Seat Leon je neprávem přehlížená ojetina. S motorem 1.5 TSI je to skvělé a v nejlepším slova smyslu obyčejné auto

Nedávno jsem vedl s jedním známým debatu o tom, proč nechci žádné nové auto a proč novými moderními vozy nerad jezdím. Nemám totiž rád, když se mě automobil snaží převychovávat a naznačovat mi, jak mám řídit. Ve starších autech se nic takového neděje a také tu na mě nesvítí obří dotykové obrazovky palubních infotainmentů, které stejně budou za pět let beznadějně zastaralé a nepoužitelné.

Třetí generace Leonu je ale ještě klasické auto, které má konvenční interiér a přístroje, příjemně tenký volant, obyčejnou techniku a hlavně mi nijak do řízení nezasahuje. Jedinou otravnost ve formě systému stop/start se člověk naučí automaticky vypínat a pak už tu není nic, co by rušilo.

Leonu III jsme se na těchto stránkách už věnovali. Měli jsme tu nejen základní motorizace, ale i vrcholnou Cupru či třeba přehlíženou osmnáctistovku, která jezdí opravdu pěkně. Vlastně se divím tomu, proč u nás musí Leon žít ve stínu Octavie a především Golfu. Je to neprávem přehlížené auto. Sluší mu i modernější patnáctistovka, tak se na ni pojďme podívat.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili hatchback Seat Leon třetí generace s motorem 1.5 TSI o výkonu 96 kW s manuální převodovkou a pohonem předních kol. Vůz z roku 2019 měl v době testu najeto necelých 65 000 km a prodejce za něj chtěl 309 000 Kč.

V aktuální nabídce na Sauto.cz je kolem 250 leonů třetí generace, nejlevnější jsou od 100 000 Kč, což jsou nejčastěji hodně ojeté služebáky (přes 300 000 km) se základními motory. Na cenovém vrcholu jsou pak verze Cupra klidně i za 600 000 Kč. Leon má nejčastěji benzinový motor, ale dieselů je asi necelých čtyřicet procent. Kombíků jsou dvě třetiny.

Hatchback s benzinovým motorem a nájezdem kolem 50 000 km se dá ještě pořád sehnat, ani nemusí být přehnaně drahý. Do 300 tisíc můžete mít i motor 1.4 TSI s malými kilometry, stále se dají koupit základní dvanáctistovky s nízkým nájezdem. Testovaný vůz s motorem 1.5 TSI (kterých v nabídce zas tolik není) patří u nás mezi nejdostupnější.

A jak si Leon stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Testovaný Seat Leon nabízíme za velmi konkurenceschopnou cenu v porovnání s vozy jiných značek stejné třídy, stáří a výbavy. Vůz prošel naší důkladnou předprodejní kontrolou, nabízíme k němu záruku na technický stav i jeho původ. Leon se u nás setkává s mnoha konkurenčními hatchbacky. Z koncernové rodiny je to především Volkswagen Golf, který sdílí stejnou platformu, a Škoda Scala nabízející podobnou velikost i cenovou hladinu. Mimo koncern VW jsou významnými soupeři Ford Focus, Hyundai i30 a Kia Ceed. Francouzskou konkurenci zastupují Peugeot 308 a Renault Megane, japonskou pak například Mazda 3. Leon hatchback oslovuje především mladší až středněvěké řidiče. Jde o mladé profesionály a páry bez dětí nebo s jedním dítětem, pro které nabízí stále ještě dostatek prostoru. Seat přitahuje zejména ty, již chtějí koncernovou kvalitu v atraktivnějším balení než u Škody či VW, ale nechtějí platit ‚prémiovou‘ cenu.“

Jelikož tu máme už Leon po faceliftu, navíc z posledního roku výroby, má všechny moderní detaily, které jsou na nových autech moc fajn. Třeba parádní LED světla. Jsou dvě věci, na nichž je pokrok za posledních patnáct let nejvíce vidět a snad každý ho musí ocenit. A to jsou pneumatiky a právě světla.

Všechno ostatní je pak už diskutabilní, včetně systémů, které mají zvyšovat bezpečnost, ale mnohdy působí spíše kontraproduktivně. Ale o tom si napíšeme třeba jindy. Všechno ostatní je v tomto Leonu ještě relativně obyčejné a překvapí manuální ovládání klimatizace, i když na to si člověk brzy zvykne.

Palubní infotainment Leonu tu není dominantní, a když se přizpůsobíte jeho opožděným reakcím na dotyk, dá se na něj zvyknout. Otravná je jen nutnost nastavovat intenzitu podsvícení přístrojů přes menu dotykové obrazovky a ne rychle kolečkem vedle ovladače světel, jak tomu bývalo dříve.

Leon naštěstí nic neztratil ze své vrozené lehkosti a příjemné ovladatelnosti. Máme tu sice verzi s jednoduchou zadní nápravou (aspoň ale servisně nenáročnou), ale celkové naladění podvozku je slušné a na „tlustých“ pneumatikách není auto nesnesitelně tvrdé a uskákané. Řízení je příjemné, naprosto skvělý je ten tenký volant. S Leonem se vždycky jezdilo moc fajn a platí to i pro tuto verzi s klasickým manuálem a silným benzinovým motorem.

Patnáctistovka TSI je motor známý především pro svůj systém odpojování dvou válců při částečné zátěži, pro který se používá zkratka ACT. Pokud je v rozmezí 1 500 až 4 000 otáček motoru zaznamenán nízký požadavek točivého momentu (obvykle do 95 Nm), přejde motor do dvouválcového režimu, což indikuje rozsvícení malé ikonky „dvouválcový režim“ na přístrojové desce.

