Test ojetiny: Atraktivní Peugeot 508 se snaží být za každou cenu jiný, ale servisy se s ním nenudí

Octavia v kombíku? Hyundai i30 v kombíku? A nechtělo by to něco trochu vyzývavějšího a designově přitažlivějšího? Kdo hledá nápadnější auto, které vystupuje ze zavedených designových konvencí a uniformní šedi většiny autosalonů, zpravidla pokukuje po francouzských vozech.

Krása je ale v oku pozorovatele a každému se líbí něco jiného. A když jsou automobilky nuceny pod bruselským tlakem chrlit na trh technicky téměř totožná auta bez charakteru a s povinnými zbytečnostmi, je design to jediné, čím se ještě výrobci evropských vozů mohou trochu odlišovat.

S příchodem druhé generace Peugeotu 508 rozhodně není v přeplněném segmentu C taková nuda. A určitě se najde dost lidí, kteří už jen kvůli výraznému designu zapomenou na módní SUV a raději vezmou tento atraktivní model. Takže jak je na tom jako bazarovka?

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Peugeot 508 z programu ojetých vozů Premium. Stylový kombík měl pod kapotou motor 1.5 HDI o výkonu 96 kW, osmistupňovou automatickou převodovku a pohon předních kol. Za vůz z roku 2022, který měl v době testu najeto jen 37 400 km, chtěl prodejce 560 000 Kč.

Jelikož je druhá generace Peugeotu 508 na trhu teprve pár let (od konce roku 2018), ještě jich v bazarech moc není. Ale už se do prodeje dostávají vozy z operativních leasingů a po prvních soukromých majitelích, kteří si je berou právě po ročním operáku a za dva až tři roky je posílají zas dál, než vůz vyžaduje větší opravy a začne mu padat hodnota.

I když se sem tam objeví první ročník s vyšším nájezdem za 300 tisíc korun, spíše potřebujete tak 360 až 400 000 Kč na čtyř až pětiletý diesel s nájezdem skoro 200 000 km a nejčastěji v karoserii kombi. Kdo by chtěl málo jetý kus, tak například testovaný vůz je v nájezdu do 40 000 km zdaleka nejdostupnější na českém trhu. Běžně takový stojí i přes 600 000 Kč.

Nejrozšířenější jsou kombíky, i když elegantních liftbacků není málo. V inzerci je velmi málo aut s manuální převodovkou (brzy totiž vypadla z nabídky), v nabídce motorizací dominují diesely. I když seženete zajímavý dvoulitr HDI, spíše bude mít naftová 508 pod kapotou patnáctistovku. Na benzinový tříválec prakticky v inzerci nenarazíte, většinou bude mít benzinová 508 šestnáctistovku.

A jak si Peugeot 508 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Peugeot 508 SW je zajímavá alternativa pro zákazníky hledající prostorné kombi s nadstandardní výbavou. Tento konkrétní vůz z programu PREMIUM nabízí velmi dobrou hodnotu za peníze - má nízký nájezd kilometrů, je po prvním majiteli s kompletní servisní historií a nabízí bohatou výbavu. Pro kupce je zajímavá zejména kombinace úsporného motoru 1.5 HDi a moderních technologií. Vůz ocení především rodiny hledající prostorné a komfortní kombi s důrazem na nízkou spotřebu, stejně tak i firemní zákazníci, kteří potřebují reprezentativní vůz s velkým zavazadlovým prostorem a moderní výbavou. Je také ideální volbou pro zákazníky, kteří chtějí kvalitní ojeté auto s garancí původu. Peugeot 508 SW čelí několika významným konkurentům. Českému trhu velkých kombíků dominuje domácí Škoda Superb Combi, následuje Volkswagen Passat Variant, Ford Mondeo kombi nebo Opel Insignia Sports Tourer. Všechny vozy z programu Auto ESA Premium se vyznačují především nadstandardní výbavou, nízkým počtem najetých kilometrů, kompletní servisní historií, jsou mladší 5 let, mají prokazatelný původ a procházejí důkladnou technickou kontrolou.“

Druhá generace Peugeotu 508 se představila na jaře 2018 a produkční verze vyvolala pozdvižení, neboť to skoro vypadalo, že někdo na koncept z autosalonu nalepil značky. Takhle odvážný design není v této třídě obvyklý. Od běžných SUV a nudných aut se tak 508 opravdu odlišuje a vyčnívá z davu. Nejen kombík, ale i sedan (technicky je to liftback jako Octavia) působí odvážně a určitě se lidem líbí.

