Subaru Impreza 2.0i-S Lineartronic je podvozková symfonie, kterou nepřekoná ani leckterý sporťák

V dnešním světě stále se zvyšujících cen automobilů, které se nejmarkantněji projevují ve třídě kompaktů a nižší střední třídě, je najednou cena 820 000 Kč za plně vybavený model Impreza 2.0i-S e-Boxer naprosto v pořádku. Stačí strávit pár minut v konfigurátoru domácího bestselleru Škoda Octavia a zjistíte, že tuto částku přesáhnete, než řeknete „švec“. Subaru nabízí navíc pohon všech kol Subaru Symmetrical AWD, zde konkrétně realizovaný elektronicky řízenou vícelamelovou mezinápravovou spojkou. Pokud byste mysleli, že Subaru pokulhává za konkurencí například ve výbavě, tak budete rovněž překvapeni. A neplatí to jen u zbrusu nových aut, ale i u ojetin. Poslední (pátá) generace Imprezy se vyrábí již od roku 2016.

Na ovládání palubních systémů si musíte zvyknout, ale na pozici za volantem ne. Jakmile jsem usedl za volant, nastavil jej i sedačku do optimální polohy, bylo všechno přesně, jak má být. Grafika přístrojů je přehledná, mám tu otáčkoměr, rychloměr a v palubním menu si můžu nastavit digitálně zobrazovanou aktuální rychlost, což je přesně to, co potřebujete při jízdě sledovat. Ergonomie sedadel vpředu je vynikající a tvarování kůží potaženého volantu naprosto ideální.

Z auta je vynikající výhled, A-sloupky nejsou přehnaně tlusté a ve výhledu vás nijak neomezují. Teď už stačilo jen vyrazit na oblíbené okresní silnice a vyzkoušet různé povrchy. Těšil jsem se na zimní podmínky. Jenže během doby, kdy mi pět let starý ojetý exemplář půjčilo ze své nabídky ojetin AAA Auto, nesněžilo bohužel ani jednou. Panovalo převážně sucho. I tak byla možnost pořádně otestovat jízdní vlastnosti auta, a to navzdory takřka sjetým celoročním pneumatikám Goodyear 4Seasons. O to víc mne schopnosti podvozku překvapily. Na nových pneumatikách bude zvládat až neuvěřitelné průjezdové rychlosti v zatáčkách, když je i na opotřebených tak sebejisté.

Na první dojem by řidič milující sportovní svezení možná kritizoval relativně malý výkon atmosférického dvoulitru a ne zrovna nejostřejší projev samočinné převodovky Lineartronic. Ale to auto musíte nejdřív pochopit a až pak případně kritizovat. Lineartronic je ve svém principu variátorový typ převodovky, kužely jsou ale propojeny řetězem, nikoli řemenem. A lze volit mezi sedmi virtuálními „manuálními“ rychlostními stupni. Řadit jde pádly pod volantem. Převodovka chce specifický přístup a ideální je udržovat motor v otáčkách od 3 500–5 000 ot/min. To je jeho ideální rozmezí, kdy čtyřválcový boxer bryskně reaguje na plyn a má dostatek síly.

Klíč k rychlé jízdě je v plynulosti. Ono to tak platí vždy, ale speciálně zde u Subaru Impreza dvojnásob. Odpružení je poměrně měkké, ale karoserie nesmírně tuhá a auto se vůbec nenechá vyvést z míry při průjezdech rozbitějších úseků. Čím rychleji do nich vletíte, tím lépe podvozek funguje. Ne nadarmo má automobilka Subaru tak bohaté zkušenosti z rychlostních zkoušek světových rallye.

Pohon všech kol využívá vícelamelovou mezinápravovou spojku, a i když v běžném režimu preferuje trošku přední nápravu, tak není nájezd do zatáčky nedotáčivý. Museli byste to jako řidič hodně pokazit, abyste šli přes předek ven. Musíte hlavně pochopit, že čtyřkolku řídíte v zatáčce zejména plynem a ne volantem. Při progresivně přidávaném plynu se totiž krásně neutrálně prosmýkne obloukem a na další rovinu máte úžasnou výjezdovou rychlost. Impreza je navíc velmi stabilní. Kdo se nebojí, může snadno jedním stiskem tlačítka vypnout stabilizaci a užít si na nějaké té naklouzané tréninkové ploše dlouhé táhlé smyky všech čtyř kol.

