kusy s 300 000 km mívají často ještě původní turbo i vstřikovače a měnily se jen svíčky, provozní kapaliny a občas preventivně řemeny. Následující díly se tak nerozbíjí s pravidelností východu slunce, ale kdyby náhodou, tak aspoň můžete kalkulovat.
Nastavovač sací vačky (prvovýroba 4 600 Kč, originál 11 000 Kč, opravná sada 10 tisíc Kč), turbo s regulací 18 000 Kč, originál 37 000 Kč, samotná podtlaková regulace (u vozidel vyrobených do 04/2014) 6 200 Kč. Škrticí klapka z prvovýroby 3 700 Kč, originál 11 000 Kč, sací potrubí s těsněním a čidlem tlaku 2 000 Kč (mění se, pokud je opravdu zle „zadělané“ karbonem a olejem), originál 9 000 Kč, chladič přijde na tři až 9 000 Kč podle výrobce, olejové čerpadlo 3 500 až 7 200 Kč, mezichladič 1 800 až 6 200 Kč, chladič oleje do 6000 Kč, vstřikovač 5 300 Kč, uložení motoru 3 300 Kč, větrák chladiče 3 200 Kč.
Rozvodový řemen motorů 1.2 TSI nemá pevně stanovený interval výměny a měl by se jen kontrolovat. Po 200 000 km nebude od věci zvážit preventivní výměnu.
Podvozek je na octaviích s vlečenou zadní nápravou velice odolný, prakticky nevyžaduje údržbu a jak jsme si ukázali na Octavii 1.6 TDI s vysokým nájezdem, snese opravdu hodně. Celá zadní nápravnice stojí v originále 24 000 Kč, ale mění se jen po nehodě a velkém poškození (když třeba trefíte betonový ostrůvek), podmotorový rám stojí 9 500 Kč, přední těhlice 6 300 Kč, náboj kola s ložiskem 4 500 Kč, stabilizátor 4 700 Kč, spodní rameno 4 400 Kč, zadní ložisko 4 200 Kč, čep zadní nápravy 3 600 Kč, přední tlumič 3 500 Kč, zadní 2 400 Kč, horní uložení tlumičů v sadě 1 300 Kč, tyčky stabilizátoru 1 100 Kč. Ale to se bavíme o cenách originálních dílů, které jsou v řadě e-shopů specializujících se na značku k dispozici. Druhovýroba bývá často výrazně levnější. Pak je na vás, co si chcete dát na auto za díl.
U Octavie 1.6 TDI s nájezdem 380 000 km jsme si ukázali, že standardní podvozek tohoto modelu je velice odolný a prakticky bezproblémový. Tlumiče mohou být i po takovém nájezdu stále původní a funkční.
Nové brzdy na přední nápravu stojí v originálních dílech 6 500 Kč, na zadní 4 500 Kč (dva kotouče a sada destiček). Normálním řidičům, kteří jezdí plynule, vydrží brzdy klidně šest let. To třeba na verzi RS budete brzdy měnit každé dva roky. Řešit budete samozřejmě i pneumatiky. Nedávejte na auto žádnou stlačenou tmu, i Octavia 1.2 TSI si zaslouží pořádné gumy. Tím spíše, že přední nápravu nezatěžuje těžký motor a s trakcí na sněhu bývají docela problémy.
Originální 16“ disky stojí na škodováckém e-shopu od 4 400 Kč za kus, kvalitní letní pneu v rozměru 205/55 R16 91H stojí 2 000 až 2 500 Kč. Zimáky 195/65 R15 91H/T stojí slušné od 1 600 Kč, špičkové přijdou na 2 000 až 2 200 Kč. Případně to můžete vyřešit celoročními pneumatikami, nějaké dobré přijdou na zhruba 2 500 Kč za kus.
A jak je to s financováním?
Pokud celou hotovost na auto nemáte, dá se to řešit formou financování, nejčastěji spotřebitelským úvěrem. Prodejci ojetých aut vám samozřejmě ochotně kalkulaci na konkrétní auto udělají. Zeptali jsme se tak v Auto ESA na možnosti financování tohoto konkrétního vozu, abyste měli nějaký příklad.
Pokud byste zvolili rychlé splátky a úvěr na 12 měsíců, lze využít úvěru bez navýšení. V případě akontace 100 000 Kč pak vychází splátka na 8 333 Kč měsíčně, včetně pojištění prodloužené záruky Defend vychází akontace na 103 450 Kč a měsíční splátka na 8 620 Kč.
V případě modelového příkladu s akontací 70 000 Kč a delšího splácení je aktuálně úrok 8,99 % a vychází to následovně - pokud budete splácet 36 měsíců, je měsíční splátka 4 226 Kč, na 48 měsíců 3 330 Kč, na 60 měsíců 2 796 Kč, na 72 měsíců 2 442 Kč a na 84 měsíců 2 191 Kč. „V rámci sjednaného financování u nás zákazník dostává satelitní zabezpečení zdarma (GPS IZS) nebo třeba možnost vozidlo vyměnit do 55 dnů. Zároveň je možnost financovat sedm dní v týdnu a zvolit finanční společnost podle svých preferencí,“ doplňuje k financování Filip Kučera z Auto ESA.
U podobné Octavie je šance, že ještě bude dlouhé roky sloužit jen s běžnou údržbou, takže se nemusíte v noci budit ze spaní, jestli ráno auto nastartuje a pojede. Samozřejmě neumíme číst z kávové sedliny nebo tarotových karet, takže vám neřekneme, jak dlouho ještě vydrží turbo nebo kdy začnou zlobit vstřiky. Ale jak už jsme řekli, Octavia III a tento motor je spolehlivá a celkem bezproblémová kombinace.
Celkové hodnocení: Ojetá Škoda Octavia 1.2 TSI do 200 000 Kč
Už jsme si kdysi napsali, že nic víc než tuhle obyčejnou Octavii vlastně člověk nepotřebuje. Motor 1.2 TSI je ve svém výkonnějším provedení zcela dostatečný, má rozumnou spotřebu, a pokud vezmeme celkové provozní náklady, tak o moc levněji už vlastně velké rodinné auto provozovat nejde.
Dejte si jen pozor na původ vozu a chtějte kus, který má transparentní servisní historii aspoň z posledních let a byly na něm provedeny případně všechny servisní a svolávací akce. S prohlídkou auta nebudou mít problém v žádném servisu a vždycky vám ochotně sdělí, co vůz akutně potřebuje, kolik to bude stát a co ještě nějaký ten rok počká. I na hezkou Octavii si ale nechte stranou tak dvacet tisíc na první servis a opravy. To je prostě realita ojetých aut a věřte, že u některých značek (především prémiových) ta rezerva musí být několikanásobná.
My víme, že Octavii má každý, ale vždycky ji nějak opravíte, značkové servisy jsou na každém rohu a výrobce se celkem ochotně stará i o majitele starších kusů. A pokud prostě z nějakého důvodu škodovku nechcete, v téhle cenové relaci je i pár slušných aut od konkurentů. Možnosti financování jsou u nich samozřejmě podobné.