Český sen: Srovnávací test velkých ojetých kombíků s dieselem Škoda Superb III a Opel Insignia II

Asi se shodneme na tom, že větší auto než Octavii Combi běžná čtyřčlenná rodina nutně nepotřebuje. Ostatně, oblíbenost takového vozu v bazarech potvrzuje, že to lidé vidí stejně. Pokud ale chcete „něco víc“, máte pořád na trhu další zajímavé možnosti.

Kdo potřebuje více sedaček, určitě najde spoustu slušných sedmimístných MPV. Namátkou můžeme zmínit třeba Citroën C4 Grand Picasso, Ford Galaxy nebo VW Sharan. Ale kdo chce jen co největší zavazadlový prostor a více místa pro posádku, podívá se o segment výš, typicky na Mondeo, Passat, BMW řady 5 a Mercedes třídy E.

A právě u trochu vyššího segmentu se teď zastavíme. U nás velkým kombíkům už dlouho kraluje Škoda Superb, jenže na trhu rozhodně není osamocená. Ačkoli si Superb všichni spojujeme s až marnivým prostorem vzadu, srovnání s Opelem Insignia vám ukáže, že zas tak navrch nad konkurencí oblíbená škodovka nemá.

Do srovnání jsme si v Auto ESA půjčili následující auta: Opel Insignia má motor 2.0 CDTI o výkonu 125 kW, pohon předních kol a automat. Je z roku 2018, najeto měl necelých 146 000 km a prodejce za něj chtěl 350 000 Kč. Superb v předokolce o výkonu 110 kW se bohužel prodal, tak jsme museli vzít verzi Škodu Superb 2.0 TDI 140 kW ve čtyřkolce, rovněž s automatem. Auto z roku 2015 mělo najeto 178 000 km a prodejce za něj chtěl 389 000 Kč. Oba vozy jsme si už představili podrobně v samostatných testech ojetin.

„Celkově v této kategorii realizujeme 8-10 % všech prodejů. Nejprodávanějším vozidlem je VW Passat, téměř shodné číslo tvoří v součtu Škoda Superb II a III. Na třetím místě je Ford Mondeo, nezanedbatelnou část tvoří Hyundai i40. Průměrná cena je vyšší než běžná průměrná, a to zhruba 240 000 Kč. Stáří těchto vozidel se pohybuje mezi 9-10 lety. Téměř všechny prodané vozy v této třídě mají výkon vyšší než 100 kW. Průměrný nájezd je 180 000 km. Zhruba 80 % těchto vozidel pochází z tuzemska, 90 % aut jsou s dieselovými motory,“ říká k prodejům větších kombíků Filip Kučera z Auto ESA.

Nabídka ojetých Superbů Combi je samozřejmě vyšší než insignií a v inzerci je trvale hodně přes 1 000 aut v širokém cenovém rozpětí. To insignií v karoserii kombi je mnohem méně a reálně můžete vybírat jen z několika desítek vozů.

Asi nikoho nepřekvapí, že v této třídě naprosto dominují právě kombíky s dieselem, velká je i obliba automatických převodovek. Příznivci benzinových motorů sice mohou vybírat i u Superba, ale u Insignie je počet aut v inzerci už dost malý na to, abychom mohli mluvit o slušném výběru.

Průměrně více mají najeto superby, ale spíše to bude dáno tím, že díky obrovskému počtu aut na trhu se tam prostě občas nějaký „taxík“ vetře. Insignia také není mezi taxikáři moc oblíbená, ale i u ní se občas objeví hodně ojetý kus. Přesto statisticky najdete více ojetých superbů, které mají už „nakrouceno“ přes 200 000 km.

Zajímavý je pohled na aktuální ceny. Výrazně levnější jsou insignie. A to ne o pár tisíc, ale klidně o 150 000 Kč. A to už je zatraceně velký rozdíl. Superb je prostě cenový držák. Pokud chcete maximálně šestiletý kombík s nájezdem do 100 000 km, dieselem a automatem, na Insignii vám stačí 400 000 km s rezervou, zatímco pod půl milionu je aktuálně v nabídce jen jeden takový Superb.

