Článek
Každý řidič Toyoty GT86, případně sesterského Subaru BRZ, je vlastně archeolog. Proč? Protože sedí za volantem vozů, které už dávno vyhynuly, o čemž hovoří i písmeno Z v názvu Subaru znamenající Zenith. Toyota zase číslem 86 vzpomněla na ikonickou Corollu AE86, kterou doma i ve světě proslavil manga seriál/film o kurýrovi tofu Initial D.
Subaru BRZ a Toyota GT86 byly svého času sportovním zjevením.
Navíc obě první generace byly stvořeny s vizí, že si dvě automobilky pomohou, udělají si sporťáky jen tak pro radost a že se uvidí. Málokdo by asi čekal, jaká se strhne mánie a lidé začnou GT86/BRZ kupovat po tunách včetně Evropanů.
Dokonce i jeden z vedoucích vývojářů Toyoty, který s námi trávil večer při premiéře pátého Priusu, se nakonec doznal, že do práce jezdí také GT86. A když nám ukazoval fotky z japonských srazů majitelů „toyobaru“, jednoduše WOW.
Toyota GT86 se u nás vyskytuje v různých úpravách, třeba i s továrním Aero kitem, jemuž někteří přezdívají Hentai.
Každopádně první dvojčata nám Evropanům připomněla radost z řízení za přijatelnou cenu a ukázala, že když se spojí dvě automobilky s odlišnou filozofií, nemusí nutně vzniknout kočkopes, nýbrž úžasně hravá šelmička přinášející ryzí radost.
Ten kovový zvuk plochého motoru značeného boxer posílaného do otáčkového bezvědomí, řadicí páka s dráhami kratšími než povedená dovolená na dosah ruky, a to držení stopy v zatáčkách! To vše doprovázené výtryskem emocí mocnějším než exploze Vesuvu.
Kabina je podřízená řidiči, aby měl svoje důležité náčiní ideálně po ruce.
Všechno se jevilo celkem skvěle, jenže pak přišly dva zásadní faktory. Prvně už kdekomu přestalo 200 atmosférických koní stačit, stejně tak 205 Nm krouťáku. Takže se začalo ladit, tuningovat, popřípadě svět prvních „toyobaru“ začal přicházet o původní uživatele, kteří se chtěli posunout někam dál (ahoj, pátá Supro). Zkrátka berte to tak, že GT86 (GR86) i BRZ jsou takové prvotní vstupenky do světa pravověrných sporťáků.
Po čase už kdekomu 200 koní nestačí, a tak jde vylepšovat nebo za jiným modelem.
Další věcí bylo zavelení k ukončení produkce modelu, k čemuž Subaru vydalo finálovou edici, která v Česku zahrála smutné rekviem.
Krtkův dort bez banánů
Jednu dobu nebylo jasné, jestli vůbec vznikne druhá generace. A když to jasné nakonec bylo, nebylo zase jisté, jestli bude pro Evropu. První potvrdila prodeje na starém kontinentu Toyota a až dlouho potom se nechalo přesvědčit i Subaru. A protože bylo dopředu avizováno, že model kvůli unijním předpisům brzy skončí, lidé se utrhli z nákupních řetězů a vzali prodejny obou zástupců útokem.
S příchodem druhé generace bylo avizováno, že se v Evropě neohřeje dlouho.
Kdo tohle auto chce, tak ví proč. Kdo zvažuje, existuje hromada důvodů, proč do něj jít. Přestože druhé pokračování „toyobaru“ přineslo balík vylepšení, o kterých vám krásně poreferoval kolega Jánský v testu druhého BRZ, původní duch i koncepce zůstaly zachovány.
Žádné auto pro holky, konzumenty mainstreamu nebo fanatické obdivovatele Elona Muska, ale kára ze staré školy. Řídit GR86 je jako oprášit starý skateboard typu žralok, dát mu nový vrchní grip, promazat ložiska, kolečka a pustit si soundtrack z Tony Hawk's Pro Skater 3.
Interiér druhé generace se inspiroval tím prvním, nicméně v kabině jako takové je pro posádku vpředu méně místa.
A to samé uvnitř, kde najdeme podobné uspořádání palubky jako u GT86 a vesměs jen praktické věci typu sedm airbagů, klimatizace, elektrická okna, zrcátka s výhřevem, vyhřívané sesle a obrazovka multimédií, kam stejně hned připojíte mobil kvůli CarPlay.