Z davu vyčnívají i neobvyklá bezrámová okna, typická pro dvoudveřová kupé a některé starší vozy Subaru. Ale zrovna u fleetového auta je to trochu zvláštní volba. Tím spíše, že bezrámová okna typicky netěsní, hučí kolem nich vítr a neopatrný uživatel (škubající dveřmi před tím, než elektromotor posune okna o kousek dolů) snadno poškodí těsnění. Už jsou známé i případy, kdy lidé přimrzlá okna zlomili. Také je diskutabilní použití vystřelovací kapoty na ochranu chodců. Kapota sice stojí necelých 6 000 Kč v druhovýrobě, ale patrony a mechanismus okolo zadarmo rozhodně nejsou.

Snažit se odlišovat designem je určitě působivé, ale v některých oblastech to Peugeot přehání. Ať už třeba těmi okny nebo tím svým neergonomickým interiérem s nesmyslně miniaturním volantem, přes který není vidět na přístroje a kterým se nedá auto pořádně řídit. Tohle je ergonomický zločin proti bezpečnosti.

A pak tu máme nedoladěný infotainment s dotykovým ovládáním klimatizace (místo kliknutí kolečkem s mechanickou vazbou se poslepu musíte proklikávat dotykovým displejem a nedíváte se při tom na silnici) a naprosto nelogické rozvržení funkcí, kdy například nemůžete nikde v palubním menu najít takovou pitomost, jako je nastavení času.

Já se vlastně ani nedivím, že kdykoli dojedu někoho v moderním Peugeotu s tímto jejich interiérem, že je to „řidič“, který plave na silnici ze strany na stranu, pozdě reaguje na vzniklé situace, dělá chyby a je svému okolí nebezpečný. Peugeot z vás svým rozvržením infotainmentu a interiéru a naprosto nedoladěným ovládáním důležitých funkcí udělá reálně horšího a nebezpečného řidiče.

Přitom zrovna podvozek by dovoloval moc pěkné dynamické svezení. Peugeot 508 je nízký, má propracované zavěšení (i běžné verze mají vzadu víceprvkovou nápravu) a na dobré silnici s kvalitními pneumatikami předvádí divy. Jestli má někdo pocit, že dieselu o výkonu 130 koní chybí výkon, tak jen proto, že tenhle podvozek je stavěný na auto s výkonem 300 koní.

Je to podobný pocit, jaký máte třeba v bavoráku se základním čtyřválcem. Jede to pěkně, ale chybí koně. Podvozek by zvládl víc. Kdyby auto dostalo normální volant s lépe nakalibrovaným posilovačem, měli bychom před sebou vlastně skvělý řidičský nástroj. Uvnitř lze chválit jen sedačky. Všechno ostatní je učiněná ergonomická katastrofa.

A jak je na tom 508 druhé generace s technikou? Naftová patnáctistovka jede akorát a osmistupňový automat s měničem momentu je příjemný společník. Řadí komfortně a plynule. Kdo chce jezdit rychle, bude ale hledat buď naftový dvoulitr (skončil v září 2020), nebo benzinovou šestnáctistovku. Hybrid je na papíře zajímavý, ale je těžký, složitý a dynamika se odvíjí i podle stavu nabití baterií. Verze s pohonem všech kol tu nemá kloubový hřídel, ale jen elektromotor vzadu.

Benzinový tříválec 1.2 PureTech se u nás neprodával, ale časem začnou východní trhy zaplavovat utahané ojetiny z operáků v zahraničí. Tříválec by fungoval, kdyby o něj bylo řádně postaráno, ale v degradovaném, benzinem naředěném oleji máčený rozvodový řemen je časovanou bombou, která jednou vybuchne. Auto od novoty by si pečlivý motorista udržel při životě, ovšem ojetinu s olejem měněným po 30 000 km bychom raději nechali být.

