Hlavní obsah

Máme pro vás tip na ojetinu za skvělou cenu. Škoda Fabia II vydrží věčnost, dobrých kousků ale ubývá

Foto: Dalibor Žák

Najít na trhu auto za zhruba 150 000 Kč, které by bylo dostatečně prostorné pro rodinu a byl u něj potenciál, že vydrží třeba ještě dvě desetiletí jen s běžnou údržbou, je stále těžší. Když se v bazaru objevila tato málo jetá Fabia, máme na takovou službu jasného favorita.

Článek

Asi si pamatujete, že poměrně nedávno jsme tu druhou generaci Škody Fabia s velmi nízkým nájezdem měli. V bazaru se objevilo provedení s motorem 1.2 TSI a nájezdem jen něco málo přes 4000 km. Takovou kuriozitu jsme nemohli nechat bez povšimnutí.

Teď se naskytla podobná příležitost na Fabii s nízkým nájezdem, i když původně tady mělo být zcela jiné auto. Známí poměrně rychle sháněli auto pro dceru a než dlouho objíždět inzeráty a republiku, bylo nejrozumnější projít nabídku bazarů a „něco vybrat“.

Úkol zněl jasně: spolehlivé auto s levným provozem a bez velkých nároků na údržbu, které bude dobře snášet krátké trasy a městský provoz, a zároveň je šance, že ještě několik let vydrží bez mimořádných investic. A mělo by stát ideálně do 150 000 korun. Divili byste se, jak je dnes těžké v takovém rozpočtu slušné auto najít. Ano, už i trojkové Focusy s „jednašestkou“ došly. Kdo má pěkný kus, nemá moc důvodů ho prodávat. A tak je to se vším.

Málo jeté Fabie začínají být vzácnost

Na test jsme si tak v Auto ESA půjčili druhou generaci Škody Fabia ve verzi kombi s populárním motorem 1.4 16V o výkonu 63 kW a pětistupňovou manuální převodovkou. Vůz z roku 2009 měl na začátku testu najeto jen necelých 40 000 km a prodejce za něj chtěl 160 000 Kč. Takové auto je jednoznačný kandidát odpovídající poptávaným parametrům.

Foto: Dalibor Žák

Najít Fabii II, která by měla málo najeto, začíná být stále obtížnější. Zejména kombíky toho často naběhaly v prvních letech hodně. Je ale potřeba upozornit, že ani velmi málo jetá auta nebudou zcela bez rizik.

Zatímco na dotaz hledání ojeté Škody Fabia vám české vyhledávače inzerátů vždy ukážou několik tisíc nabídek, tak při vyhledávání specifického kusu se nabídka logicky už snižuje. Druhá generace Fabie se dostává mezi auta, která se dají koupit za 30 000 korun, nejdražší jsou poslední ročníky verze RS, které stále stojí přes 200 000 Kč.

Fabií druhé generace s nízkým nájezdem do 50 000 km už je velmi málo. Nejčastěji mají motor 1.2 HTP a jsou to typická „auta po důchodci“. Pár jich má i motor 1.2 TSI, jeden aktuálně dokonce s udávaným nájezdem do 10 000 km, takto málo jeté kusy s motorem 1.4 16V jsme našli jen dva, včetně tohoto testovaného.

A jak si Fabie stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Škoda Fabia II kraluje mezi malými vozy na českém trhu ojetin již hezkou řádku let. Její výhodou je verze kombi, kterou někteří současníci, jako například VW Polo nebo Ford Fiesta, nenabízeli. Jiní sice ano, jako třeba Renault Clio nebo Dacia Logan MCV, ovšem výběr je o poznání menší. Karoserii kombi má každá druhá Fabia II na trhu. Další výhodou tohoto praktického modelu je i velmi příznivá cena, která nepřesahuje ani u těch nejmladších kusů 200 tisíc korun. Rozptyl kilometrových nájezdů je poměrně velký, ale vozů do 150 000 km je mezi kombíky téměř polovina. Kupují si ji u nás zákazníci všech generací. Od začínajících řidičů, přes aktivní jedince, mladé rodiny, lidi ve středním věku až po prarodiče s vnoučaty. Fabia II Combi je tak ideální volbou všech, kteří chtějí dostupný, praktický, spolehlivý a snadno opravitelný vůz.“

Je to pořád velmi dobré auto

Já se nijak netajím tím, že mám druhou generaci Fabie rád. Je to dle mého názoru skvělé obyčejné auto pro nenáročné motoristy, kteří prostě chtějí nějaký spolehlivý přepravník na převážně kratší cesty z A do B, nemají přehnané nároky na dynamiku a je jim vcelku jedno, jak auto vypadá, hlavně že funguje, neteče do něj, svítí, ráno nastartuje a běžnou údržbu na něm zvládnou sami nebo s pomocí souseda.

