Test ojetiny: Škoda Scala jako nástupce lidového Rapidu? Levná není a jednoduchá už vůbec ne

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nebudu vás napínat, Škoda Scala je dobré auto. O tom sporu není. Ale když se podíváte na ceny nových a ojetých vozů, asi vás hned napadne, že tohle přece není žádný nástupce Rapidu, který se dal s klimatizací a solidní komfortní výbavou koupit pod 300 000 Kč a pořád měl slušný silný motor.

Jenže Scala si kvalitativně a výbavově polepšila, k tomu přidala spoustu bezpečnostních systémů a cenovka je najednou o pořádný kus výš. Nový „Rapid“ stojí ne tři sta tisíc, ale půl milionu. Pokud byste navíc chtěli novou Scalu se čtyřválcem 1.5 TSI, musíte sáhnout do kapsy pro 600 tisíc korun minimálně (a ještě si přihoďte tak 60 tisíc na další výbavu).

Bazarovka za necelých 400 tisíc je tak o skoro 40 % levnější než nové auto. Vyplatí se?

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Škodu Scala s vrcholným motorem 1.5 TSI o výkonu 110 kW se sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG. Vůz z roku 2019 měl v době testu najeto 107 400 km a prodejce za něj chtěl 398 000 Kč.

V inzerci je zhruba 1 100 vozů Škoda Scala, takže máte z čeho vybírat. Nejdostupnější kusy jsou od 230 000 Kč, obvykle mají turbodiesel 1.6 TDI a vysoký nájezd přes 200 000 km. Levně se dá také koupit tříválec 1.0 TSI s podobně vysokým nájezdem. Benzinové motory převažují, diesel má jen asi 6 % nabízených aut. Necelá třetina vozidel má automatickou převodovku.

Širší nabídka automatických převodovek začíná u 300 000 Kč, benzinová patnáctistovka se dá sehnat od 270 000 Kč. Kolem 310 000 Kč se dá koupit 1.5 TSI v základní výbavě a nájezdem do 100 000 km. Většina 1.5 TSI s nájezdem do 100 000 km se ale pohybuje blízko 400 000 Kč a víc. Tříválce 1.0 TSI s nájezdem do 50 000 km se dají koupit od asi 310 000 Kč. Což jednoznačně ukazuje, jak si i ojeté škodovky drží na českém trhu nadstandardní cenu.

A jak si Scala stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Segment kompaktních hatchbacků je jedním z nejsilněji obsazených na českém trhu ojetých automobilů. Škoda Scala zde čelí tvrdé konkurenci od zavedených modelů jako Volkswagen Golf, Ford Focus, Hyundai i30, Kia Ceed, Renault Mégane, Seat Leon, Toyota Corolla, Mazda 3, Opel Astra nebo Peugeot 308. Přesto si Scala dokázala v tomto segmentu vybudovat silnou pozici mezi českými zákazníky. Je přitažlivá díky kombinaci prostorného interiéru, moderních technologií, atraktivního designu a konkurenceschopné ceny. Jako česká značka má navíc výhodu u zákazníků, kteří rádi podporují domácí výrobce. Nízké provozní náklady a dostupný servis jsou dalšími faktory, jež přispívají k její oblibě. Scalu si často vybírají mladé rodiny hledající praktický vůz pro každodenní použití, ale i jednotlivci oceňující kombinaci stylu a funkčnosti. Je oblíbená také mezi firemními zákazníky jako služební vůz střední třídy. Starší zákazníci ji volí pro její snadné ovládání a spolehlivost.“

Scalu určitě většina z vás dobře zná, protože ji mnoho lidí má doma, případně ji má někdo v rodině nebo z přátel. Připomeneme jen, že používá modulární platformu koncernu Volkswagen pro malé vozy, takže je příbuzná spíše s Fabií než Golfem. Přesto je to dostatečně prostorné auto a asi nebudete mít pocit, že je Scala malá. Tedy, pokud nemáte přes dva metry anebo nejste morbidně obézní.

Vůz také na první pohled působí hodnotněji, můžete mít opravdu pěknou výbavu a kvalitní audiosystém. Scala prostě není auto, které má působit budgetově a jako konkurence Dacie (což měl být původní Rapid). Klidně ji můžeme brát jako „škodovácký Golf“. Také dobře a komfortně jezdí. Možná se bude někomu zdát, že předek je trochu více rozhoupaný, ale když rezignujete na ostrou dynamickou jízdu (na tu máte na trhu plno jiných sportovních aut), jezdí se se Scalou opravdu hezky a příjemně se řídí.

Testovaný motor 1.5 TSI patřil na vrchol nabídky, zvláště v kombinaci s automatem DSG. Patnáctistovku známe i z jiných aplikací, výkonu má dost, a i když převodovka řadí nahoru co nejdříve kvůli nízké spotřebě a emisím, při kick-downu auto vystřelí odhodlaně a rozhodně nebudete mít pocit, že mu chybí výkon. Kdo chce, může si řadit pádly pod volantem.