Zajímavější je čtyřválec 1.6 THP (nově už také označený jako PureTech), který je podle všeho mnohem lepší než dřívější aplikace. Sice pořád potřebuje lepší palivo a pečlivější servis, ale o kolapsech rozvodů, praskání pístů, masivním karbonování a spotřebě oleje se už nemluví. Tak snad se už nic takového neděje. Dynamické povaze Peugeotu 508 navíc takový motor sluší. Pokud seženete kus s rozumným nájezdem a poctivě vedenou servisní historií, zdá se, že by to nemusela být špatná volba. Bohužel tento motor bez hybridní asistence z nabídky vypadl v červenci 2021. Pak už byl jen součástí extrémně složitých hybridů, které asi nebudou kupce běžných ojetin moc zajímat.

Naftová patnáctistovka je hojně rozšířený motor oblíbený především u firem a také společností nabízejících operativní leasing, protože má nejnižší tabulkové emise z běžných verzí (vejde se do 100 g / km CO2). V reálném světě ale na udávanou spotřebu 3,8 l / 100 km zapomeňte, kombík s automatem provozovaný na dálnicích bude jezdit tak za šest litrů. Šetřílkové se ale určitě dostanou v dlouhodobém režimu někam k 5 l / 100 km, se sedanem s manuálem klidně i pod pět. Ale zrovna manuál je nesmírně vzácný a skončil už v říjnu 2020.

Pokud je o motor dobře postaráno, měl by vydržet. Hlavní změnou je tu už zjednodušený emisní systém, který sice musí mít AdBlue, ale je zde klasický částicový filtr s katalyzátorem, jenž nepotřebuje dodatečné aditivum. V ideálním provozním režimu se vypaluje spolehlivě a nebude potřeba ho měnit po zhruba 180 000 km jako dříve. V originále repasovaný filtr stojí vysokých 49 000 Kč.

Větší servisní práce bychom nesvěřovali všem dílnám. Po špatně provedené výměně rozvodů, nebo u aut s vysokým nájezdem, může dojít k protažení pomocného rozvodového řetězu, který spojuje vačky. Spousta neodborných servisů špatně nastaví časování a buď jen motor vyhazuje chyby, nebo se rovnou poškodí ventily a vačkové hřídele. Pomocný rozvodový řetěz s napínací lištou stojí 1 400 Kč, sada pro výměnu vačkových hřídelí s rozvodovými koly a řetězem přijde skoro na 20 000 Kč.

Pokud jde o další věci, které se na dieselu mohou časem rozbít, tak ceny u Peugeotu nijak nevybočují z běžných mezí. Repasované turbo stojí 23 000 Kč (samotný ložiskový uzel turba 6 500 Kč), snímač NOx před DPF přijde na 9 111 Kč, za filtrem pak 7 453 Kč, repasovaný EGR ventil stojí 8 348 Kč, vstřikovač paliva od prvovýrobce koupíte za 7 199 Kč.

Bolestí by mohl být okruh SCR, tedy vstřikování aditiva AdBlue. Poměrně běžné jsou netěsné vstřikovače močoviny a její úniky, ale také selhávání čerpadel a čidel. Bohužel spousta věcí bývá součástí nádrže a musí se měnit v celku, což může být oprava za 20 až 30 000 Kč. Inu, chcete diesel a „ekologie musí být, i kdyby na chleba nebylo“.

Větší diesel 2.0 HDI si ponechává speciální aditivum pro regeneraci částicového filtru, a i když je to dynamicky atraktivní motor, složitostí je tu prostě příliš. Samozřejmě prověřené auto s historií zakazovat nelze, motor 2.0 HDI, pokud je udržovaný, bude spolehlivý. Jen nečekejte, že to bude zcela bezproblémový pohon jako v době, kdy auta plnila Euro 3 a ještě žádné filtry a močoviny neměla.

Peugeot naštěstí nastavil maximálně roční servisní intervaly, i když i tak mají limit 30 000 km, což je pořád na motor 1.5 HDI (se čtyřlitrovou olejovou náplní a nemožností všechen starý olej kvůli nevhodně tvarované olejové vaně vypustit) moc. Především neznačkové servisy pospíchají, neodsají starou náplň a pak se vám po výměně vždycky několik deci starého oleje se všemi kaly dole v motoru válí. Následně kolují motorem a páchají škody.

