Článek
Co evropské emisní, daňové a hlavně „bezpečnostní“ předpisy doslova zabily malinká městská auta segmentu A (jako příklad uveďme třeba Škodu Citigo a Hyundai i10), tak nyní se postupně stahují mračna nad levnými auty segmentu B, kam spadá hlavně domácí Škoda Fabia, svého času nejprodávanější auto u nás.
Moderní auta musí být plná složitostí, aby vůbec splnila evropské normy. A s kdejakým malým a jednoduchým motorem stejně za takový vůz zaplatíte „emisní pokutu“, takže výsledná cena se dostane mnohem výš, než kolik by taková auta mohla stát. Vždyť slušná nová Fabia stojí půl milionu. A to je prostě strašně moc na malé auto.
Ještě že tu máme celkem svobodný trh ojetých vozů, kde můžeme mezi cenově atraktivními a hlavně technicky jednoduchými auty vybírat. Sympatickou Kiu Rio třetí generace, typického zástupce segmentu B, jsme tu už několikrát měli. V bazarové rubrice se postupně mihly dva kousky, vždy se základním motorem 1.25 CVVT. Nyní se podíváme na silnější motorizaci, a navíc auto v docela bohaté výbavě.
Cenu si tihle Korejci drží
Na test jsme si tak v Auto ESA půjčili Kiu Rio třetí generace s motorem 1.4 CVVT o výkonu 80 kW a s šestistupňovou manuální převodovkou. Hezky vybavený vůz z roku 2016 měl v době testu na tachometru jen něco málo přes 41 000 km a prodejce za něj chtěl 220 000 Kč.
Rio z posledních let výroby, s nízkým nájezdem a opravdu bohatou výbavou nemá důvod být levné. Díky sedmileté záruce (která ještě může některým autům platit), ale i slušné spolehlivosti se podařilo zůstatkovou hodnotu aut korejským značkám výrazně zvýšit.
Ačkoli není v našich končinách Kia Rio tak hojně zastoupena jako třeba Fabia, v inzerátech je aut dost. Aktuálně lze vybírat zhruba z pěti desítek vozů třetí generace. Nejlevnější automobily se jen neochotně dostávají pod 100 000 Kč, běžná nabídka začíná spíše u 130 tisíc. Vozy s nájezdem do 50 000 km až na pár výjimek stojí kolem 200 000 Kč.
Většina modelů Rio má pod kapotou benzinový motor, dieselů jsme našli jen pět. Prakticky u nás neseženete automat, který je vůbec obrovskou vzácností v celé Evropě. V Americe a Rusku ale „jednašestek“ s automatem jezdí dost. Nejrozšířenější motorizací je čtyřválec 1.25 CVVT, zhruba čtvrtina aut má pod kapotou silnější motor 1.4 CVVT. Až na pár výjimek mívá Rio vždy slušnou výbavu. Pár aut z posledních ročníků navíc ještě může být v tovární sedmileté záruce.
A jak si Kia Rio stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Podobnou velikost, výkon a spotřebu jako Kia Rio, mají i další malé vozy, například Renault Clio, Hyundai i20, Volkswagen Polo nebo i Škoda Fabia. Nejčastěji si je kupují mladí lidé, starší páry nebo větší rodiny jako druhé auto. Když jsou tyto vozy málo jeté, nabízejí vysokou hodnotu za vynaložené peníze. Na druhou stranu u hodně jetých malých vozů padá cena velmi rychle. Testovaná Kia Rio má dvě zásadní výhody. První výhodou je spolehlivý motor a druhou je nízký nájezd. Ideálním kupcem pro tento vůz bude majitel garáže s ročním nájezdem kolem 5000 kilometrů, který s ním bude jezdit do autorizovaného servisu. Takovému řidiči bude sloužit dlouho a s důvěryhodnými servisními záznamy si navíc zachová i vyšší následnou prodejní cenu. Tomu, kdo za rok najezdí desítky tisíc kilometrů, bychom doporučili nenechat se zlákat nízkým stavem počítadla kilometrů a pořídit si vůz minimálně o třídu výš.“
Jak můžete vidět, za těch pár let se ceny prakticky vůbec nepohnuly a slušné Rio s nízkým nájezdem pořád stojí kolem dvou set tisíc korun. Kdo si před pár lety koupil pěkné mladé Rio s nízkým nájezdem za 250 tisíc a přidal jen pár desítek tisíc kilometrů, prodá ho dnes jen s minimální ztrátou hodnoty. Na druhou stranu, dnes vám 200 tisíc koupí sotva polovinu zboží (a hlavně služeb) než co před pěti roky, takže tahle srovnávání jsou opravdu hodně ošemetná. Podobné je to ale s cenami i jiných aut, takže tohle není fenomén týkající se jen korejského hatchbacku.
