Článek
O „trojkové“ Octavii se už napsaly stohy papíru a gigabity dat, ale desetileté výročí tohoto modelu je dobrou příležitostí si zřejmě nejúspěšnější škodovku poslední doby připomenout. Třetí generace Octavie byla představena v prosinci 2012 s tím, že v lednu 2013 automobilka zveřejnila také ceník a auto se hned dostalo do prodeje.
Základní cena za vstupní výbavu Active a motor 1.2 TSI (63 kW) byla 334 900 Kč, nejlevnější diesel 1.6 TDI stál 424 900 Kč. Dvoulitrový diesel o výkonu 110 kW byl k dispozici ve vyšším stupni výbavy a stál od 539 900 Kč. Inu, před těmi deseti lety to bylo s cenotvorbou trochu jinak.
Když se podíváme na současné ceny Octavií, tak tehdejší ceny vrcholných verzí Scout a RS nám asi také mohou přijít nízké. Základní RS s motorem 2.0 TSI (162 kW) stálo v roce 2014 „jen“ 648 900 Kč, Scout s dieselem 2.0 TDI 135 kW a pohonem všech kol a automatem přišel na 742 900 Kč, o 1000 Kč dražší byl kombík RS se stejným motorem. S cenami se postupem let nijak šíleně nehýbalo a ještě v roce 2016 stála základní Octavia 354 900 Kč, za kombík se připlácelo 30 000 Kč. Výrobce samozřejmě přicházel s různými akčními cenami a výbavami. Slušná „ovečka“ pro skromného kupce se dala vždycky sehnat do 400 000 Kč jako nová.
Jednodušší a spolehlivější
Pokud jde o techniku, tak Octavia III využila tehdy novou modulární platformu koncernu Volkswagen, na které stál třeba Golf, Seat Leon a Audi A3. Ale také mnoho dalších modelů s motorem vpředu napříč. Ale samozřejmě to všechno nejsou zcela totožná auta a Octavia má především delší rozvor, což je u ní znát hlavně na místě vzadu. Výhodou nové platformy byla třeba i nižší hmotnost, ve srovnání s předchůdcem byl základní model o 102 kg lehčí.
Jednodušší zadní náprava možná nebyla přínosem pro komfort a ovladatelnost, ale zlevnila aspoň servis a provoz. Pokud nemá Octavia nesmyslně veliká nízkoprofilová kola, ani není tak nepohodlná. Základní motorizace, třeba obyčejná 1.2 TSI, jsou v tomto lehkém a aerodynamickém autě naprosto dostatečné motory a ostudou nedělají ani na dálnici
Česká automobilka byla kritizována za technické ústupky a zjednodušování, hlavně pokud jde o konstrukci podvozku. Vzadu totiž byla použita jednodušší a konstrukčně levnější vlečená náprava s torzní příčkou, víceprvkové nezávislé zavěšení (dříve standardem všech motorizací) bylo k dispozici jen pro čtyřkolky nebo motorizace o výkonu nad 110 kW (a pak ještě u verze CNG). S odstupem času ale víme, že z hlediska ojetiny, servisu a údržby je ta jednodušší „vlečka“ vlastně levnější a prakticky bezproblémové řešení.
Celkově se Octavia III vyprofilovala jako velmi spolehlivé auto, aspoň pokud jde o motory, převodovky a základní mechaniku. Jestli se na něco snášela kritika, tak spíše na trochu prkenný jízdní projev základních verzí z prvních let výroby a hlavně v těch základních verzích také pocit lacinosti. Předchozí druhá generace celkově působila o něco kvalitněji. Hodně řidičů kritizuje také krátké podsedáky běžných sedadel.
Tohle je jeden z důvodů, proč Češi Octavie milují. Vzadu je díky delšímu rozvoru opravdu spousta místa, čímž Octavia překonává mnoho konkurenčních aut a leze do zelí i většímu segmentu D. Vadí ale docela krátké podsedáky a to i vpředu, což kritizují především řidiči
Šetření se ale projevovalo spíše na místech, která nemají na funkci vliv. Loupající se volanty a řadící páky nicméně nepůsobí moc hodnotně a dojem to kazilo. Vrzající přední náprava trápí Octavie III neustále, ale jsou na to jednoduchá servisní opatření, kdy stačí jednotlivé díly v rámci servisu podvozku namazat speciálním přípravkem.
