Test nejdůležitějšího auta roku: Dacia Duster přesvědčuje technikou i stylem, přitom je stále dostupná

Tak tohle je nový Duster. Vypadá dost podobně jako ten předchozí, že? To je dobře, protože tak se již zaryl všem do paměti. Jenže fakticky je úplně nový: Design exteriéru, architektura interiéru, ale především kompletní technika.

Stejně jako Sandero nebo Jogger, i Duster přešel na moderní koncernovou platformu CMF-B sdílenou s třeba s Cliem nebo Capturem – v první řadě proto, aby odpovídal aktuálním bezpečnostním požadavkům a normám, ale také, aby mohl nabídnout některé technologie, bez kterých si dnešní zákazníci neumí auto ani představit. Ale v Dacii na to šli velmi chytře…

Nový Duster tak dokáže sám zabrzdit a zabránit drobným ťukancům, sleduje jízdu v pruhu, upozorňuje řidiče na rychlostní limity nebo nepozornost za volantem (což jsou dnes legislativní nezbytnosti), zároveň si však jediným tlačítkem můžete aktivovat individualizovaný režim, v němž si přesně nastavíte, jak moc chcete, aby vám elektronika do řízení kecala. A skutečně moc kecat nebude, protože tempomat je tu stále bez adaptivní funkce a na dálnici nebude udržovat auto v pruhu za vás. U Dacie si to musíte pěkně odřídit sami bez asistence drahých technologií.

Dotykový infotainment s 10palcovým displejem také umí bezdrátové zrcadlení telefonu (i s možností indukčního nabíjení), přitom má ale jednoduché zobrazení a přehledná menu, v nichž se neztratíte. A klimatizace má pořád vlastní ovládací panel. Duster také přešel na 7palcový digitální přístrojový štít (zcela základní výbava Essential však má stále analogové budíky s TFT displejem mezi nimi), i ten však má velmi jednoduché zobrazení – snad jen otáčkoměr v podobě horizontální lišty mohl být o trochu větší, aby ho snáz přečetli i řidiči se slabším zrakem.

Jinak je ale interiér jako celek nesmírně svěží a originální, i když je stále plný tvrdých plastů a místo rozmazlování zbytečnostmi dbá především na odolnost a ergonomii. Prostorově v podstatě odpovídá svému předchůdci (vpředu si snadno uděláte pohodlí, dozadu se vmáčkne i dospělák, v obou řadách máte podobně místa na výšku jako v minulém Dusteru, na šířku je novinka o pár centimetrů větší), sedí se tu o trochu níž (což je trochu nešikovné, protože stejně jako v minulé verzi nastupujete přes vysoký práh jako do vany), ale zase si můžete víc natáhnout nohy.

Kufr je velký a snadno přístupný a může mít praktickou dvojitou podlahu nebo rezervu pod podlážkou (za příplatek 4 tisíce korun; pro TCe 130 4 × 4 je plnohodnotná, pro TCe 130 a Hybrid pouze dojezdová). Objem se liší podle motorizace: Největším prostorem 517 litrů disponuje TCe 130, verze se čtyřkolkou už ho má snížený na 456 l, o tři litry méně má základní litr na LPG a hybrid si musí vystačit se 430 litry. Sklopením opěradel dělených v poměru 60 : 40 jej můžete rozšířit na 1 609 až 1 696 litrů (znovu podle motorizace).

Ale zpátky za volant, protože i tady se asi nejvíc projevuje moderní platforma nového Dusteru. Pryč je totiž pomalé řízení a agrárně uskákaný podvozek jeho předchůdce, teď si při jízdě připadáte, že řídíte skutečně moderní osobák. Řízení je přímější a auto ho ochotněji poslouchá, takže ho na silnici přesněji umisťujete – i proto, že vám za jízdy pocitově přijde menší a lehčí.

Podvozek, který se v městských rychlostech zdá spíše tužší, na okresce příjemně ožije a bez problémů pohlcuje všechny nástrahy českých tankodromů. Nový Duster je tak pokročilejší, pohodlnější a tišší, ale stále není problém dostat ho do úzkých, kdy na hrbolu v zatáčce odskočí nebo se na některých výmolech ozvou rázy od kol.

Duster se neztratí ani mimo asfalt. Má totiž světlou výšku 217 mm (o 3 mm více než předchůdce) a krátké převisy, takže jediným limitem budou pneumatiky a vaše odvaha/zkušenosti. Dokonce ani nutně nepotřebujete čtyřkolku, naopak určitě oceníte krátkou jedničku manuálu, která stejně jako u předchůdce funguje jako redukce (i když na silnici vás bude při rozjezdech možná trochu otravovat).

Zbývá tedy už jen vybrat pohonnou jednotku – ale k nim si řekneme víc v samostatném článku, protože výběr je poměrně široký a každá z dostupných jednotek má své výhody i nevýhody.

Pár nevýhod přinesl i přechod Dusteru k modernější třetí generaci – mírně kompromisní pozici za volantem, více techniky na palubě a s tím související vyšší cenu. Jenže část té techniky je vynucená legislativou a zbytek posouvá Duster o tolik dál, že to těch pár tisícovek navíc bohatě vynahradí.

Nový Duster je totiž o poznání dospělejší a hodnotnější auto, které se nejen prostorem, ale také pohodlím a výbavou může měřit se zavedenými značkami hlavního proudu. Je sice stále jednodušší, ale nepůsobí ošizeně, spíš chytře a skromně. A přidává k tomu porci neokoukaného stylu, která možná přiměje nejednoho zájemce o Kamiq nebo T-Cross zajít k dealerovi Dacie a s Dusterem se svézt. Což bychom před pár lety vůbec neočekávali.

A kolik že za nový Duster dáte? Naprostý základ, tedy litrový ECO-G 100 spalující benzin i LPG vyjde ve výbavě Essential na 429 900 Kč, přitom dostanete LED světla, podélné střešní ližiny, manuální klimu, výškově a podélně nastavitelný volant potažený umělou kůží, přední okna a zpětná zrcátka v elektrice, multimediální systém se 4 reproduktory, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, zadní parkovací senzory nebo tempomat. Jako dělník bude asi tenhle základ dobrý, většina zákazníků si ale jistě připlatí za vyšší výbavu Expression.

Za tu dáte 40 tisíc navíc (také se již pojí se všemi dostupnými motorizacemi) a za ně dostanete 17″ litá kola místo ocelových šestnáctek, parkovací kameru, odnímatelný držák mobilního telefonu a 10palcový multimediální systém se zrcadlením telefonu.

Dalších 30 tisíc vás posune na úroveň nejvyšších výbav, které jsou srovnatelné, liší se jen svým zaměřením: Journey je laděné spíš cestovně a Extreme cílí na dobrodruhy (alespoň duší).