Článek
Jak už jsme si několikrát připomenuli, najít dnes slušné a opravdu spolehlivé auto do 100 000 Kč bývá poměrně obtížné. Obvykle je také potřeba jít o segment níže, do malých aut. Nejenže všechno zdražilo, ale jak jsou moderní auta složitější, bývají také jako ojetiny rizikovější.
Autům s cenou pohybující se kolem psychologické hranice sta tisíc korun se v naší rubrice ojetin rádi věnujeme, a i když se dnes člověk musí tou nabídkou přehrabovat (už nejde automaticky ukázat na jakéhokoli ojetého Focuse s šestnáctistovkou), tak vždycky se dá najít něco, co stojí za úvahu a co nemusí hned po koupi udělat v peněžence tornádo.
Navážeme tak na nedávný test Fordu Fiesta a podíváme se na další menší auto sehnatelné za sto tisíc, které je v našich končinách neprávem opomíjené. Mazda 2 má sice s Fiestou pár věcí společných, ale úplně stejná auta (jako dříve) to nejsou. Třeba benzinové motory si Japonci dělají raději sami.
Nejlevnější jsou už za 50 tisíc
Na test jsme si v Auto ESA půjčili Mazdu 2 s motorem 1,3 l o výkonu 55 kW s pětistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2008 měl v době testu na tachometru 114 000 km a prodejce za něj chtěl 94 000 Kč.
Testovaná Mazda 2 byla sice velmi skromné auto, ale jsou lidé, kterým to vadit nebude a naopak je může absolutní jednoduchost zlákat. Přesto jsou dnes auta bez klimatizace méně lákavá a musí být za opravdu hezkou cenu, aby se dobře prodala.
České inzeráty Mazdami 2 zrovna nepřetékají. Druhé generace aktuálně najdete v nabídce zhruba 30 kusů, nejlevnější se dají koupit za 50 000 Kč. Nejrozšířenější je atmosférická benzinová třináctistovka, diesel má jen pár kusů. Do 100 000 Kč je slušná nabídka vozů s rozumnými nájezdy do 150 000 km.
Vozů s nájezdem do 100 000 km už je v inzerátech opravdu málo, jen jednotky kusů. Vedle praktické pětidveřové verze se prodávala i třídveřová, která bývá trochu levnější. Benzinová patnáctistovka a verze s automatickou převodovkou jsou velmi vzácné. Po takových se budete muset podívat spíše za hranicemi, kde je nabídka ojetin přeci jen širší.
A jak si Mazdy 2 stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Mazda 2 druhé generace je oblíbený malý vůz do města a na příměstské dojíždění. Kupují ho začínající řidiči, mladé páry, maminky s dětmi a také lidé v seniorním věku. Často slouží jako druhé auto do rodiny. Pětidveřová karoserie má proti třídveřové výhody v tom, že lze snáze poutat děti do sedaček a poskytuje snadný přístup z boku do zavazadlového prostoru, který vznikne sklopením sedaček. Takto pak s malou Mazdou 2 odvezete i větší náklad. Mazda 2 druhé generace stojí na stejné platformě jako její současník Ford Fiesta. Oba vozy vynikají v segmentu malých vozů z hlediska jízdních vlastností a spolehlivosti. Mazdu 2 lze snadno pořídit za dobrou cenu, má příznivou spotřebu a také ji bez velkých výdajů udržíte v dobrém stavu. Přestože je mezi malými vozy v této cenové kategorii poměrně velký výběr, zájemci by rozhodně neměli vynechat zkušební jízdu ani s méně častou Mazdou 2. Auto je třeba před koupí také důkladně prověřit. I z tohoto důvodu přicházíme s možností nezávislého prověření od společnosti Cebia a to přímo na webových stránkách a zdarma. Zájemce tak předem dostane podstatné informace o historii vybraného vozu.“
Není to jen převlečený Ford
Jak už bylo řečeno, Mazda 2 druhé generace má sice s Fiestou podobný technický základ a Japonci si od Fordu (respektive koncernu PSA) půjčili dieselové motory pro požadavky evropského trhu, ale tam asi podobnost končí. I když by se dalo říci, že Mazda chce oslovit podobné řidiče jako Fiesta, jsou to dost odlišná auta.
Základní verze Mazdy 2 je chudě vybavená a působí stroze a plastově, ale zpracování je kvalitní, ani po letech auto moc nevrže a všechny ovladače fungují. Okénka vpředu na kličku jsou dnes už spíše vtipná kuriozita.
