Odmítnuté ojetiny z bazarů se často vrací do soukromé inzerce. Radíme, jak nenaletět při koupi ojetého vozu

Stejně jako my máme rodná čísla i auta mají podobné indikátory. Jsou to kódy VIN, které jsou vozu přidělené ve výrobě a zůstávají s nimi po celou historii. Pracují s nimi servisy, úřady, pojišťovny a samozřejmě také prodejci aut. Pokud má auto opravdu pečlivě vedenou historii, lze z kódu VIN zjistit téměř všechno.

Nejen na našem trhu, ale po celém světě funguje řada služeb, které nabízí prověření vozidel online. Stačí do vyhledávacího pole zadat VIN auta a zjistíte důležité informace, jako je základní charakteristika vozidla, tedy motor, barva, rok výroby či aspoň registrace, země původu, zda není auto v hledáčku policie či v majetku leasingové společnosti. Bezplatné prověřování nabízí i společnosti, které jinak za tyto služby požadují poplatek. Pro důkladnější prověření, například pokud jde o záznamy pojišťoven či servisů, ale už musíte využít placenou funkci.

V některých zemích lze zjistit mnohem více informací o historii vozu, neboť je zákonem nařízeno uvádět taková data veřejně. Někde je tomu ale i naopak a nějaké informace zveřejněné být nesmí.

U nás už jste asi slyšeli o aplikaci Ministerstva dopravy na stránkách kontrolatachometru.cz, kam zadáte VIN auta a zjistíte všechny záznamy ohledně STK a evidenčních kontrol, kde se musí údaj tachometru zapisovat.

Samozřejmě zcela neprůstřelná taková služba není, neboť u dovozových vozidel sleduje historii jen od doby, kdy se na českém STK poprvé objeví. Takže co na tachometru bylo před tím, než s ním začal pracovat český „kouzelník“ po dovozu a před registrací, nikdo neví.

Poslední dobou roste obliba placených služeb prověřování vozu. Vedle online služeb, které umí nahlédnout do servisní historie a především pak databáze pojišťoven (hodí se pro ověření, zda vozidlo nebylo bourané, případně jak), je však vždy lepší přímo i fyzická kontrola vozidla. Placená služba slouží spíše jako dobré vodítko, jestli má vůbec smysl jezdit se na konkrétní auto dívat.

Z online služeb je u nás nejznámější Cebia, která za poplatek 599 korun zjistí všechny dostupné informace, a to včetně pojistných událostí na vozidle v ČR i zahraničí a servisní historie prověřovaného vozu. I přesto se může stát, že ne všechny informace o historii vozidla jsou dostupné.

Na druhou stranu skutečnost, že o autě nikde nejsou žádné záznamy, by měla být kupujícímu mimořádně podezřelá. Zejména, pokud se jedná o několik let staré auto. Opravdu si chce někdo koupit auto, o kterém se neví, jestli vůbec někdy bylo v nějakém servisu aspoň na běžné údržbě?

I když služby prověřování vozidla nenajdou žádné informace o pojistných událostech (tedy nehodách), nemusí to znamenat, že kupované auto za sebou žádnou nehodu nemá. Jsou situace, kdy vůz mohl prodělat i poměrně velkou bouračku, ale nikde o ní nemusejí být žádné oficiální záznamy.

Že nic takového není možné? Divili byste se! Například pokud řidič naboural sám, bez účasti jiných vozidel, a nechtěl, aby se o nehodě vědělo (třeba když boural opilý), mohl nechat auto na vlastní náklady odtáhnout a opravit, respektive „zbastlit“ dohromady. A pak rychle takové auto prodává. Bohužel i takové případy se stávají, ale naštěstí se je podaří odhalit při důkladné fyzické prohlídce vozidla.

Spoustu informací samozřejmě zjistíte v servisu, ale nelze se spoléhat na to, že vám o historii a především původním majiteli řekne všechno. Kvůli ochraně osobních údajů se servisy ke sdělování historie k jakémukoli autu moc nemají, takže nepočítejte s tím, že do značkové dílny pošlete třeba dvacet „VINek“ z inzerátů a oni vám vyjedou vše. Kdo má dobré kontakty, samozřejmě se nějak neoficiálně ke kompletní servisní historii dostane.

U vozů z našeho trhu, ale mělo by to jít i na auta v zahraničí, lze použít i trik vyhledávače Google, který umí najít všechny veřejné fotografie se zadanou registrační značkou vozu. Zkusit to můžete, když kupujete třeba auto v zahraničí. Jelikož se ale algoritmy a funkce vyhledávače neustále mění, už fotek na jednotlivé dotazy nevyjíždí tolik jako dříve.

