Ojetá Kia Ceed je snad to nejlepší auto ve své třídě. Kéž by mi přestala sahat do řízení

Jednoduché motory dnes už v moderních autech nedostanete. Jsou zamořená litrovými tříválci, mild-hybridy, diesely s extrémně složitými emisními systémy a jinými záludnostmi, které mnohaletý spolehlivý provoz bez nenadálých drahých poruch nemohou zaručit. Ještě do nedávna ale šlo pár moderních aut segmentu C koupit s klasickou technikou, která slibuje slušnou spolehlivost.

Kia Ceed je jedno z takových aut, které paralelně s litrovým tříválcem umělo nabídnout i klasický atmosférický motor. Zatímco ale technicky příbuzný Hyundai i30 u této koncepce zůstal (dodnes jde koupit se zajímavým motorem 1.5 DPI), Kia v srpnu 2019 výrobu atmosférické jednotky s nepřímým vstřikováním ukončila.

Tyhle jednoduché motory nám ale budou chybět. Ne snad, že by všechny oturbené motůrky byly špatné, ale pro mnoho uživatelů aut se prostě nehodí. Kdo jezdí krátké trasy, nepotřebuje závratnou dynamiku a chce hlavně levný a spolehlivý provoz, ten má mezi moderními auty o poznání obtížnější výběr.

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Kiu Ceed s motorem 1.4 CVVT o výkonu 73 kW s šestistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2019 rozhodně nezahálel, protože měl v době testu najeto už slušných 106 000 km. Prodejce za něj chtěl 320 000 Kč.

Kia Ceed třetí generace už začíná být v inzerátech hojně zastoupený model. Nejlevnější kusy se dají sehnat od asi 260 000 Kč. V této relaci se pohybují základní verze a motorizace nebo hodně ojeté diesely 1.6 CRDI. Našli jsme i kusy s nájezdem přes 300 000 km, což je na čtyřleté auto docela velká porce. Naopak základní motorizace 1.4 CVVT se dá sehnat spíše s nižšími nájezdy, klidně i do 25 000 km.

Maximálně tříleté vozy s nájezdy do 100 000 km se pohybují od 300 000 Kč nahoru, záleží samozřejmě na jejich celkovém stavu, výbavě a historii. Pokud má auto stále platnou sedmiletou tovární záruku, což je případ většiny ojetin, bývá vždy o něco dražší. V inzerátech pak převažují benzinové motorizace. Na dynamicky atraktivní Ceed 1.4 T-GDI potřebujete minimálně 380 000 Kč.

A jak si Ceed stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Sesterské modely Kia Ceed a Hyundai i30 byly poslední vozy nižší střední třídy na českém trhu dodávané s atmosférickým motorem s nepřímým vstřikováním. Současně bylo Česko a Slovensko posledními zeměmi, kde byl tento motor nabízen. Výběr na našem sekundárním trhu je tedy poměrně velký. Motor 1.4 CVVT má jednoduchou konstrukci, a tudíž i malou náchylnost k poruchám. Z toho důvodu mu často dávali přednost soukromí zákazníci. Nájezdy vozů s tímto motorem jsou proto většinou nízké. Atraktivitu mladých ojetin značky Kia zvyšuje i fakt, že jsou stále v tovární záruce.“

Třetí generaci modelu Kia Ceed jsme měli v testech ojetin poměrně nedávno, ale to jsme se věnovali právě litrovému tříválci. Ačkoli je to slušný motor a nabízí dobrou dynamiku, pro mnoho lidí se nehodí. Problematiku provozu přeplňovaných motorů s přímým vstřikováním na krátkých trasách jsme zmínili už mnohokrát, tak připomeneme jen ty nejdůležitější věci.

Za studena mají tyto motory tendenci ředit olej benzinem a paradoxně se pro krátké trasy moc nehodí. Zmíněný tříválec se sice docela rychle ohřívá, ale kdo jezdí každý den někam dva kilometry, pak motor zhasne, za hodinu zase jede dva kilometry a tak pořád dokola, ten si koleduje o problém. Nehledě na to, že motory s přímým vstřikováním jsou choulostivé na hromadění karbonu v sání, na ventilech a pístech.

