Pět věcí, které se nám líbí na elektrickém Renaultu Mégane E-Tech. A tři, jež nás štvou

Dlouhodobé soužití s autem dokáže odhalit daleko více tajemství než klasický týdenní test, takže se vám po pár měsících za volantem můžeme svěřit s dalšími detaily, jež se nám na elektrickém Méganu líbí a které nám pijí krev.

Zní to banálně, ale ono to chvílemi opravdu vypadá, že automobilky nic jiného než SUV a crossovery ani nevyrábějí (zvlášť mezi elektrickými auty). Sedět tak v kompaktním hatchbacku konvenčního ražení (i když jeho design prý nese znaky SUV), akorát poháněném elektřinou, je vlastně docela příjemné osvěžení. Kvůli změně pohonu tak nemusíte z normálního auta přesednout do velkého silničního tanku.

Jak už jsme zmínili, elektrický Mégane je kompaktní auto, na délku měří o 14 cm méně než Mégane se spalovacím motorem (takže se s ním snáz parkuje). Jenže i přesto má rozvor o 1,5 cm delší, a uvnitř je tak stejně prostorný jako jeho větší sourozenec – vděčí za to sofistikované elektrické platformě s bateriemi v podlaze a koly až v rozích karoserie. Dokonce i objem kufru mají obě verze prakticky shodných 400 litrů, ale pokud si vystačíte se spalovacím motorem, můžete sáhnout i po praktičtějším kombi (to svou elektrickou verzi nemá, pouze plug-in hybridní).

I přes zcela odlišný druh pohonu je Mégane E-Tech z pohledu řidiče docela obyčejným předokolkovým hatchbackem, kvůli kterému nemusíte nijak zásadně měnit řidičské návyky. Jen si budete užívat tišší provoz bez vrčení spalováku a hladší jízdu nerušenou přeřazeními, což plně oceníte, až když to zažijete. Také výkonu máte k dispozici víc, což se při předjíždění hodí, akorát na mokru nebo sněhu to může být problém, protože snáz protočíte přední kola – chce to tedy o trochu citlivější nohu na plynu.

Jemné zacházení vám ostatně dál zpříjemní život s autem – nižší spotřeba rovná se delší dojezd. Mégane E-Tech jako kompaktní, (relativně) lehké a aerodynamicky dobře optimalizované auto s pokročilým pohonem není nijak rozežrané, snadno s ním můžete jezdit do 15 kWh / 100 km v teplejších měsících a kolem 18 kWh / 100 km v zimě, jen to chce neházet cihlu na plyn a naučit se plynulosti a práci s regenerativním brzděním (jeho úroveň si přepínáte pádly pod volantem). Díky tomu z poměrně malé (ale lehké a méně drahé) baterie s kapacitou 60 kWh snadno vymáčknete dojezd přes 400 km v teple a skoro 350 km i v zimě. Obrovskou a přitom velice nenápadnou výhodou je palubní nabíječka o výkonu 22 kW, která – když tolik nespěcháte – zvládne auto nabít poměrně rychle (plné nabití do tří hodin, většinou vám ale stačí hodinka, hodinka a půl na efektivní doplnění), a přitom za nízké ceny AC nabíjení.

Na renaultí infotainment R-Link jsme tu už ódy pěli, tak jen zopakujeme, že stojí na robustních základech Android Automotive od Googlu, takže máte k dispozici neustále updatované mapy (v rámci plánování trasy se vám počítá i elektrický dojezd s případnými zastávkami na dobíjení při dlouhých cestách) a další oblíbené aplikace, které znáte z vlastního mobilního telefonu. Není tak třeba ho zrcadlit, čímž ušetříte jeho baterii. Šikovné!

Francouzský původ se u elektrického Méganu projevil v poněkud zvláštní ergonomii, respektive nadbytku ovládacích prvků za volantem. Nalevo je ještě svět docela normální, tam máte jen klasický sdružený ovladač blinkrů a světel, vpravo ale kromě páčky stěračů (uprostřed) máte ještě volič převodovky (nahoře) a ovládání rádia (dole), plus na každé straně malé pádlo pro řízení rekuperace jako bonus (o tlačítkách tempomatu a hlasitosti/zobrazení na ramenou volantu a samostatném přepínači jízdní režimů ani nemluvě). Jestli umíte žonglovat, mohlo by vám tohle uspořádání vyhovovat, ale jinak si budete muset dlouho zvykat, abyste každé tlačítko a ovladač našli jen po paměti.

Vyklápěcí kliky jsou z designérského hlediska sexy a zlepšením aerodynamiky určitě přinášejí nějaký ten kilometr dojezdu navíc, jenže z uživatelského pohledu jsou někdy pro zlost. Ve standardní situaci fungují skvěle, prostě přicházíte k autu a vysunou se, rozjedete se a zase se zasunou. Jenže když máte auto odemčené a chvíli kolem něj běháte (třeba nakládáte nákup do kufru a poutáte dítě do sedačky), tak se rády schovají a přinutit je vykouknout znamená vlézt do auta zadními dveřmi. Jejichž kliky schované v rámu dveří jsou další designovou libůstkou, ale menší děti si bez pomoci dospěláka prostě samy nenastoupí a i dospělák bude někdy tápat, jak by se vůbec měl na zadní sedačky dostat.

Původně jsme si tu chtěli stěžovat na vysokou základní cenovku, ale Renault svůj elektrický Mégane nedávno zlevnil o čtvrt milionu (kvůli příchodu většího Scenicu E-Tech a celkovým změnám na trhu) a aktuálně začíná na milionu korun. Což pořád není málo, ale už to není úplně mimo. Když si pak spočítáte úspory na provozu (zvlášť když můžete nabíjet doma nebo pomalu AC, plus úspory na servisu, které především při městském poskakování dávají elektrickému pohonu velký náskok)… pořád to matematicky nevychází, ale když ještě uvážíte vyšší jízdní komfort a lepší dynamiku, začne to docela dávat smysl.

Celkově vzato se nám ale s elektrickým Méganem E-Tech žije moc příjemně, protože jezdí fakt pěkně a do města a okolí je to tichý, hbitý a nenáročný společník (a i delší cesty jsou zvládnutelné). Hlavně je to mnohem lepší auto než klasický Mégane se spalovákem, takže za ten tučný příplatek stojí.