Po 10 000 km ale nikdo z prvních majitelů, což jsou leasingové firmy, olej měnit nebude. Naopak se bude olejový interval šponovat na maximum a klidně se i o 3 000 km překročí, protože auto musí jezdit a ne stát v servisu. Naštěstí i na tento motor jde zakoupit upravená olejová vana s „vystrčeným“ šroubem, takže celou starou náplň vypustíte samospádem a nemusíte se spoléhat, že zbytky oleje servisák odsaje. Vana stojí zhruba tisícovku a čím dříve ji vyměníte, tím lépe. Zvažte také důkladný proplach a čištění motoru. Pokud kupujete jakýkoli ojetý vůz koncernu PSA s motory 1.4, 1.5 a 1.6 HDI, ohněte se dolů. Pokud mají vystrčený šroub a upravenou vanu, je to signál, že předchozí majitel měl své auto rád a chtěl, aby mu vydrželo.

Motorový olej by měl plnit specifikaci SAE 5W-30 a normu STELLANTIS FPW9.55535/03. Vozy například ze Španělska nebo obecně pro horké klima používají olej SAE 5W-30 normy PSA B71 2297, takže importované kusy z jihu mohou mít v manuálu uvedenou jinou specifikaci oleje.

Po dvou letech se tradičně má měnit kabinový filtr a brzdová kapalina, po čtyřech letech nebo 60 000 km palivový a sací filtr. Rozvodový řemen má interval výměny 180 000 km nebo deset let, spolu s ním se mění i pomocný řemen pohonu příslušenství. Sada rozvodů s vodní pumpou přijde u prvovýrobce na zhruba 5 100 Kč.

Myslete také na olej v automatické převodovce. Osmistupňový automat s měničem momentu od Aisinu je dobrá skříň, pomozte jí však výměnou oleje po čtyřech letech nebo 60 000 km nejpozději. Peugeot to bohužel nespecifikoval a hodně ojetá auta určitě nikdy měněný olej mít nebudou. Přitom japonský výrobce převodovky výměnu oleje po 60 000 km doporučuje. V převodovce je sedm litrů oleje typu AW-2, ale při výměně obvykle vytečou maximálně čtyři litry.

Peugeot musel na model 508 vyhlásit 11 svolávacích akcí, které se týkaly hlavně výrobní kvality (nesprávné dotažení spojů nebo špatně smontované konektory), ale také třeba elektroinstalace, částicového filtru a úprav softwaru. Proto před nákupem dle VIN auta ověřte, zda se ho nějaká svolávačka týkala a byla provedena.

Na to, že se jedná o docela nové auto, už se ho týká přes dvacet servisních akcí. Peugeot napravuje hluk a klepání předních tlumičů, pazvuky převodovky, vibrace volantu, nefunkční tempomat, nefunkční parkovací brzdu, závady řídicích jednotek a chyby v softwaru jak motoru, tak i palubních systémů. Servisní akce se týkají i emisních systémů, řídicí jednotky motoru, okruhu SCR, automatické převodovky, vadné elektroinstalace a dalších a dalších věcí. Zase je potřeba v servisu ověřit, co se auta může týkat a zda se něco z toho projevuje.

Doufejme, že výrobce všechno v rámci servisních akcí a záruk vychytá, takže časem bude Peugeot 508 slušná bazarovka. Z historie víme, že když je základ dobrý, mohou peugeoty fungovat. Stačí, aby procházely pravidelnou údržbou. Odolnost proti korozi snad zůstává na velmi vysoké úrovni.

Jelikož jsou na autech často velká nízkoprofilová kola, věnujte u více ojetých kusů také pozornost stavu podvozku. Zatím se ale nemluví o tom, že by v zavěšení vznikaly brzy velké vůle. Každopádně na správně seřízenou geometrii bude 508 s nízkoprofilovými koly a výkonným motorem asi citlivější než podobně koncipované auto na tlustých gumách a „torzkou“ vzadu.

Druhá generace modelu 508 určitě upoutá odvážným designem, aniž by nějak výrazně utrpěla praktičnost. I přes nářky, že není velký jako Octavia Combi, pořád uvnitř místo je a zrovna u kombi je zavazadlový prostor dostatečný pro běžnou rodinu. Elegantní liftback také není nepraktický. Nesmí vám ale vadit rozvržení interiéru a ten podivný malý volant. A také musíte překousnout spoustu ergonomických nedodělků. Skoro se zdá, že Peugeot plní nějaké bruselské zadání, podle kterého vám má každý výrobce nějakou protivností znechutit řízení auta natolik, abyste jím raději nikam nejezdili. Ale co, pořád se můžete na Peugeot 508 koukat jako na krásné auto před vaším domem, když kolem něj jdete ráno raději na autobus.