Hlavní obsah

Omlazená třída V od Mercedesu utíká světu dodávek. Na svoje kořeny nezapomíná a umí mňoukat

Foto: Jakub Misík

Mercedes-Benz třídy V se už od svého začátku snažil profilovat spíše jako velkoprostorový osobák, nikoli jako lepší dodávka s koženým čalouněním a pár cingrlátky. Vloni představená modernizace slibovala další posun směrem k běžným vozům pro lidi, proto když faceliftovaná auta dorazila do Česka, tak jsme neváhali a jeden kousek vyzkoušeli.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když vloni Mercedes oznámil modernizaci svých dodávkových vozů, vzal to hopem skrze všechny modely a jejich deriváty, proto se mladistvého vzhledu dočkalo (zejména) Vito, třída V a elektrické EQV.

Foto: Jakub Misík

Zadní lampy jsou zatmavené a designově přepracované.

Hlavním motivem faceliftu se v případě třídy V stala čelní maska, která je pro každou výbavovou linii trochu jiná, a k ní přidružené diodové světlomety s technologií Matrix. Drobně se změnily rovněž zadní lampy, přibylo jejich zatmavení a celkově auto dostalo nějaká ta ozdobná cingrlátka. Tu chromová lištička, tam jinak lakovaný komponent.

Jiná jsou také kola, opět lišící se podle výbavy, ovšem to je tak vše, co na první dobrou zvenčí vidíte. Stále tedy jde o ten klasický krabicový obyvák na útěku vonící luxusem a užívající si postavení de facto jediné velkosériové luxusní dodávky pro přepravu vícero osob na trhu. Jsme zvědavi, jestli tuhle hozenou rukavici BMW někdy zvedne.

Každopádně největší změny nastaly uvnitř, kde došlo ke zútulnění a digitalizaci interiéru, ovšem se zachováním praktických užitkových prvků. A musíme říct, že důvod, proč si koupit třídu V a ne třeba fordku, je díky přepracování kabiny Mercedesu o něco víc jasnější.

Kdybychom vám totiž ukázali palubní desku faceliftované třídy V samostatně, tak patrně nepoznáte, že jde o třídu V, ale tipnete si nějaké „mercedesí“ SUV.

Foto: Jakub Misík

Velkým skokem kupředu je palubní deska převzatá z osobních mercedesů.

Tříramenný volant vozu příjemně padne do ruky a navzdory použití senzorických tlačítek funguje multifunkce a přepínání zobrazení digitální přístrojovky i palubního počítače palci docela obstojně. Ačkoli na fyzická tlačítka tento rádoby pokročilý systém stále nemá.

U volantu nás vysloveně potěšila jedna věc, kterou model sdílí také s veleluxusní třídou S. Jde o zapínání výhřevu věnce, který jde aktivovat buď dotykem v menu, nebo posuvným fyzickým tlačítkem umístěným vlevo na sloupku řízení. Jednoduché, funkční a designově nerušivé řešení. Jásáme.

Radost nám naopak kazil stříbrný kovový dekor volantu. Ne snad, že by nebyl hezký, ale když do kabiny praží slunce a vy se pak volantu chytnete, bude takový kontakt krátkodobě a zčásti více než horký. V zimě kov zase bude chvíli studit. Ale co, pro krásu se holt musí trpět.

Foto: Jakub Misík

Použití kovu jako dekoru na volantu je sice hezké, ale ve vedru/zimě krátkodobě nepraktické.

Další zajímavé řešení nabízí centrální výdechy ventilace. Ty totiž nevypínáte posunem mřížky nebo otočením, nýbrž stisknutím knoflíku umístěného vedle. Opět konstrukčně jednoduché, ale vlastně nad očekávání praktické.

Ze světa osobáků mimo virtuálního kokpitu dorazila do modernizované třídy V větší obrazovka infosystému s klasickým, a nutno říct, povedeným rozhraním Mercedes-Benz. A to včetně navigačního systému, který je reálně použitelný pro každodenní provoz včetně ucpaných měst, ovšem svojí grafikou začíná dosahovat důchodového věku.

S tímto softwarovým rozhraním se „véčko“ může pochlubit další povedenou vychytávkou. Jistě víte, že každé nové auto v EU schvalované prostřednictvím globální homologace (většina automobilů na trhu) musí mít povinné asistenty včetně superotravného upozornění na překročení rychlosti.

Foto: Jakub Misík

Stačí jen ťuknout na ikonku rychlostní značky a je klid… Podobně to má řešené i Tesla.

Leckdy je skutečně problém tohoto unijního protivu rychle vypnout, ovšem v omlazeném V stačí ťuknout na ikonku rychlostní značky nebo podržet tlačítko utišení zvuku na volantu. Z toho jsme doteď nadšení.

K vyzkoušení nabádala i hlasová asistentka, nicméně ta rozhodně nedosahuje ani úrovně umělé inteligence zastavěné v konkurenčních modelech od DS Automobiles. Hlasem tak obsloužíte pár funkcí vozu nebo si poslechnete vtip či vám auto zamňouká/zaštěká (přehraje zvuky zvířat), ovšem složitější operace systém zatím nezvládne.