To všechno tuhle čtrnáctistovku netrápí, protože její koncepce je přesně pro tenhle příměstský jízdní režim s častými zastávkami jako dělaná. Jestli tedy víte, že toho zas tak moc nenajezdíte anebo mnohokrát zastavujete a vaše cesty jsou rozdělené na několik krátkých etap, tak vlastně nemáte to řešit, tohle je nejlepší motor do modelu Kia Ceed, který můžete koupit. A vlastně už nemusíte číst dál. Ale to se nedozvíte, jak skvěle tenhle Ceed jezdí.

Ačkoli může Kia Ceed působit jako budgetové auto pro cenově citlivou klientelu a rozvážné řidiče, divili byste se, jaký potenciál se v tomhle modelu skrývá. Co jsem tak mohl vyzkoušet poslední německé produkty, a to i těch premiovějších značek, tak mám stále silnější pocit, že Evropa už prostě dobrá řidičská auta neumí. Jako by to snad nějaký evropský komisař zakázal.

Jestli chcete auto, které se opravdu dobře řídí, musíte dnes pro asijskou značku. A to buď pro tohoto Ceedu, nebo třeba pro Toyotu Corolla. Se Ceedem příbuzný Hyundai i30 jezdí také vlastně velmi dobře. Ale nevím proč, mně byla vždycky po řidičské stránce sympatičtější Kia, ačkoli jsou to s i30 prakticky totožná auta.

Motor 1.4 CVVT v Ceedu má tabulkové údaje 73 kW v 6 000 otáčkách za minutu a 134 Nm v 3 500 otáčkách, což nezní jako recept na zábavu za volantem. Jenže Kia má docela krátké převody šestistupňového manuálu, a pokud se nebojíte řadit a poslat motor k červenému poli otáčkoměru, dá se udržovat mimo město opravdu pěkné tempo. Vždycky je ale trochu frustrující, když vám tam někdo vjede a pak se táhne jako smrad. Předjíždění je potřeba trochu plánovat a podřazovat, klidně v 50 km/h na dvojku, ať se auto pohne.

Zvláštností těchto malých a papírově slabých motorů bývá, že mají mapu plynu nastavenou tak, že po sešlápnutí pedálu třeba jen ze čtvrtiny se chovají tak, jako byste dali plný plyn. A pak můžete plynem hýbat jak chcete a neděje se nic. Je potřeba si na to zvyknout, protože vás nejprve překvapí, jak hezky motor, navzdory svému objemu a atmosférickému sání, zabere u 2 000 otáček na čtyřku, ale pak se nestane nic dalšího, když přidáte víc. Klidně tam kopněte dvojku, dejte plný plyn a pošlete motor do 6 000 otáček. A pak můžete odřadit na šestku a zapnout v klidu tempomat.

Otáčky motoru nevadí, a díky opravdu povedenému podvozku a rychlému řízení lze i v zatáčkách dosahovat rychlostí hodných spíše sportovních vozů. Pokud jsou na autě dobré pneumatiky, zvládne tenhle Ceed v zatáčkách neuvěřitelné věci. Otáčí se kolem svého středu, nezná nedotáčivost a zadní víceprvková náprava mu opravdu pomáhá. Jistě, silnější motor by potenciál podvozku využil lépe, ale i s tímhle základním motorem se svezete pěkně.

Pokud nebudete dovádět, dá se i spotřeba udržet v rozumných mezích, klidně kolem 6 litrů na 100 km, když vynecháte levý pruh dálnice. V tachometrových 130 km/h stejně auto točí 3 700 otáček za minutu a na akustickém komfortu už je to znát. Ideální cestovní rychlost je tak do 120 km/h. Spotřeba se pak dá uhlídat v rozumných hodnotách. Zatímco s tříválcem byl problém se držet pod sedmi litry, tady jde úplně v pohodě jezdit za 6,5 litru na 100 km/h, aniž by se člověk musel omezovat.