A že má auto tempomat, koženou ručku a další prvky? To vás už nezajímá, protože vám jde zejména o vypínatelnou stabilizaci, samosvorný diferák, pohon zadních kol a plochý motor 2,4 litru naladěný na 234 koní a 250 Nm síly.
Toyota GR86 vás vrátí do sedla staré školy.
Standardem je šestirychlostní manuál, volitelným příplatkem šestirychlostní automat. Nezahazujte samočinné řazení hned do koše (ani v jedné z generací), jeho význam i smysl je pochopitelný. Zejména schopnost převodovky řadit rychleji, přesněji a pohodlněji vám umožní lepší soustřední se na jízdu, průjezd zatáčkami, manévry čisté jízdní stopy. Jenže…
Volič automatu první generace GT86/BRZ má páku podobnou jako manuál.
Vícerežimové automatické řazení v první i druhé generaci vás přece jen okrade o to přesné strefování kvaltů, ztratíte ten chutný moment krátkých tahů řadičkou a ztížíte si podmínky pro řízené smykování (drift). Souzníme s vlastníky automatických „toyobaru“ v nesporných výhodách automatu, ale zároveň tvrdíme, že automat v tomto modelu je pro mnohé uživatele jako krtkův dort bez pořádné nálože banánů.
Liga veteránů
Aktuální GR86 má neskutečnou chuť zrychlovat, což je dáno jednak vyšším zdvihovým objemem a výkonem proti GT86 a také krátkými odladěnými převody, díky nimž nemá být auto rychlé na dálnici, ale v zatáčkách. A přesně o to jde, teprve v začátkách poznáte tu pravou chuť spolupráce obou japonských automobilek.
Model ukrývá obrovský řidičský potenciál a výrobník instantních úsměvů.
Neskutečné, jak se vůz lepí k asfaltu, jak centrální otáčkoměr plynule stoupá výš a při akceleraci vás provází typický kovově-drnčivý motorový zvuk, navíc zesílený vnitřním reproduktorem. Zkrátka jako by šlo o auto, co do tohoto světa nepatří.
Jenže když opět zavzpomínáme na první generaci, byla v něčem jiná. GT86 nabídla více místa pro posádku vpředu a také nás okouzlila třeba tím, že řítit se 100 km/h po silnici znamenalo onu rychlost skutečně cítit a vnímat jako vysokou, nicméně v GR86 už je tento pocit přece jen redukován.
Druhá generace nevyměkla, ovšem jezdeckou nirvánu vám dopřeje za menší úsilí.
Nižší výkon a krouťák vás pak nutily krapet víc dřít, pilovat své řidičské umění, zasloužit si výkon i rychlost a pak si tuhle výhru patřičně užít. V GR86 je čirá radost z jízdy bezpochyby podobná, ovšem dosáhnete jí o něco snadněji.
Jasně, pokud na okreskách zpráskáte nafrněného manažera v naftové Q8, budete mít důvod k oslavě. Nicméně zvládnete-li to jen s 200koňovým sporťáčkem, je chuť vítězství přece jen sladší, než když máte pod kapotou nějaké ty hřebce i newtonmetry navíc. Na druhou stranu dotyčný kravaťák to stejně nepozná…
Ať už máte GT86, GR86 nebo BRZ, dřímáte v rukou volant něčeho, co stvořili lidé hlavně srdcem, z nadšení a pro radost z jízdy. Ale tu upřímnou radost, ne tu, kterou vám slibuje Škodovka u elektrického Enyaqu.
Tyhle modely navíc nejsou vždy o vítězství, jelikož se najdou jiné nové vozy v podobné cenové relaci, které „toyobaru“ prostě předčí. Tady jde hlavně o ten skutečný mechanický požitek z boje a ten vám dopřejí jen ty opravdové sporťáky nebo hot hatche.
Toyota GR86 začíná na ceně 950 000 Kč v základní výbavě a na částce 1 020 000 Kč za vyšší specifikaci. Neváhejte a kupujte, podobné vozy už prostě nebudou. Evropský motorismus startuje novou éru, kde se se „zenithovými“ ikonami už nepočítá. Koneckonců ani boxeři nepořádají ligu veteránů…