U Mazdy 2 zaujme její jednoduchost a roztomilá strohost. Zatímco Fiesta měla ten interiér možná až přehnaně přestylizovaný, Mazda 2 je obyčejnější auto. Sedí se v něm ale příjemně, dobře jezdí a díky kompaktním rozměrům a hlavně lehké konstrukci (Mazda 2 váží jen něco málo přes jednu tunu) umí i základní benzinový motor nabídnout slušnou dynamiku. Pocitově je tohle auto o něco živější než Fiesta se základním motorem 1,25 l. A ani ta není vyloženě zvadlá.
Samozřejmě není Mazda 2 žádný trhač asfaltu, ale na dvojku a trojku se dá udržovat vysoké tempo a motor má rád otáčky. Ani v těch nízkých ale není motor úplně hluchý. Teprve až na dálnici autu dojde dech, běžné cestovní rychlosti však udrží. Dokonce ani táhlý kopec není jeho úhlavním nepřítelem. V plném obsazení už to bude trochu boj s jízdními odpory a gravitací, ale kdo jezdí sám, nebo maximálně ve dvou, nadávat nebude. V reálném světě se stejně pořád ploužíte za lidmi, kteří se bojí i v moderním bezpečném výkonném autě na rovné, suché a přehledné silnici udržovat aspoň zákonem stanovený limit (a zásadně jezdí 20 km/h pod ním). Předjíždět se s třináctistovkou v Mazdě 2 dá, ale musíte si podřadit a „útočit“ ze zálohy, tedy nechat si trochu místa a včas se rozjet. Svým způsobem to ale může být jistá forma řidičské zábavy.
Velkou výhodou Mazdy 2 je velmi nízká hmotnost. Auto váží jen něco málo přes tunu, takže mu motor 1,35 l bohatě stačí. Mazda se také moc příjemně řídí a vlastně je svezení s ní zábavné.
Nejlépe se ale malá mazda cítí ve městě a také na úzkých a zatočených silnicích někde mezi vesnicemi. Bude samozřejmě záležet na pneumatikách a stavu podvozku, ale tohle bylo po jízdní stránce vždycky parádní auto a pamatuji si, jak jsme si při testování úplně nových kusů v redakci říkali, že je věčná škoda, že se tento model nedělal v ostré verzi MPS s nějakým výkonným motorem.
I když je Mazda 2 kompaktní auto, zas tak malá není a uvnitř je docela dost místa. Vyšší postavy ale budou mít problém, a kdo má dlouhé nohy, ten už bude skučet. Lidé měřící do 180 cm se sem ale vejdou bez problémů a i za ně si ještě někdo sedne, i když do Chorvatska už by takhle asi jet nechtěli. Do městského provozu však větší auto než toto určitě nutně nepotřebujete, pokud nevozíte velké věci a krabice.
Méně praktické třídveřové verze Mazdy 2 jsou docela rozšířené a dají se koupit za zajímavé peníze. O skvělé jízdní vlastnosti nepřijdete ani s nimi.
Pokud jde o testované auto, skromná výbava s okénky na kličku, a dokonce bez klimatizace trochu sníží jeho atraktivitu, ale zase znám lidi, kteří prostě v autě nic navíc než volant, čtyři kola a motor nechtějí. A až na těch pár horkých týdnů v roce se to dá vydržet i s pootevřeným okénkem. Navíc kdo se přesouvá po krátkých trasách a často z auta vystupuje, tomu to asi úplně vadit nebude.
Bojíte se o spolehlivost? Není důvod. Tady moc starostí nebude. Rovnou je potřeba dopředu říci, že Mazdy 2 mají vcelku solidní antikorozní ochranu, a to jak karoserie, tak i podvozku. Záleží ale na stavu konkrétního kusu. Třeba u patnáctiletého auta, které bylo provozováno v horských oblastech, kde se štěrkuje a také solí, počítejte už s postupující korozí. Dobře proto auto prověřte zespodu, zkontrolujte výfuk a také lemy blatníků. Celkově je ale odolnost karoserie dobrá a rozhodně tu neplatí zlidovělé pověsti o korozi vozů Mazda.
Jak na servis?
Mazda nastavila pro model 2 pevný servisní interval na rok nebo 20 000 km s tím, že při nepříznivých provozních podmínkách je potřeba interval zkrátit na polovinu. V motoru 1,35 l je 3,9 l oleje a používá se mazivo vyhovující normám SAE 5W-20 nebo 5W-30 a API/ACEA SL/A3 nebo A5.
Zážehové motory v Mazdách 2 jsou velmi spolehlivé a jednotka 1,35 l není výjimkou. Je pružná, úsporná (kolem 6 l / 100 km), a pokud nezanedbáte servis, celé auto přežije.