Jak už bylo naznačeno v úvodu, benzinový motor 1.4 CVVT s nepřímým vstřikováním a atmosférickým sáním slibuje asi nejméně problémů do budoucna. Je to jednoduchá jednotka, a pokud se nevykašlete na běžnou údržbu, měla by vydržet.

Díky nepřímému vstřikování a atmosférickému sání není motor tak citlivý na kvalitu paliva a maziva. Samozřejmě mu kvalitní benzin s aditivy udělá dobře, ale na rozdíl od jednotek s přímým vstřikováním „zbaští“ tenhle všechno, co aspoň odpovídá základním normám a požadavkům na běžné palivo.

Protože směs benzinu a vzduchu omývá sací ventily, nebude motor karbonovat a také nebude docházet k fenoménu ředění oleje benzinem, neboť i za studena se palivo stačí při cestě do spalovací komory odpařit a písty ho pak nesmývají dolů do oleje. Olejová náplň tak nebude rychle degradovat.

Díky tomu není potřeba při častých krátkých trasách za studena přecházet na opatrný servisní plán s výměnami oleje třeba už po 6 000 km a klidně stačí olej měnit každý rok nebo po 15 000 km, jak předepisuje výrobce. Používá se olej odpovídající specifikaci SAE 0W-30, na normě zas až tak nesejde, i když doporučení je používat olej plnící přísnější normu ACEA A5/B5.

V motoru je 3,9 litru oleje a určitě nemá smysl na něm šetřit. Kdo bude měnit olej „po deseti“, rozhodně nic nezkazí. Takový interval lze doporučit těm, kteří jezdí často po dálnici a motor drží i při ustálené jízdě okolo 4 000 otáček. Tomuto Ceedu nedělá problém letět tachometrových 160, kopec nekopec. Ovšem pokud olej plní zmíněnou normu ACEA A5/B5, měl by takovém používání stačit.

Motor s označením 1.4 CVVT byl dlouho v modelech Kia a Hyundai postrachem, ale za to může nepovedená série motorů generace s označením Gamma ve starších modelech, kterým se rozpadal katalyzátor a motor se často zadřel a přišel o kompresi, když si jednotka zbytky konstrukce katalyzátoru nasála zpátky. Tahle čtrnáctistovka generace Kappa II se naopak zatím projevuje jako velice spolehlivá.

Samozřejmě se na ni nesmíte vykašlat, protože systém dvojitého proměnného časování ventilů a mechanismus ovládání klapek proměnné délky sání bude vyžadovat kvalitní olej bez nečistot a kalů. Špatný olej neplnící svou funkci umí mechanismus proměnného časování ventilů pracující na principu přepouštění oleje ochromit. Systém klapek v sání pak zas může poškodit hromadění oleje v sání, způsobené rovněž zanedbanou údržbou, kdy se ucpe třeba odlučovač olejové mlhy a zbytky oleje pak nalétají do sání.

Kdo ale bude měnit olej nejpozději „po patnácti“ a na auto se nevykašle, neměl by tady do nějakých 300 000 km o ničem vědět. Ani u více ojetých kusů zatím není hlášena rostoucí spotřeba oleje. Zapalovací svíčky bychom pak měnili každé tři roky nebo po 60 000 km, ať máte klid. Používejte ale výhradně schválený typ zapalovacích svíček, neexperimentujte a nešetřete. Jinak díky absenci systému stop-start u téhle verze by ani neměl moc trpět akumulátor, což je další dobrá zpráva.

Při procházení diskusních příspěvků si vlastně majitelé těchto Ceedu na nic nestěžují, pokud jde o pohon. Teprve až u aut s vysokými nájezdy nad 250 000 km se začínají objevovat typické projevy opotřebení, které samozřejmě mohou odrážet i to, jak se uživatel k autu chová. Na vyšší spotřebu oleje si nestěžuje skoro nikdo, spíše se objevují stížnosti na klesající přesnost řazení, drhnutí a hučení převodovky. Někteří ale uvádí, že problémy částečně vyřešila výměna oleje v převodovce.