Za pochvalu nicméně stojí bezdrátová nabíječka mobilů šikovně zastavěná (dobře přístupná) mezi řidičem a spolujezdcem nebo vedle umístěné nosiče nápojů, přičemž celý tenhle soubor si můžete schovat pod elegantní roletku.

Úsporných devět

Neméně důležité je mimo vzhledu exteriéru a příjemného interiéru také jízdní pohodlí. Testovaný kus ve střední délce nás v tomto směru v jedné věci nadchl a v jistém ohledu zklamal.

Šestimístné provedení nabízí kapitánská sedadla vzadu, která jsou dokonce sklopná, mají vlastní loketní opěrky a mezi nimi může cestovat výsuvný dvojstolek. Takže když potřebujete za jízdy jakožto spolujezdci pracovat na počítači, neexistuje pro vás ideálnější místo.

Foto: Jakub Misík

Vzadu si může rozdělat levý nebo pravý stolek. Nebo oba.

Ovšem jak na místě řidiče, tak na místě spolujezdce jsme při delším cestování došli k závěru, že nám použitá sedadla (vyhřívaná i ventilovaná) na vícehodinová sezení prostě nevyhovují. Konkrétně tvrdost sedáku a tvarování v horní části opěradla bylo bolístkou, ovšem toto může každý vzhledem k jedinečné stavbě těla vnímat trochu jinak.

Teď k tomu nadšení. Málokteré dodávkové vozidlo nabídne plnohodnotný vzduchový podvozek (odpružení), ale… třída V ano! Kdo tedy jde po reálně znatelné vyšší úrovni pohodlí, tomu nesmí tahle položka za 60 tisíc chybět v příplatkové výbavě. Vzduch zkrátka jízdní zážitek posune mílovým krokem směrem do světa osobních aut.

Foto: Jakub Misík

Použité sedačky nám na delší trasy nevyhovovaly z hlediska komfortu.

Testovaný model na snímcích byl osazen zadní plaketou 300 d, což současnou řečí Mercedesu znamená přeplňovaný dvoulitrový řadový čtyřválec o výkonu 237 koní a točivém momentu 500 Nm. Ten putuje standardně na zadní kola, nicméně k dispozici je rovněž čtyřkolka (tu jsme testovali).

Auto s námi projelo pár krajských měst spojených dálnicemi, nějaké ty rychlostní silnice a okresky. Výsledná spotřeba byla slušných 6,9 litru na sto. Jenže třídu V si firmy pořizují také kvůli polykání (deseti)tisíců kilometrů měsíčně, proto naše červená jachta ještě nabrala směr Budapešť.

Foto: Jakub Misík

Vrcholný dvoulitr má sílu a není žíznivý, ovšem svůj podíl na tom má také převodovka.

Více než 1 000 ujetých kilometrů v drtivé většině po dálnicích zvýšilo průměrnou spotřebu na 7,6 litru nafty na sto, což stále považujeme za solidní. Musíte totiž brát v potaz rozměry auta, trvalý pohon všech kol i pohotovostní hmotnost přes 2,3 tuny.

A co že je příčinou této relativně nízké spotřeby? Mimo efektivity silného dieselového čtyřválce i hladce pracující devítirychlostní automat. Jakmile si totiž auto při ustálené rychlosti zařadí osmičku nebo devítku, otáčky motoru spadnou příjemně nízko (bez podtáčení!) a vstřikovače si nafty jen usrkávají.

Mercedes-Benz třídy V tak těží se svého užitkového základu, ovšem díky modernizaci se zase o něco víc přiblížil osobním autům. Na druhou stranu facelift nebyl natolik zásadní, abyste svoje pár let staré V museli hned měnit za nové. To vám doporučíme nejspíš až v nové generaci.

Cenově pak naftová třída V startuje od 1 543 417,92 Kč s DPH za základní krátké provedení s pohonem zadních kol a dvoulitrem o 163 koních, zatímco výbavovým vrcholem je extra dlouhé provedení v luxusním hávu nazvané Exclusive, s 237 koňmi pod kapotou, ve čtyřkolce a s cenou od 2 628 316,02 Kč s DPH.

Technické údajeV 300 d Avantgarde L 4MATIC
Motorpřeplňovaný vznětový čtyřválec
Zdvihový objem1 950 cm³
Výkon174 kW (237 k)
Točivý moment500 Nm
Převodovkaautomatická, 9 stupňů
Pohonvšech čtyř kol
Pohotovostní hmotnost2 363 kg
Spotřeba (kombinace)7,9 l / 100 km
Objem palivové nádrže70 l
Kola a pneumatiky235/55 R17
Rozměry (délka/šířka/výška)5 140/2 249/1 901 mm
Rozvor3 200 mm
Objem zavazadlového prostoru1 030 l
Načítám