Hodně se o tom debatuje, ale nemohu říci, že by to pro řidiče bylo rušivé. Jen při jízdě na tempomat si při přepnutí režimu všimnete trochu hrubšího chodu motoru, ale jednotka 1.5 TSI je sama o sobě tichá a kultivovaná a ani to autem nijak neškubne. Jen u více ojetých vozidel s už unaveným dvouhmotnostním setrvačníkem bývá cítit lehké cuknutí. Řidiče to ale neruší a při požadavku na plný výkon je přechod na čtyřválcový režim bleskurychlý.

Pro reálný provoz je ale přínos minimální a není divu, že si lidé nechávají tento systém dodatečně odpojit. Lze ho dekódovat v řídicí jednotce a některé „tuningové“ firmy to nabízejí (stojí to do 10 000 Kč). Zas se ale nedá říci, že by s okruhem ACT byly problémy, motory 1.5 TSI spolehlivě fungují i po velmi vysokých nájezdech hodně přes 200 000 km. Důležitější tak bude pro spolehlivost spíš pečlivost údržby a používání kvalitního paliva a oleje, nikoli odpojení funkce ACT. Ovladač odpojování ventilů stojí v originále 2 768 Kč, v motoru jich je osm, ale závady tohoto systému jsou vzácné.

Motor 1.5 TSI Evo má odlehčenou konstrukci, umí běžet v Millerově cyklu a sám o sobě je velice úsporný. I v zimním příměstském režimu není problém jezdit za 6 l / 100 km, dálky mimo město a dálnice lze zvládat za 5 l / 100 km. Při snaze o úspornou jízdu vykouzlíte na palubním počítači hodnoty začínající čtyřkou, ale to už se blížíme k fázi, kdy člověk sice uspoří dvě tři deci benzinu, ale začíná být pro ostatní motoristy na silnici nejen protivný, ale i nebezpečný.

Verze s výkonem 96 kW má ještě ocelové vložky válců, verze 110 kW už má plazmou nanášený tvrzený povrch válce. Obě varianty ale mají propracovanou hlavu motoru s integrovanými svody a nově navržený okruh chlazení, takže i v zimních mrazech se motor rychle ohřívá a auto brzy topí. Přesto trvá, než se olej ohřeje na provozní teplotu, takže pozor na fenomén ředění oleje benzinem, kterému se motory s přímým vstřikováním nevyhnou nikdy.

Jinak je jednotka 1.5 TSI spolehlivá a dříve medializované škubání za studena už snad vyřešily postupné aktualizace softwaru. Testované auto se nestandardně neprojevovalo. Vzácně se vyskytuje kolísání otáček motoru na volnoběh, což bývá projev vadného olejového separátoru nebo netěsnosti v systému nasávání vzduchu.

Svítící kontrolky motoru mohou znamenat leccos. Chyba P0148 naznačuje obvykle vadný snímač polohy vačkové hřídele (originál 1 727 Kč), chyby P0324 a P0327 chybu v řídicí jednotce (provede se aktualizace).

Servisní plán je stejný jako u ostatních koncernových aut s tímto motorem. Základní plán QI6 má až dvouleté intervaly s limitem 30 000 km, ale auto si dle zatížení vypočítává olejové intervaly samo, takže se pak rozutečou prohlídky a olejové servisy. Je lepší přejít na pevný plán QI4 s výměnami oleje a prohlídkami po roce nebo 15 000 km. Svíčky se mění každé čtyři roky nebo 60 000 km.

Sám o sobě je ale Leon slušné auto a motory jsou tu celkem bezproblémové. Samozřejmě nesmírně záleží na tom, jak se kdo k autu choval a co všechno má za sebou. Vozy se servisní historií a jasným původem budou vždycky lepší než nějaký neprověřený import bez historie, který mohl sloužit jako otrok někde u španělského nebo francouzského letiště a na němž se vystřídal nespočet „řidičů“.

Poznáte to už podle interiéru, kde je jediným slabším prvkem kvalita umělé „kůže“ na sedačkách, ale ty tento testovaný Leon naštěstí nemá. Bočnice a sedáky se ale bortí u všech koncernových aut po vysokých nájezdech. Koroze se Leonu týká jen vzácně (většinou extrémně ojetá auta po ledabyle opravených nehodách), s jednoduchým podvozkem problémy nejsou. Občas hučí ložisko nebo bouchají přední kulové čepy, když jim praskne prachovka a po jedné zimě vyreznou. To se ale může týkat všech ojetin. Je to kus od kusu, takže hezký Leon nelze nikomu rozmlouvat. Naopak!

Benzinová patnáctistovka je slušný motor a není důvod se systému ACT bát (odpojování válců ), což už jsme si napsali u jiných aut s tímto motorem. Řidiče neruší a problémy s ním nejsou. Třetí generace Leonu se povedla a stejně jako Golf VII nebo Octavia III je to technicky celkem jednoduché a hlavně spolehlivé auto. Silnější motor potěší i náročnějšího řidiče, který nebere vůz jen jako prostředek pro jízdu z A do B a chce se občas i hezky projet. Jistě, jednotka 1.8 TSI je zajímavější, ale s motorem 1.5 TSI můžete mít ještě mladé a pořád pěkně jezdící klasické auto, které nechá řízení na vás a ničím vás neotravuje.