Hledáme ojetinu pro začátečníka do 200 000 Kč se slušným výkonem a manuálem. Je to těžší úkol, než se zdá

Do redakce dorazil další dotaz týkající se pomoci s výběrem ojetého auta. Má být pro začátečníka a jestli jsme to správně pochopili, tak pro mladého kluka s čerstvými „papíry“. Měla by to být předokolka, auto by nemělo být starší než z roku 2014 a musí mít manuální převodovku, aby si prý „mladý vytvořil správné návyky“.

Cena by se měla pohybovat kolem 200 000 Kč (ale ne moc přes tuto hranici) a trochu překvapivě zadavatel, zřejmě otec, požaduje auto s vyšším výkonem, ideálně nad 80 kW, protože prý bude kluk jezdit často delší trasy a ať je v autě nějaká rezerva. „Zas ať to není nějaké dělo, co má 200 koní, jinak se v tom někde zabije,“ končí dotaz.

Zkusíme vyhovět. Naprosto chápeme, že je potřeba v mladých budovat lásku k individuální mobilitě. Kouzlo svobodné individuální mobility je totiž v tom, že je to zaprvé mobilita a zadruhé je svobodná a individuální. Důležité tedy je, aby „nové“ auto začínajícímu řidiči vlastnictví vozidla a jeho používání neznechutilo. Mělo by tak být spolehlivé a také by mělo slušně jezdit. A tím si můžeme škrtnout plno jinak zajímavých kandidátů.

V zadaných parametrech najdeme totiž dost renaultů s motorem 1.2 TCE, fordů s motorem 1.0 EcoBoost a také peugeotů a citroënů s motorem 1.2 PureTech. Jenže zmíněné motory umí být značně problémové, v ojetinách jsou nesmírně rizikové. Takže tato vozidla můžeme rovnou vyloučit. A pak nám toho, bohužel, už moc nezbyde. Tak se pojďme podívat, co na trhu zůstává.

Naprostou klasikou jsou fabie. Oblíbená malá škodovka je solidní auto, avšak v prvních ročnících se vyskytovaly nějaké neduhy (Fabie umí třeba reznout kolem zadních lampiček u registrační značky). Motor 1.2 TSI nejčastěji seženete ve verzi o výkonu 66 kW, ale silnější 81kW verze je naprosto skvělá a stále jich je na trhu dost. Pěkně jede, spotřebu má nízkou (klidně jen 5,5 l / 100 km) a je spolehlivá.

Výkonnější verze bývají navíc lépe vybavené a v takových fabiích nechybí automatická klimatizace, lepší infotainment s funkcemi konektivity, vyhřívané sedačky a pár dalších roztomilých drobností. Verze na sportovním podvozku pak celkem slušně jezdí, ale chce to kvalitní pneumatiky, ne žádnou stlačenou čínskou tmu. Začátečník asi uvítá i parkovací senzory, na lépe vybavených fabiích poměrně běžné.

U starších fabií občas zlobí klimatizace (vadný snímač tlaku chladiva, ale třeba i jen nedostatek média), sem tam se zkratuje snímač hladiny paliva, ale jestli budete něco řešit na mechanice, tak spíše jen zakarbonovaný motor od nevhodného jízdního režimu. Kompletní dekarbonizace (mechanická i chemická) přijde se servisní prohlídkou a výměnou oleje s proplachem na asi 15 tisíc korun. Když ale ve Fabii každý rok vyměníte olej a necháte auto zkontrolovat v odborném servisu, vydrží ještě hodně dlouho.

Zatímco Golf pod 200 tisíc korun seženete jen s vysokými nájezdy přes 200 000 km a ještě v základní a chudé výbavě, dá se za tyto peníze pořídit méně ojetý Seat Leon, což je také vlastně Golf, jen ve stylovějším balení. A dokonce lze narazit i na motor 1.4 TSI s výkonem 103 kW, i když častěji koupíte spíše slabší dvanáctistovku. Ale i s tou jede Leon hezky.

Oba motory z konstrukční řady EA211 jsou už dnes zpravidla zbavené dětských nemocí a fungují spolehlivě. Pozor si dejte jen na servisní historii aut. Standardem jsou variabilní servisní intervaly (s limitem až 30 000 km nebo dva roky pro prohlídku a výměnu oleje), ale většina vozů se začne o prohlídku hlásit dříve podle způsobu používání.