Rio třetí generace už dobře známe, takže připomeneme jen to hlavní. Na rozdíl od příbuzných vozů Hyundai se vždycky Kia držela více evropského a konzervativního ztvárnění interiérů i v těchto starších generacích. Proti ergonomii a uspořádání ovladačů se nedá nic říct, i když osobně bych uvítal širší možnosti nastavení sklonu opěradla. Ona je sice páčka pro odjištění a rychlé sklopení sedačky dobrá, když fotím interiér a nemusím pak zdlouhavě točit kolečkem na straně, ale právě to kolečko umožňuje přesné nastavení sklonu opěradla. Tady v jedné poloze mám sedačku moc položenou, v té druhé pak zas už kolmo. Potřeboval bych přesně tu mezipolohu.
Interiér je zpracovaný kvalitně a materiály jsou slušné. Auto nevrže, celková ergonomie je v pořádku. Možná by to chtělo jen trochu lepší sedačky, ale zas nemůžeme v budgetovém autě segmentu B čekat zázraky.
Ale to je jen drobnost. Vy stejně všichni v autě ležíte jak u zubaře, a tak si tady stěžovat nebudete. Určitě si nikdo nebude stěžovat ani na výbavu tohoto auta - automatická klimatizace, infotainment s couvací kamerou (pak nevzhledné černé parkovací senzory v nárazníku trochu postrádají smysl), tempomat… To jsou věci, které v těchto levnějších menších autech obvykle nebývají.
Parkovací kamera je praktický doplněk i u malých aut. Výhled dozadu totiž není z Ria zrovna moc dobrý. Trochu pak ale postrádají smysl dodatečné parkovací senzory nevzhledně napasované do zadního nárazníku.
Ačkoli Rio špatně nejezdí, nezapře, že je to konstrukčně jednodušší vůz. Od podvozku je slyšet více hluku a auto na nerovném asfaltu dost kodrcá. Celkově není jízda tak kultivovaná jako v Polu nebo Fiestě, ale pokud neplánujete denně najezdit 200 km po dálnici, asi vám to bude jedno. Na těch pár kilometrů denně je tohle zcela adekvátní auto a i delší cestu na dovolenou s ním samozřejmě přežijete.
Vzadu se moc nerozvalíte, ale to v žádném autě segmentu B, pokud máte metr osmdesát. Děti na zadních sedačkách ale vyloženě trpět nebudou.
Čtrnáctistovka má trochu zvadlý spodek a aby se něco dělo, musíte si podřadit a motor vytočit. Ale to je u malých atmosférických motorů normální. Výkon tu je, předjíždět se s autem dá, ale prostě nelze čekat, že se od 2 000 otáček na pětku auto sebere jak přeplňovaná jednotka. S krátkými převody je potřeba pracovat, ale svým způsobem je to jistá forma řidičské zábavy. Kdo upřednostňuje klidnější způsob jízdy, ten zas bude rád, že se s tímto autem dá jezdit za nějakých 6 až 6,5 litru na 100 km. Dvanáctistovka je ale ještě o kousek úspornější.
Motor 1.4 CVVT tady takový průšvih není
Zatímco menší motor 1.25 CVVT je příkladem jednoduchosti a spolehlivosti a zabije ho vlastně jen absolutní ignorování servisu a zásad údržby, tak u větší jednotky 1.4 CVVT je to trochu složitější. Tenhle motor ve větších modelech (hlavně v Ceedu a i30) proslul poměrně vážnými závadami (vytahaný rozvodový řetěz, rozpadlý katalyzátor, jehož kousky se dostaly do motoru a zničily ho). Zatímco Ceedy a příbuzné i30 s těmito motory lidé obcházejí v bazarech právem obloukem, tak v modelu Rio se ho bojí celkem zbytečně.