Protože zájemci o tato ojetá auta často využívají možnost financování, nechali jsme si od prodejce vypracovat orientační splátkový model. „Pro oba vozy je možné využít úvěr bez navýšení, ovšem nevýhodou je vyšší akontace a kratší doba splácení,“ vysvětluje Filip Kučera z Auto ESA. Samozřejmě můžete využít různé modely financování. Zavedení prodejci ojetých vozů se snaží zákazníkům vycházet vstříc a variant je mnoho. V tabulce si ukážeme ty nejběžnější:

Tady se dostáváme do subjektivního hodnocení a klidně to můžete přeskočit. Moje učitelka matematiky ze střední školy by mi řekla, že srovnávám jablka a brambory. A že bych si měl hlavně nalinkovat sešit a uklidit v lavici, pod lavicí a okolo. Protože nám k testu přistál Superb ve čtyřkolce a s motorem 140 kW (místo předokolky 110 kW), nelze dynamické vlastnosti úplně férově srovnávat.

Základní koncepci obou aut však srovnávat mohu, protože se to napříč verzemi nijak neliší. Pokud tedy porovnám dvě testované verze, lépe se mi jezdilo s Insignií. Hodně k tomu ale přispívá fakt, že je sedačka níže, v autě se mi lépe sedí a její pohon není tak tupý při normální jízdě. Jenže Superb dorazil ve čtyřkolce a s verzí 140 kW, která prostě nemá tak příjemné reakce z nízkých otáček, a ještě se ve čtyřkolce část výkonu ztrácí. Moc dobře si pamatuji, že předokolka 110 kW byla jízdně příjemnější. S automatem to tolik nevynikne, ale s manuálem rozhodně.

U mě tak hlavně díky ergonomii řidiče vítězí Insignia. Přijde mi i o něco komfortněji naladěná a o trochu kultivovanější. Také díky klasickému automatu s měničem, s nímž jsou rozjezdy, ale také popojíždění a parkování příjemnější a plynulejší. DSG ve verzi s mokrými spojkami sice neškube autem jako suché dvouspojky, ale i tak občas DSG cukne, hlavně při snaze o svižnější rozjezd. Tady je vlastně čtyřkolka výhodou, protože předokolky s DSG vždycky trapně hrabou předními koly, jakmile se potřebujete vecpat do mezery v hustém provozu.

U akustického komfortu při jízdě budou hodně rozhodovat pneumatiky. Za studena sice lépe zní Superb, kdy motor Opelu mlátí jak zetor, ale po ohřátí se to obrátí a Opel je příjemnější. „Tédéíčko“ pořád vydává to charakteristické kovové klapání „dyg dyg dyg“ z nízkých otáček, zatímco Opel vlastně jen celkem přirozeně vrčí. Když do Opelu nalijete prémiovou naftu, obvykle ztichne více. Motory TDI mlátí na jakékoli palivo pořád stejně.

Jestli vybíráte Superb a přemýšlíte, jestli verzi 110 nebo 140 kW, doporučuji se svézt oběma a určitě mi dáte za pravdu, že ta papírově slabší jede v předokolce v reálném světě lépe. Je taková lehkonohá. Silnější 140kW verze vynikne jen na dálnici a ve vyšších rychlostech.

Spotřebu hodnotit nechci. Měli jsme odlišné verze a Superb byl se čtyřkolkou prostě v nevýhodě. Insignia se v testu vešla do 6,5 litru na 100 km, Superb měl co dělat, aby jel pod sedm. Stejně nejvíce záleží na řidiči, stylu jízdy, pneumatikách a podmínkách. Podle spritmonitoru nejvíce lidí jezdí z Insignií za 6,8 l / 100 km, se Superbem 110 kW v automatu za 6,3 l / 100 km. DSG má tady výhodu proti klasickému automatu, protože v měniči momentu dochází k většímu prokluzu a ztrátám.