Lidé se navíc naučili dávat si pozor, kam jaké fotky dávají, zejména pokud jde o sdílení na sociálních sítích. Hodně lidí už raději na fotkách svých aut registrační značku zamaže, aby nebyla pro vyhledávače čitelná. Tohle je spíše užitečná pomůcka pro někoho, kdo kupuje specifické auto a chce si jen trochu otipovat bývalého majitele, třeba jestli opravdu se svým sportovním autem nejezdil na okruh, jak říká. Schválně si to zkuste s vaším autem a uvidíte, co všechno na vás Google „práskne“. Případně můžete použít registrační značku některého z vozů z našich testů. Uvidíte, jaké jiné redakce ho měly v testu a kde všude se auto objevilo.

Kontrole vozidel se samozřejmě věnují i prodejci ojetých aut. Ti mají své vlastní metody prověřování vozů. Vedle technického stavu ale kladou důraz na „právní čistotu“ vozidla. Nemělo by se dnes stávat, že přijdete do zavedeného bazaru, kde by vám chtěli prodat kradené auto, vůz v exekuci či s jinou právní vadou.

I autobazary používají externí služby prověřování vozidel, které jsou placené. U nás je nejrozšířenější již zmíněná Cebia, již prodejci ojetých aut rovněž využívají. „V rámci kontroly historie vozidla využíváme databáze Cebia, databáze Ministerstva dopravy, ale také rejstřík exekucí a insolvencí, ve kterém prověřujeme majitele nabízeného vozu,“ říká Filip Kučera, ředitel marketingu Auto ESA. „I ze strany zákazníků cítíme, že nezávislé prověření historie vozu od Cebia je hmatatelným důkazem jeho právní čistoty,“ doplňuje. Zajímavé také je, že například některé banky už nechtějí ojeté auto bez certifikátu původu vůbec financovat.

Bazary mají rovněž své vlastní postupy ověřování technického stavu vozů. Někdo by možná mohl namítnout, že ne dost přísné, ale zas je potřeba si uvědomit, že se pohybujeme v teritoriu ojetých aut (tedy použitých věcí), a taková nebudou zcela perfektní nikdy. Kdyby bazary vykupovaly auta jen ve stoprocentním stavu, tak v nich žádná stát nebudou. Nebo budou příšerně drahá. Každé auto, které prvně otočí koly po silnici, už prostě není stoprocentní. „Fyzická kontrola vozu a jeho technického stavu je pro nás zcela zásadní. Jen letos už jsme vynaložili více než 40 milionů korun na prověření vozidel,“ říká Kučera z Auto ESA. „Z nabídnutých zhruba sedmnácti tisíc aut jsme jich museli dvanáct tisíc odmítnout. A to především z důvodu špatného technického stavu,“ dodává.

Ojetá auta jsou dostupnější zejména proto, že jsou použitá. Záleží pak samozřejmě na konkrétním kusu. Některá auta jsou na svůj věk a kilometry mimořádně zachovalá a v dobrém stavu, jiná mají i po tříleté službě ve firemní flotile za sebou už dost těžký život a bývá to na nich vidět. Prodá se ale všechno, vždy je to jen otázka správné ceny.

Dá se to zjednodušit tak, že zavedený autobazar by měl fungovat jako síto podezřelých vozů či aut s vážnými právními a technickými vadami. Taková odmítne vykoupit a asi je vám jasné, kde takové vozy končí - v soukromé inzerci, kde čekají na neopatrného kupce. „My si samozřejmě vedeme evidenci všech vozidel, která jsou nám nabídnuta. A musím potvrdit, že většina odmítnutých vozů se během několika dnů objeví na inzertních webech s popiskem o bezvadném stavu,“ potvrzuje smutnou realitu trhu s ojetinami Filip Kučera.

Je potřeba si ale uvědomit, že i když má auto v absolutně dokonalém pořádku servisní historii a dokumentaci o svém původu, nemusí to automaticky znamenat, že je úplně perfektní a v bezvadném stavu. Jistě, rizikovost takového vozu bude velmi nízká, ale takové auto prostě nelze koupit naslepo.

Vždy je potřeba fyzická kontrola vozu na místě, kdy se seznámíte s aktuálním stavem auta, kondicí interiéru a karoserie, s funkcí motoru a převodovky. I relativně mladé a málo ojeté auto může vyžadovat vstupní investice hned po koupi, první servisní prohlídkou počínaje, novou sadou pneumatik konče. Je to jen věc, na které se používání a opotřebení projevuje, a i auto s bezchybně vedenou servisní historií, jež nebylo nikdy účastníkem ani malé dopravní nehody, se může porouchat.

Vždy chtějte jen auta, která jsou „právně čistá“, ale také se zaměřujte na jejich celkový technický stav. Z našich testů ojetin určitě víte, že mnohdy velmi benevolentní servisní plány, nastavené automobilkami především tak, aby se zalíbily fleetovým manažerům, neodpovídají reálným technickým požadavkům velmi složitých moderních vozidel.

U starších vozů s vyššími nájezdy nejsou pečlivě vedená servisní knížka (která se dá v papírové formě navíc snadno zfalšovat) či údaj na tachometru vůbec podstatné. U nich je pak technický stav a správná funkce důležitých komponent to hlavní. Tedy, pokud vynecháme nezbytnou „právní čistotu“, ale to se snad rozumí samo sebou.