Opravdu tu není moc závažných přešlapů a i když je sem tam nějaké auto doslova prokleté, Octavie obecně své majitele moc nezlobí. Z technických věcí je snad nejrozšířenějším problémem „přilepená“ vodní pumpa, kterou ochromí přepálená nekvalitní chladicí kapalina. Ale i to už servisy umí řešit, stejně jako se podařilo v zárukách vyřešit potíže u jinak skvělých motorů 1.2 TSI (montáž rozvodů) a 1.4 TSI (vadná vodítka ventilů).
V nedávném testu ojeté Octavie 1.6 TDI po více než 380 000 km jsme ukázali, že antikorozní ochrana důležitých částí je opravdu špičková. Původní výfuk a podvozek v celkově akceptovatelném stavu jsou důkazem, že Octavia III není mizerné auto a výrobce na podstatných místech nešetřil
Překvapivě velmi dobrá je antikorozní ochrana, kdy i extrémně ojeté a vytěžované kusy s nájezdy přes 400 000 km vykazují jen minimální korozi a zpravidla jen na poškozených místech. Zatímco dvojkovým Octaviím rezly prahy, lemy blatníků a další místa, trojkové Octavie jsou na tom o poznání lépe. Například výfuky jsou zde mimořádně odolné, skoro by se dalo říci, že až přehnaně naddimenzované. A velice odolné jsou i podvozky. Některá auta mají ještě po 300 000 km stále původní tlumiče a díly zavěšení a pořád obstojně fungují!
Na trhu ojetin kraluje
Když si otevřete nejpoužívanější vyhledávače ojetin, tak na vás vyskočí doslova tisíce inzerátů na Octavie třetí generace. Jen na inzertním portálu Sauto.cz jich je aktuálně přes tři a půl tisíce. Když vynecháme bouraná či jinak očividně problematická auta, tak ty nejlevnější kusy startují těsně pod 150 000 Kč. Vozy s cenami do 200 000 Kč mají obvykle najeto docela dost, přes 250 000 km. A mívají základní motor a velmi skromnou výbavu.
Na trhu ojetin je obrovský výběr z tisíců aut velkého cenového rozpětí. Reálně startují trojkové Octavie u 150 000 Kč, za 250 tisíc lze mít solidní auto s rozumným nájezdem. Na omlazenou Octavii po faceliftu potřebuje pořád aspoň 300 tisíc, aby to nebyl jen hodně ojetý služebák v „holotě“
V nabídce motorizací kralují diesely, kterých je v inzerátech přes 70 %. Podobný poměr připadá i na karoserie kombi. Zhruba čtyři stovky aut mají pohon všech kol a třetina ojetin v inzerátech má automatickou převodovku.
„Motorizace 1.6 TDI u nás představuje 48 % prodaných Octavií III, polovina z nich jsou verze o výkonu 77 kW. Na motor 2.0 TDI připadá skoro 34 % prodejů, tři čtvrtiny z nich jsou verze o výkonu 110 kW,“ říká Filip Kučera z Auto ESA. Na benzinové motory pak připadá jen malý tržní podíl. „Motor 1.4 TSI kupuje 6 % zákazníků, 1.2 TSI 5 %. Na okraji zájmu jsou teď verze 1.4 TSI na CNG, kterých se prodalo jen 1,8 %, ale nejméně se prodává tříválec 1.0 TSI, ten má jen 0,7% podíl,“ doplňuje Kučera.