Nelze nezmínit, že Superb mnohem rychleji topil. Jenže v Insignii byl zas vyhřívaný volant a o něco rychlejší náběh vyhřívání sedadel. Insignia ale nemá možnost nastavení intenzity vzduchu, Superb nabízí tři režimy. Celkově se zdálo, že Superb žene do interiéru více teplého vzduchu. Zatímco v Insignii stačí nastavit 21 °C, v Superbu je i při nastavených 20 °C v autě docela teplo.

A teď to nejzajímavější u kombíků. Vzali jsme náš přesný laserový měřák a pustili se do měření vnitřního prostoru. Pro pořádek jsem si v obou autech nastavil sedadlo řidiče na sebe, aby se mi sedělo příjemně. Nutno říci, že zrovna v Superbu se optimální pozice hledá trochu hůře, protože se v elektrických sedačkách sedí dost vysoko. V bazaru jsem ale Superb s mechanickými sedačkami nenašel. Vlastně jsem ho ani nikdy neviděl. Insignia má v mechanických sedačkách mnohem příjemnější nižší polohu za volantem, ale někomu se zas trochu zvednutý posez v Superbu může zamlouvat víc.

Naměřené rozměry si můžete projít v přiložené tabulce. Hodnoty jsou v milimetrech:

Díky nižší sedačce v Insignii je nad hlavou více místa a auto je také o trochu širší. Insignia má také delší a nastavitelný podsedák, i když celkově je sedačka o malinko užší. Zajímavé je, že středy sedaček jsou od sebe dál, což je znát, když si vedle vás někdo sedne a nemlátíte se pak lokty. Ale rozdíly jsou minimální a jediný znatelný rozdíl mezi oběma auty je méně místa nad hlavou v Superbu a celkově vyšší umístění sedačky.

Vzadu je Superb sice o trochu širší v loktech, ale i tady má více místa nad hlavou Insignia. Zajímavé je, že Insignia má o kousíček více místa na kolena cestujících, jenže má kratší podsedák, i když trochu širší. Zatímco Superb myslí i na prostřední sedadlo, to v Insignii je skutečně jen nouzové. Ovšem v hlavní disciplíně, tedy vzdálenosti opěradel sedadel, zas Superb tolik nedominuje. Nabízí jen o 12 mm více místa. I když na fotkách vypadá Superb jako mnohem prostornější, ve skutečnosti jsou si auta rozměrově dost podobná. Optické vzdušnosti Superbu pomáhá spíše ten světlejší interiér. Pokud chce ale někdo jezdit v pěti, tak se bude pátému lépe sedět v Superbu.

Podle očekávání Superb kraluje i velikostí kufru, jenže jen díky tomu, že má kufr hlubší, za cenu hrany po sklopení zadních sedadel. Díky tomu však po plato naložíte víc věcí, jeho výška od podlahy je totiž o znatelných 15 cm výš. Také nabízí od podlahy ke stropu o 11 cm více místa. Kufr Insignie je aspoň o malinko širší.

Do obou aut naložíte dvoumetrový předmět, jen musíte trochu laborovat s umístěním. Insignia má o skoro 6 cm více místa od kraje kufru k sedačce řidiče. Když ale maximálně odsunete sedadlo spolujezdce, dá se z rohu kufru šikmo naložit do Superbu o asi 7 cm delší předmět. Insignii se o něco více otevírá víko kufru, má však o trochu výše nakládací hranu. Přesto Opel za Superbem zásadně nezaostává a například má rovnou podlahu i po sklopení sedaček, což například usnadňuje nakládání dlouhých a těžkých předmětů. Do Superbu ale po plato prostě naházíte víc věcí.

