Souboj nejlacinějších elektromobilů: Je lepší Dacia Spring, nebo Škoda Citigo-e iV?

Elektrický Spring je pro Dacii klíčový model. Nabídnout totiž dostupné auto i v éře elektromobility je do budoucna jediná šance na přežití – nejen pro Dacii, ale pro všechny automobilky. A pro celý automobilový průmysl. Spring to opravdu dokázal, jde o velmi použitelné auto s jasným účelem, které dává smysl a které je aktuálně nejlevnějším elektromobilem na trhu. I díky přispění Škodovky.

Ta totiž své Citigo-e iV na trhu držela jen jeden modelový rok, malé Citigo překonvertované na elektrický pohon nikdy nebylo zamýšleno jako velkoobjemový model, spíš jako praktické cvičení pro automobilku, její dealery a servisy. Což je škoda, protože se povedlo natolik, že se po vyrobených 4 500 kusech za neodolatelnou cenu kolem půl milionu jen zaprášilo!

Hned po usednutí za volant je jasné proč – Citigo bylo povedené malé auto samo o sobě a elektrifikace jen podtrhla jeho dobré vlastnosti. Kompaktní rozměry, chytrý design, promyšlená řešení, nenásilná úsporná opatření a překvapivá praktičnost spolu se solidní výrobní kvalitou byl skvělý základ. Ten inženýři následně vylepšili 82koňovým elektromotorem a baterií s kapacitou 36,8 kWh, která umožňuje papírový dojezd až 253 km.

Totéž udělala i Dacia, ale provedení poněkud zaostává. Výkon elektromotoru Springu je skoro poloviční (o 37 koní a 87 Nm nižší), což na druhou stranu částečně kompenzuje o čtvrt tuny nižší hmotnost. Dynamika je i tak znatelně slabší – v městském provozu to ještě tolik nevadí, tam se na rychlost nehraje (přesto vnímáte, že Spring se na udržování tempa s dopravou o trochu víc nadře), ale na rychlejších komunikacích Springu citelně dochází dech.

Dacia má také skoro o třetinu menší baterii (jeden z důvodů pro nižší hmotnost), takže reálný dojezd je rovněž o pár desítek kilometrů nižší – Citigo dokáže v reálu na jedno nabití ujet přes dvě stě kilometrů, se Springem se této hranici jen přiblížíte, ačkoliv vás to vyjde laciněji díky mírně nižší spotřebě Dacie.

Taky se musíte spokojit s určitými kompromisy v praktičnosti – Spring třeba nemá žádný držák na nápoje, chybí mu jeden přední stěrač a volant je odporně plastový (sedačky z umělé kůže to nezachraňují, spíš naopak). Spring sice kontruje příplatkovým infotainmentem, ale stejně si na něm budete přes Android Auto nebo Apple CarPlay zrcadlit telefon, takže funguje vlastně stejně jako standardně dodávaný držák na telefon ve Škodovce. V Citigu se budete prostě cítit lépe hned od usednutí: pozice za volantem je přirozenější a ergonomie příjemnější, ve volantu cítíte solidní jistotu a stejně tak třeba i v páčkách pod volantem. Ale hlavně to poznáte při jízdě.

Citigo se na svou třídu mohlo pochlubit velmi dospělým chováním (jezdí stabilně, je poměrně tiché a řídí se přirozeně) a pro jeho elektrickou verzi to platí ještě víc (tišší, hbitější, snazší na řízení). Spring působí nervózněji (což je dáno nejen užším rozchodem, ale také rychlejším převodem řízení a menším volantem spolu s vyšší pozicí za volantem), ale slušně si vede na horším asfaltu, ačkoliv je u toho poněkud hlučnější. V Citigu také máte k dispozici hned pět různých nastavení regenerativního brzdění, zatímco Spring si ho automaticky přizpůsobuje pouze podle rychlosti jízdy ve dvou úrovních.

Spring ve srovnání se Citigem prostě působí jako laciná kopie objednaná z AliExpressu. Což svým způsobem i je, protože základem Springu je jednoduchý crossover pro rozvojové trhy, který pak v Číně s co nejnižšími náklady elektrifikovali. To Škoda stavěla na jednom z nejlepších evropských mini a nešetřila ani na elektrickém pohonu, což je na výsledku znát. A že ve finále obě auta vyjdou na podobné peníze? Je veřejným tajemstvím, že Škoda na každém prodaném kusu prodělala balík (proto omezená série), zatímco Dacia by ráda nějakou tu korunu i vydělala.

Je tedy docela nasnadě, které auto je v našem srovnání tím lepším. Jenže má to jeden háček – elektrické Citigo seženete už pouze jako ojetinu (za podobnou cenu, jako stálo nové, možná ještě o trochu dráž), a to jen v případě, že se ho někdo bude chtít zbavit. Což většinou nechce, třeba v nabídce Sauto jsou aktuálně k dispozici jen čtyři kusy. Druhou nevýhodou je, že z jeho osmileté záruky na baterie předchozí majitel už dva roky ukousl.

Naopak cesta k Dacii Spring je mnohem jednodušší – prostě dojdete k nejbližšímu dealerovi, kde vás navíc budou vítat s otevřenou náručí, auto vám rádi prodají přesně naspecifikované a přihodí velkorysou tříletou (nebo 100 000 km) záruku na auto a osmiletou (nebo 160 000 km) na baterie. Nakonec on Spring na svůj úkol (příměstská doprava) skutečně v pohodě stačí, když nejste příliš nároční. A až ho budete za dva, tři roky prodávat, pořád k němu budete moci dalšímu majiteli přihodit velmi solidní záruku. A ta může mít cenu zlata…

Ceny ojetých kusů Škoda Citigo-e iV začínají na úrovni půl milionu korun. Za stejné peníze (501 900 Kč) pořídíte i novou Dacii Spring v základní variantě Comfort, za dalších 42 tisíc můžete mít vyšší výbavu Comfort Plus, jež kromě efektnějšího zpracování exteriéru i interiéru nabídne také infotainment s navigací. V obou případech si určitě připlaťte za nabíjecí kabel AC 6,6 kW (8 tisíc) a možnost DC rychlonabíjení (10 tisíc), v základu je totiž jen nabíjení z klasické 230V zásuvky.

Za zapůjčení Škody Citigo-e iV děkujeme službě HoppyGo.