Překvapivě v této Scale nepřicházel systém vypínání válců ke slovu tak často jako třeba v Octavii 1.5 TSI, kterou jsme testovali nedávno. Možná to bude dané i kombinací s automatem, ale dvouválcový režim auto aktivovalo minimálně. I to je možná důvod, proč se průměrná spotřeba ustálila u 6,4 l / 100 km. Čekali jsme o něco méně, ve zmíněné Octavii nebyl problém jezdit dálky za pět litrů.

Jako auto na každý den je samozřejmě Scala v pořádku. Ale pro jistotu jsem oslovil i kamaráda, který vlastní Scalu 1.0 TSI už mnoho let, aby mi poskytl zkušenosti z dlouhodobého soužití. Po shodě ohledně slušných jízdních vlastností jsme se dostali k bodům, v čem nám Scala vadí. Já jmenoval hlavně ten protivný asistent pro udržování v pruhu, který musíte před každou jízdou vypínat. Kdyby to šlo aspoň jen jedním tlačítkem, ale člověk se zas musí proklikávat různými tlačítky na volantu víckrát, než se k tomu dostane.

„Vadí mi, že bezklíčový přístup nefunguje na zadní kliky, ale jen na ty přední. Často se mi také stává, že zabouchnu a musím chvíli počkat, než můžu auto zamknout. Zámky nereagují hned. Někdy zpomaleně reaguje také palubní infotainment, kdy obrazovka jako by zamrzne, než se posune dál. A občas se mi stane, že se mi nezobrazí parkovací kamera po zařazení zpátečky,“ líčí drobné neduhy majitel Scaly.

„Na ten gumový projev mého tříválce jsem si už zvykl a také na to, že se mi v tomto konkrétním autě nějak záhadně víc patlá čelní sklo. Ve škodovkách, které jsem měl před tím, se to nedělo tak rychle,“ pokračuje.

Osobně jsem měl pocit, že si ve Scale nemůžu sednout a že si musím neustále měnit nastavení sedačky řidiče. „Ne, tohle se děje ve spoustě aut, sedačka se sama postupně sklápí, na fórech si na to stěžuje plno lidí,“ doplňuje majitel Scaly.

Na internetových fórech se pak dočtete ještě o stížnostech na rychlou korozi zadních brzd, nekvalitní USB-C zásuvku v zrcátku (pokud ji auto má) a vrzání interiéru, ale to jsem na testovaném autě nepozoroval. Rozhodně ne v takové míře jako třeba kdysi u Fabie IV s nízkým nájezdem. Stížnosti jsou také na nešťastně řešenou nádržku ostřikovačů, do které se musí kapalina nalévat příšerně pomalu, aby nešplíchala ven.

To ale řešíme spíše detaily. Na techniku si lidé nestěžují a to je určitě dobrá zpráva. Dříve hojně diskutovaný tříválec 1.0 TSI se osvědčil a jen připomeneme náš test Octavie III s tímto motorem po vysokém nájezdu 280 000 km. Pokud auto dostává kvalitní servis, zvládne tento motor vysoké nájezdy bez problémů.

My tu máme patnáctistovku TSI s vypínáním válců ACT. U ní se hodně mluvilo o škubání za studena, ale to už snad vyřešily aktualizace softwaru. Mechanicky je to dobrý motor, na spotřebu oleje netrpí a ani nebývají problémy s usazováním karbonu v sání, i když bude hodně záležet na způsobu používání, kvalitě údržby, palivu, mazivu a dalších faktorech.

Patnáctistovka je jen servisně dost náročná a například výměna rozvodů (předepsaná není, řemen se jen kontroluje, ale servisy ho i tak doporučují přibližně po osmi letech a do 200 000 km vyměnit) není nic jednoduchého. Určitě to není práce na doma.

Systém vypínání dvou válců nezlobí ani u aut s vysokými nájezdy, takže nezbývá než doufat, že to tak vydrží i do dalších let. Asi opravdu bude stačit, když se o auto v rámci opatrnějšího servisního plánu postaráte, dopřejete mu kvalitní palivo i olej a nebudete ho trápit jen ve městě (na což si ale lidé většinou vozidla s automatickou převodovkou kupují).

Tím se dostáváme k tolik diskutovanému automatu DSG. Převodovka DQ200 sice prošla několika modifikacemi, ale koncepce se suchými spojkami se nikdy nezbaví trochu ucukaného projevu a nezbytnosti sadu spojek jednou vyměnit. Právě nájezd kolem 100 000 km bývá dobou, kdy auto používané hodně ve městě musí dostat nové spojky. Jejich výměna rozhodně není triviální, musí se pracovat s diagnostikou. Svěřte proto takovou činnost jen dílně, která ví, co dělá. Špatně kalibrované spojky se vám klidně za dva tři roky zase zničí, ale to už vám na záruku nikdo nic nedá.