Srovnávat ceny servisní práce je ošemetné, protože ceny se liší i v rámci značkových servisů. Navíc spousta lidí jezdí do servisů neznačkových, ke specialistům a podobně. Více by vás tak spíše měl zajímat rozsah práce. Jenže když koukáme do servisních dat, tak pro oba vozy je náročnost velice podobná a například na výměnu rozvodů mají servisy Opelu i škodovky 3,2 hodinové jednotky. S tímhle ale také opatrně, některé neznačkové servisy si klidně u výměny rozvodů plošně účtují pět hodin práce.

Spíše se jen podíváme na nejčastější díly, které můžete shánět, a připomeneme si i některé významné položky, jichž se lidé u ojetiny nejvíce bojí. U dieselu je to typicky turbo a částicový filtr. V tabulce uvádíme ceny originálních dílů v Kč včetně DPH od jednoho velkého dodavatele dílů. Ve značkovém servisu můžete dostat jiné nacenění, jiné ceny vám asi dá i nezávislý servis. Spíše to berte jako orientační ceny a nepište nám prosím, že vás kapota stála o 164 korun více, olejový filtr jste sehnali o 12 korun levnější a podobně. Klidně to tak může být.

Z čísel je patrné, že na Superb jsou díly levnější. Ne všechny, ale většina spotřebních i těch běžných je. U aut koncernu VW je obecně také lepší dostupnost, je spousta druhovýrobních alternativ, případně můžete vybírat u prvovýrobců. Na cenu tak zřejmě tlačí i konkurenční boj. Nicméně i na Opel se dá sehnat dost dílů v druhovýrobě a u některých položek je ten cenový rozdíl proti originálu o dost větší. To na škodovku seženete v druhovýrobě také dost věcí, ale třeba u prvovýrobce proti originálu zas tolik neušetříte. Rozdíly jsou někdy velmi malé.

Pokud jde o servisní intervaly, u ojetých aut je lepší se držet konzervativního plánu a olej měnit nejpozději po roce či maximálně po 20 000 km. Prodloužené intervaly (dva roky nebo 30 000 km) bychom určitě opustili. U obou modelů bychom také olej v automatu měnili po 4 letech nebo 60 000 km. U Opelu nicméně musíte rozvodový řemen měnit dříve, po 150 000 km nebo šesti letech. U Superba je interval 210 000 km. Stejně vám ale každý servisák řekne, že když auto nemá pečlivě vedenou servisní historii, je lepší rozvody preventivně vyměnit a začít „od nuly“.

Ohledně spolehlivosti a rizikovosti jsou na tom obě auta dost podobně. Pokud se o ně staráte, problémy by s nimi být nemusely. Snad jen u Superba více zlobí emisní systém SCR (vstřikování močoviny AdBlue), ale také to prostě může jen tak vypadat, protože těch aut jezdí mraky a více se o tom mluví a píše. Nejrizikovější součástí u Opelu je příšerně drahý zadní „diferenciál“ vozů s pohonem všech kol, ten se však testovaného auta netýká. Oba naftové motory platí za mechanicky spolehlivé. Ačkoli má Opel na první pohled méně rizikový automat, výměny oleje jsou pro jeho životnost a bezvadnou funkci také velmi důležité.

Každý srovnávací test by měl mít vítěze a poraženého. Možná budete překvapení, já však prostě Superb na první místo dát nemohu. Má sice o trochu větší kufr, ale jen o kousek, a celkově tak Insignii ve vnitřním prostoru a použitelnosti dramaticky nepřekonává. A jelikož je také důležité, jak se s autem jezdí, tak já si jako řidič celou dobu lépe připadal v Opelu. Lépe se mi v Insignii sedí a přijde mi, že se lépe řídí. Osobně ji vnímám jako příjemnější auto i díky hladkému automatu. Vy to třeba můžete mít jinak, protože vždycky rozhodují osobní preference, emoce, detaily a specifikace konkrétních aut. Ale pokud srovnám tato dvě auta v testu, tak bych si raději vybral Opel Insignia. Když se pak podívám na aktuální ceny ojetin, mám rozhodnuto.