Motor 1.4 CVVT řady Gamma tady není takový průšvih a systémové potíže jako v Ceedech či i30 se ho tu netýkají. Možná je to ale dané i tím, že lidé modely Rio nehuntovali tolik jako firmy služební Ceedy.
O rozpadlých katalyzátorech se tu neví, dokonce ani s rozvodovými řetězy prý skoro vůbec nejsou problémy. Vyklepané motory kvůli vůlím v pístním čepu zde také prakticky neexistují. Říká se, že je Rio lepší díky výhradně korejskému původu, kdy si domácí automobilka lépe hlídala kvalitu u dodavatelů. Ale určitě se na tom velkou měrou podílí i fakt, že Rio nebývá typický služebák jako Ceed, takže lidé přece jen se svými auty jezdí citlivěji a dříve mění olej.
Ceed měl dvouletý interval ohraničený 30 000 km, Rio musí pro nový olej každých 15 000 km nebo jeden rok. A to stačí k tomu, aby se písty nezapekly karbonem z degradovaného oleje a hydraulický napínák řetězu pracoval, jak má. Myslete na to, že čtrnáctistovka má v sobě jen 3,3 l oleje, takže pokud zkrátíte interval výměny ještě o trochu - třeba jen na 10 000 km - rozhodně tím nic nezkazíte. Používá se olej SAE 5W-30 (alternativně 0W-40 či 5W-40) vyhovující normám ILSAC GF-3 či API/ACEA SL/A3, A5.
Pozor na auta, která špatně startují, mají nepravidelný chod a při jízdě škubou. Mohou být špatné svíčky, cívky, poškozená lambda sonda, ale také třeba volný rozvodový řetěz.
Na co si ale dejte velký pozor, jsou výpadky zapalování a nerovnoměrný chod. Občas to bývají jen nevyměněné svíčky a unavené cívky, případně chyba v programu řídicí jednotky. Někdy ale také zlobí lambda sonda (může být i poškozený kabel). Každopádně takhle s autem nejde dlouhodobě jezdit, protože nespálená směs o příliš vysoké bohatosti je přesně to, co choulostivý katalyzátor zničí. Nerovnoměrný chod motoru a problematické startování může naznačovat i o zub přeskočený rozvodový řetěz, tak pozor na to.
Po 90 000 km by se měly kontrolovat ventilové vůle, zde vymezované draze a složitě celými hrníčkovými zdvihátky. Ventily by měly mít vůle 0,17 až 0,23 mm na sací straně a 0,22 až 0,28 mm na výfukové. Většinou to mechanici jen kontrolují poslechem a nemusí se na to sahat. Obvykle bylo nutné do 150 000 km řešit jen auta s nepříliš povedenou přestavbou na LPG. Ta se ale týká spíše větších Ceedů v kombíku, kde je kam dát nádrž. Malé Rio s přestavbou na plyn je poměrně vzácné.
Šestistupňový manuál má krátké odstupňování, což sice pomůže dostat z motoru maximum výkonu, ale na dálnici bude v autě hluk i na šestku, která je stejně dlouhá jako u většiny aut pětka.
Každé dva roky se mění brzdová kapalina a také kapalina spojková. Vzduchový filtr měňte častěji než po čtyřech letech, u zapalovacích svíček je interval 60 000 km nebo čtyři roky a prý pomáhá zkrátit jej aspoň na tři roky a 45 000 km. Chladicí kapalina má interval výměny poprvé 10 let nebo 210 000 km, pak každé dva roky.
Od věci není každých 60 000 km nebo čtyři roky vyměnit olej v převodovce (1,9 l oleje SAE 75W-85 GL-4), což může u ojetého kusu částečně vyřešit drhnutí a „chroupání“ při řazení. U automatu je pak takový interval nutností. Používá se kapalina Diamond SP-III, je zde 6,8 l náplně.
Ačkoli má Rio docela slušnou antikorozní ochranu, pozor na uchycení pátých dveří a jejich vzpěr. I po drobných kolizích zezadu může popraskat ochranná vrstva a pak tu auto rezaví. Udržujte tenhle prostor také v čistotě, ať má voda a špína kam odtékat.
