Kia Sportage nabídne za stejné peníze více muziky než Tiguan či Karoq. Spotřeba je ale vysoká

Segment středně velkých SUV se za posledních patnáct let rozrostl jak houby po dešti. Firmy, které do svých flotil kupovaly zaměstnancům dříve kombíky, často svolí k nákupu obdobně drahých SUV. Ty navíc tvoří dost podstatnou část soukromých prodejů. Lidé je rádi kupují jako hlavní auta do svých rodin. Jsou oblíbená, a díky to mu i docela drahá jako ojetiny.

Zbrusu nová Kia Sportage v plné výbavě a specifikaci dnes vyjde na něco málo přes milion korun s DPH. Jako šestiletá ojetina, tedy právě auto, které máte před očima, zůstává někde na čtyřiceti až padesáti procentech ceny nového auta. Ve skutečnosti je to víc, protože červená Kia Sportage stála v roce 2016 svého prvního majitele ceníkových 824 980 korun, což je citelně méně než nový model dnes. Dnes se Sportage v maximální výbavě GT line prodává jako ojetina v rozmezí kolem 450–650 tisíc korun, záleží na stáří a kilometrovém nájezdu. V AAA auto, odkud jsme si konkrétní automobil zapůjčili, se ceny Kia Sportage z roku 2016 s pohonem všech kol a benzinovým motorem pohybují od 450-500 tisíc korun, novější ročníky jsou pak pochopitelně dražší.

Drtivá většina kupujících bude uvažovat, zda nejít raději do domácí značky a najde k tomu i celkem pádné argumenty. Jenomže populární a podobně velký Karoq 1.5 TSI ve výbavě Style prakticky nekoupíte pod 550 tisíc korun jako ojetý a nebude mít pohon všech kol ani kožené odvětrávané a vyhřívané čalounění. Výbava vozu Kia v provedení GT Line je totiž skutečně nebývale rozsáhlá a nabízí ji spíš až prémiové značky, a to pochopitelně za tučné příplatky.

S VW Tiguan poslední generace (vyráběném od 2016) určitě také neuděláte chybu. To auto si nesmírně dobře drží svou hodnotu a máte na výběr i silný motor 2.0 TSI s DSG a pohonem všech kol 4 Motion. Ale výběr ojetin je malý a ceny minimálně o sto padesát tisíc výš. V tomhle ohledu jsou najednou ceny korejských vozů ať už Kia či konkurenčního Hyundai Tucson docela v pořádku. Kia má navíc sedmiletou záruku a poměrně dobrou celkovou spolehlivost.

Když jsem do Sportage předchozí generace poprvé nastoupil, překvapila mne pocitovou velikostí. Přístrojová deska je poměrně mohutná, způsob provedení a obšití kontrastní nití evokuje kůži, ale jde jen o měkčený plast. Čalounění už ale z kvalitní kůže je a celkově jsem si mohl svou pozici za volantem velmi dobře nastavit. Do interiéru řidič příjemně zapluje a musím říci, že se v případě vybavení GT Line i cítí velmi příjemně, rozhodně ne ošizen. V Německých SUV podobné cenové hladiny se přeci jen musíte spokojit s látkovým čalouněním a méně osobitým, obyčejnějším interiérem. Vyloženě bonusem jsou pak kompletně vyhřívaná a vpředu i odvětrávaná sedadla. To se v parném létě hodí.

Před sebou mám rozměrnou kapotu, rohy karoserie jsou docela dobře vidět a celkově je výhled ven příjemný. Auto je i dobře vyřešené ve smyslu eliminace mrtvých úhlů a navíc vám i pomůže varovná signalizace v bočních zrcátkách. Co se týká uživatelské přívětivosti, ani zde mě rozhodně Kia Sportage nezklamala, i když by ovládání vozu mohlo být lepší. Řízení je podle očekávání poměrně lehké a dávkování výkonu plynem bohužel malinko méně citlivé, než bych chtěl.