Foto: Dalibor Žák

Druhá generace Škody Fabia Combi může spolehlivě plnit roli plnohodnotného rodinného auta, i když máte dvě děti a psa. Za stejné peníze slušnou ojetou Octavii opravdu neseženete.

V rodině tohoto pracanta máme. Už přes 12 let nám doslova otročí krátká verze s atmosférickou šestnáctistovkou a automatem. Nebýt té typické bolístky dvojkových Fabií, tedy reznoucích pátých dveří, bylo by to vlastně pořád hezké auto. Ale motor s převodovkou zatím funguje a snad to tak ještě pár let vydrží. Tenhle dělník se už desetkrát zaplatil a až jednou odejde do zaslouženého důchodu, budeme na něj vzpomínat v dobrém. Těch pár drobností, které jsme museli zatím řešit, jsou ve srovnání s jinými auty úplné malichernosti.

Druhou generaci Fabie znáte všichni a asi víte, jak jezdí, takže to tady moc rozebírat nemusíme. Zajímavé je, že ačkoli atmosférická čtrnáctistovka měla být nahrazena motorem 1.2 TSI, u nás vydržela na trhu prakticky až do konce druhé generace Fabie. Je to slušný motor, který na denní službu stačí. Samozřejmě od něj nelze očekávat dynamické zázraky, ale když podřadíte, hýbe s Fabií obstojně, adekvátně objemu a způsobu plnění. Spotřeba se dá celkem s přehledem udržet pod 7 litry na 100 km, mimo město a dálnice se dá jezdit za šest.

Foto: Dalibor Žák

Interiér druhé generace Fabie je prostorný a uživatelsky velmi přátelský. Česká auta nemívají extra bohatou výbavu. Věci jako vyhřívané sedačky, tempomat a automatická klimatizace jsou záležitosti, které se týkaly spíše zahraničních vozů. U nás lidé šetřili, ale u ojetin platí, že méně věcí = méně rizik.

Ačkoli Fabia II nemá všechny ty moderní vymoženosti nových vozů, pochybuji, že v ní někomu budou chybět dotykové displeje a „tlačítka“ bez haptické zpětné vazby, otravné systémy stop/start, jízdní „asistenty“, které vás akorát tak pošlou pod protijedoucí dodávku a budou vás otravovat neustálými falešnými poplachy, že se je pak stejně před každou jízdou naučíte vypínat složitou „klikací“ procedurou, jako když piloti připravují letadlo před startem. Tohle je jednoduché auto, které řidiče ničím z toho neobtěžuje, a i proto ho mám rád.

Foto: Dalibor Žák

Stav sedaček toho o autě prozradí docela dost. Tyto sportovní jsou překvapivě celkem odolné, jen se časem začne promačkávat bočnice na sedáku. U Fabií potěší, že materiály v interiéru jsou odolné a velmi snadno se čistí.

Foto: Dalibor Žák

Toto jsou zákoutí, která toho o autě také prozradí dost. Například jestli bylo svařené z pěti kusů, jestli nebylo vyplavené a podobně. A když nic z toho, jsou aspoň vizitkou, jak bývalý majitel přistupoval k péči o vozidlo. Občas pod zadními sedačkami najdete opravdové „lahůdky“.

Já vím, že Fabia II, zejména v krátké verzi s „hagusy“ na střeše vypadá jako pařez, ale zas je z ní skvěle vidět, je prostorná (máte dost místa i nad hlavou) a ve verzi kombi může plnit roli plnohodnotného rodinného vozu. A i když je to auto svou povahou levné, tak je potřeba říci, že výrobce použil kvalitní a odolné materiály v interiéru. Celé auto se pak velmi dobře čistí, koberce a čalounění se netrhají a plasty si zachovávají barevnou stálost. I Fabie s nájezdem přes 300 000 km a po intenzivním využívání budou mít maximálně ošoupané bočnice sedaček a osahaný volant, pokud jim majitelé věnují aspoň základní péči. Viděl jsem kus s přiznaným půl milionem a uvnitř vypadal pořád velice pěkně.