Každé dva roky se mění brzdová kapalina, chladicí kapalina v motoru by se měla měnit až po 200 000 km či 11 letech, pokud se jedná o kapalinu FL22. Jinak by se měla měnit po 100 000 km nebo čtyřech letech a následně po dvou letech. Pro olej v mechanické převodovce je předepsaný interval výměny 100 000 km nebo pět let, zapalovací svíčky mají interval výměny až 120 000 km. Bývá ale lepší je měnit v polovičním intervalu, tedy po 60 000 km (nebo po čtyřech letech).
Filtr sání má interval výměny 60 000 km nebo tři roky, ale asi nic nezkazíte častější výměnou. V případě kabinového filtru tu není potřeba odmontovat spojkový pedál (to se týká vozů s volantem vpravo), takže ho můžete měnit klidně každý rok. Na rozdíl od motorů Fordu má tento řetězové rozvody a ty se zdají být spolehlivé. Nejsou hlášeny systémové potíže s předčasným vytaháním řetězu.
Při zkušební jízdě prověřte převodovku. Někdy řazení už dost drhne. Občas stačí vyměnit olej, což zřejmě nikdo po 100 000 km neudělal.
Podle japonské tradice nemá motor hydraulicky vymezované ventilové vůle. Ovšem tady pevně stanovený interval pro seřízení není a jen se to hlídá poslechem. Pokud motor necvaká či nechrastí, není potřeba s tím nic dělat. Opatrně s motory dodatečně upravenými na LPG. Tady se totiž vůle nevymezují jen podložkami, ale je potřeba měnit celá hrníčková zdvihátka. A to servis prodraží. Udržované motory provozované jen na benzín ale bývají i kolem 200 000 km ještě bez nadměrných vůlí.
Mechanicky je tohle velmi spolehlivý motor. Celkové spolehlivosti samozřejmě pomáhá i konstrukční jednoduchost. Přesto nepodceňujte hlavně olejový servis. Používejte správné mazivo vyhovující specifikace a měňte olej včas. Nekvalitní a opotřebovaný olej či jeho nedostatečné množství celý motor ohrožují, dochází ke zbytečnému namáhání a opotřebení. Zlobí pak i proměnné časování ventilů na sací straně, které se ovládá právě tlakem oleje.
Ačkoli karoserie má antikorozní ochranu slušnou, na některých pomocných dílech se už oranžový mor běžně vyskytuje. Pozor na bouraná a následně špatně opravená auta. Poškozené plechy s narušenou ochrannou vrstvou rychle proreznou.
Asi nejčastějším problémem je hrubý volnoběh, kdy se motor po nastartování klepe nebo mu kolísají otáčky. Nejlepší je zkontrolovat svíčky a cívky (případně je vyměnit), často je zdrojem potíží jen zanesená škrticí klapka. Vyskytovat se mohou ale i netěsnosti ve vedení vzduchu k motoru, kdy si motor přisává falešný vzduch, který pak rozhodí funkci senzorů. Vzácně selže senzor klepání.
I když se jedná o motor s nepřímým vstřikováním, může se sání a klapka zanést zbytky oleje (to když se olej nemění včas a přestane pořádně fungovat i odvětrání klikové skříně). Benzín totiž očistí jen ventily, nikoli celé sání. Motoru také nevyhovuje trvalé podtáčení a jízda „na spotřebu“. Občas je potřeba ho pořádně protáhnout. Auto, které se celý život šouralo v rukou velice opatrného a plouživého řidiče, se obvykle podaří rozjezdit. Ale často je nutné vyčistit právě škrticí klapku (při opětovné montáži pozor na netěsnosti!) a vyměnit svíčky. Samozřejmě problém může být i ve vadných senzorech, ale to by poznala diagnostika.
Ačkoli motory ZJ od Mazdy systémově na spotřebu oleje netrpí, dávejte si na její projevy pozor. Nejčastěji bývají zakarbonované pístní kroužky. Můžete to zkusit vyřešit dekarbonizací s proplachem motoru, ale pokud to takhle jezdilo dlouho, budou možná už i vydřené stěny válce. A to se pak spotřeby oleje nezbavíte nikdy, a i když by vám to u auta s nízkým ročním nájezdem pár tisíc kilometrů mohlo být jedno, budete často měnit svíčky a zničíte si katalyzátor.
Mezi auty do 100 000 Kč je Mazda 2 možná neprávem přehlížená. V bazarech jich je docela málo, ale zase je pravdou, že tato auta zůstávají v rodinách velmi dlouho. Dědí se na další generace, a dokud jezdí, nebývá moc důvodů se jich zbavovat.