Jakkoli řadí DSG rychle a přesně, hodí se podle mého názoru spíše na sportovní jízdu. Ve městě převodovka občas cuká, při snaze o rychlejší rozjezd škubne a hned vám pískají gumy. Zaparkovat podélně v kopci je doslova oříšek a musíte si pomoci ruční brzdou (zde naštěstí ještě klasicky mechanickou). Myslím, že na městský provoz je vždycky lepší automat s měničem momentu nebo snad i variátor. Případně bezspojkový hybrid od Toyoty.

Ale abych nedštil jen oheň a síru. Automat DSG umí fungovat dobře, a pokud jezdíte spíše mimo město a jen nechcete řadit, určitě se s tímto autem svezete lépe než s nějakým s variátorem či líným měničovým automatem. Je to zkrátka o prioritách a určitě se spoustě lidí bude líbit charakter DSG více připomínající klasickou manuální převodovku. I za cenu občasného škubnutí a menší kultivovanosti při popojíždění.

Škodovky mají tradičně nastavený variabilní servisní plán QI6 s maximem 30 000 km nebo dva roky pro prohlídku a výměnu oleje. Protože si ale auto počítá servisní intervaly podle zatížení a používání, brzy se vám jednotlivé úkony rozutečou s prohlídkami a vy pak jezdíte do servisu několikrát do roka.

Určitě bude lepší přejít na pevné roční intervaly prohlídek s tím, že olej vyměníte nejpozději právě po roce nebo 15 000 km. Pokud jezdíte hodně po městě a na krátkých trasách, zkrácením intervalu na 10 000 km určitě nic nezkazíte.

Brzdová kapalina a kabinový filtr se mění jednou za dva roky, zapalovací svíčky mají interval výměny 60 000 km nebo čtyři roky. Filtr sání se mění podle plánu až po 90 000 km nebo šesti letech, ale to asi uděláte dříve. Je to stovková položka. Jak už bylo řečeno, ozubený řemen se jen kontroluje, výměnou po osmi letech anebo maximálně 200 000 km však nic nezkazíte. Jen to nechte udělat odborný servis, dá se toho dost pokazit.

V motoru je 4,3 l oleje a do modelového roku 2020 včetně se používal primárně olej specifikace SAE 0W-20 vyhovující normě VW 508.00. Lze použít také olej SAE 0W-30 nebo 5W-30 normy VW 504.00. Od modelového roku 2021 se už používá jen olej 0W-20 VW 508.00. Starší olej VW 502.00 mohl používat jen plynový G-TEC na CNG, který má povinné intervaly po 15 000 km.

Kdo by si chtěl nechat vyměnit olej v ozubeném soukolí převodovky (čímž každých 100 000 km určitě nic nezkazíte), tak automat DSG používá 1,7 l oleje VW G 055 512 A2, v hydraulické ovládací jednotce je 0,9 l kapaliny VW G 004 000 M2. Manuál má v sobě 2,3 l oleje VW G 052 527 A2.

Od 8. července 2019 se v chlazení používá už jen kapalina TL-VW 774L (G12EVO), což je důležitá informace hlavně pro zájemce o diesel (riziko degradace staršího typu kapaliny a selhání čerpadla).

Svolávací akce řešily poruchu systému tísňového volání a také chybné naprogramování jednotky online konektivity. Jinak se tu zas tak moc plošně se opakujících problémů neukazuje a automobilka už spoustu věcí vychytala v rámci servisních akcí.

Výše uvedené problémy se ale netýkají všech vozů. Jen se prostě sem tam objevit mohou (pokud se ještě neprojevily a nebyly vyřešeny v rámci záruky či servisní akce), tak aby vás nic nepřekvapilo. Jinak je Scala celkově slušné a spolehlivé auto, které velké systémové potíže – hlavně pokud jde o pohon – nemá.

Spousta vozidel ale pochází z firemních flotil a asi si dokážete udělat obrázek o tom, jak se někdo chová k autu, za které nedal své vlastní peníze. A také asi tušíte, jak k údržbě automobilů přistupují správci flotil. Nějaký opatrný dřívější olejový servis, než co je v plánu? Zapomeňte! Čím mladší a méně ojetou Scalu tak koupíte a čím pečlivěji bude mít vedenou servisní historii, tím lépe.

Vrcholná motorizace je dostatečně výkonná a dynamická a určitě nebudete mít pocit, že by auto nejelo. I když se asi spousta lidí spokojí s tříválcem (verze 85 kW jede slušně, úsporně a je spolehlivá), čtyřválec má prostě něco do sebe a i náročnější řidič z něj bude mít radost. Automat DSG je pak o osobních preferencích a na rozdíl od staršího Rapidu koupíte Scalu s vrcholným motorem také s tradičním manuálem.

Pro zájemce o ojetinu je ale důležitá především ta informace, že je Scala celkem spolehlivé auto. Motory jsou dobré, a pokud se o auto budete starat, vydrží vám dlouho. Jen nepočítejte s tím, že složitější servisní zásahy zvládnete doma na koleni svépomocí. To šlo naposledy možná tak u Fabie I.