Jízdní vlastnosti jsou na auto běžné nižší střední třídy opravdu z říše snů. Podvozek by zvládl klidně i dvojnásobný výkon než na dnešní dobu relativně skromných 115 kW (157 koní) výkonu. Převodovka Lineartronic za mě funguje dobře, ale samozřejmě klasický manuál by mé motoristické srdce potěšil víc. Jenže já tu nerecenzuji ostrý hatchback anebo ultimativní STI, bavíme se o běžném autě a tady se volba automatu dá snadno pochopit.

Převodovky Lineartronic už jsou za ta léta, co je firma Subaru vyvíjí, docela vychytané a v poslední evoluci Imprezy už netrpí na předčasná opotřebení či závady. V roce 2019 byla jen jedna svolávací akce, a to na objímky hadic od chlazení převodovky, které mohly začít prosakovat. Interval servisu převodovky je každých padesát tisíc kilometrů, ale má se provádět pouze kontrola, výměna kapaliny pevně stanovena není. To potvrzují i údaje od mnou testovaného auta, které mělo aktuálně 98 tisíc ujetých kilometrů, a mezi fakturami z autorizovaného servisu ještě výměna kapaliny v Lineartronicu uvedená nebyla.

Impreza má motory typu FB20, verzi s přímým vstřikováním. Motory jsou robustní a trvanlivé, hlavy válců mají vždy čtyři ventily na válec a systém proměnného časování. Pohon rozvodů je zde řešen bezúdržbovým řetězem. Olej a filtr by se měl na těchto motorech měnit nejpozději každých 15 000 kilometrů a olej v zadním diferenciálu každých šedesát tisíc kilometrů. Jinak auto žádnou vysloveně specifickou údržbu nemá.

Motor má ovšem systém přímého vstřikování paliva a z principu systému tedy benzin neomývá olejové úsady z prostoru ventilů. Zkrátka se zde vytváří karbonové úsady a čím víc budete s tímhle Subaru jezdit jen krátké trasy, tím to bude jedině horší. Je důležité zavčas (vždy minimálně jednou za rok) měnit olej a filtr a snažit se tankovat pokud možno co nejkvalitnější benzin. To samozřejmě nelze nikdy bezpečně zaručit, určitě tedy stojí za to kupovat raději i osvědčená aditiva.

Příbuzný boxer FB16 Turbo v Subaru Levorg dokonce uměl při skutečně krátkých trasách v zimním období dokonce přes pístní kroužky propouštět malé množství nespáleného benzinu do oleje. Poznalo se to velmi zřetelně podle zápachu po benzinu, když jste odšroubovali víčko na doplňování oleje. U atmosférického dvoulitru Imprezy jsem nikde podobnou stížnost provozovatele nezaznamenal, každopádně je dobré této netuctové technice skutečně věnovat dobrou uživatelskou pozornost. Auto se vám za to odvděčí.

Z textu výše je vám všem asi naprosto zřejmé, že v případě Subaru nešetřím nadšením. Vozy Subaru se mi totiž osobně takřka vždy skvěle řídí a jsem jejich fanouškem. Jak v případě většího kombi Levorg, tak zde u kratší Imprezy jsem měl vždy pochybnosti o výběru převodovky, ale na její charakteristiku jsem si velmi rychle zvykl. Jízdní vlastnosti jsou pak opravdu špičkové a při porovnávání bych dokonce upřednostnil měkčí Imprezu před trošku sportovnějším tvrdším podvozkem Levorgu.

Imprezy bývají navíc i velmi dobře vybavené a systém Subaru Eyesight, který spojuje bezpečnostní asistenční systémy s velmi dobře fungujícím adaptivním tempomatem, je další takovou třešinkou na dortu velmi povedeného auta. Samozřejmě nechybí ani navigační systém či parkovací kamera. Vše, co dnes moderní motorista v autě mít chce, v Impreze také dostane. Snad jen způsob ovládání některých funkcí je záležitost zvyku, než že by byl naprosto intuitivní.

Co se týče motoru, tak dvoulitr o výkonu 115 kW skutečně stačí. Naučte se jezdit plynule, pochopte chování čtyřkolky při průjezdu zatáčkou a najednou zjistíte, že koně nejsou všechno. S autem si můžete totiž dovolit slušnou nájezdovou rychlost a velmi brzké přidávání plynu, které umožní skvělou rychlost na výjezdu z ní. V běžném provozu stejně nevyužijete naplno motory o dvojnásobných výkonech Imprezy, které dnes často mívají ostré hatchbacky. Tohle Subaru na to celé jde úplně opačně. Výkon je skromný, ale auto má ostatní vlastnosti natolik vycizelované, že umožní, aby s ním velmi dobrý řidič dokázal jet tak, že ho vůz bude nesmírně bavit a přitom pojede plynule a bezpečně.