Pro větší motor 1,5 l platí prakticky ty samé poučky s tím rozdílem, že jednotka má proměnnou délku sání, což je složitější a choulostivější prvek. Nikomu samozřejmě motor 1.5 MZR nezakazujeme, ale v reálném světě není o moc rychlejší než jednotka 1,35 l, takže nutně větší motor nepotřebujete. Výhodou Mazdy 2 s motorem 1.5 MZR je spíše jen luxusnější výbava.
Mazda 2 se prodávala i s diesely. Většímu motoru 1,6 l bychom se vyhnuli, hlavně verzi plnící Euro 4. To je totiž zlobivý šestnáctiventil od koncernu PSA. Pozdější osmiventil sice tolik nekarbonuje, ale stejně hrozí drahými opravami. Menší jednotka 1.4 MZR-CD je také převzatá od koncernu PSA, u nás se obešla bez částicového filtru a má i levný pevný setrvačník. Až na občas netěsné vstřikovače je to celkem spolehlivý motor. Rizik je tu ale víc než u benzinových motorů, a pokud jezdíte málo, asi si na sebe nikdy nevydělá. Protože benzinová třináctistovka umí dlouhodobě jezdit za šest litrů, bude výhodnost malého dieselu, navíc mdlé dynamiky, opravdu diskutabilní.
Známé závady a problémy
Mazdy jsou opravdu spolehlivá auta. U modelu 2, který toho ve výbavě moc nemá, asi nebude zlobit nikdy nic. U vozů vyrobených do 24. května 2010 stávkovaly zámky, hlavně u vozů s bezklíčovým odemykáním a startováním. Do konektorů kabelových svazků ve vnější klice předních dveří se dostala voda a celé to pak rezavělo. Navíc se stávalo, že nešlo auto ani zapnout/nastartovat.
Auto se „švihadly“ je dnes už spíše kuriozita. Ale do čeho nevede kabel, bude fungovat vždycky. Mazdám 2 občas selžou zámky, nefungují xenony a zlobí dešťový a světelný senzor. Základní mechanika je ale spolehlivá téměř absolutně.
Pozor na plně vybavená auta s xenonovými světly. Z výroby mohla být špatně namontovaná startovací jednotka výbojkového světlometu a také tu býval špatný kontakt. Občas stačí s tím jen zakroutit, aby to znovu zapadlo do své polohy. Ale u starších kusů, navíc provozovaných s celodenně zapnutými světly, už budou xenony jednoduše vysvícené a budou asi chtít renovaci.
Se světly se ještě pojil jeden problém. U přepínače v poloze AUTO mazda nesvítila, týkalo se to vozů vyrobených do července 2011. Mohl za to vadný snímač okolního světla v dešťovém čidle a mění se to celé. Nový díl (číslo C513 66 5G0) stojí kolem pěti tisíc korun. Většinou to podchytila záruka. Jezdit se s tím dá, jen vám pak nefungují automatická světla a dešťový senzor.
Z mechanických věcí je známé vrzání či pískání zezadu při přejezdu nerovností, což se řešilo jen namazáním zadních tlumičů a pružných dorazů. Po vyšších nájezdech ale zadní tlumiče ve svém uložení klepou, což už je na výměnu. Jinak je vzadu jednoduchá vlečená náprava a tam se toho moc řešit nemusí. Pozor ale na prasklé pružiny a korozi.
Přední náprava je celkem odolná, ale evergreenem českých silnic jsou volná táhla předního stabilizátoru, teď po letech a kilometrech asi už budou volné i tyčky řízení a celkově budou vpředu vůle. Tomu se nevyhnete nikdy, zejména pokud auto jezdí po městské dlažbě, kanálech a středočeských a pražských silnicích, které jsou asi nejotřesnější u nás a ostudou v celé Evropě. Jestli chcete, aby Mazda 2 jezdila jako za mlada, vyřešte případné vůle v podvozku, seřiďte geometrii a obujte na auto pořádné pneumatiky.
Celkové hodnocení: Ojetá Mazda 2 druhé generace
Mazda 2 je spolehlivé auto, které ještě několik let bez problémů vydrží. Díky jednoduché konstrukci tu není moc choulostivých míst a zdá se, že dřívější problémy s korozí karoserie už jsou u Mazdy dávno minulostí. Se spolehlivými benzinovými motory lze Mazdu 2 doporučit jako jedno z nejlepších aut do 100 000 korun. Škoda jen, že aut je na trhu ojetin velmi málo a výběr je dost omezený. Asi tedy budete kupovat ne přesně to, co byste chtěli, ale jen to, co k dispozici je. I proto každé auto dobře prověřte a chtějte jen kus, který opravdu bez problémů funguje a nevypadá, že má za sebou dvakrát cestu kolem světa přes středoasijskou step. Naštěstí tyhle Mazdy bývají většinou ve slušném stavu i po vyšších nájezdech.