Na druhou stranu je motor spolu s dvojspojkovou převodovkou DCT velice hezky sladěný, nemá tendenci (jako ve vozech Škoda/VW) motor příliš podtáčet a řadí docela hladce. Manuální řazení pádly pod volantem jsem v podstatě vůbec nemusel používat a režim sport také ne. Sportage je navzdory názvu čistě cestovním autem a nehodí se k němu jiný než plynulý, svižný jízdní styl, málokdo by se s tímto vozem zkoušel bavit v zatáčkách. Tovární nastavení podvozku je spíše nedotáčivé a na devatenáctipalcových kolech tvrdší.

Komfortu v kabině se nedá v podstatě nic zásadního vytknout. I infotainment, byť dnes už trošku zastaralejší, funguje hezky, jednoduše a logicky. Auto je i při dálničních rychlostech tiché a motor nemá s relativně těžkou Sportage příliš práce. Byl jsem překvapen, že v kabině je navzdory čtyř a půl metrové délce vzadu dost místa. Kufr má ale dost vysokou nakládací hranu a je poměrně mělký. Pozitivem je na druhou stranu rezerva, která se už dnes do mnoha aut vůbec nemontuje a nahrazuje jen opravnými sadami.

Pokud si Sportage vyberete s přeplňovaným čtyřválcem GDI a dvojspojkovou převodovkou neuděláte určitě špatně. Motor má servisní interval po patnácti tisících kilometrech, má i fyzickou měrku na kontrolu hladiny oleje a to je ještě celé v pořádku. Ve skutečnosti bývají tyhle motory velmi dobré, navíc budou ještě všechny Sportage této generace do příštího roku v tovární sedmileté záruce. Povážlivě dlouhý servisní interval je naopak předepsán pro převodovku DCT, kde se stav oleje po prvních šedesáti tisících kilometrech jen kontroluje a mění až při sto dvaceti. To je poměrně dlouhý interval. Zrovna tak by vám každý zkušený mechanik doporučil kontrolu a případnou výměnu oleje v diferenciálu vzadu, ten se v servisních předpisech Kia pouze kontroluje.

Pohon všech kol je u vozu Kia (a také u vozů Hyundai se systémem AWD) řešen systémem Dynamax 4×4 od rakouského výrobce Magna. Funguje trošku jinak než obvyklejší mezinápravové spojky Haldex. Stěžejní součástí systému Dynamax je elektronicky řízená vícelamelová spojka. Magna uvádí, že systém na základě dat, která dostává z vozidla ohledně pohybu a jízdy, reaguje s předstihem na potřebu zapojit pohon všech kol. Měl by mít menší pasivní odpory než systém Haldex a umět předvídat adhezi povrchu, který bude následovat.

V praxi mi nepřijde, že by systém fungoval ani lépe ani hůř než mezinápravové spojky Haldex IV, pro které byl tento systém přímou konkurencí. Zajímavostí ale je, že auto má tlačítko k uzamčení poměru stálého pohonu všech kol. Každopádně má Sportage i na letních silničních pneumatikách na mokrém nezpevněném povrchu slušnou trakci a vyjede toho překvapivě dost. Na silnici systém preferuje pochopitelně přední kola a taky se s ním jako s předokolkou primárně jezdí.

Když shrnu své dojmy z týdenního jezdění lehce ojetým Sportage, kterému po necelých šesti letech na tachometru svítilo 107 tisíc ujetých kilometrů, převažuje spíš to pozitivní. Auto koupíte v perfektní výbavě a za cenu, která sice není bůhvíjak nízká, ale pořád výrazně lepší, než když se rozhodnete pro Karoq či Tiguan s nějakou podobnou motorizací a pohonem všech kol. Motor má výkon 130 kW a zatahuje docela slušně, i když spíš až ve vyšších otáčkách.

Jedinou pihou na kráse je v podstatě jen spotřeba paliva. Za celý týden jsem měl celkový průměr 8,3 litrů benzinu Natural 95 / 100 km a to spíš na mimoměstských delších cestách s plynulým svižným tempem. Po městě si Kia Sportage ve čtyřkolce s motorem T-GDI řekne o více než deset a mimo město spotřebu stěží dokážete stáhnout pod osm. To je v poměrně ostrém kontrastu proti Škodě Karoq 1.5 TSI (110 kW) s DSG a pohonem přední nápravy, kde mé zkušenosti říkají, že lze bez problému jezdit za šest, maximálně sedm litrů. Pro vyslovené šetřílky tedy Kia Sportage úplně jako dělaná není.