Pekelně rychlý orchestr: Supersport Audi R8 Spyder s desetiválcovým soundtrackem a větrem ve vlasech

Zahoďte předsudky! Nemyslete na to, jak je tohle auto drahé a že si ho nikdy nebudete moci dovolit. Neřešte, že je to jednoúčelový nesmysl, kterým se s rodinou neodstěhujete na chalupu ani v něm neodvezete pračku z obchodu. Vykašlete se také na jalové řeči o čtyřkolových prodlužovačích pánského nádobíčka a přehlédněte to, že podobná auta místo na okruhu nejčastěji potkáte zaparkovaná před luxusními restauracemi. Soustřeďte se radši na skutečný zážitek…

Ten je totiž KULERVOUCÍ! Supersport na ulici neuvidíte každý den a nízké, široké a zle se šklebící Audi R8 je – zvlášť v tomhle zářícím zeleném laku Micrommata – prostě nepřehlédnutelné. Nejspíš ho ale dřív uslyšíte, než uvidíte, jeho atmosférický desetiválec hraje jako celý orchestr. Už jen startování je symfonie, když startér hodnou chvíli naprázdno pohazuje těmi deseti písty, až pak všechno vybuchne v jednom velkém opusu pro oheň a spálený benzin a dál udržuje vyšší volnoběh, aby všechny otáčející se hlavy hledící nejdřív na nebe, jestli neletí letadlo nebo se neblíží bouřka, měly dost času zaměřit se právě na vás. A vy se za volantem musíte usmívat. Tím to vše ale teprve začíná!

Burácet ulicemi je poněkud dětinská a nezodpovědná zábava (ne všichni jsou na vaše otevřené laufy zvědaví), tak z města vyklouzneme pěkně potichoučku – stačí auto nechat v komfortním režimu, kdy jsou klapky ve dvojici tlustých koncovek uzavřené a automatická převodovka brzy odřazuje, a pravou nohou plyn jen lechtat. To totiž bohatě stačí.

Jakmile jste ale na volné silnici a máte před sebou dost místa, přepnout do dynamického režimu a přišlápnout plyn až na podlahu je prakticky povinnost. V10 z dílny Lamborghini si párkrát hlučně odkašle, jak převodovka shazuje kvalty, a začne řvát jako na lesy, až vám bude běhat mráz po celém těle. Krajina se začne rozmazávat a horizont rychle přibližovat, ječák s otáčkami graduje a nabírá na síle jako dokonalá bouře a vy jste uprostřed toho všeho s prsty zarytými do volantu a divokým šklebem na tváři.

Samozřejmě pro správný řidičský zážitek bychom doporučovali spíš uzavřené kupé než otevřený spyder, ale tentokrát to neuděláme. Pokud vám nevadí rozcuchané vlasy nebo spálené temeno, měli byste volit verzi s nebem nad hlavou, protože si tu muziku přímo za vašimi zády užijete mnohem víc a naplno. Je to takový rozdíl jako poslouchat hudbu z reproduktorů a jít na symfonický orchestr – přímo cítíte, jak vám desetiválcové burácení rezonuje celým tělem.

A právě kvůli takovému prožitku si pořizujete supersport. Jasně, musíte mít silnou potřebu rychlosti, protože R8 vám jí dá vrchovatě – síla 620 koní vás vystřelí na rovinku až zběsile rychle, na tachometr se snad radši nedívejte, protože jinak zezelenáte strachy. A o moc pomalejší nebudete ani v zatáčkách, do nichž se R8 zakousne svými širokými papučemi a drží se stopy jako rozzuřený rotvajler (respektujte masu kovu za vašimi zády, protože tohle auto je sice blbuvzdorné, ale pilota F1 z vás neudělá), pohon všech kol vás pak s jistotou sobě vlastní vystřelí na další rovinku, která pod koly zmizí mrknutím oka.

Jenže druhá generace R8 je na trhu už devátý rok a hra supersportů se za tu dobu hodně posunula. Porsche 911 Turbo disponuje stejnou silou a umí ji efektivněji využít, McLaren Artura si pomáhá silou elektronů a nejslabší Ferrari s motorem uprostřed posílilo na více než 800 koní. Audi R8 tak značně zaostává (sourozenecké Lamborghini také, tam však už připravují plug-in hybridního nástupce), kvůli kilům navíc působí už rovněž trochu těžkopádně. Ale upřímně, na tom vůbec nesejde.

Audi R8 je totiž jedním z posledních rychlých aut, která „nekazí“ turbodmychadla nebo elektřina. Zážitek z vytáčení atmosférického motoru je ryzí a ničím neředěný, navíc silně návykový – pádly pod volantem (jsou dost lacině plastová, hanba!) budete řadit nahoru a dolů čistě jen pro potěchu ucha, když motor zavyje nebo si zlostně odfrkne, případně střílí do výfuku při puštění plynu. Té parády kolem je tolik, že se nikdy neomrzí.

Přitom klidně můžete povolit nohu na plynu, přepnout na komfort, natáhnout střechu a jezdit poklidně každý den do práce nebo vyrazit na dlouhou štreku – tedy pokud to fyzicky vydržíte. Po třech stovkách kilometrů už mě začala bolet záda a nohy, udělat si skutečné pohodlí za volantem supersportu s motorem uprostřed je tak obtížný úkol.

Takže ano, Audi R8 je nesmysl. Drahý a nepraktický nesmysl. Ale také vzrušující a omamný nesmysl, divoký vír rychlosti a hluku, který vás naplní a vyždímá zároveň. Pokud na něj nemáte, nemusíte se trápit, dá se bez toho žít. Ale pokud si tenhle sen, který jsme jako děti žili všichni, můžete splnit, udělejte to, dokud to jde. Bez podobných aut bude automobilový svět skutečně chudší. Takže sbohem a díky za všechno!

Audi R8 si už oficiálně neobjednáte, veškerá produkce je vyprodaná. Zkuste ale projít nabídku skladových aut a obvolejte pár dealerů (dost možná nejen v ČR, ale i za hranicemi), jestli nemají nějakou volnou k dispozici, a určitě ještě nějakou seženete. Počítejte s částkou přes pět milionů, což je v téhle sféře vlastně docela rozumná nabídka.