Cenový rozptyl ojetin je opravdu velký a vždy záleží na nájezdu, výbavě, motorizaci, celkovém stavu a dalších faktorech. Sehnat tak jdou i kusy před faceliftem s udávaným nájezdem do 100 000 km a cenou kolem 250 000 Kč. Třeba na verzi Active s motorem 1.2 TSI z roku 2015, nájezdem 61 000 km a cenou 250 000 Kč nebude určitě nic špatného. A vlastně nelze pochopit, co takové auto v inzerátu ještě dělá. Kupujte, nebudou! Rozpočet 300 000 Kč dnes stačí na opravdu slušnou Octavii III před faceliftem s atraktivním motorem, klidně to bude i populární 2.0 TDI v kombíku s nájezdem do 150 000 km.
„Průměrná Octavia III prodaná u nás v roce 2022 byla stará 6,5 roku, měla najeto 152 694 km a její prodejní cena byla 339 596 Kč,“ doplňuje Filip Kučera z Auto ESA a dodává, že z karosářských verzí kraluje kombi, na které připadá 67,5 % prodaných kusů.
Faceliftované verze teď na začátku ledna 2023 začínají už také pod 200 000 Kč, nejčastěji jsou to ale diesely 1.6 TDI s nájezdy kolem 250 000 km nebo i více. Našli jsme třeba kus z roku 2017 s nájezdem už 314 000 km. Docela levně se dnes dají koupit ojeté Octavie na CNG, které nejsou kvůli současným cenám plynu moc atraktivní. Ale ono až se to na trhu uklidní, budou tahle auta zase dávat smysl. Faceliftované kusy obecně startují u 250 000 Kč, když nemají na tachometru nějaké šílené číslo a stačí vám skromnější motor a výbava.
Atraktivní motorizace a výbavy s rozumnými nájezdy do 100 000 km jsou ale pořád auta s cenami od 400 000 Kč nahoru, takže modernizované Octavie III rozhodně nijak levná auta nejsou. Například populární verze RS či Scout běžně stojí pořád přes půl milionu a to i v případě vozů s vyšším nájezdem.
Jak to s ní bude dál?
Věšteckou kouli nemáme, ale na nejstarších a nejvíce ojetých kusech se ukazuje, že Octavia III je povedené a hlavně spolehlivé auto. Pokud si můžeme dovolit nějaký hrubý odhad, tak bude zřejmě platit, že především s jednoduchými verzemi se skromnou výbavou bude do budoucna nejméně problémů a budou na dlouhodobý provoz nejlevnější. Šetřivý zákazníci je budou vyhledávat, podobně jako se dodnes vždycky dobře prodají starší generace Octavie s osvědčenými motory, pokud jsou ve slušném stavu.
Nicméně prakticky všechny motorizace jsou povedené a nic než odpovídající servis nepotřebují. Všechna auta jsou jen taková, jakou péči jim majitelé věnují. Jsou to pořád jen věci, které se sami neopraví a neumyjí. Když vezmeme solidní technický základ, spolehlivou techniku, poměrně jednoduchý a dostupný servis a rozumné ceny dílů (které navíc nebudete potřebovat moc často), určitě půjde „trojku“ udržet při životě dlouho s rozumnými náklady.
Jakkoli je současná čtvrtá generace Octavie dobré auto, tak ta předchozí má pořád něco do sebe. Mnoho lidí má raději klasickou „tlačítkovou“ ergonomii, jednodušší techniku a skutečnost, že jim auto nezasahuje do řízení. Vždycky to ale bude otázkou ceny. Jakmile současné Octavii IV spadnou ceny do kategorie „teď už si to konečně můžeme koupit i my, mámo!“, začne určitě vytlačovat tu předchozí
Ještě je moc brzy na to předpovídat, kdy čtvrtá generace Octavie tu třetí z trhu definitivně vytlačí, ale mezi příznivci technicky jednoduchých a ergonomicky přátelských aut (což nová čtvrtá generace s tím ostudně otravným dotykovým infotainemntem opravdu není) bude ta starší ještě dlouho vyhledávaná jako cenově dostupná a zajímavá volba.
Příště se podíváme na všechny motorizace třetí generace Octavie a později si v samostatném testu ojetiny připomeneme jednu velmi atraktivní verzi, která by mohla oslovit opravdu široké spektrum zájemců (a do budoucna by se mohlo jednat ne snad o investiční záležitost, ale aspoň dobrého uchovatele hodnoty).