Jak na servis

Servisní plán je tady poměrně jednoduchý. Každých 15 000 km nebo rok se mění v motoru olej s jeho filtrem, každé dva roky se mění brzdová kapalina a zapalovací svíčky se mění po čtyřech letech nebo 60 000 km. Na vzduchový filtr je tady interval také až 60 000 km nebo čtyři roky, na kabinový filtr 30 000 km nebo dva roky. Ale je běžné (a doporučené), že se tyto filtry mění každý rok během prohlídky. Těch pár stovek navíc vás nepoloží a zrovna kabinový filtr je dobré měnit brzy.

Foto: Dalibor Žák

Motor 1.4 16V je asi nejméně riziková jednotka ve Fabii druhé generace. Není náročná na kvalitu paliva a nevadí jí tolik krátké trasy po městě jako motorům 1.2 TSI a také lépe snáší kalup vyšším tempem - třeba po dálnici - než motory 1.2 HTP. Dynamicky pak čtrnáctistovka naprosto stačí. Silnější šestnáctistovka má smysl jen v kombinaci s automatem.

Oleje je v motoru jen 3,2 litru, takže výměny nepodceňujte a dělejte je každý rok, i když toho najezdíte málo, třeba jen 6000 km. S pevnými intervaly stačí olej plnící normu VW 502.00, Škoda dovoluje použití poměrně širokého spektra olejů se „zimní“ normou SAE 0W až 5W a „letní“ SAE 30 až 40. Originálním olejem 5W-40 vyhovujícím normě VW 502.00 tak nic nezkazíte, na e-shopech je dostupný za zhruba 260 až 300 korun za litr.

Originální svíčky stojí dvě stovky za kus, prvovýrobní vzduchový filtr zhruba 350 Kč (škodovácký originál něco přes šest stovek). Z vlastní zkušenosti říkám: vykašlete se na ten čínský laciný šmejd, který do plastového boxu u motoru nikdy pořádně nepasuje a kroutí se teplem. Z našeho auta jsem ho hned vyhodil a dodnes dštím oheň a síru na toho, kdo ho tam kdysi nacpal.

Ještě že jsem byl už tehdy opatrný, a když prodejce říkal, že „auto je po servisu“, raději jsem si to zkontroloval. A dobře jsem udělal. Tohle je vůbec strašný neduh českých servisů - narvat tam ten nejlevnější šmejd, který pak zákazníkovi napálíme za plnou cenu. Divili byste se, jak špatně mohou neznačkové filtry fungovat. Vážně na tom chcete ty dvě tři stovky šetřit?

Foto: Dalibor Žák

Fabie jsou velmi nenáročná auta, lze je udržet při životě i svépomocí. Nicméně zrovna práci jako výměnu rozvodů bychom asi nechali raději udělat někoho, kdo má potřebné vybavení a zkušenosti. A kdo bude ručit za odvedenou práci.

Motor používá k pohonu vaček rozvodový řemen. Ten pevný interval nemá, jen první prohlídku po 90 000 km a pak každých 30 000 km. Obecně se doporučuje ho po 120 000 km nebo osmi letech vyměnit, některé servisy doporučují interval šest let a 90 000 km. Řemeny jsou tu dva – hlavní pohánějící od kliky sací vačku a pak malý v hlavě, který od sací vačky pohání výfukovou. Prvovýrobní sadu rozvodů včetně vodní pumpy koupíte na e-shopech za zhruba 3800 korun. Dle normy by taková práce měla trvat 2,2 hodiny. Díky známé škodovácké „Šekové knížce“ lze tyhle servisní práce za rozumné ceny nechat udělat i ve značkovém servisu, zrovna na rozvody by měla být díky ní sleva až 20 %, i na práci s tím spojenou.

Motor má hydraulické vymezování ventilové vůle, takže její seřizování vůbec nemusíte řešit. Jednotka 1.4 16V je také díky tomu oblíbená pro přestavby na LPG, zejména u verze kombi, kdy se do prostoru pro rezervu vloží objemná plynová nádrž a zůstane zachován stále ještě dostatečný zavazadlový prostor. Přestavba ale musí být udělaná pořádně, jinak hrozí, že se ventily tak jako tak budou podpalovat, zničit se může i katalyzátor. Pokud jezdíte málo (do 15 000 km ročně), pravděpodobně taková úprava vůbec nemá smysl.