Leony v základních specifikacích vážné poruchy netrápí, protože nejsou prolezlé zbytečnou výbavou. Teď jsme o případných potížích psali v testu ojetého Leonu 1.5 TSI, tak vás odkážeme tam. Ale pokud jde o motory, stačí včas měnit olej (u ojetin raději po jednom roce nebo 15 000 km) a tankovat kvalitní palivo. Myslete na to, že na vyloženě městský provoz a krátké trasy se motory TSI s přímým vstřikováním moc nehodí.

Za „dvě kila“ se dá sehnat i novodobý Fiat Tipo s benzinovou čtrnáctistovkou, což není vůbec špatné auto. Tipo má sice trochu laciněji vypadající detaily v interiéru a podvozek není vyloženě řidičský, ale uvnitř je to prostorné auto a mechaniku má poměrně slušnou. Motor 1.4 T-Jet se tu ještě obejde bez přímého vstřikování, takže nekarbonuje.

Pro dlouhověkost je potřeba zkrátit původní servisní intervaly na maximálně rok nebo 10 000 km a používat pouze schválenou specifikaci oleje (SAE 5W-40 FIAT 9.55535-T2), kterého je v motoru jen 3,4 l. Rozvodový řemen se mění po 120 000 km nebo šesti letech, svíčky klidně nechte vyměnit každé tři roky. Za pečlivou údržbu se vám Fiat odvděčí bezproblémovým provozem.

Pověry o vrtošivé elektronice a kolísavé kvalitě italských ojetin tu naštěstí moc neplatí. Čas od času se objeví vadný snímač pedálu plynu, vadná jednotka klimatizace či chyba v softwaru přístrojové desky, ale většinu toho už napravily servisy v rámci servisních akcí. Nyní nejčastěji zlobí jen systém monitorování tlaku v pneumatikách a stárnoucí akumulátory, bolest všech moderních ojetin. Celkově je Tipo slušná bazarovka a pro začátečníka ji klidně doporučit můžeme.

Do dvou set tisíc se dá dokonce sehnat i Mazda 3 s atmosférickým dvoulitrem, což je v kombinaci s manuální převodovkou velice řidičské a moc příjemné auto. Ale v této cenové relaci půjde spíše jen o vozy s vysokým nájezdem hodně přes 200 000 km. Benzinovému motoru to ale vadit nemusí, pokud včas dostal nový olej (4,2 l oleje SAE 0W-20 Mazda Supra).

Mazda 3 má povedený podvozek, a i když je servisně trochu náročnější (víceprvková náprava vzadu vyžaduje seřizování geometrie a nedá se říci, že by protikorozní ochrana podvozkových dílů byla světoborná), určitě za to stojí. Tohle je totiž klasické mechanické auto, které může vychovat zodpovědného a dobrého řidiče se zdravými návyky.

Důležité je hledat vozidlo se servisní historií, neboť na model bylo vyhlášeno dost servisních akcí, které napravovaly pár výrobních nedostatků. Teď je ale klid a maximálně začne zlobit „váha vzduchu“, kdy motor zhasíná na volnoběh nebo mu kolísají otáčky. Zajímavé je, že s karbonováním motorů od Mazdy problémy tolik nejsou, ale hodně záleží na stylu jízdy, použitém palivu a pečlivosti servisu. Kdo jezdil dálky a včas měnil olej, bude mít motor čistý. Šetřílkové jezdící „na spotřebu“ s podtočeným motorem krátké trasy to budou mít horší.

Jestli si říkáte, kde je v seznamu ideálních ojetin pro začátečníky Suzuki Swift, tak se nám bohužel nevejde do našich požadavků na výkon. Koně ale nejsou všechno a atmosférická dvanáctistovka ve Swiftu jede lépe, než co by napovídaly tabulky. Swift je totiž lehký vůz a motor se s ním netrápí. Kdo tedy nebazíruje na nějakých koních, určitě se Swiftem chybu neudělá. Je to velmi spolehlivé a hlavně dobře jezdící auto. Do dvou set tisíc je v nabídce dost solidních ojetin s nájezdy kolem 100 000 km.