Diesely 1.1 CRDI (tříválec) a 1.4 CRDI (čtyřválec) jsou vlastně slušné a spolehlivé motory, pokud nešidíte olejový servis a kvůli DPF s nimi jezdíte pravidelně delší trasy. Do auta na krátké trasy a pro městský provoz se nehodí a levné stáří od nich asi čekat nelze. A vedle úsporného a spolehlivého motoru 1.25 CVVT pro někoho, kdo najede ročně třeba jen 10 000 km, opravdu smysl nedávají. Na třicetitisícové roční etapy pak budete asi spíše hledat komfortnější Ceed se skvělým motorem 1.6 CRDI.
Závady a problémy
Klepání zepředu bývají táhla předního stabilizátoru (u vozů do modelového roku 2014 běžně po dvou letech), ale na modelu Rio odcházejí také klouby poloos (bouchání zepředu a citelné vibrace v řízení). Vozy vyrobené do 19. července 2011 mívají také větší vůli mezi hnacím hřídelem a ložiskem kola, ozývá se pískání či vrzání při pomalejší jízdě do zatáčky.
U vozů vyrobených do 11. července 2013 se stává, že nefunguje posilovač a zároveň svítí chyba motoru (v paměti závad je chyba C1611). Problém bývá ve špatných kontaktech v pojistkové skříni příslušných obvodů, ale může to být i závada serva či jiný problém s řízením a kabeláží. S řízením souvisí ještě jedna drobnost, plošně postihující všechna Ria - vrzání volantu při otáčení. Bývá to vadná pružná podložka (díl číslo 1360214001QQK za asi osm korun) pod upevňovací maticí volantu.
Zadní náprava je jednoduchá a odolná, pozor ale na její korozi u starších a více ojetých kusů. Rezavět jednou bude i kovová nádrž. Zepředu se občas ozývá klepání a bouchání (táhla stabilizátoru, ložiska kol, klouby poloos).
I když mají vozy Kia obvykle spolehlivou elektroniku, tak Rio vyrobené mezi 1. červnem a 21. červencem 2011 má vadný mechanismus ovládání elektrického okna (vrže, skřípe, bouchá). Je na to opravárenská sada (kód dílu 824071W010QQK pro přední a 834011W010QQK pro zadní okno).
Vozy vyrobené mezi květnem 2011 a březnem 2013 mívají popraskaný lak, či dokonce korozi kolem uchycení vnějších zpětných zrcátek. Karoserie je ale jinak docela odolná, a pokud se někde koroze objevuje, tak jen na poškozených místech, která nikdo neopravil. Zkontrolujte ale spodek auta, hlavně pak zadní nápravu. A když už budete dole, podívejte se na nádrž. Ta je plechová a bez důkladného včasného ošetření jednou prostě zrezaví. I když to se bude týkat asi až desetiletých a starších aut.
Při běžné údržbě se člověk občas vyvzteká (třeba kvůli výměně předních žárovek musíte pomalu rozebrat půl předku auta) a tradičně jsou některé specifické díly drahé, i když dostupnější druhovýroba se už rozjíždí a běžné spotřební díly seženete za rozumné ceny. Když pak auto vypadne ze sedmileté tovární záruky, což poslední ročníky čeká brzy, bude té motivace využívat značkový servis málo. Ale vždycky je hezké mít servisní knížku orazítkovanou, pomáhá to udržovat vyšší zůstatkovou hodnotu vozu.
Celkové hodnocení: Ojetá Kia Rio III 1.4 CVVT
Tohle Rio je vlastně příjemné auto na denní službu. Pokud nejezdíte moc často po dálnici, na příměstské courání je vlastně ideální. Nepřímé vstřikování není moc citlivé na kvalitu paliva, a i když vyloženě krátké dvoukilometrové trasy za studena nedělají dobře žádnému motoru, tady to nebude taková katastrofa jako u aut s přímým vstřikováním a turbem.
Motor 1.4 CVVT zde není takový průšvih jako v jiných modelech, ale spíše vás u něj asi zklame, že proti dvanáctistovce není v reálném provozu zas o moc rychlejší. Bude lákavý hlavně v kombinaci se vzácným a spolehlivým automatem, případně proto, že s ním mívají Ria velmi bohatou výbavu.
Každopádně Kia Rio III je celkově velmi spolehlivé auto a určitě není důvod ho v bazarech přehlížet. Naopak bychom ho klidně zařadili mezi hlavní kandidáty na titul „ideální auto do města, se kterým snad nebudou do budoucna žádné starosti“.