Na co si dát pozor

I když nebudou málo ojeté Fabie tolik utrápené jako kusy, které za sebou mají už přes 200 000 km, tak je potřeba si pár věcí pohlídat. Zmínili jsme výše korozi a ta se bohužel nejstarších kusů začíná týkat už ve velkém. Napadá hlavně páté dveře a také prahy vpředu a lemy blatníků. Je potřeba to sledovat, drobná poškození opravovat a o auto se starat. I málo ojetá auta mohou rezavět, zejména když dlouhodobě stojí venku v trávě.

Foto: Dalibor Žák

Mechanické ovládání klimatizace je u ojetin spíše výhodou, protože s automatickou bývají dost problémy. Doporučujeme nechat nejpozději každé dva roky klimatizaci zkontrolovat a dezinfikovat. A hlavně ji pravidelně používejte, i v zimě.

Když mají Fabie málo najeto, je riziko, že dlouhé roky neviděly servis. Ono to sice auto přežije, ale jestli nejsou nikde záznamy o výměnách oleje v posledních letech, je to na pováženou. Pokud nejezdily na pravidelné prohlídky, je také pravděpodobné, že za sebou nemají případné svolávací a servisní akce, které jinak značkové servisy dělají. Každé auto je tak potřeba důkladně prověřit, ve značkových servisech s tím nebude problém. Rychlá prohlídka stojí okolo 1500 korun a hned budete vědět, zda se jedná o slušný kus a kolik toho bude potřebovat.

Většina známých problémů Fabií druhé generace prostě plyne z nadměrného používání aut a jejich postupného chátrání v rukou stále méně a méně pečlivých majitelů, kteří je začínají brát jako bezúdržbová auta na dojetí. U méně jetých a především pečlivě udržovaných vozů se obvyklé potíže asi nebudou projevovat v takové míře. Je ale známo, že zadní okna na kličku mají tendenci samovolně sjíždět (a do auta pak pootevřenými okny teče, ale problematické může být i těsnění dveří a jejich montáž) a vlivem koroze ukostření baterie dochází k výpadkům elektroinstalace (nefunguje posilovač, problikává přístrojová deska, zhasíná motor, vypadává rádio a podobně).

Z elektroniky jsou známé problémy u vozů s plně automatickou klimatizací, kdy se spálí motor větráku, případně drhnou jeho lopatky. Vozy s manuální klimatizací tyto potíže nemají. Fabiím také praská kabelový svazek v pátých dveřích, kdy nefunguje zámek kufru, zadní stěrač s ostřikovačem a třetí brzdové světlo.

Z mechanických věcí se vyskytuje vrzání horního uložení předních tlumičů, týkalo se to modelů do ledna 2009 s tlumiči značky Trelleborg. Je na to opravná sada a novější Fabie už na to netrpí. Klepající táhla předního stabilizátoru jsou klasika z českých silnic, zadní vlečená náprava je pak poměrně odolná. Pozor ale na tekoucí tlumiče a prasklé pružiny. Občas hučí ložiska, případně bouchají přední kulové čepy, kdy praskne prachovka a dovnitř kloubu se dostane sůl a vlhkost a pak vyreznou.

Celkové hodnocení: Ojetá Škoda Fabia Combi 1.4 16V

Takto málo jetý kus už je na trhu vzácnost a jestli máte rádi jednoduchost druhé generace Fabie, ale hezké auto nemůžete na trhu najít, nemáte co řešit a ihned si ji kupte. Celkově je tenhle kousek velmi zachovalý a jezdí pěkně. Pochybuji, že tu drobnou kosmetiku na karoserii bude někdo tolik řešit, protože tady je důležitá hlavně technika a celkový stav auta. Je věčná škoda, že tyto spolehlivé a nenáročné motory s atmosférickým sáním a nepřímým vstřikováním paliva nepřežily kvůli emisním normám do dalších generací. Ačkoli je nástupnická Fabia III s motorem 1.2 TSI velmi dobré a spolehlivé auto, tak si úplně nejsem jistý, jak bude složitý a na uživatele citlivý downsizovaný motor dožívat na vesnicích, kde se tankuje za dvě stovky, jezdí dva kilometry (teď už spíše pět kilometrů) na poštu a do Jednoty a servis auta se řeší jednou za uherský rok nákupem oleje v supermarketu.

Načítám