Osobně jsem na testovaném autě nepozoroval nic, co by naznačovalo na nějaké nadměrné opotřebení. Nájezd přes 100 000 km dnes vůbec nic neznamená, aspoň tedy u toho Ceedu. Vlastně mi vadily jen mizerné základní světlomety a především pak ty „povinné“ asistenční systémy. Vlezlé a protivné udržování v pruhu jde naštěstí vypnout hned samostatným tlačítkem, ale pro vypnutí přednárazového asistenta (který je otravný asi jako teta bez řidičáku mluvící vám do řízení, když ji vezete k doktorovi), se musíte proklikávat palubním menu. A nejde to dělat za jízdy. Normálně by vás systém nechal být, ale občas řve při jízdě podél zaparkovaných aut a když se třeba potřebujete rozjet ke garáži do kopečka, tak vám „asistent“ hrábne do brzd, protože se mu zdá, že si chcete zbourat vrata a auto zaparkované uvnitř.

Já tyhle systémy nenávidím, a kdybych byl diktátor (samozřejmě osvícený), tak bych to všechno dekretem zakázal. Řidič je tu od toho, aby se věnoval řízení a nekoukal do mobilu a „po vejrech“. Nebo ať mi aspoň automobilky dají do každého auta nějaké velké červené tlačítko, kterým se to dá všechno vypnout. Podepíšu vám, co chcete, hlavně mi ničím nesahejte do řízení.

No ale to je tak to jediné, co mi na Ceedu vadí. A jak sami vidíte, s konstrukcí auta to žádnou souvislost nemá. Pokud jde o techniku, je tady všechno v naprostém pořádku. Velmi dobré je i ergonomické řešení interiéru a jsem rád, že všechny důležité funkce mají pořád klasické tlačítko.

I přes složitější řešení podvozku s víceprvkovou nápravou vzadu je zavěšení poměrně odolné. Samozřejmě je potřeba aspoň jednou za dva roky nechat zkontrolovat geometrii, ale auta na kolech s rozumným profilem pneumatik většinou geometrii drží. Koroze se na podvozku zatím moc nevyskytuje, ale záleží samozřejmě na tom, jak bylo auto provozováno. Nebude od věci šrouby pro nastavení geometrie občas pohnout, aby nezarezly a seřizování geometrie pak nebyl problém.

Koroze karoserie se na tomto modelu Ceed prakticky nevyskytuje. Ani auta, která mají najeto přes 200 tisíc kilometrů a už mají osekanou kapotu a hrany dveří, zatím na korozi netrpí. Po problémech první generace Ceedu se antikorozní ochrana postupně zlepšovala a každá další generace je znatelné zlepšení.

Elektronická výstroj modelu Kia Ceed je spolehlivá a problémy s ní nebývají. Modernější verze infotainmentu občas zamrzne a potřebuje restart (případně přehrát řídící software), občas zlobí bezklíčový přístup, ale to se vozů s klasickým klíčkem a dálkovým odemykáním netýká. Baterie v TPMS ventilcích vydrží zhruba osm let.

Základní atmosférický motor je vlastně naprosto dostatečná jednotka pro Ceed třetí generace, pokud nejezdíte permanentně v plném obsazení a dlouhé etapy po dálnici. Hodí se pro krátké trasy, nemá zvýšené servisní nároky a překvapivě nabízí velmi slušnou dynamiku, pokud se nebojíte přidat plyn a podřazovat. Když k tomu doplníme přátelskou ergonomii a slušný jízdní komfort, stává se z tohoto Ceedu kandidát na nejlepší současný hatchback segmentu C, který můžete na trhu ojetin pořídit.

Sám nevím, které jiné auto bych rychle z hlavy vybral jako lepší ojetinu. Nabízí se hybridní Corolla, ale ta bude o dost dražší. A Golf nebo Octavia s tříválcem? Ne, děkuji, raději knihu. Nebýt mizerných základních světel a také těch otravných asistenčních systémů, které nejdou jednoduše jedním tlačítkem zcela vypnout (pozorný řidič nic takového k životu nepotřebuje), byl by Ceed 1.4 CVVT nejlepší auto ve své třídě na trhu.